Článek 2 Definice

„energetickou infrastrukturou“ jakékoli fyzické zařízení nebo nástroj spadající do kategorií energetické infrastruktury nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí;

„úzkým místem energetické infrastruktury“ omezení fyzických toků v určitém energetickém systému, které je způsobeno nedostatečnou přenosovou kapacitou, což zahrnuje mj. absenci infrastruktury;

„komplexním rozhodnutím“ rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má předkladatel projektu povolení pro výstavbu energetické infrastruktury k realizaci projektu společného zájmu nebo projektu ve společném zájmu, či nikoli, neboť má možnost zahájit nebo zadat a zahájit nezbytné stavební práce (dále jen „fáze připravenosti k výstavbě“), aniž by byla dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením;

„projektem“ jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovených v příloze II;

„projektem společného zájmu“ projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na seznamu Unie;

„projektem ve společném zájmu“ projekt, který podporuje Unie ve spolupráci s třetími zeměmi na základě dopisů o podpoře od vlád přímo dotčených zemí nebo jiných nezávazných dohod, který spadá do jedné z kategorií energetické infrastruktury vymezených v příloze II bodě 1 písm. a) nebo f), bodě 3 písm. a), nebo v bodě 5 písm. a) nebo c), který přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050 a který je uveden na seznamu Unie;

„konkurenčními projekty“ projekty, které se zcela nebo zčásti zabývají stejným zjištěným nedostatkem v infrastruktuře nebo stejnou potřebou v oblasti regionální infrastruktury

„předkladatelem projektu“:

„inteligentní elektrickou rozvodnou sítí“ elektrická rozvodná síť, včetně sítí na ostrovech, jež nejsou vzájemně propojeny nebo dostatečně spojeny s transevropskými energetickými sítěmi, která umožňuje nákladově efektivní integraci a aktivní ovlivňování chování a akce všech uživatelů na ni napojených, včetně výrobců, spotřebitelů a konzumentů, s cílem zajistit ekonomicky efektivní a udržitelnou energetickou soustavu s nízkými ztrátami a vysokou úrovní integrace obnovitelných zdrojů energie, bezpečnosti dodávek a zabezpečení, a v níž může provozovatel sítě digitálně monitorovat akce uživatelů na ni napojených a informační a komunikační technologie pro komunikaci se souvisejícími provozovateli sítí, výrobci, zařízeními pro ukládání energie a spotřebiteli nebo konzumenty, za účelem přenosu a distribuce elektřiny udržitelným, nákladově efektivním a bezpečným způsobem;

„inteligentní plynárenskou sítí“ plynárenská síť, která využívá inovativní a digitální řešení s cílem nákladově efektivním způsobem integrovat různé nízkouhlíkové a zejména obnovitelné zdrojů plynu v souladu s potřebami spotřebitelů a požadavky na kvalitu plynu a snížit tak uhlíkovou stopu související spotřeby plynu, umožnit vyšší podíl plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a vytvořit vazby s dalšími nosiči energie a odvětvími, včetně souvisejících fyzických modernizací, jsou-li nezbytné pro fungování vybavení a zařízení pro integraci nízkouhlíkových plynů a zejména plynů z obnovitelných zdrojů;

„dotčeným orgánem“ orgán, který je podle vnitrostátního práva příslušný vydávat různá povolení a oprávnění související s plánováním, projektováním a výstavbou nemovitostí, včetně energetické infrastruktury;

„vnitrostátním regulačním orgánem“ vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES nebo regulační orgán na vnitrostátní úrovni určený v souladu s článkem 57 směrnice (EU) 2019/944;

„příslušným vnitrostátním regulačním orgánem“ vnitrostátní regulační orgán v členských státech, v nichž jsou projekty prováděny, a v členských státech, na které má projekt významný pozitivní dopad;

„pracemi“ nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb, včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností a změny účelu využití v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;

„studiemi“ činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, včetně softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

„uvedením do provozu“ proces uvádění určitého projektu do provozu poté, co byl vybudován;

„zařízeními určenými pro vodík“ infrastruktura, která může bez dalších úprav přijímat čistý vodík, včetně potrubních sítí nebo skladovacích zařízení, která jsou nově vybudována nebo která vznikla ze zařízení pro zemní plyn změnou účelu využití nebo obojí;

„změnou účelu využití“ technická modernizace nebo změna stávající infrastruktury pro zemní plyn s cílem zajistit, aby byla vyhrazena pro používání pro čistý vodík;

„přizpůsobením se změně klimatu“ proces, který zajišťuje, aby bylo dosaženo odolnosti energetické infrastruktury vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, a to i prostřednictvím příslušných adaptačních opatření;