NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Text s významem pro EHP)

(1)

Ustanovení tohoto nařízení spolu vzájemně úzce souvisejí, neboť jejich předmětem je rámec pro řešení krizí, jejž zavedla směrnice 2014/59/EU, a to od fáze plánování ozdravných postupů a řešení krize instituce přes fázi včasného zásahu až do okamžiku opatření k řešení krize. V zájmu věcné návaznosti mezi těmito ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a v zájmu zjednodušení postupu řešení krize je nutné, aby instituce, orgány a účastníci trhu, včetně investorů, kteří nejsou rezidenty Unie, měli komplexní přehled o svých právech a povinnostech a byli s nimi obeznámeni na základě kompaktního dokumentu. Je tudíž žádoucí, aby byly příslušné regulační technické normy, jež směrnice 2014/59/EU vyžaduje, sloučeny do jediného nařízení.

(2)

Na základě definic ve směrnici 2014/59/EU je nezbytné vymezit některé specifické definice používaných odborných pojmů.

(3)

Jednotná pravidla pro minimální informace, jež mají být uvedeny v ozdravných plánech, by měla brát v úvahu pravomoc příslušných orgánů stanovit zjednodušené povinnosti některých institucí podle článku 4 směrnice 2014/59/EU, pokud jde o obsah a podrobnosti těchto plánů, a neměla by výkonu těchto pravomocí bránit.

(4)

Aniž jsou dotčeny zjednodušené povinnosti stanovené podle článku 4 směrnice 2014/59/EU, měla by tato jednotná pravidla blíže určit, jaké informace by měl obsahovat individuální ozdravný plán a – v souladu s čl. 7 odst. 5 a 6 uvedené směrnice – jaké informace pak skupinový ozdravný plán.

(5)

Je důležité, aby ozdravné plány uváděly informace náležité a konkrétní, a to v závislosti na tom, zda je vypracovávají instituce, jež nejsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu podle článků 111 a 112 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2), anebo zda se jedná o ozdravné plány individuální podle čl. 7 odst. 2 směrnice 2014/59/EU, či o ozdravné plány skupinové podle čl. 7 odst. 5 a 6 směrnice 2014/59/EU.

(6)

V zájmu přehlednosti členění ozdravných plánů by měly být požadavky na uváděné informace seskupeny do několika oddílů, z nichž by některé měly být rozděleny do pododdílů stanovených v tomto nařízení.

(7)

Mají-li být ozdravné plány provedeny v případě nezbytnosti účinně a v řádné lhůtě, je důležité, aby vycházely ze solidní struktury správy a řízení. Měly by tedy obsahovat popis příslušného specifického systému správy a řízení. Plán by měl zejména uvádět, jak byl vypracován, kdo jej schválil a jak je celkově začleněn do správy a řízení dané instituce či skupiny. V relevantních případech by měla být popsána opatření přijatá k tomu, aby případný individuální ozdravný plán dceřiného podniku byl obsahově konzistentní s ozdravným plánem skupinovým.

(8)

Ozdravné plány jsou zásadní z hlediska posouzení proveditelnosti variant ozdravných postupů. Ozdravný plán by tedy měl obsahovat podrobné informace o rozhodovacím procesu, který jakožto důležitá součást struktury správy a řízení daného subjektu vede k aktivaci uvedeného plánu a vychází z postupu eskalace za použití ukazatelů ve smyslu článku 9 směrnice 2014/59/EU. Jelikož je každá krize jiná, není při dosažení určitého ukazatele automaticky aktivována konkrétní varianta ozdravných postupů, resp. – v obecnější rovině – nedochází k aktivaci určitého automatizovaného rámce, jímž se musí realizace konkrétní varianty řídit v souladu s předem určenými procesními požadavky. Ukazatele by měly naopak sloužit jako indikátory toho, že by měl být zahájen postup eskalace včetně analýzy nejlepšího způsobu, jak krizovou situaci řešit. Než je těchto ukazatelů dosaženo, měly by být používány i referenční hodnoty a data sloužící běžnému řízení rizik, tak aby byla daná instituce či skupina informována o riziku, že se její finanční situace zhorší a že bude daných ukazatelů dosaženo. Takovéto signály včasného varování sice nejsou ukazateli ve smyslu směrnice 2014/59/EU a jako takové neindikují vstup do ozdravné fáze, ani nevyžadují eskalaci mimo postupy v běžné situaci, avšak pomáhají zajistit návaznost mezi běžným řízením rizik instituce a sledováním ukazatelů. Ozdravný plán by měl tudíž popisovat způsob, jakým jsou vhodně zvolené prvky řízení rizik instituce na tyto ukazatele navázány.

(9)

Strategická analýza by měla přihlížet k mezinárodním standardům pro ozdravné plány, např. k doporučení Rady pro finanční stabilitu pod názvem „Key Attributes of Effective Resolution Regimes for Financial Institutions“ („Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“). Podle uvedeného doporučení by tato analýza měla zjistit základní a systémově významné funkce dané instituce a měla by vymezit hlavní kroky k jejich zachování v rámci ozdravných scénářů. Strategická analýza by tedy měla sestávat ze dvou částí. První z nich by měla popisovat instituci, resp. skupinu a její hlavní linie podnikání a zásadní funkce. Popis instituce, resp. skupiny by měl podávat obecný přehled o instituci, resp. skupině a o jejích činnostech spolu s detailním popisem hlavních linií podnikání a zásadních funkcí. V zájmu snazšího posuzování variant ozdravných postupů, např. odprodeje majetku či prodeje linií podnikání, je důležité určit právní subjekty, v nichž jsou hlavní linie podnikání a zásadní funkce lokalizovány, a analyzovat vztahy propojenosti ve skupině. Podle čl. 6 odst. 1 a 2 směrnice 2014/59/EU jsou instituce povinny vůči příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že by ozdravný plán bylo s přiměřenou pravděpodobností možné provést, aniž by to mělo významné nepříznivé důsledky pro finanční systém. Ustanovení čl. 6 odst. 2 směrnice 2014/59/EU dále vyžaduje, aby příslušné orgány vyhodnotily, do jaké míry by mohly být ozdravný plán či specifické varianty v jeho rámci provedeny, aniž by to mělo významné nepříznivé důsledky pro finanční systém. Ozdravné plány by tudíž měly popisovat i vztahy propojenosti ve vnějším prostředí.

(10)

Druhá část strategické analýzy by měla vymezovat a posuzovat možné varianty ozdravných postupů. Varianty ozdravných postupů, jež má instituce či skupina k dispozici, by měly být zprvu popsány bez vazby na konkrétní scénář finančních obtíží. Jsou prostředkem, jak zvýšit obecnou připravenost na krizi a jak instituci, resp. skupině pomoci na krizi pružně zareagovat. Strategická analýza by měla následně popsat způsob, jakým byly varianty ozdravných postupů otestovány na základě konkrétních scénářů finančních obtíží za účelem předběžně posoudit, které z variant by byly v jednotlivých scénářích efektivní; tato analýza by tudíž měla prakticky otestovat efektivitu variant a přiměřenost ukazatelů. Varianty ozdravných postupů by měly obsahovat opatření, která by mohla instituce přijmout v případě, že budou splněny podmínky včasného zásahu podle článku 27 směrnice 2014/59/EU.

(11)

Z hlediska účinného provedení ozdravného plánu a eliminace nepříznivých důsledků pro finanční systém má zásadní význam komunikace o tomto plánu. Ozdravný plán by měl tudíž obsahovat i oddíl věnovaný komunikaci a zveřejňování informací, který by ošetřil jak interní komunikaci s příslušnými interními orgány a se zaměstnanci instituce, resp. skupiny, tak komunikaci externí.

(12)

Ozdravný plán by mohl implikovat změny v organizačním uspořádání činností instituce, a to buď za účelem snazších aktualizací plánu a jeho provádění v budoucnu, za účelem sledování ukazatelů, anebo proto, že proces zjistil určité překážky, jež komplikují realizaci variant ozdravných postupů. Tato přípravná a následná organizační opatření, jež by měla instituce, resp. skupina přijmout, by měla být v ozdravném plánu popsána, tak aby bylo možno snáze posoudit, zda bude plán proveden s přiměřenou pravděpodobností, a aby mohly instituce, resp. skupina a příslušné orgány snáze monitorovat jeho provádění.

(13)

Je nezbytné blíže vymezit minimální kritéria, k nimž musí příslušný orgán při posuzování ozdravných plánů institucí podle čl. 6 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 směrnice 2014/59/EU přihlížet.

(14)

Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3) zmocňuje Evropský orgán pro bankovnictví, aby vydával obecné pokyny s cílem zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie, a požaduje, aby příslušné orgány a finanční instituce, jimž jsou tyto obecné pokyny určeny, vynaložily veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny řídily. Směrnice 2014/59/EU pověřuje Evropský orgán pro bankovnictví vydáním obecných pokynů dle článku 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, v nichž budou určité aspekty uvedené směrnice upřesněny; příslušné orgány by tudíž měly v souladu s uvedeným článkem přihlížet k obecným pokynům, jež Evropský orgán pro bankovnictví vydal ve věci scénářů k plánování ozdravných postupů a ve věci ukazatelů, jež mají být v ozdravných plánech obsaženy, a za tímto účelem by měly vynaložit veškeré úsilí, aby se v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010 těmito obecnými pokyny řídily.

(15)

Cílem plánování ozdravných postupů, které je ve směrnici 2014/59/EU vymezeno, je určit varianty k zachování nebo obnově životaschopnosti a finanční situace instituce či skupiny, která čelí závažným obtížím. Kritéria pro posuzování ozdravného plánu by tudíž měla mít za cíl zajistit, aby byl plán pro subjekty, jichž se týká, vhodný a aby byl spolu s variantami, jež vymezuje, životaschopný a proveditelný v řádné lhůtě. Konkrétní skutečnosti, jež bude muset příslušný orgán posoudit, budou záviset na obsahu a rozsahu ozdravného plánu. Posuzovaná minimální kritéria by měla být předmětem úpravy jednotných pravidel, tak aby byla zohledněna schopnost příslušných orgánů ukládat v souladu s článkem 4 směrnice 2014/59/EU některým institucím zjednodušené povinnosti, pokud jde o obsah a podrobnosti ozdravných plánů.

(16)

Ve vhodných případech by měla být vymezena doplňující kritéria, která se použijí při posuzování skupinových ozdravných plánů, tak aby byly reflektovány doplňující požadavky směrnice 2014/59/EU na tyto plány.

(17)

Ozdravné plány by měly být úplné a obsahovat všechny informace, jež směrnice 2014/59/EU požaduje, včetně údajů upřesněných v tomto nařízení. Tyto plány by měly být rovněž komplexní a nabízet dostatečné podrobnosti a dostatečný záběr variant pro případ okolností, v nichž se předmětný subjekt či subjekty mohou nacházet.

(18)

Požadavky na obsah plánů řešení krize by měly zohledňovat aktuální úsilí o globální koordinaci tohoto vývoje prostřednictvím Rady pro finanční stabilitu.

(19)

Normy, jež pro obsah plánů řešení krize a posuzování způsobilosti k řešení krize platí, by měly být dostatečně flexibilní, aby zohledňovaly okolnosti, v nichž se posuzovaná instituce, resp. skupina nachází, a aby byly plány cílené a při plnění strategií řešení krize užitečné.

(20)

Orgány příslušné k řešení krize by měly posoudit, lze-li účelu řešení krize věrohodně a proveditelně dosáhnout likvidací v rámci běžného úpadkového řízení. Je možné, že za tímto účelem budou muset využít relevantních odborných znalostí systémů pojištění vkladů. Posouzením proveditelnosti a věrohodnosti likvidace není vyloučeno, že bude zapotřebí posoudit, zda účelu řešení krize bude stejnou měrou dosaženo likvidací v rámci vnitrostátního úpadkového řízení, a současně že bude zapotřebí minimalizovat spoléhání se na mimořádnou finanční podporu.

(21)

Posouzení způsobilosti k řešení krize je opakujícím se procesem, který je možný pouze v případě, je-li určena preferovaná strategie řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize mohou na konci tohoto procesu dospět k závěru, že vhodnější je strategie pozměněná či zcela odlišná.

(22)

Zvažovány by měly být i varianty preferované strategie, tak aby byly zohledněny okolnosti, jež brání jejímu naplnění, např. pokud by strategie zahájení řešení krize v jednom okamžiku, která využívá nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, již nebyla proveditelná v situaci, kdy by ztráty přesáhly objem způsobilých závazků vydaných mateřským subjektem.

(23)

Normy, jež platí pro skupinové plány řešení krize a posuzování způsobilosti k řešení krize, by měly umožňovat, aby se strategie řešení krize opírala o kategorizované přístupy Rady pro finanční stabilitu, které jsou uvedeny v 80. bodě odůvodnění směrnice 2014/59/EU. Konkrétně mohou strategie řešení krize umožňovat, aby jediný orgán příslušný k řešení krize uplatnil nástroje k řešení krize na úrovni holdingové či mateřské společnosti skupiny (zahájení řešení krize v jednom okamžiku), nebo aby více takových orgánů uplatnilo tyto nástroje vůči více regionálním či funkčním podskupinám anebo subjektům v přeshraniční skupině (zahájení řešení krize ve více okamžicích), anebo mohou kombinovat aspekty obou možností.

(24)

V každém případě by se při plánování řešení krize a při posuzování způsobilosti k tomuto řešení mělo přihlížet k podpůrným opatřením, např. v podobě podání informací, kontinuálního poskytování kritických sdílených služeb či rozhodnutí zdržet se přijetí opatření k řešení krize, jež budou požadována po orgánech příslušných k řešení krize, které nepřijímají opatření k řešení krize, a to s přihlédnutím k právu jiných orgánů příslušných k řešení krize jednat v případě potřeby z vlastního podnětu v zájmu dosažení domácí finanční stability v situaci, kdy vedoucí orgány příslušné k řešení krize nepřijímají účinná opatření.

(25)

Řada skutečností, které je při posuzování způsobilosti instituce či skupiny k řešení krize nutno zvážit, je blíže vymezena v oddíle C přílohy směrnice 2014/59/EU, jehož výčet však není taxativní a vyžaduje další upřesnění.

(26)

Vzhledem k tomu, že podle článku 32 směrnice 2014/59/EU by opatření k řešení krize mělo být podniknuto pouze v případě, že by likvidace instituce či skupiny v běžném úpadkovém řízení nebyla ve veřejném zájmu, měla by být likvidace při posuzování způsobilosti k řešení krize zvažována jako alternativa k opatření k řešení krize.

(27)

Ustanovení čl. 23 odst. 1 směrnice 2014/59/EU vymezuje různé podmínky, za nichž mateřská instituce, mateřská instituce v Unii nebo určité jiné subjekty ve skupině a jejich dceřiné podniky v jiných členských státech či třetích zemích, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, smějí na základě dohody o vnitroskupinové finanční podpoře dle kapitoly III uvedené směrnice poskytnout jinému subjektu skupiny, který splňuje podmínky včasného zásahu, finanční podporu v podobě úvěru, záruk nebo aktiv k použití jakožto zajištění. Podle čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/59/EU může orgán příslušný pro subjekt skupiny, jenž finanční podporu poskytuje, tento úkon zakázat nebo omezit.

(28)

S ohledem na finanční obtíže subjektu, jenž finanční podporu přijímá, a na podmínku reálného předpokladu, že finanční podpora tyto obtíže vyřeší, by měla být provedena důkladná analýza potřeby kapitálu a likvidity na straně tohoto subjektu a analýza vnitřních a vnějších příčin těchto finančních obtíží, jakož i historických, současných a očekávaných podmínek na trhu. Předmětem této analýzy by měla být i opatření, která jsou plánována k řešení příčin obtíží tohoto subjektu a mohou efektivně podpořit nápravu jeho finanční situace.

(29)

Posouzení jednotlivých podmínek je v kompetenci subjektu poskytujícího podporu (poskytovatele podpory) a příslušného orgánu, který za tuto instituci poskytující podporu odpovídá. Toto posouzení by mělo vzít v úvahu riziko možného nepříznivého vývoje. V zájmu komplexnosti posouzení podmínek na straně poskytovatele podpory by měl příslušný orgán odpovědný za tohoto poskytovatele přihlédnout rovněž k informacím a výsledkům posouzení, jež mu předloží příslušný orgán odpovědný za subjekt skupiny, jenž tuto finanční podporu přijímá.

(30)

Podmínka, že poskytnutí finanční podpory musí splňovat požadavky čl. 19 odst. 7 směrnice 2014/59/EU, by měla zohledňovat riziko selhání na straně subjektu, který podporu přijímá (příjemce podpory), a ztrátu, která by v případě takového selhání plynula poskytovateli podpory, a to na základě porovnání situace po poskytnutí podpory a situace bez jejího poskytnutí a na základě plného zveřejnění relevantních informací. Podmínky poskytnutí podpory by podle čl. 19 odst. 7 písm. b) měly odrážet nejlepší zájem poskytovatele podpory; dle uvedeného ustanovení může být zohledněn jakýkoli přímý či nepřímý prospěch, který dotčené strany z poskytnutí této finanční podpory mají. Tato podmínka by měla být ověřena důkladnou analýzou nákladů a přínosů, jež by v obou scénářích plynuly poskytovateli podpory a skupině jako celku.

(31)

Dohody o finanční podpoře a poskytnutí vnitroskupinové finanční podpory mohou posílit způsobilost skupiny k řešení krize, například pokud respektují mechanismus absorpce ztrát, jejž upravuje strategie řešení krize. Mohou však i ohrožovat schůdnost zvolené strategie řešení krize, například pokud tato strategie předpokládá oddělení různých částí skupiny. Dopad na způsobilost k řešení krize by tudíž měl být posuzován podle výsledku posouzení této způsobilosti, podle individuálního plánu řešení krize, a případně podle skupinového plánu řešení krize dle společného rozhodnutí kolegií k řešení krize.

(32)

Je nezbytné, aby nezávislí odhadci nebyli při plnění úkolů ocenění pro účely článku 36 včetně čl. 49 odst. 3 a článku 74 směrnice 2014/59/EU ovlivňováni a ani nebyli vnímáni jako ovlivnění ze strany veřejných orgánů včetně orgánu příslušného k řešení krize, ani ze strany instituce či subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) uvedené směrnice.

(33)

K určení okolností, za nichž má být určitá osoba pokládána za nezávislou na relevantních veřejných orgánech včetně orgánu příslušného k řešení krize a na instituci či subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU, by se tudíž měla použít jednotná pravidla. Tato pravidla by měla obsahovat požadavky na odbornost a zdroje dotyčné osoby a její vztah k relevantním veřejným orgánům včetně orgánu příslušného k řešení krize a k instituci či subjektu uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU.

(34)

Tuto nezávislost lze posílit podmínkami, které zajišťují adekvátnost odbornosti a zdrojů nezávislého odhadce. Jmenovitě je třeba zajistit, aby tento odhadce disponoval potřebnou kvalifikací, znalostmi a odborností ve všech relevantních oborech, zejména v oblasti oceňování a účetnictví v bankovním odvětví. Dále je třeba zajistit, aby pro účely ocenění disponoval dostatečnými lidskými a technickými zdroji nebo aby měl k takovým zdrojům přístup. Pro tyto účely by mohlo být vhodné, aby byl uvedený přístup k dostatečným lidským a technickým zdrojům zajištěn pověřením zaměstnanců či smluvních dodavatelů jiných specializovaných odhadců, právních kanceláří či jiných zdrojů. Jsou-li za účelem ocenění pověřeni zaměstnanci či smluvní dodavatelé, měla by u nich být provedena kontrola neexistence střetu zájmů, tak aby nebyla oslabena jejich nezávislost. Za výsledek ocenění by měl ve všech případech zůstat odpovědný nezávislý odhadce.

(35)

Dále je třeba zajistit, aby nezávislý odhadce byl s to provést ocenění účinně, aniž by se nežádoucím způsobem spoléhal na některý z relevantních veřejných orgánů včetně orgánu příslušného k řešení krize anebo na instituci či subjekt uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU. Za případ, kdy se nezávislý odhadce nežádoucím způsobem na výše uvedené subjekty spoléhá, by však nemělo být pokládáno poskytnutí instrukcí či vodítek, které jsou nezbytné k podpoře prováděného ocenění a týkají se např. metodiky poskytované podle právních předpisů Unie v oblasti oceňování pro účely související s řešením krizí bank, jestliže jsou tyto instrukce či vodítka považovány za nezbytné k podpoře prováděného ocenění. Dále by nemělo být bráněno poskytování pomoci, kdy např. dotyčná instituce či subjekt zpřístupní nezávislému odhadci systémy, účetní závěrky, zprávy pro regulátory, tržní data, jiné záznamy či mu poskytne jinou pomoc, jestliže podle posouzení orgánu oprávněného ke jmenování, resp. jiného orgánu zmocněného provést tento úkon v dotyčném členském státě, je takováto pomoc pokládána za nezbytnou k podpoře prováděného ocenění. V souladu s příslušnými zavedenými postupy by mělo být poskytování instrukcí, vodítek a dalších forem podpory předmětem dohody v jednotlivém případě či en bloc.

