|
+PŘÍLOHA |
PŘÍLOHA
PŘÍLOHA ODDÍL A Informace, které mají být uvedeny v ozdravných plánech Ozdravný plán obsahuje tyto informace:
1)
souhrn hlavních částí plánu a souhrn celkové schopnosti ozdravení;
2)
souhrn podstatných změn v instituci od posledního předložení ozdravného plánu;
3)
plán komunikace a zveřejňování, který stanoví, jak hodlá podnik zvládnout jakékoli potenciálně negativní reakce trhu;
4)
souhrn opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k zachování nebo obnovení životaschopnosti a finanční situace instituce;
5)
odhad časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu;
6)
podrobný popis jakékoli podstatné překážky, která by bránila účinnému a včasnému provedení plánu, včetně zohlednění dopadu na zbytek skupiny, zákazníky a protistrany;
7)
určení zásadních funkcí;
8)
podrobný popis postupů určení hodnoty a prodejnosti hlavních linií podnikáni, operací a aktiv instituce;
9)
podrobný popis toho, jak je plánování ozdravných postupů začleněno do struktury správy a řízení instituce, jakož i politik a postupů, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu, a stanovení osob, které jsou v rámci organizace odpovědné za přípravu a provádění plánu;
10)
mechanismy a opatření k udržení nebo obnově kapitálu instituce;
11)
mechanismy a opatření k zajištění toho, aby instituce měla přiměřený přístup k pohotovostním zdrojům financování, včetně možných zdrojů likvidity, posouzení dostupného zajištění a posouzení možnosti převádět likviditu mezi jednotlivými subjekty skupiny a liniemi podnikání, aby bylo zajištěno, že instituce je nadále schopna vykonávat své operace a plnit své závazky v okamžiku jejich splatnosti;
12)
mechanismy a opatření ke zmírnění rizika a podílu cizího investování;
13)
mechanismy a opatření k restrukturalizaci závazků;
14)
mechanismy a opatření k restrukturalizaci linií podnikání;
15)
mechanismy a opatření nezbytné k zachování nepřetržitého přístupu k infrastruktuře finančních trhů;
16)
mechanismy a opatření nezbytné k zachování nepřetržitého fungování provozních postupů instituce, včetně sítí a informačních systémů, které jsou zavedeny a řízeny v souladu s nařízením (EU) 2022/2554;
17)
přípravná opatření k usnadnění prodeje aktiv nebo linií podnikání ve lhůtě odpovídající obnově finančního zdraví;
18)
další opatření v oblasti řízení či strategií k obnově finančního zdraví a předpokládaný finanční dopad těchto opatření či strategií;
19)
přípravná opatření, která instituce přijala či plánuje přijmout ve snaze usnadnit provádění ozdravného plánu, včetně těch, která jsou nezbytná k tomu, aby mohlo dojít k včasné rekapitalizaci instituce;
20)
rámec ukazatelů, který stanoví, v jakém okamžiku lze přijmout příslušná opatření v plánu uvedená. ODDÍL B Informace, jejichž poskytnutí mohou orgány příslušné k řešení krize po institucích požadovat za účelem vypracování a aktualizace plánů řešení krize Za účelem vypracování a aktualizace plánů řešení krize mohou orgány příslušné k řešení krize požadovat po institucích přinejmenším tyto informace:
1)
podrobný popis organizační struktury instituce včetně seznamu všech právnických osob;
2)
označení přímého držitele a procentní podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každé právnické osoby;
3)
umístění, jurisdikce založení, licence a vrcholné vedení každé právnické osoby;
4)
zmapování zásadních operací a hlavních linií podnikání instituce, včetně významné držby aktiv a závazků v souvislosti s těmito operacemi a liniemi podnikání, formou odkazu na jednotlivé právnické osoby;
5)
podrobný popis skladby závazků instituce a veškerých jejích právních subjektů, v rozdělení minimálně podle druhu a objemu krátkodobých a dlouhodobých dluhů a dále na závazky zajištěné, nezajištěné a podřízené;
6)
podrobnosti o těch závazcích instituce, které jsou ►M3 závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ ;
7)
identifikace postupů nezbytných ke stanovení toho, komu instituce zastavila zajištění, osoby, která zajištění drží, a jurisdikce, v níž se zajištění nachází;
8)
popis podrozvahových expozic instituce a jejích právních subjektů, včetně zmapování ve vazbě na její zásadní operace a hlavní linie podnikání;
9)
podstatná zajištění (hedges) instituce včetně zmapování ve vazbě na právnické osoby;
10)
označení hlavních či nejzásadnějších protistran instituce a analýza dopadu selhání hlavních protistran na finanční situaci instituce;
11)
všechny systémy, v nichž instituce realizuje z pohledu četnosti či hodnoty podstatný objem obchodu, včetně zmapování ve vazbě na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;
12)
veškeré platební a zúčtovací systémy nebo systémy vypořádání, jichž je instituce přímým či nepřímým členem, včetně zmapování ve vazbě na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;
13)
podrobný výčet a popis klíčových řídících informačních systémů, včetně systémů pro řízení rizik a účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které instituce využívá, včetně zmapování ve vazbě na právnické osoby instituce, její zásadní operace a hlavní linie podnikání;
14)
označení vlastníků systémů uvedených v bodě 13, s nimi souvisejících dohod o úrovni služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání, jakož i označení kritických poskytovatelů služeb IKT z řad třetích stran ve smyslu čl. 3 bodu 23 nařízení (EU) 2022/2554;
14a)
výsledky testování digitální provozní odolnosti institucí podle nařízení (EU) 2022/2554;
15)
označení a popis právnických osob a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právnických osob, například:
—
společní či sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy;
—
ujednání týkající se kapitálu, financování či likvidity;
—
stávající či podmíněné úvěrové expozice;
—
dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, křížová ujednání pro případ neplnění závazku a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty;
—
převody rizik a obchodní ujednání ‚back-to-back‘; smlouvy o úrovni služeb;
16)
příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize jednotlivých právnických osob;
17)
člen vedoucího orgánu odpovědný za poskytnutí informací nutných pro přípravu plánu řešení krize instituce, a pokud se jedná o jiné osoby, osoby odpovědné za jednotlivé právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;
18)
popis opatření, která instituce zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měl orgán příslušný k řešení krize k dispozici veškeré potřebné informace, v rozsahu jím stanoveném, k používání nástrojů a pravomocí k řešení krize;
19)
veškeré smlouvy, které instituce a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím orgánů použít nástroj k řešení krize, a zda mohou mít důsledky ukončení dopad na použití nástroje k řešení krize;
20)
popis možných zdrojů likvidity, které pomohou při řešení krize;
21)
informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění (hedging) a účetních postupech. ODDÍL C Skutečnosti, které má orgán příslušný k řešení krize posoudit při posuzování způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize Při posuzování způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize orgán příslušný k řešení krize zohlední tyto skutečnosti: Při posuzování způsobilosti skupiny k řešení krize zahrnují odkazy na instituci jakoukoli instituci nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d) v rámci skupiny:
1)
do jaké míry je instituce schopna zmapovat hlavní linie podnikání a zásadní operace právnických osob;
2)
do jaké míry jsou právní a podnikové struktury sladěny s hlavními linie podnikání a zásadními operacemi;
3)
do jaké míry jsou zavedeny mechanismy zajišťující zásadní personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a udržení hlavních linií podnikání a zásadních operací;
4)
do jaké míry jsou dohody o poskytování služeb, včetně smluvních ujednání o využívání služeb IKT, které instituce má, robustní a plně vymahatelné v případě řešení krize instituce;
4a)
digitální provozní odolnost sítě a informačních systémů, které podporují zásadní funkce a hlavní linie podnikání instituce, přičemž se zohlední hlášení o závažných incidentech souvisejících s IKT a výsledky testování digitální provozní odolnosti podle nařízení (EU) 2022/2554;
5)
