Článek 10a Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek platná v celé►M9Unii◄

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se na výrobu zboží uvedeného v příloze I k tomuto nařízení v prvních letech uplatňování nařízení (EU) 2023/956 přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství. Použije se faktor snižující přidělování bezplatných povolenek na výrobu tohoto zboží (faktor CBAM). Faktor CBAM se rovná 100 % pro období mezi vstupem uvedeného nařízení v platnost a koncem roku 2025 a s výhradou použití ustanovení uvedených v čl. 36 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení se rovná 97,5 % v roce 2026, 95 % v roce 2027, 90 % v roce 2028, 77,5 % v roce 2029, 51,5 % v roce 2030, 39 % v roce 2031, 26,5 % v roce 2032 a 14 % v roce 2033. Od roku 2034 se neuplatňuje žádný faktor CBAM.

Snížení bezplatných povolenek se každoročně vypočítá jako průměrný podíl poptávky po bezplatném přidělování povolenek na výrobu zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 ve srovnání s vypočtenou celkovou poptávkou po přidělení bezplatných povolenek pro všechna zařízení pro příslušné období uvedené v čl. 11 odst. 1 této směrnice. Při tomto výpočtu se použije faktor CBAM.

Povolenky vyplývající ze snížení bezplatných povolenek se zpřístupní na podporu inovací v souladu s odstavcem 8.

Do 31. prosince 2024 Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 této směrnice posoudí riziko úniku uhlíku u zboží, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus stanovování cen uhlíku. Zpráva posoudí zejména riziko úniku uhlíku v odvětvích, na něž se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude vztahovat, zejména úlohu a urychlené zavádění vodíku, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a obsažené emise zboží vyrobeného těmito odvětvími na světovém trhu. Pokud zpráva dojde k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo ekvivalentní mechanismus stanovování cen uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika úniku uhlíku způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace, včetně článku XX Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, a zohlední dekarbonizaci zařízení v Unii.

Komise přijímá prováděcí akty pro účely stanovení revidovaných referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek. Tyto akty musí být v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 1 tohoto článku a musí splňovat následující podmínky:

Odchylně se upraví hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.

Prováděcí akty uvedené ve třetím pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.

V zájmu podpory účinného využívání energie z odpadních plynů se pro období uvedené v třetím pododstavci písm. b) hodnota referenční úrovně pro tekutý kov, která se převážně vztahuje k odpadním plynům, aktualizuje roční mírou snížení o 0,2 %.

Členské státy rovněž usilují o to, aby pro finanční opatření uvedená v prvním pododstavci využívaly nejvýše 25 % příjmů získaných z dražeb povolenek. Do tří měsíců po konci každého roku zveřejní členské státy, jež tato finanční opatření zavedly, snadno dostupným způsobem celkovou výši poskytnutých kompenzací podle zvýhodněných odvětví a pododvětví. Pokud některý členský stát od roku 2018 v některém roce využije pro tyto účely více než 25 % příjmů z dražeb povolenek, zveřejní zprávu uvádějící důvody překročení této částky. Ve zprávě jsou uvedeny příslušné informace o cenách elektřiny pro velké průmyslové spotřebitele, jež využívají těchto finančních opatření, aniž jsou dotčeny požadavky na ochranu důvěrných informací. Ve zprávě jsou rovněž uvedeny informace o tom, zda byla náležitě zvážena jiná opatření na udržitelné snížení nepřímých nákladů spojených s emisemi uhlíku ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Komise zahrne do zprávy stanovené v čl. 10 odst. 5 mimo jiné posouzení vlivů těchto finančních opatření na vnitřní trh a v případě potřeby doporučí veškerá opatření, která mohou být na základě tohoto posouzení nezbytná.

Tato opatření musí být taková, aby zajistila přiměřenou ochranu před rizikem úniku uhlíku na základě předem stanovených referenčních hodnot pro nepřímé emise CO2 na jednotku výroby. Tyto předem stanovené referenční hodnoty se vypočítají pro dané odvětví nebo pododvětví jako násobek spotřeby elektřiny na jednotku výroby odpovídající nejúčinnějším dostupným technologiím a emisí CO2 příslušné evropské skladby zdrojů pro výrobu elektřiny.

Komise předsune příspěvky z inovačního fondu, aby zajistila, že bude k dispozici odpovídající objem zdrojů na podporu inovací, včetně rozšiřování.

Povolenky nevydané provozovatelům letadel v důsledku ukončení provozu, které nejsou nezbytné k pokrytí povolenek, které tito provozovatelé případně měli odevzdat, ale neodevzdali, se rovněž použijí na podporu inovací podle prvního pododstavce.

Kromě toho bude pro podporu inovací uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce k dispozici 5 milionů povolenek z množství uvedeného v čl. 3c odst. 5 a 7 týkajících se povolenek v oblasti letectví na rok 2026.

Veškeré zbývající výnosy z 300 milionů povolenek dostupných v období let 2013 až 2020 na základě rozhodnutí Komise 2010/670/EU ( 19 ) se doplní o 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a včas se využijí na podporu inovací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Při navrhování a realizaci výzev k podávání návrhů nebo soutěžním nabídkovém řízení v rámci inovačního fondu Komise zohlední strategické projekty uznané v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise, jež by mohly přispět k plnění cílů Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP) v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ( 20 ). Členské státy zváží poskytnutí podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ( 21 ) a Fondu pro spravedlivou transformaci zřízeného nařízením (EU) 2021/1056 projektům na svém území v rámci finančních mechanismů vytvořených v rámci inovačního fondu, jako je režim „aukce jako služba.

Inovační fond se vztahuje na odvětví uvedená v přílohách I a III , jakož i na výrobky a procesy nahrazující vysokouhlíkové výrobky vyráběné nebo používané v odvětvích uvedených v příloze I, včetně inovativních technologií pro obnovitelnou energii a ukládání energie a environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), které významně přispívá ke zmírnění změny klimatu, zejména pokud jde o nevyhnutelné emise z procesů, a napomáhá stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachycování, přepravu a geologické ukládání CO2 (CCS), zejména pokud jde o nevyhnutelné emise z procesů, a přímé zachycování CO2 z atmosféry prostřednictvím bezpečného, udržitelného a trvalého ukládání (DACS), způsobem vyváženým z hlediska zeměpisného rozmístění. Z Inovačního fondu lze rovněž podporovat průlomové inovativní technologie a infrastrukturu, včetně výroby paliv s nízkými a nulovými emisemi uhlíku, pro dekarbonizaci odvětví námořní, letecké, železniční a silniční dopravy, a to i pokud jde o hromadnou dopravu, jako je veřejná doprava a autokarová doprava.

V případě odvětví letecké dopravy lze z fondu rovněž podporovat elektrifikaci a opatření ke snížení celkových dopadů tohoto odvětví na klima.

Komise věnuje zvláštní pozornost projektům v odvětvích, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2023/956, které jsou určeny na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií, CCU, CCS, obnovitelné energie a skladování energie způsobem, který přispívá ke zmírňování změny klimatu, s cílem zajistit, aby byl v období let 2021 až 2030 projektům v těchto odvětvích přidělen významný podíl ekvivalentu povolenek uvedených v odstavci 1a ve čtvrtém pododstavci tohoto článku ve finanční hodnotě. Kromě toho může Komise do roku 2027 vyhlásit výzvy k podávání návrhů zaměřené na odvětví, na něž se vztahuje uvedené nařízení.

Komise rovněž věnuje zvláštní pozornost projektům, které přispívají k dekarbonizaci námořního odvětví, a témata věnovaná tomuto účelu případně zahrne do výzev k podávání návrhů v rámci Inovačního fondu, včetně elektrifikace námořní dopravy a řešení jejího celkového dopadu na klima, včetně emisí černého uhlíku. Tyto výzvy k předkládání návrhů rovněž zohlední v kritériích pro výběr projektů, zejména to, jak mohou projekty a investice posílit ochranu biologické rozmanitosti, omezit hluk a snížit znečištění vody.

Inovační fond může v souladu s odstavcem 8a podporovat projekty prostřednictvím soutěžních nabídkových mechanismů, jako jsou rozdílové smlouvy, rozdílové smlouvy o uhlíku nebo smlouvy s pevně stanovenou prémií, aby podpořil dekarbonizační technologie, pro něž cena uhlíku nemusí představovat dostatečnou pobídku.

Komise usiluje o součinnost mezi Inovačním fondem a programem Horizont Evropa, zejména ve vztahu k evropským partnerstvím, a případně usiluje o součinnost mezi Inovačním fondem a dalšími programy Unie.

