+Článek 30 Přezkum s ohledem na provádění Pařížské dohody a na rozvoj trhů s uhlíkem v jiných velkých ekonomikách
---+Článek 30 1.
---+Článek 30 2.
---+Článek 30 3.
---+Článek 30 4.
---+Článek 30 5.
---+Článek 30 6.
---+Článek 30 7.
---+Článek 30 8.

Článek 30 Přezkum s ohledem na provádění Pařížské dohody a na rozvoj trhů s uhlíkem v jiných velkých ekonomikách

1. Přehled

,
Článek 30 1.
Tato směrnice podléhá přezkumu s ohledem na vývoj mezinárodní situace a úsilí vynaložené za účelem dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a veškerých dalších příslušných závazků vyplývajících z konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Článek 30 2.
Opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností, u nichž může dojít k úniku uhlíku podle článků 10a a 10b této směrnice, jsou rovněž přezkoumávána v souvislosti s politickými opatřeními v oblasti klimatu v jiných velkých ekonomikách. V této souvislosti Komise rovněž zváží, zda by opatření ve vztahu ke kompenzaci nepřímých nákladů měla být dále harmonizována. Opatření vztahující se na odvětví, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, jsou průběžně přezkoumávána s ohledem na použití nařízení (EU) 2023/956. Do 1. ledna 2028 a poté každé dva roky Komise v rámci svých zpráv Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 30 odst. 6 uvedeného nařízení posoudí dopad mechanismu CBAM na riziko úniku uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem.

Ve zprávě posoudí, zda je třeba přijmout dodatečná opatření, včetně legislativních opatření, s cílem řešit rizika úniku uhlíku. V případě potřeby k ní připojí legislativní návrh.
Článek 30 3.
Komise podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy v souvislosti s každým globálním hodnocením dohodnutým v rámci Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné snižování emisí skleníkových plynů ze strany Unie a jejích členských států, a to též ve vztahu k lineárnímu faktoru uvedenému v článku 9 této směrnice. Komise může případně předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy na změnu této směrnice, zejména v zájmu zajištění souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v článku 4 uvedeného nařízení. Při vypracovávání legislativního návrhu zohlední Komise za tímto účelem mimo jiné předpokládaný unijní orientační rozpočet emisí skleníkových plynů na období let 2030 až 2050, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení.
Článek 30 4.
Komise do 1. ledna 2020 předloží aktualizovanou analýzu dopadů letectví nesouvisejících s CO2, ke které případně připojí návrh, jak tyto dopady nejlépe řešit.
Článek 30 5.

Do 31. července 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o následujících bodech, případně doplněnou o legislativní návrh a posouzení dopadů:

a) 

jak by mohly být započteny negativní emise skleníkových plynů, které jsou odstraněny z atmosféry a bezpečně a trvale uloženy, a jak by tyto negativní emise mohly být potenciálně zahrnuty do obchodování s emisemi, případně včetně jasného rozsahu a přísných kritérií pro toto pokrytí a záruk, které zajistí, aby takové odstraňování emisí nekompenzovalo nezbytné snížení emisí v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119;

b) 

zda by bylo proveditelné od roku 2031 snížit prahové hodnoty celkového jmenovitého tepelného příkonu, který je stanoven na 20 MW, pro činnosti uvedené v příloze I;

c) 

zda jsou účinně započítány všechny emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje tato směrnice, a zda je účinně zamezeno dvojímu započtení; zejména posoudí započítávání emisí skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité ve výrobku jiným způsobem, než který je uveden v čl. 12 odst. 3b.
Článek 30 6.
Při přezkumu této směrnice v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku Komise zanalyzuje, jak lze vytvořit vazby mezi systémem EU ETS a jinými trhy s uhlíkem, aniž by to bránilo dosažení cíle klimatické neutrality a cílů Unie v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119.
Článek 30 7.
Do 31. července 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí proveditelnost začlenění spaloven komunálního odpadu do systému EU ETS, a to i s ohledem na jejich začlenění od roku 2028, a posoudí, zda by nebylo zapotřebí, aby se členské státy měly možnost do 31. prosince 2030 rozhodnout pro neúčast. V tomto ohledu Komise zohlední význam všech odvětví, která přispívají ke snižování emisí, a možnost, že dojde ke zvýšení objemu odpadu odváženého na skládky v Unii a vyváženého do třetích zemí. Komise kromě toho zohlední příslušná kritéria, jako jsou dopady na vnitřní trh, potenciální narušení hospodářské soutěže, ekologická vyváženost, soulad s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ( 38 ) a spolehlivost a přesnost, pokud jde o monitorování a výpočet emisí. Komise případně, a aniž jsou dotčena ustanovení článku 4 uvedené směrnice, předloží spolu se zprávou legislativní návrh, který se týká uplatňování ustanovení této kapitoly na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání dodatečných povolenek pro zařízení na spalování komunálního odpadu a který má za cíl zabránit možnému nedodržování ustanovení.

Ve zprávě uvedené v prvním pododstavci Komise rovněž posoudí možnost zahrnout do systému EU ETS další procesy nakládání s odpady, zejména skládky, které v Unii produkují emise methanu a oxidu dusného. Komise může k této zprávě případně rovněž připojit legislativní návrh na začlenění těchto dalších procesů nakládání s odpady do systému EU ETS.
Článek 30 8.

V roce 2026 zahrne Komise do zprávy stanovené v čl. 10 odst. 5 tato hodnocení:

a) 

hodnocení dopadů letů kratších než 1 000  km na životní prostředí a klima a posouzení možností, jak tyto dopady omezit, včetně analýzy dostupných alternativních způsobů veřejné dopravy a většího využívání udržitelných leteckých paliv;

b) 

hodnocení dopadů, které mají na životní prostředí a klima lety zajišťované provozovateli, jimž byla udělena výjimka podle písmene h) nebo k) záznamu „Letectví“ ve sloupci „Činnosti“ v tabulce v příloze I, a posouzení možností, jak tyto dopady omezit;

c) 

hodnocení sociálních dopadů této směrnice v odvětví letectví, včetně dopadů na jeho náklady na pracovní sílu a na leteckou dopravu, a

d) 

hodnocení letecké konektivity ostrovů a odlehlých území, včetně posouzení konkurenceschopnosti a úniku uhlíku, jakož i dopadů na životní prostředí a klima.

Zpráva uvedená v čl. 10 odst. 5 se ve vhodných případech rovněž zohlední pro budoucí revizi této směrnice.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy