+PŘÍLOHA III POSTUPY KONTROLY A MONITOROVÁNÍ V DOBĚ PROVOZU A NÁSLEDNÉ PÉČE

PŘÍLOHA III POSTUPY KONTROLY A MONITOROVÁNÍ V DOBĚ PROVOZU A NÁSLEDNÉ PÉČE



PŘÍLOHA III

POSTUPY KONTROLY A MONITOROVÁNÍ V DOBĚ PROVOZU A NÁSLEDNÉ PÉČE

1.   Úvod

Cílem této přílohy je stanovit minimální postupy monitorování, které je nutno zavést pro ověřování, zda:

— 
odpad, který byl přijat k uložení, odpovídá kritériím stanoveným pro danou kategorii skládky,
— 
provoz skládky probíhá požadovaným způsobem,
— 
systémy ochrany životního prostřední jsou plně funkční a odpovídají předpokladům,
— 
jsou splněny podmínky povolení uděleného pro danou skládku.

2.   Meteorologické údaje

▼M4 —————

▼B

V případě, že členské státy prohlásí, že hydrologické bilance jsou účinným nástrojem pro stanovení, zda dochází k hromadění průsakové vody v tělese skládky nebo zda dochází k jejím únikům, doporučuje se, aby z monitorování v místě skládky nebo z nejbližší meteorologické stanice byly po dobu požadovanou příslušným orgánem v souladu s čl. 13 písm. c) této směrnice shromažďovány následující údaje.



 

Provoz

Následná péče

1.1 Objem srážek

denně

denně a kromě toho i měsíční hodnoty

1.2 Teplota — min., max., 14.00 SEČ

denně

měsíční průměr

1.3 Směr a síla převládajících větrů

denně

nepožadováno

1.4 Vypařování (lysimetrie) (1)

denně

denně a kromě toho i měsíční hodnoty

1.5 Atmosférická vlhkost (14.00 SEČ)

denně

měsíční průměr
(1)   

Nebo jinými vhodnými metodami.

3.   Údaje o emisích: voda, průsaková voda a kontrola plynů

Vzorky průsakových a popřípadě povrchových vod musí být zachycovány v reprezentativních místech. Odebírání vzorků a měření objemu a složení průsakové vody musí být prováděno odděleně v každém bodu, kde je průsaková voda odváděna z místa skládky. Reference: obecné směrnice pro způsob odebírání vzorků, dokument ISO 5667-2 (1991).

Monitorování případných povrchových vod je prováděno nejméně ve dvou bodech, jeden nad skládkou a jeden pod skládkou.

Monitorování plynu musí být reprezentativní pro každou sekci skládky. Frekvence odběru a rozboru vzorků je uvedena v následující tabulce. Pokud jde o průsakovou vodu a o vodu, je v rámci monitorování odebírán jeden reprezentativní vzorek o průměrném složení.

Frekvence odběrů by mohla být přizpůsobena morfologii skládky (tumulus, zapuštěná do země apod), což je nutno v povolení upřesnit.



 

Provoz

Následná péče (3)

2.1. Objem průsakové vody

měsíčně (1) (3)

každých šest měsíců

2.2 Složení průsakové vody (2)

čtvrtletně (3)

každých šest měsíců

2.3 Objem a složení povrchových vod (7)

čtvrtletně (3)

každých šest měsíců

2.4 Případné emise plynu a atmosférický tlak (4) CH4, CO2, O2, H2S, H2 atd.

měsíčně (3) (5)

každých šest měsíců (6)

(1)   

Frekvence odběrů by mohla být přizpůsobena morfologii skládky (tumulus, zapuštěná do země apod.), což je nutno v povolení upřesnit.

(2)   

Měřené ukazatele a analyzované látky se liší podle složení uložených odpadů. Musí být uvedeny v povolovací dokumentaci a odrážet charakteristiky odpadů, pokud jde o tvorbu průsakové vody.

(3)   

Pokud z hodnocení údajů vyplývá, že i při delších intervalech jsou získány tytéž údaje, může být četnost upravena. Měrná vodivost průsakové vody musí být měřena vždy alespoň jednou ročně.

(4)   

Tato měření se týkají především odpadů obsahujících organické látky.

(5)   

CH4, CO2, O2 pravidelně, ostatní plyny s nezbytnou četností, s ohledem na složení uložených odpadů, aby měření odráželo vlastnosti odpadů pokud jde o lixiviaci.

(6)   

Účinnost systému odčerpávání plynu musí být pravidelně ověřována.

