Článek 25 Pravomoci orgánů dohledu

Členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly odpovídající pravomoci a zdroje k plnění úkolů, které jim ukládá tato směrnice, včetně pravomoci požadovat od společností informace a provádět šetření týkající se plnění povinností stanovených v článcích 7 až 16.

Orgán dohledu může zahájit šetření z vlastního podnětu nebo na základě opodstatněných obav, které mu byly sděleny podle článku 26, pokud má za to, že má dostatečné informace o možném porušení povinností stanovených v ustanoveních vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice ze strany společnosti.

Kontroly se provádějí v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž se kontrola provádí, a poté, co společnost byla předem upozorněna, s výjimkou případů, kdy by předchozí upozornění bránilo účinnosti kontroly. Pokud chce orgán dohledu v rámci svého šetření provést kontrolu na území jiného než svého členského státu, vyžádá si pomoc orgánu dohledu v tomto členském státě podle čl. 28 odst. 3.

Zjistí-li orgán dohledu v důsledku opatření přijatých podle odstavců 1 a 2 nedodržení ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice, poskytne dotyčné společnosti přiměřenou lhůtu k přijetí nápravných opatření, je-li to možné.

Při plnění svých úkolů mají orgány dohledu alespoň pravomoc:

Orgány dohledu vykonávají pravomoci uvedené v tomto článku v souladu s vnitrostátním právem:

Členské státy zajistí, aby každá fyzická či právnická osoba měla právo na účinnou soudní ochranu proti právně závaznému rozhodnutí orgánu dohledu, které se jí týká, v souladu s vnitrostátním právem.

Členské státy zajistí, aby orgány dohledu vedly záznamy o šetřeních uvedených v odstavci 1, které popisují zejména povahu a výsledek těchto šetření, a o podniknutých vymáhacích opatřeních podle odstavce 5.

Rozhodnutími orgánů dohledu o tom, zda společnost dodržuje ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatá podle této směrnice, není dotčena občanskoprávní odpovědnost společnosti podle článku 29.