|
+PŘÍLOHA IV ZÁSADY PRO MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 14 ODST. 1 |
PŘÍLOHA IV ZÁSADY PRO MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 14 ODST. 1
PŘÍLOHA IV ZÁSADY PRO MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 14 ODST. 1 ČÁST A – Monitorování a podávání zpráv o emisích ze stacionárních zařízení Monitorování emisí oxidu uhličitého Emise se monitorují buď pomocí výpočtů, nebo na základě měření. Výpočet Výpočet emisí se provádí pomocí vzorce: údaje o činnosti × emisní faktor × oxidační faktor
Údaje o činnosti (použité palivo, rychlost výroby atd.) se monitorují buď na základě údajů o zásobování, nebo na základě měření. Použijí se zavedené emisní faktory. Pro všechna paliva mohou být použity emisní faktory specifické pro činnost. Pro všechna paliva kromě nekomerčních paliv (paliva z odpadů, například z pneumatik, a z plynů z průmyslového zpracování) se mohou použít normalizované faktory. Dále se vypracují normalizované hodnoty specifické pro uhelné ložisko a normalizované hodnoty specifické pro Evropskou unii nebo zemi produkce pro zemní plyn. Pro rafinérské produkty mohou být použity normalizované hodnoty IPPC (integrované prevence a omezování znečištění). ►M15 Emisní faktor u biomasy, který je v souladu s kritérii udržitelnosti a kritérii pro úsporu emisí skleníkových plynů při použití biomasy, jež zavádí směrnice (EU) 2018/2001, s jakýmikoli nezbytnými úpravami pro využití podle této směrnice, jak se stanoví v prováděcích aktech uvedených v článku 14 této směrnice, je nula. ◄ Pokud emisní faktor nebere v úvahu skutečnost, že určitá část uhlíku není oxidovaná, použije se dodatečný oxidační faktor. Pokud byly emisní faktory specifické pro činnost vypočteny a již berou oxidaci v úvahu, nemusí se oxidační faktor použít. Pokud provozovatel nemůže prokázat, že faktory specifické pro činnost jsou přesnější, použijí se normalizované oxidační faktory vytvořené podle směrnice 2010/75/EU. Pro každou činnost, zařízení a palivo se provádějí výpočty odděleně. Měření Při měření emisí se používají normalizované nebo zavedené metody; měření se potvrzuje podpůrným výpočtem emisí. Monitorování emisí jiných skleníkových plynů Používají se normalizované nebo zavedené metody, které byly vypracovány Komisí ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami a přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 1. Podávání zpráv o emisích Každý provozovatel uvede ve zprávě pro dané zařízení tyto informace:
A.
Identifikační údaje zařízení, včetně:
—
názvu zařízení,
—
jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země,
—
typu a počtu činností uvedených v příloze I, které jsou v zařízení prováděny,
—
adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby a
—
jména vlastníka zařízení a případně názvu jakékoli mateřské společnosti.
B.
Pro každou činnost uvedenou v příloze I a prováděnou na místě, pro kterou se provádí výpočet emisí:
—
údaje o činnosti,
—
emisní faktory,
—
oxidační faktory,
—
celkové emise a
—
faktory nejistoty.
C.
Pro každou činnost uvedenou v příloze I a prováděnou na místě, pro kterou se provádí měření emisí:
—
celkové emise,
—
informace o spolehlivosti metod měření a
—
faktory nejistoty.
D.
U emisí ze spalování je ve zprávě rovněž třeba uvést oxidační faktor, ledaže oxidace již byla zohledněna při vytváření emisního faktoru specifického pro činnost. Členské státy přijmou opatření ke koordinaci požadavků na podávání zpráv s jakýmikoli stávajícími požadavky na podávání zpráv, aby se minimalizovalo zatížení podniků vyplývající z podávání zpráv. ČÁST B – Monitorování a podávání zpráv o emisích z činností v oblasti letectví Monitorování emisí oxidu uhličitého Emise se monitorují pomocí výpočtu. Pro výpočet emisí se použije vzorec: spotřeba paliva × emisní faktor. Spotřeba paliva zahrnuje palivo spotřebované pomocným palubním zdrojem. Je-li to možné, použije se skutečná spotřeba paliva pro každý let, která se vypočte za použití tohoto vzorce: množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro let – množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro následující let + palivo doplněné pro tento následující let. Nejsou-li k dispozici údaje o skutečné spotřebě paliva, k odhadu údajů o spotřebě paliva se použije standardní stupňová metoda, přičemž se vychází z nejlepších dostupných informací. Použijí se normalizované emisní faktory IPCC uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v následných aktualizovaných pokynech, pokud nejsou emisní faktory stanovené pro danou činnost a získané nezávislými akreditovanými laboratořemi používajícími uznávané analytické metody přesnější. ►M15 Emisní faktor u biomasy, který je v souladu s kritérii udržitelnosti a kritérii pro úsporu emisí skleníkových plynů při použití biomasy, jež zavádí směrnice (EU) 2018/2001, s jakýmikoli nezbytnými úpravami pro využití podle této směrnice, jak se stanoví v prováděcích aktech uvedených v článku 14 této směrnice, je nula. ◄ ►M14 Emisní faktor pro letecký petrolej (Jet A1 nebo Jet A) je 3,16 (t CO2/t paliva). ◄ Emise z obnovitelných paliv nebiologického původu využívající vodík z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001 se hodnotí jako nulové emise pro provozovatele letadel, kteří je používají, až do přijetí prováděcího aktu podle čl. 14 odst. 1 této směrnice. Pro každý let a pro každé palivo se provádějí samostatné výpočty. Podávání zpráv o emisích Všichni provozovatelé letadel uvedou ve své zprávě podle čl. 14 odst. 3 tyto informace:
A.
Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně
—
jména provozovatele letadla,
—
jeho členského státu správy,
—
jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší,
—
poznávacích značek letadel a typů letadel používaných v období, za které se zpráva podává, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I,
—
čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal,
—
adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby a
—
jména vlastníka letadel.
B.
Pro každý druh paliva, z něhož se vypočítávají emise:
—
spotřeba paliva,
—
emisní faktor,
—
celkové agregované emise ze všech letů vykonávaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I,
—
agregované emise:
—
ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které odlétly z letiště umístěného na území členského státu a přilétly na letiště umístěné na území téhož členského státu,
—
ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I,
—
agregované emise ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I a které
—
odlétly z jednotlivých členských států a
—
přilétly do jednotlivých členských států ze třetí země,
—
míra nejistoty.
Monitorování údajů o tunokilometrech pro účely článků 3e a 3f Pro účely žádostí o přidělování povolenek v souladu s čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 se objem činností v oblasti letectví vypočte v tunokilometrech za použití tohoto vzorce: tunokilometry = vzdálenost × užitečné zatížení, kde „vzdáleností“ se rozumí vzdušná vzdálenost mezi letištěm odletu a letištěm příletu plus dodatečný fixní faktor 95 km a „užitečným zatížením“ se rozumí celková hmotnost přepravovaného nákladu, pošty a cestujících. Pro účely výpočtu užitečného zatížení:
—
počet cestujících je počet osob na palubě s výjimkou členů posádky,
—
provozovatel letadla si může pro cestující a odbavená zavazadla uvedené v dokumentaci o hmotnosti a vyvážení pro příslušné lety zvolit použití skutečné nebo standardní hmotnosti či použít na každého cestujícího a jeho odbavená zavazadla standardní hodnotu 100 kg.
Podávání zpráv o údajích o tunokilometrech pro účely článků 3e a 3f Každý provozovatel letadla uvede ve své žádosti podle čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 tyto informace:
A.
Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně
—
jména provozovatele letadla,
—
jeho členského státu správy,
—
jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země a jeho kontaktní adresy v členském státě správy, pokud se liší,
—
registračních značek letadel a typů letadel používaných během roku, na který se žádost vztahuje, při provádění činností provozovatele letadla v odvětví letectví uvedených v příloze I,
—
čísla osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v příloze I, a orgánu, který je vydal,
—
adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby a
—
jména vlastníka letadla.
B.
Údaje o tunokilometrech:
—
počet letů podle dvojic letišť,
—
počet osobokilometrů podle dvojic letišť,
—
počet tunokilometrů podle dvojic letišť,
—
zvolená metoda pro výpočet hmotnosti cestujících a odbavených zavazadel,
—
celkový počet tunokilometrů pro všechny lety vykonané během roku, za který se zpráva podává, spadající do činností provozovatele letadla v oblasti letectví uvedených v příloze I.
ČÁST C Monitorování a vykazování emisí u činností uvedených v příloze III Monitorování emisí Emise se monitorují pomocí výpočtů. Výpočet Emise se vypočítávají pomocí následujícího vzorce: Palivo propuštěné ke spotřebě × emisní faktor Palivo propuštěné ke spotřebě zahrnuje množství paliva propuštěného ke spotřebě regulovaným subjektem. Použijí se normalizované emisní faktory IPCC uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v následných aktualizovaných pokynech, pokud nejsou emisní faktory stanovené pro dané palivo a získané nezávislými akreditovanými laboratořemi používajícími uznávané analytické metody přesnější. Pro každý regulovaný subjekt a každé palivo se výpočet provede zvlášť. Vykazování emisí Každý regulovaný subjekt zahrne do své zprávy následující informace:
A.
Identifikační údaje regulovaného subjektu, včetně:
—
jména regulovaného subjektu,
—
jeho adresy, včetně poštovního směrovacího čísla a země,
—
druhu paliva, který propouští pro spotřebu, a jeho činnosti, kterými se palivo pro spotřebu propouští, včetně použité technologie,
—
adresy, telefonu, faxu a e-mailové adresy kontaktní osoby a
—
jména vlastníka regulovaného subjektu a jakékoli mateřské společnosti.
B.
Pro každý druh paliva propuštěného ke spotřebě, který se využívá při spalování v odvětví budov uvedených v příloze III, pro který se provádí výpočet emisí:
—
množství paliva propuštěného ke spotřebě,
—
emisní faktory,
—
celkové emise,
—
konečné užití paliva propuštěného ke spotřebě a
—
faktory nejistoty.
Členské státy přijmou opatření ke koordinaci požadavků na podávání zpráv s jakýmikoli stávajícími požadavky na podávání zpráv, aby se minimalizovalo zatížení podniků vyplývající z podávání zpráv. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|