(36)

V souvislosti s oceněním by nemělo být bráněno úhradě přiměřeného protiplnění ani náhradě přiměřených výdajů.

(37)

Nezávislost může být ohrožena, jestliže ocenění provádí osoba, kterou zaměstnává některý z relevantních veřejných orgánů včetně orgánu příslušného k řešení krize anebo instituce či subjekt uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU, či osoba, která je s některým z uvedených subjektů spojena, a to i v případech, kdy byla zajištěna vzájemná strukturální oddělenost v plném rozsahu, která má řešit např. riziko výkonu i kontroly činnosti jednou osobou, existence vlastního zájmu, zastupování zájmů, spřízněnosti, nadměrné důvěry nebo zastrašování. Je tedy nezbytné zabezpečit jejich vzájemnou oddělenost po právní stránce tak, aby nezávislý odhadce nebyl zaměstnancem ani smluvním dodavatelem žádného z relevantních veřejných orgánů včetně orgánu příslušného k řešení krize, dotyčné instituce ani subjektu a aby s uvedenými subjekty nebyl ani ve skupině.

(38)

Je rovněž nezbytné zajistit, aby nezávislý znalec neměl významný zájem, který by byl společný, anebo protichůdný zájmu některého z relevantních veřejných orgánů včetně orgánu příslušného k řešení krize anebo instituce či subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU včetně jejich vrcholného vedení, ovládajících akcionářů, subjektů skupiny a významných věřitelů, což by mohlo nastat v případě, že by byl nezávislý odhadce významným věřitelem dotyčné instituce či subjektu. Významný zájem by mohl být dán i v případě osobních vztahů.

(39)

Případnou existenci významného společného či protichůdného zájmu by měl posoudit orgán oprávněný ke jmenování, resp. jiný orgán zmocněný provést tento úkon v dotyčném členském státě. Pro účely tohoto posouzení by měl nezávislý odhadce oznámit orgánu oprávněnému ke jmenování, resp. jinému orgánu zmocněnému provést tento úkon v dotyčném členském státě veškeré skutečné či potenciální zájmy, o nichž se domnívá, že mohou být dle posouzení daného orgánu považovány za zájem významný, a měl by předložit veškeré informace, které po něm lze spravedlivě požadovat k tomu, aby daný orgán mohl toto posouzení provést. V případě právnických osob by měla být jejich nezávislost posouzena na úrovni společnosti jako celku, avšak s přihlédnutím ke strukturální oddělenosti a dalším opatřením případně zavedeným k tomu, aby byli zaměstnanci, kteří mohou být zapojeni do oceňování, odlišeni od ostatních zaměstnanců za účelem řešení rizik, k nimž patří výkon i kontrola činnosti jednou osobou, existence vlastního zájmu, zastupování zájmů, spřízněnost, nadměrná důvěra nebo zastrašování. Jsou-li tato rizika v porovnání s uplatněnými pojistkami natolik závažná, že je nezávislost dané osoby ohrožena, neměla by daná společnost funkci nezávislého odhadce vykonávat.

(40)

Za nezávislého odhadce by za žádných okolností neměl být považován statutární auditor, jenž v roce předcházejícím roku, v němž byla posuzována způsobilost nezávislého odhadce, provedl u instituce či subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU audit. Pokud jde o jiné služby v oblasti auditu a oceňování, jež byly dotyčné instituci či subjektu poskytnuty v letech bezprostředně předcházejících dni, kdy má být nezávislost posouzena, mělo by se mít za to, že i ony představují významný společný nebo protichůdný zájem, ledaže je vůči orgánu oprávněnému ke jmenování, resp. jinému orgánu zmocněnému provést tento úkon v dotyčném členském státě uspokojivě prokázáno, že významný zájem nepředstavují s ohledem na všechny relevantní okolnosti včetně strukturální oddělenosti či jiných zavedených opatření.

(41)

Je nezbytné, aby nezávislý odhadce po jmenování při dodržení obecných zásad a postupů dle použitelných etických kodexů a profesních standardů zjistil, zda není dán skutečný ani potenciální zájem, o němž má za to, že může představovat významný společný či protichůdný zájem. Orgán oprávněný ke jmenování, resp. jiný orgán určený v dotyčném členském státě by měl být o zjištěném skutečném či potenciálním zájmu neprodleně vyrozuměn a měl by posoudit, zda se jedná o zájem významný, v kterémžto případě by mělo být jmenování nezávislého odhadce zrušeno a měl by být jmenován odhadce nový.

(42)

Směrnice 2014/59/EU ukládá členským státům, aby svým orgánům příslušným k řešení krize svěřily řadu pravomocí včetně pravomocí k odpisu a konverzi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 66 uvedené směrnice, které lze použít jak nezávisle na opatřeních k řešení krize, tak ve spojení s nimi.

(43)

Je důležité zajistit, aby pravomoci k odpisu a konverzi bylo možno uplatnit v souvislosti se všemi závazky, které nejsou vyňaty podle čl. 44 odst. 2 směrnice 2014/59/EU. V případě závazků, které se řídí právem třetí země a které nejsou uvedeny ve výčtu závazků vyňatých dle čl. 55 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, by mělo být do smluvních podmínek zapracováno ustanovení, jímž bude uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi vůči těmto závazkům podpořeno.

(44)

Smluvní podmínka uvedená v čl. 55 odst. 1 směrnice 2014/59/EU by měla být zahrnuta do smluv, jimiž je zakládán závazek, na nějž se uvedený článek použije, a které byly uzavřeny po dni účinnosti předpisů přijatých k provedení hlavy IV kapitoly IV oddílu 5 směrnice 2014/59/EU.

(45)

Zejména by měla být smluvní podmínka uvedená v čl. 55 odst. 1 směrnice 2014/59/EU zahrnuta do relevantních smluv o závazku, který při svém založení není plně zajištěn, anebo sice je plně zajištěn, avšak smluvní podmínky, jimiž se řídí, dlužníka nezavazují zachovávat zajištění tohoto závazku v plném rozsahu a trvale v souladu s regulatorními požadavky práva Unie či rovnocenných právních předpisů v třetích zemích.

(46)

V případě relevantních smluv, které byly uzavřeny přede dnem účinnosti předpisů přijatých k provedení hlavy IV kapitoly IV oddílu 5 směrnice 2014/59/EU, by měla být tato smluvní podmínka zahrnuta do smlouvy v případě, jsou-li závazky podle této smlouvy založeny po dni provedení.

(47)

V případě relevantních smluv, které byly uzavřeny přede dnem účinnosti předpisů přijatých k provedení hlavy IV kapitoly IV oddílu 5 směrnice 2014/59/EU, by dále měly podstatné změny, jimiž jsou ovlivněna hmotněprávní práva a povinnosti některé ze stran této smlouvy, obsahovat povinnost začlenit do smlouvy smluvní podmínku uvedenou v čl. 55 odst. 1 směrnice 2014/59/EU. Nepodstatné změny, jimiž hmotněprávní práva a povinnosti některé ze stran relevantní smlouvy ovlivněny nejsou, by neměly postačovat k tomu, aby založily požadavek na začlenění této smluvní podmínky do smlouvy; ve všech ostatních případech by měla být smluvní podmínka do smlouvy začleněna.

(48)

S cílem umožnit náležitou úroveň konvergence a současně zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize a instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU byly s to zohledňovat rozdíly v právních systémech a rozdíly plynoucí z povahy či formy závazku, je vhodné stanovit povinný obsah smluvní podmínky.

(49)

S cílem sjednotit v Unii přístup, který zajišťuje účinnou koordinaci relevantních orgánů, a dát orgánu příslušnému k řešení krize možnost přijímat náležitě informovaná a rychlá rozhodnutí o řešení krize stanoví toto nařízení postupy a obsah oznámení podle čl. 81 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2014/59/EU.

(50)

K zohlednění naléhavosti a významu předmětu oznámení by mělo jejich předávání probíhat pomocí zabezpečené elektronické komunikace. K podpoře koordinace stran počítá tento proces s předchozí ústní komunikací a následným potvrzením příjmu.

(51)

Jelikož by oznámení měla příjemci podávat informace náležité k tomu, aby mohl urychleně plnit své úkoly, je stanoven konkrétní obsah oznámení, které příslušnému orgánu předkládá vedoucí orgán instituce či subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU v situaci, kdy jsou tato instituce či subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Obdobně by mělo oznámení, jež předkládá příslušný orgán orgánu příslušnému k řešení krize, obsahovat informace, jež druhému uvedenému orgánu umožní plnit jeho úkoly. Zvláštní požadavky na obsah by měly být upraveny i pro oznámení o výsledku posouzení, podle něhož je instituce či subjekt uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, jestliže k tomuto posouzení dává podnět příslušný orgán, resp. orgán příslušný k řešení krize. V takovém případě by oznámení mělo specifikovat i příslušné podmínky podle čl. 32 odst. 1 odst. a) a b) směrnice 2014/59/EU.

(52)

Za účelem harmonizovaného přístupu v Unii při informování zúčastněných stran o opatřeních k řešení krize stanoví toto nařízení postupy a obsah oznámení, jež shrnuje účinky opatření k řešení krize, včetně rozhodnutí pozastavit či omezit podle článků 69, 70 a 71 směrnice 2014/59/EU výkon určitých práv.

(53)

Toto nařízení stanoví obsah uvedeného oznámení s ohledem na některé klíčové informace, které je nutno předat retailovým i neretailovým zákazníkům a věřitelům; pokud jde o údaje, které tímto nařízením specifikovány nejsou, mělo by být oznámení v souladu s širší komunikační strategií, která je vypracována v rámci plánu řešení krize a kterou upravuje kapitola II oddíly I a II tohoto nařízení. Vzhledem k tomu, že řešení krize na úrovni skupiny i jeho plánování mohou mít velký dopad ve více členských státech, je nutné přijmout regulační technické normy k vymezení jednotných a podrobných pravidel, jimiž se budou řídit ustavení kolegia k řešení krize a postupy, jež musí toto kolegium při výkonu svých funkcí a úkolů dle článku 88 směrnice 2014/59/EU dodržet.

