Preamble: 1

(1)

Na rizikový profil instituce mohou mít podstatný vliv nejen pracovní činnosti pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, ale také pracovní činnosti ostatních pracovníků. A to zejména v případě, kdy tito pracovníci mají manažerskou odpovědnost za významné obchodní jednotky nebo za kontrolní funkce, protože mohou činit strategická nebo jiná zásadní rozhodnutí, která mají vliv na obchodní činnosti nebo na použitý rámec pro provádění kontrol. Mezi tyto kontrolní funkce obvykle patří řízení rizik, dodržování předpisů a interní audit. Rizika, která významná obchodní jednotka podstupuje, a způsob řízení těchto jednotek jsou nejdůležitějšími faktory pro rizikový profil instituce.

(2)

Je proto nutné stanovit kritéria pro určení pracovníků kromě pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce. Tato kritéria by měla zohledňovat oprávnění a odpovědnost těchto pracovníků, rizikový profil a ukazatele výkonnosti instituce, vnitřní organizaci instituce a povahu, rozsah a složitost dotčené instituce. Tato kritéria by rovněž měla institucím umožnit, aby ve svých zásadách odměňování nastavily náležité pobídky, aby zajistily, že dotyční pracovníci budou při plnění svých úkolů jednat obezřetně. A konečně by tato kritéria měla odrážet úroveň rizika různých činností v rámci instituce.

(3)

Někteří pracovníci jsou odpovědní za poskytování vnitřní podpory, která je zásadní pro fungování obchodních činností instituce. Jejich činnosti a rozhodnutí mohou mít také podstatný vliv na rizikový profil instituce, protože jejich činnosti a rozhodnutí mohou instituci vystavit významným provozním a dalším rizikům.

(4)

Úvěrové a tržní riziko je obvykle podstupováno s cílem uzavírat obchody. V závislosti na částkách a souvisejících rizicích mohou mít tyto obchodní činnosti podstatný vliv na rizikový profil instituce. K určení pracovníků, jejichž činnosti mohou mít podstatný vliv na rizikový profil instituce, je proto vhodné použít kritéria založená na limitech oprávnění. Tato kritéria by měla být vypočítána alespoň jednou ročně na základě kapitálových ukazatelů a postupů používaných pro regulační účely. Současně by měla platit prahová hodnota de minimis k úvěrovému riziku, kterou je zajištěna úměrnost uplatňování kritérií pro malé instituce.

(5)

Kritéria pro určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, by měla rovněž zohledňovat, že u některých institucí lze upustit od požadavků týkajících se obchodního portfolia v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) a že v uvedeném nařízení se způsoby stanovení limitů pro instituce používajícími různé postupy výpočtu kapitálových požadavků liší.

(6)

Vhodná kritéria by měla zajistit, aby jako pracovníci s podstatným vlivem na rizikový profil instituce byli určeni i pracovníci, kteří odpovídají za skupiny pracovníků, jejichž činnosti by mohly mít podstatný vliv na rizikový profil instituce. To zahrnuje situace, kdy činnosti jednotlivých pracovníků podléhajících jejich vedení samostatně nemají podstatný vliv na rizikový profil instituce, ale celkový rozsah jejich činností by takový vliv mohl mít.

(7)

Celková odměna pracovníků obvykle závisí na tom, jak pracovníci přispívají k úspěšnému dosažení obchodních cílů instituce. Tato odměna tedy závisí na odpovědnosti, povinnostech, schopnostech a dovednostech pracovníků, jakož i a na jejich výkonnosti a výsledcích instituce. Pokud je pracovníkovi přiznána celková odměna přesahující určitý limit, lze předpokládat, že se tato odměna odvíjí od jeho přispění k realizaci cílů instituce a tedy vlivu jeho pracovních činností na rizikový profil instituce. K určení toho, zda by pracovní činnosti takového pracovníka mohly mít podstatný vliv na rizikový profil instituce, je proto vhodné použít kvantitativní kritéria týkající se celkové odměny pracovníka, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k ostatním pracovníkům ve stejné instituci.

(8)

K určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, by měly být stanoveny jasné a vhodné prahové hodnoty. Od institucí by se mělo očekávat, že budou kvantitativní kritéria uplatňovat včas. Aby byla kvantitativní kritéria realistická, měla by sledovat vývoj odměňování. První metodou, jak sledovat tento vývoj, je založit tato kritéria na celkové odměně přiznané v předchozím roce plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v daném roce plnění. Druhou metodou, jak tento vývoj sledovat, je založit tato kritéria na celkové odměně přiznané za předchozí rok plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v aktuálním roce plnění za předchozí účetní rok. Druhá metoda umožňuje lepší sladění postupu určení pracovníků se skutečnou odměnou přiznanou za sledované období, ale lze ji použít pouze tehdy, když je stále možný včasný výpočet pro uplatnění kvantitativních kritérií. Pokud takový výpočet již není možný, měla by se použít první metoda. Podle obou metod může pohyblivá složka odměny zahrnovat částky, které jsou přiznávány na základě sledovaných období delších než jeden rok, v závislosti na kritériích výkonnosti použitých institucí.

(9)

Ustanovení čl. 92 odst. 3 směrnice 2013/36/EU k určení pracovníků, jejichž činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky, stanoví kvantitativní prahovou hodnotu ve výši 500 000 EUR v kombinaci s průměrem odměn členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení. Odměna přesahující tuto kvantitativní prahovou hodnotu nebo dosahující jedné z nejvyšších odměn v rámci dané instituce tedy vytváří silnou domněnku, že činnosti pracovníků pobírajících takovou odměnu mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, přičemž v takovém případě by se měl uplatnit kontrolní dohled s cílem stanovit, zda mají pracovní činnosti těchto pracovníků podstatný vliv na rizikový profil instituce.

(10)

Na pracovníky by se neměl vztahovat článek 94 směrnice 2013/36/EU, kdy instituce stanoví na základě dodatečných objektivních podmínek a s přihlédnutím ke všem rizikům, kterým je nebo může být vystavena, že činnosti těchto pracovníků ve skutečnosti nemají podstatný vliv na její rizikový profil. Aby bylo zajištěno účinné a důsledné uplatňování těchto objektivních kritérií, měly by příslušné orgány schválit vyloučení pracovníků s nejvyššími výdělky, kteří byli určeni na základě kvantitativních kritérií. U pracovníků, jejichž odměna činí více než 1 000 000 EUR (osoby s vysokými příjmy), by příslušné orgány měly před schválením výjimek informovat Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby mohl posoudit důsledné uplatňování těchto kritérií.

(11)

Aby příslušné orgány a auditoři mohli přezkoumávat hodnocení prováděná institucemi za účelem určení svých pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikové profily těchto institucí, je zásadní, aby instituce vedly záznamy o provedených hodnoceních a jejich výsledcích, včetně pracovníků, kteří byli určeni podle kritérií na základě své celkové odměny, ale jejichž pracovní činnosti se hodnotí tak, že nemají podstatný vliv na rizikový profil instituce.

(12)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 (3) by mělo být zrušeno. Investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 by však neměly při dodržování tohoto nařízení nést neodůvodněné náklady. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 by se proto mělo na tyto podniky nadále vztahovat až do 26. června 2021, kdy členské státy musí přijmout a zveřejnit opatření k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (4).

(13)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem EBA.

(14)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o vyjádření skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5),