Způsobilé jsou projekty na území všech členských států, a to i projekty malého a středního rozsahu, a v případě činností v oblasti námořní dopravy projekty s jasnou přidanou hodnotou pro Unii. Technologie, které dostávají podporu, musí být inovativní a dosud nesmí být v podobném měřítku bez podpory komerčně životaschopné, ale musí představovat průlomová řešení nebo být dostatečně vyspělé na to, aby byly připraveny na využití před uvedením na trh.

Komise zajistí, aby povolenky určené pro Inovační fond byly draženy v souladu se zásadami a postupy uvedenými v čl. 10 odst. 4 této směrnice. Výnosy z dražeb představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 22 ). Rozpočtové závazky na opatření, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

Komise poskytne na požádání technickou pomoc členským státům s nízkou účinnou účastí na projektech v rámci Inovačního fondu, aby tyto žádající členské státy mohly navýšit svou kapacitu, pokud jde o podporu úsilí navrhovatelů projektů na jejich území při předkládání žádostí o financování z Inovačního fondu, s cílem zlepšit účinné zeměpisné rozložení účasti na Inovačním fondu a zvýšit celkovou kvalitu předložených projektů. Komise usiluje o účinné zeměpisné pokrytí, které bude založeno na kvalitě, pokud jde o financování z Inovačního fondu v celé Unii a zajistí komplexní sledování pokroku a vhodná následná opatření v tomto ohledu.

Po uzávěrce výzvy k podávání návrhů informuje Komise se souhlasem žadatelů členské státy o žádostech o financování projektů na jejich území a poskytne jim o těchto žádostech podrobné informace, aby členským státům usnadnila koordinaci podpory projektů. Kromě toho Komise před udělením podpory informuje členské státy o seznamu předběžně vybraných projektů.

Projekty se vybírají v transparentním výběrovém řízení, technologicky neutrálním způsobem v souladu s cíli Inovačního fondu, jak jsou stanoveny v prvním pododstavci tohoto odstavce, a na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se zohlední, do jaké míry projekty významně přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a zároveň přispívají k dosažení cílů nulového znečištění a oběhového hospodářství v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a v jakém rozsahu projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2. Projekty musí mít potenciál pro široké uplatnění nebo pro významné snížení nákladů na přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství v dotčených odvětvích. Přednost mají inovativní technologie a postupy, které řeší vícenásobné dopady na životní prostředí. Projekty zahrnující CCU musí přinášet čisté snížení emisí a zajišťovat omezení emisí CO2 nebo jeho trvalé uložení. V případě grantů poskytovaných prostřednictvím výzev k podávání návrhů může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků. V případě podpory poskytované prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení a v případě podpory ve formě technické pomoci lze podpořit až 100 % příslušných nákladů na projekty. V kritériích používaných pro výběr projektů se zohlední potenciál pro snížení emisí ve více odvětvích, který nabízejí kombinované projekty, a to i v blízkých oblastech.

Projekty financované z Inovačního fondu musí sdílet znalosti s dalšími příslušnými projekty, jakož i s výzkumnými pracovníky z Unie, kteří mají oprávněný zájem. Podmínky sdílení znalostí stanoví Komise ve výzvách k podávání návrhů.

Výzvy k podávání návrhů musí být otevřené a transparentní. Při přípravě výzev k podávání návrhů Komise usiluje o zajištění toho, aby byla řádně pokryta všechna odvětví. Komise přijme opatření, kterými zajistí, aby se o výzvách dozvědělo co nejvíce subjektů, zejména malé a střední podniky.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice, pokud jde o pravidla fungování Inovačního fondu, včetně postupu a kritérií výběru, a pokud jde o způsobilé sektory a technologické požadavky na různé druhy podpory.

Žádnému projektu se na základě tohoto odstavce neudělí podpora vyšší než 15 % celkového množství povolenek přidělených k tomuto účelu. Tyto povolenky se zohlední v rámci odstavce 7.

Do 31. prosince 2023 a poté každý rok předloží Komise Výboru pro změnu klimatu uvedenému v čl. 22a odst. 1 této směrnice zprávu o provádění Inovačního fondu, v níž analyzuje projekty, kterým bylo poskytnuto financování, za každé odvětví a každý členský stát a očekávaný příspěvek těchto projektů k dosažení cíle klimatické neutrality v Unii, který je stanoven v nařízení (EU) 2021/1119. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní ji.

Na základě kvalitativního a kvantitativního posouzení finančních rizik vyplývajících z provádění rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku, které provede Komise po ukončení prvních dvou kol soutěžního nabídkového mechanismu a poté pokaždé, když je to v souladu se zásadou obezřetnosti nezbytné, tak aby aktiva a zisky nebyly nadhodnocovány a závazky a ztráty nebyly podhodnocovány, může Komise v souladu se zmocněním uvedeným v osmém pododstavci rozhodnout, že převezme pouze část finanční odpovědnosti související s rozdílovými smlouvami a rozdílovými smlouvami o uhlíku způsobem uvedeným v prvním pododstavci a zbývající část pokryje jiným způsobem. Komise usiluje o omezení používání jiných prostředků krytí.

Pokud posouzení vede k závěru, že k plnému využití potenciálu rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku jsou zapotřebí jiné prostředky krytí, usiluje Komise o jejich vyváženou kombinaci. Odchylně od čl. 210 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 určí Komise rozsah použití jiných prostředků krytí v souladu s aktem v přenesené pravomoci stanoveným v osmém pododstavci tohoto odstavce.

Zbývající finanční odpovědnost je dostatečně kryta s ohledem na zásady hlavy X nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a je-li to nezbytné, je přizpůsobena zvláštnostem rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku, a to odchylně od čl. 209 odst. 2 písm. d) a h), čl. 210 odst. 1, čl. 211 odst. 1, 2, 4 a 6, článků 212, 213 a 214, čl. 218 odst. 1 a čl. 219 odst. 3 a 6 uvedeného nařízení. V příslušných případech se v aktu v přenesené pravomoci stanoveném v osmém pododstavci tohoto odstavce stanoví jiné způsoby krytí, míra tvorby rezerv a nezbytné odchylky.

Komise na tvorbu rezerv v souvislosti rozdílovými smlouvami a rozdílovými smlouvami o uhlíku nepoužije více než 30 % výnosů z dražeb povolenek přidělených Inovačnímu fondu podle odstavce 8.

Míra tvorby rezerv nesmí být nižší než 50 % celkové finanční odpovědnosti nesené z rozpočtu Unie za rozdílové smlouvy a rozdílové smlouvy o uhlíku. Při stanovení míry tvorby rezerv zohlední Komise prvky, které mohou snížit finanční rizika pro rozpočet Unie nad rámec prostředků dostupných v Inovačním fondu, jako jsou případné dobrovolné sdílení odpovědnosti s členskými státy nebo případný mechanismus zajištění ze soukromého sektoru. Komise přezkoumá míru tvorby rezerv alespoň každé tři roky ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci, který ji poprvé stanoví.

S cílem zabránit spekulativním žádostem může být přístup k soutěžnímu nabídkovému řízení podmíněn tím, že žadatelé zaplatí jistotu, která v případě neplnění smlouvy propadne. Takto propadlá jistota se použije pro Inovační fond jako vnější účelově vázaný příjem podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Každý příspěvek, který příjemce zaplatí orgánu udělujícímu povolení v souladu s podmínkami rozdílových smluv nebo rozdílových smluv o uhlíku, kde je referenční cena vyšší než realizační cena („prostředky získané z dřívějších operací“), se použije pro Inovační fond jako vnější účelově vázaný příjem podle čl. 21 odst. 5 uvedeného nařízení.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 této směrnice akty v přenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici, aby bylo možné stanovit a upřesnit případné další způsoby krytí a případně také míru tvorby rezerv a nezbytné dodatečné odchylky od hlavy X nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jak je stanoveno ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce, a dále stanoví pravidla pro fungování soutěžních nabídkových mechanismů, zejména ve vztahu k uhrazeným jistotám a prostředkům získaným z dřívějších operací.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými změní pátý pododstavec tohoto odstavce tím, že zvýší limit 30 % uvedený ve zmíněném pododstavci o nejvýše 20 procentních bodů, je-li to nezbytné pro reakci na poptávku po rozdílových smlouvách a rozdílových smlouvách o uhlíku, s přihlédnutím ke zkušenostem z prvních kol soutěžních nabídkových mechanismů a s ohledem na potřebu nalézt mezi granty a těmito smlouvami vhodnou rovnováhu, pokud jde o podporu z Inovačního fondu.

Finanční podpora z Inovačního fondu musí být přiměřená cílům politiky stanoveným v tomto článku a nesmí vést k nepřiměřeným narušením vnitřního trhu. Za tímto účelem se podpora poskytuje pouze na pokrytí dodatečných nákladů nebo investičních rizik, které by investoři nemohli nést za běžných tržních podmínek.