(54)

Při ustavování kolegia k řešení krize je nutno se vyhnout zdvojování práce, kterou již vykonaly orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a kolegium dohledu. Důležité je rovněž zajistit, aby byla tato práce uzpůsobena tak, aby odpovídala potřebám fungování kolegia. Zejména je vhodné zajistit, aby orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny zohledňoval, aktualizoval a náležitě uzpůsoboval veškerou relevantní práci, kterou vykonal orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě v rámci kolegia dohledu, zejména pokud jde o určení příslušných subjektů skupiny a následně orgánů, jež by měly být vyzvány stát se členem nebo pozorovatelem kolegia („mapování“).

(55)

Hovoří-li se o jiných skupinách či kolegiích, jež plní tytéž úkoly a funkce podle čl. 88 odst. 6 směrnice 2014/59/EU, mělo by to být chápáno tak, že se jedná mimo jiné o skupiny krizového řízení ustavené podle společných zásad a přístupů, jež vypracovaly Rada pro finanční stabilitu a G20, avšak nikoli výlučně jen o ně. Je proto důležité stanovit, že orgány příslušné k řešení krize na úrovni skupiny při posuzování své povinnosti ustavit kolegium k řešení krize musí rovněž posoudit, zda tyto jiné skupiny či kolegia vyvíjejí činnost v souladu s uvedeným ustanovením.

(56)

Zapojení orgánů příslušných k řešení krize ze třetích zemí do činnosti kolegia k řešení krize ve funkci pozorovatelů je již upraveno v čl. 88 odst. 3 směrnice 2014/59/EU. Je tedy nezbytné upravit organizaci jejich účasti v kolegiu a jejich zapojení do jeho jednotlivých úkolů.

(57)

V zájmu účinného plánování řešení krize je nutná efektivní a včasná interakce a spolupráce mezi kolegii k řešení krize a bankovní skupinou, zejména mezi orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny a mateřským podnikem v Unii. Za tím účelem by měl orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny vyrozumět mateřský podnik v Unii o ustavení kolegia k řešení krize, jeho složení i případných změnách v tomto složení. Efektivní a včasná interakce a spolupráce mezi orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny a mateřským podnikem v Unii by však neměla ztrácet ze zřetele rychlost opatření, která jsou nutná k zachování finanční stability, ani přípravnou či preventivní povahu opatření a komplexní ekonomické posouzení, které jsou při plánování řešení krize zapotřebí.

(58)

V zájmu efektivního a účinného rozhodování by měla písemná ujednání a postupy kolegia k řešení krize obsahovat nezbytné organizační předpisy. Zejména by si mělo být kolegium k řešení krize vědomo potřeby zřídit ve svém rámci flexibilní dílčí struktury, které by plnily funkce kolegia a zajišťovaly, aby byli členové kolegia s to přispívat k plnění všech funkcí kolegia vhodným způsobem. Zejména v případech, kdy je pokládáno za vhodné, aby se orgány, které nejsou členy kolegia, účastnily činnosti kolegia jako pozorovatelé, je nezbytné, aby orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny zajistil, aby podmínky této účasti byly upraveny v písemných ujednáních a aby nebyly příznivější nežli podmínky stanovené pro členy kolegia v tomto nařízení.

(59)

Písemná ujednání a postupy kolegia k řešení krize by měly obsahovat i operativní ustanovení nezbytná k tomu, aby kolegium umožňovalo orgánům příslušným k řešení krize jak koordinovat své příspěvky k činnosti kolegia dohledu, tak organizovat analýzy, posuzování a hodnocení příspěvků, jež samy od kolegia dohledu obdrží. Písemná ujednání by tudíž měla v ideálním případě upravovat i komunikaci mezi kolegiem dohledu a kolegiem k řešení krize, a zejména pak mezi orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny a orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Písemná ujednání by rovněž měla stanovit postupy, jimiž se musí kolegium k řešení krize řídit, aby dosáhlo společného porozumění v případech, kdy je v praxi potřebná koordinace, avšak směrnice 2014/59/EU nepředepisuje společné rozhodnutí.

(60)

Orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny by měl mít přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolů a povinností, a měl by koordinovat shromažďování a šíření informací, jež získává od členů kolegia či subjektů skupiny a na něž se vztahují ustanovení směrnice 2014/59/EU o důvěrnosti a výměně důvěrných informací.

(61)

V zájmu účinnosti operativních postupů při řešení naléhavých situací by měl orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny testovat fungování kolegia k řešení krize a, považuje-li to za vhodné, měl by mít možnost zapojit do těchto testů i mateřský podnik v Unii.

(62)

Velmi důležité je včas a realisticky naplánovat všechny postupy společného rozhodování. Každý orgán příslušný k řešení krize, který je do těchto postupů zapojen, by měl orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny dodat svůj příspěvek k příslušnému společnému rozhodnutí ve lhůtě, efektivně a v souladu s harmonogramem příslušného společného rozhodnutí.

(63)

Je nezbytné, aby byla společná rozhodnutí přijímána rychle a ve lhůtě. Tento požadavek je důležitý zejména u rozhodnutí o řešení krize, avšak je relevantní i pro plánování řešení krize. Současně by mělo být zajištěno, aby všechny orgány zapojené do společného rozhodování měly dostatečnou lhůtu k vyjádření svého stanoviska. Za účelem vyvážení obou cílů by měl být orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny zmocněn předložit svůj návrh ostatním orgánům zapojeným do tohoto procesu a současně stanovit náležitou lhůtu, po jejímž uplynutí by se mělo mít za to, že orgány, jež nevyjádřily námitky, s návrhem souhlasí. Při stanovování příslušné lhůty by měl orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny náležitě přihlížet ke skutečnému časovému rámci rozhodování, který stanoví právní předpisy či který dříve určilo samotné kolegium.