(7)   

Podle charakteristik místa skládky může příslušný orgán rozhodnout, že tato měření nejsou požadována, pak vypracuje zprávu podle článku 15 této směrnice.

Body 2.1 a 2.2 se použijí pouze v případě, kdy dochází k zachycování průsakové vody (viz příloha 1 bod 2).

4.   Ochrana podzemních vod

A.   Odběr vzorků

Měření musí poskytnout informace o podzemních vodách, které by mohly být zasaženy činností skládky; v oblasti, kde podzemní voda přitéká, musí být alespoň jeden měřicí bod a dva v oblasti odtoku podzemních vod. Počet bodů může být zvýšen na základě zvláštního hydrogeologického průzkumu a z důvodu rychlého zjištění jakéhokoli náhodného úniku průsakové vody do podzemních vod.

Odběr vzorků musí být prováděn alespoň ve třech místech před plněním skládky, aby byly určeny referenční hodnoty pro příští odběry. Reference: Odběr vzorků — Podzemní vody, ISO 5667, část 11, 1993.

B.   Monitorování

Ukazatele zjišťované v odebíraných vzorcích musí být stanoveny podle předpokládaného složení průsakové vody a jakosti podzemních vod v oblasti. Při výběru ukazatelů pro rozbor by bylo vhodné zohlednit mobilitu v zóně podzemních vod. Ukazatele by mohly zahrnovat indikátory umožňující rychle odhalit veškeré změny jakosti vod. ( 8 )



 

Provoz

Následná péče

Hladina podzemních vod

každých šest měsíců (1)

každých šest měsíců (1)

Složení podzemních vod

zvláštní frekvence podle skládky (2) (3)

zvláštní frekvence podle skládky (2) (3)

(1)   

Pokud se hladina podzemních vod mění, musí být četnost zvýšena.

(2)   

Frekvence se musí řídit možnostmi zásahu mezi dvěma odběry vzorků v případě, kdy je dosaženo krizové hodnoty, což znamená, že frekvence musí být stanovena na základě znalosti a hodnocení rychlosti proudění spodních vod.

(3)   

Pokud je dosaženo krizové hodnoty (viz bod C), je nutno provést ověření a odebrat nový vzorek. Pokud je výsledek potvrzen, musí být uskutečněn intervenční plán (uvedený v povolení).

C.   Krizové hodnoty

V případě podzemních vod je nutno uvažovat s tím, že může dojít k významným nepříznivým účinkům na životní prostředí ve smyslu článků 12 a 13 této směrnice, pokud se při rozboru vzorku podzemních vod zjistí významná změny jakosti vody. Úroveň krizových hodnot musí být stanovena s ohledem na zvláštní hydrogeologické formace na místě skládky a jakost podzemních vod a musí být pokud možno uvedena v povolení.

Pozorování musí být vyhodnoceno pomocí kontrolních tabulek obsahujících pravidla a úrovně kontroly pro každý vrt podél spádu podzemních vod. Tyto kontrolní úrovně musí být určeny podle lokálních výkyvů jakosti podzemní vody.

5.   Topografie skládky: údaje týkající se tělesa skládky



 

Provoz

Následná péče

5.1 Struktura a složení tělesa skládky (1) ročně

ročně

 

5.2 Pokles tělesa skládky

ročně

odečtení ročně
(1)   

Údaje pro popis dané skládky: plocha zaujímaná odpady, objem a složení odpadů, způsob ukládání, datum a doba uložení, výpočet zbytkové kapacity skládky.

▼M3

6.   Zvláštní požadavky týkající se kovové rtuti

Pro účely dočasného skladování kovové rtuti po dobu delší než jeden rok se použijí tyto požadavky:

A. 

Požadavky na monitorování, kontrolu a nouzové postupy

V úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí nejméně 0,02 mg rtuti/m3. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výši hlavy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba systému se provádí každý rok.

Oprávněná osoba úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje. Při zjištění úniku provozovatel okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. U veškerých úniků se má za to, že mají nepříznivé účinky na životní prostředí podle čl. 12 písm. b).

V úložišti jsou k dispozici plány nouzových postupů a odpovídající ochranné vybavení vhodné k manipulaci s kovovou rtutí.

B. 

Vedení záznamů

Veškeré dokumenty obsahující informace uvedené v oddíle 6 přílohy II a v pododdílu A tohoto oddílu, včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a odeslání kovové rtuti po ukončení dočasného skladování, místa určení a zamýšleného zpracování, se uchovávají nejméně tři roky po ukončení skladování.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy