NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Text s významem pro EHP)

„úhradou“ vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce prostřednictvím platební transakce nebo řady platebních transakcí z platebního účtu plátce provedených na základě pokynů plátce poskytovatelem platebních služeb, u něhož má plátce veden platební účet;

„okamžitou úhradou“ úhrada, která je prováděna okamžitě, 24 hodin denně a v kterýkoli kalendářní den;

„kanálem, kterým se iniciuje platba“ jakýkoli způsob, prostředek nebo postup, prostřednictvím kterých mohou plátci zadat svým poskytovatelům platebních služeb platební příkazy k úhradě, mimo jiné internetové bankovnictví, aplikace pro mobilní bankovnictví, bankomat nebo jakýkoli jiný způsob v prostorách poskytovatele platebních služeb;

„poskytovatelem služeb iniciování platby“ poskytovatel služeb iniciování platby ve smyslu čl. 4 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 2 );

„jménem příjemce“ v případě fyzické osoby jméno a příjmení a v případě právnické osoby obchodní nebo právní název;

„cíleným finančním omezujícím opatřením“ zmrazení majetku osoby, orgánu nebo subjektu nebo zákaz těmto osobám, orgánům nebo subjektům nebo v jejich prospěch přímo či nepřímo zpřístupnit peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje na základě omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU;

„identifikačním kódem právnické osoby“ nebo „LEI“ jedinečný alfanumerický referenční kód v souladu s normou ISO 17442, který je přiřazen právnímu subjektu;

„inkasem“ vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba za účelem odepsání částky z platebního účtu plátce, při níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu plátce;

„plátcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu plátce fyzická nebo právnická osoba, která dá platební příkaz ve prospěch platebního účtu příjemce;

„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;

„platebním účtem“ platební účet ve smyslu čl. 4 bodu 12 směrnice (EU) 2015/2366;

„platebním systémem“ systém sloužící k převodu peněžních prostředků s formálními a standardizovanými postupy a se společnými pravidly pro zpracování, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí;

„platebním schématem“ jednotný soubor pravidel, postupů a norem nebo prováděcích pokynů, na kterých se dohodli poskytovatelé platebních služeb, pro provádění platebních transakcí v Unii a v rámci členských států, oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému, který zajišťuje jeho provoz;

„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb spadající do některé z kategorií uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 2007/64/ES a právnické a fyzické osoby uvedené v článku 26 směrnice 2007/64/ES, s výjimkou subjektů uvedených v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 3 ), v jejichž případě bylo upuštěno od uplatňování ustanovení podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2007/64/ES;

„uživatelem platebních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jakožto plátce nebo příjemce;

„platební transakcí“ převod peněžních prostředků mezi platebními účty v Unii z podnětu plátce nebo příjemce bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;

„platebním příkazem“ pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;

„mezibankovním poplatkem“ poplatek placený mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za provedení inkasní transakce;

„vícestranným mezibankovním poplatkem“ vícestranný mezibankovní poplatek, který je předmětem dohody mezi více než dvěma poskytovateli platebních služeb;

„BBAN“ identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet vedený u poskytovatele platebních služeb v členském státě a který lze použít pouze pro vnitrostátní platební transakce, přičemž pro účely přeshraničních platebních transakcí je tentýž platební účet označen číslem ve formátu IBAN;

„IBAN“ mezinárodní identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet v členském státě, jehož prvky jsou stanoveny Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO);

„kódem BIC“ identifikační kód podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb a jehož prvky jsou stanoveny ISO;

„normou ISO 20022 XML“ norma pro vytváření elektronických finančních zpráv, kterou definuje ISO a která zahrnuje fyzické znázornění platebních transakcí v jazyce XML v souladu s obchodními pravidly a prováděcími pokyny celounijních schémat pro platební transakce v oblasti působnosti tohoto nařízení;

„platebními systémy pro velké platby“ platební systémy, jejichž hlavním účelem je zpracovávat, zúčtovávat nebo vypořádávat jednotlivé platební transakce, které mají vysokou prioritu a naléhavost a především velkou hodnotu;

„dnem vypořádání“ den, kdy dojde ke splnění povinností spojených s převodem peněžních prostředků mezi poskytovatelem platebních služeb plátce a poskytovatelem platebních služeb příjemce;

„inkasováním“ část inkasní transakce, která je zahájena podnětem příjemce k provedení inkasa a zakončena odepsáním příslušné částky z platebního účtu plátce;

„zmocněním k inkasu“ vyjádření souhlasu a autorizace, které plátce uděluje příjemci a (přímo nebo nepřímo prostřednictvím příjemce) poskytovateli platebních služeb plátce a kterým příjemci povoluje dát podnět k inkasování z určeného platebního účtu plátce a poskytovateli platebních služeb plátce povoluje tyto pokyny splnit;

„platebním systémem malých plateb“ platební systém, jehož hlavním účelem je zpracování, zúčtování nebo vypořádání úhrad a inkas týkajících se převážně malých částek, přičemž se nejedná o platební systém pro velké platby;

„mikropodnikem“ podnik, který je v okamžiku uzavření smlouvy o platebních službách podnikem vymezeným v článku 1 a v čl. 2 odst. 1 a 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ( 4 );

„spotřebitelem“ fyzická osoba, která na základě smluv o platebních službách jedná za jiným než obchodním, podnikatelským nebo profesním účelem;

„R-transakcí“ platební transakce, kterou poskytovatel platebních služeb nemůže řádně provést nebo která vede k výjimečnému zpracování, mimo jiné z důvodu nedostatečného krytí, odvolání, chybně uvedené částky nebo chybně uvedeného data, neexistence zmocnění k inkasu, chybného čísla platebního účtu nebo uvedení zrušeného platebního účtu;

„přeshraniční platební transakcí“ platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech;

„vnitrostátní platební transakcí“ platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v témže členském státě;

„referenční stranou“ fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem plátce provádí nebo příjemce přijímá platbu.

V článku 2 se bod 10 nahrazuje tímto:

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Článek 4 se mění takto:

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

Článek 7 se mění takto:

Článek 8 se zrušuje.