(64)

V zájmu účinnosti zavedeného postupu by měl konečnou odpovědnost za určení posloupnosti prováděných kroků nést orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny. Měly by být stanoveny kroky k dosažení libovolného společného rozhodnutí, s tím, že některé z těchto kroků lze provádět souběžně a jiné v posloupnosti.

(65)

V souladu s čl. 13 odst. 3 směrnice 2014/59/EU by měly být skupinové plány řešení krize nejméně jednou ročně přezkoumávány a aktualizovány. Je však zapotřebí, aby přezkum a aktualizace těchto plánů byly prováděny rovněž ad hoc, jestliže taková potřeba vyvstane s ohledem na informace, jež získá kolegium dohledu, nebo jestliže k tomu dá podnět kolegium k řešení krize.

(66)

V zájmu zvýšení transparentnosti, pokud jde o fungování kolegií k řešení krize, by mělo toto nařízení přesně upravit jednotné podmínky, za nichž budou společná rozhodnutí sdělována mateřskému podniku v Unii a ostatním subjektům příslušné skupiny. V zájmu srovnatelnosti postupů a výsledků, a tedy i dosahování konvergence, je nezbytné přesně upravit jednotná pravidla, jimiž se bude řídit postup a dokumentace při společném rozhodování kolegií k řešení krize.

(67)

Dále by měla být zajištěna koordinace individuálních rozhodnutí, která při neexistenci společného rozhodnutí přijímají orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny a orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků, tak aby bylo kolegium k řešení krize s to plnit svou úlohu, kterou upravuje čl. 88 odst. 1 směrnice 2014/59/EU. Je tedy nezbytné stanovit postup, jakým by mělo kolegium fungovat jakožto rámec, v němž by orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny a ostatní orgány usilovaly o efektivní a schůdné plánování řešení krize na úrovni skupiny i bez přijímání společných rozhodnutí.

(68)

Při zjišťování, je-li nutno vypracovávat program řešení krize na úrovni skupiny, by měly relevantní orgány příslušné k řešení krize, jež jsou zapojeny do činnosti kolegia k řešení krize, v souladu s články 91 a 92 směrnice 2014/59/EU zvážit, zda řešení dané krize nese skupinový prvek. Za tímto účelem by se měl orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny snažit určit všechny subjekty skupiny, jež jsou nebo by mohly být zasaženy v případě, že některý ze subjektů této skupiny nebo mateřský podnik v Unii splňuje podmínky článku 32 nebo 33 směrnice 2014/59/EU.

(69)

V zájmu optimálnosti podmínek k řešení krize je nutno pracovat efektivně a účinně a v krátkých lhůtách. Je tedy důležité stanovit, že kolegium k řešení krize při zvažování, zda je nutno vypracovat program řešení krize na úrovni skupiny, musí zvážit i potřebu vzájemně využívat vnitrostátní mechanismy financování. K nutnosti vzájemného využití těchto mechanismů by mělo kolegium k řešení krize přihlížet zejména s ohledem na plány financování a na použití směrnice 2014/59/EU. Pokud tyto mechanismy vzájemně využity nebudou, měl by být obsah i postup plánu financování náležitě uzpůsoben. V zájmu efektivity by orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny měl mít možnost, aby své kladné posouzení potřeby vypracovat program řešení krize na úrovni skupiny v konečném znění nahradil vlastním návrhem k tomuto programu.

(70)

Program řešení krize na úrovni skupiny by měl v rámci možností a vhodnou měrou přihlížet ke skupinovému plánu řešení krize a tímto plánem se řídit, ledaže orgány příslušné k řešení krize dospějí při svém posouzení s ohledem na okolnosti případu k závěru, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo přijetím opatření, s nimiž plán řešení krize nepočítá.

(71)

Pro účely koordinace je třeba, aby všichni, jichž se řešení krize instituce dotkne, byli plně obeznámeni se stanovisky a opatřeními orgánu příslušného k řešení krize, který nesouhlasí se společným rozhodnutím o programu řešení krize na úrovni skupiny. Orgán, který vyjadřuje nesouhlas, by tudíž měl ke svému nesouhlasu sdělit orgánu příslušnému k řešení krize na úrovni skupiny jasné důvody.

(72)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(73)

Pro účely regulačních technických norem o obsahu plánů řešení krize v případě institucí, jež nejsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu podle článků 111 a 112 směrnice 2013/36/EU, a o obsahu plánů řešení krize vyžadovaných v případě skupin dle článku 10, resp. 13 směrnice 2014/59/EU, jakož i pro účely regulačních technických norem, jež upravují kritéria zkoumaná při posuzování způsobilosti institucí či skupin k řešení krize dle čl. 15 odst. 4, resp. čl. 16 odst. 2 směrnice 2014/59/EU, konzultoval Evropský orgán pro bankovnictví Evropskou radu pro systémová rizika.

(74)

O návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví, jež byla zřízena podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010,