do jaké míry je struktura správy a řízení instituce vhodná k řízení a zajištění souladu s vnitřními opatřeními instituce s ohledem na její dohody o úrovni služeb;
6)
do jaké míry má instituce zaveden postup pro přenesení služeb v rámci dohod o úrovni služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních funkcí či hlavních linie podnikání;
7)
do jaké míry existují pohotovostní plány a opatření pro zajištění kontinuity přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání;
8)
adekvátnost řídicích informačních systémů pro zajištění toho, aby orgány příslušné k řešení krize mohly dostávat přesné a úplné informace o hlavních liniích podnikání a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování;
9)
schopnost řídicích informačních systémů vždy poskytovat informace nezbytné pro účinné řešení krize instituce, a to i za rychle se měnících podmínek;
10)
do jaké míry instituce otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových podmínkách definovaných orgánem příslušným k řešení krize;
11)
do jaké míry může instituce zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou instituci i pro novou instituci v případě, že zásadní operace a hlavní linie podnikání budou odděleny od ostatních operací a linií podnikání;
12)
do jaké míry má instituce zavedené vhodné procesy k zajištění toho, aby orgánům příslušným k řešení krize poskytla nezbytné informace k identifikaci vkladatelů a částek pojištěných v rámci systémů pojištění vkladů;
13)
v případě, že skupina využívá vnitroskupinové záruky, do jaké míry jsou poskytovány za tržních podmínek a jak jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami spolehlivé;
14)
v případě, že skupina využívá transakce ‚back-to-back‘, do jaké míry probíhají za tržních podmínek a jak jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí spolehlivé;
15)
do jaké míry zvyšuje využívání vnitroskupinových záruk či účetních transakcí ‚back-to-back‘ míru šíření krize v rámci skupiny;
16)
do jaké míry právní struktura skupiny brání použití nástrojů k řešení krize v důsledku počtu právnických osob, složitosti struktury skupiny či obtíží z hlediska uspořádání linií podnikání ve vazbě na jednotlivé subjekty skupiny;
17)
výši a druh ►M3 závazků použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ◄ instituce;
18)
v případě, že se posouzení týká holdingové společnosti se smíšenou činností, do jaké míry může mít řešení krize subjektů skupiny, které jsou institucemi či finančními institucemi, nepříznivý dopad na nefinanční část skupiny;
19)
existenci a spolehlivost dohod o úrovni služeb;
20)
zda orgány třetích zemí mají nástroje k řešení krize, které jsou zapotřebí k tomu, aby podpořily opatření k řešení krize přijatá unijními orgány příslušnými k řešení krize, a prostor pro koordinaci opatření mezi orgány Unie a třetích zemí;
21)
snadnost použití nástrojů k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na dostupnost nástrojů a strukturu instituce;
22)
do jaké míry struktura skupiny umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize řešit krizi skupiny jako celku nebo jednoho nebo více jejích subjektů, aniž by to mělo významný přímý nebo nepřímý nepříznivý důsledek pro finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku a s ohledem na maximalizaci hodnoty skupiny jako celku;
23)
ujednání a prostředky, které by mohly řešení krize usnadnit v případech, kdy skupiny mají dceřiné podniky usazené v různých jurisdikcích;
24)
důvěryhodnost použití nástrojů k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na věřitele, protistrany, zákazníky a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí;
25)
do jaké míry může být adekvátně vyhodnocen dopad instituce v režimu řešení krize na finanční systém a na důvěru ve finanční trh;
26)
do jaké míry by řešení krize instituce mohlo mít významný přímý nebo nepřímý nepříznivý důsledek pro finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku;
27)
do jaké míry by rozšíření krize na jiné instituce nebo finanční trhy mohlo být potlačeno použitím nástrojů a pravomocí k řešení krize;
28)
do jaké míry by řešení krize instituce mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|