PŘÍLOHA VII Technická ustanovení týkající se zařízení a činností využívajících organická rozpouštědla

1.

Ve všech následujících bodech činnost zahrnuje i čištění použitého vybavení, ale nikoli čištění výrobků, pokud není uvedeno jinak.

2.

Jakákoli činnost, při které se nanáší adhezivní materiál na určitý povrch, s výjimkou adhezivních nátěrů a laminování v rámci tiskařských činností.

3.

Jakákoli činnost, při které se nanáší jedna nebo více souvislých vrstev nátěrové hmoty

Nanášení nátěrových hmot nezahrnuje nanášení kovových povrchů na podklad elektroforetickými postupy a postupy chemického rozprašování. Pokud nanášení nátěrové hmoty zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást činnosti nanášení nátěrové hmoty. Tiskařské činnosti provozované jako samostatné činnosti sem ovšem zahrnuty nejsou, ale může se na ně vztahovat kapitola V této směrnice, pokud spadají do oblasti její působnosti.

4.

Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrové hmoty na svitek pásové oceli, korozivzdorné oceli či povlakované oceli nebo pás z měděné slitiny či z hliníku jednou nebo více vrstvami.

5.

Jakákoli průmyslová nebo komerční činnost využívající těkavých organických sloučenin v určitém zařízení k čištění oděvů, bytových textilií a podobného spotřebního zboží, s výjimkou ručního odstraňování skvrn v textilním a oděvním průmyslu.

6.

Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejích částí.

7.

Výroba výše uvedených konečných výrobků nebo meziproduktů, jsou-li vyráběny ve stejném místě, mísením pigmentů, pryskyřic a adhezivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči; výroba zahrnuje i proces dispergování a přípravné predispergační činnosti, úpravy viskozity a odstínu a plnění konečného výrobku do příslušných obalů.

8.

▼C1

Chemická syntéza, fermentace, extrakce, formulování a dokončení farmaceutických přípravků a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů.

▼B

9.

Jakákoli činnost spočívající v reprodukování textu nebo obrazů, při níž se pomocí tiskové formy přenáší tiskařská barva na jakýkoli typ povrchu. Tato činnost zahrnuje rovněž související činnosti lakování, natírání a laminování. Kapitola V se však vztahuje pouze na následující dílčí procesy:

10.

Jakákoli činnost spočívající v mísení, mletí, barvení, kalandrování, extruzi či vulkanizaci přírodního nebo syntetického kaučuku a jakékoli další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku na konečný výrobek.

11.

Jakákoli činnost, s výjimkou chemického čištění, při které jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, včetně odmaštění. Čisticí činnost sestávající z více než jednoho kroku před nebo po jakékoli jiné činnosti se považuje za jednu činnost čištění povrchu. Tato činnost se nevztahuje na čištění vybavení, ale na čištění povrchu produktů.

12.

Jakákoli činnost spočívající v extrakci rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých zbytků na krmivo nebo přečišťování tuků a rostlinných olejů získaných ze semen, rostlinných materiálů nebo živočišných materiálů.

13.

Jakákoli průmyslová nebo komerční činnost natírání povrchů a související odmašťovací činnosti, kterými se provádí jedna z těchto operací:

14.

Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd.

15.

Jakákoli činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.

16.

Jakákoli činnost spočívající ve spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě laminátů.

1.

Mezní hodnoty celkových emisí jsou vyjádřeny v gramech emitovaného organického rozpouštědla na metr čtvereční povrchu výrobku a v kilogramech emitovaného organického rozpouštědla na karosérii.

2.

Plocha povrchu jakéhokoli výrobku v tabulce v bodě 3 je definována jako plocha povrchu vypočtená jako součet celkové plochy opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a ploch všech dílů připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejnými nátěrovými hmotami jako daný výrobek, nebo jako celková plocha výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.

Plocha opatřená elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítá takto:

Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné díly z plechů.

K výpočtu plochy připojených dílů nebo k určení celkové plochy výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení se použijí softwarové systémy CAD (computer aided design) nebo jiné rovnocenné metody.

3.

Mezní hodnoty celkových emisí v níže uvedené tabulce se vztahují na všechny fáze postupu prováděného ve stejném zařízení, od elektroforetického nanášení nebo jakéhokoli jiného druhu nanášení nátěrových hmot až po konečnou konzervaci voskem a leštění vrchního nátěru, stejně jako na rozpouštědla použitá k čištění vybavení včetně stříkacích kabin a jiného pevně instalovaného vybavení, a to v době výroby i mimo tuto dobu.

4.

Lakovny automobilů se spotřebou rozpouštědel pod prahovými hodnotami uvedenými v tabulce v bodě 3 musí splňovat požadavky stanovené pro přestříkávání vozidel v části 2.

1.

V případě emisí těkavých organických sloučenin uvedených v článku 58 o celkovém hmotnostním toku všech sloučenin, které jsou příčinou označení podle výše uvedeného článku, větším nebo rovném 10 g/h musí být dodržena mezní hodnota emisí 2 mg/Nm3. Tato mezní hodnota emisí se týká součtu hmotností jednotlivých sloučenin.

2.

V případě emisí halogenovaných těkavých organických sloučenin, kterým jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351 nebo které musí být těmito větami označovány, o celkovém hmotnostním toku všech sloučenin, které jsou příčinou označení H341 či H351, větším nebo rovném 100 g/h musí být dodržena mezní hodnota emisí 20 mg/Nm3. Tato mezní hodnota emisí se týká součtu hmotností jednotlivých sloučenin.

1.

Provozovatel může uplatnit jakýkoli plán snižování emisí speciálně navržený pro jeho zařízení.

2.

V případě používání nátěrových hmot, laků, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího plánu. Tam, kde tato metoda není vhodná, může příslušný orgán provozovateli povolit použití jakéhokoli alternativního plánu, jímž se dosáhne snížení emisí rovnocenného snížením dosaženým v případě použití mezních hodnot emisí z částí 2 a 3. Návrh plánu zohlední tyto skutečnosti:

3.

Následující plán je určen pro použití v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku.

1.

Výpusti, k nimž je připojeno zařízení na snižování emisí a které na svém konci emitují v průměru více než 10 kg celkového organického uhlíku za hodinu, jsou kontinuálně monitorovány z hlediska dodržování této směrnice.

2.

V ostatních případech členské státy zajistí provádění kontinuálních nebo pravidelných měření. V případě pravidelných měření musí být při každém jednotlivém měření naměřeny nejméně tři hodnoty.

3.

Měření se nevyžaduje v případě, že pro dodržování této směrnice není nutné využívat zařízení na snižování emisí na konci procesu.

I1

Množství organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla zakoupena a použita v zařízení jako vstupy v období, pro něž se vypočítává daná hmotnostní bilance.

I2

Množství organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla regenerována a opětovně použita v zařízení jako vstupy. Recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využito pro danou činnost.

O1

Emise v odpadních plynech.

O2

Organická rozpouštědla uniklá do vody; při výpočtu veličiny O5 se bere v úvahu i způsob zpracování odpadních vod.

O3

Množství organických rozpouštědel, která zůstávají jako nečistoty či rezidua v konečných výrobcích.

O4

Nezachycené emise organických rozpouštědel uniklé do ovzduší. Sem patří větrání místností, při kterém je vzduch vypouštěn do vnějšího prostředí okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.

O5

Množství organických rozpouštědel nebo organických sloučenin spotřebovaných v důsledku chemických nebo fyzikálních reakcí (včetně rozpouštědel nebo sloučenin zničených spalováním nebo jiným zpracováním odpadních plynů či odpadních vod nebo zachycených, pokud toto množství nebylo započteno do veličin O6, O7 nebo O8).

O6

Organická rozpouštědla obsažená ve shromážděných odpadech.

O7

Organická rozpouštědla v čisté formě nebo ve směsích prodaná nebo určená k prodeji jako komerční produkt.

O8

Organická rozpouštědla obsažená ve směsích a regenerovaná k opětovnému použití, která však nejsou používána jako vstupy v zařízení, pokud již nebyla započtena do položky O7.

O9

Organická rozpouštědla uniklá jiným způsobem.

3.

Použití plánu hospodaření s rozpouštědly pro účely kontroly dodržování požadavků.

Plán hospodaření s rozpouštědly se používá v závislosti na konkrétním požadavku, jehož dodržování se kontroluje takto:

1.

V případě kontinuálního měření se mezní hodnoty emisí považují za splněné, pokud

2.

V případě pravidelných měření se mezní hodnoty emisí považují za splněné, pokud při daném měření

3.

Dodržování části 4 se ověřuje na základě součtu hmotnostních koncentrací všech dotyčných těkavých organických sloučenin. Ve všech ostatních případech se dodržování ověřuje na základě celkové hmotnosti emitovaného organického uhlíku, pokud není v části 2 uvedeno jinak.

4.

Za účelem chlazení nebo ředění je možné smíchat odpadní plyn s jiným plynem, pokud je tento postup technicky odůvodnitelný, avšak tento přidaný plyn není brán v úvahu při stanovování hmotnostní koncentrace znečišťující látky v odpadním plynu.