Níže uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b).

Komise vypracuje pokyny

ke vztahu mezi činnostmi v oblasti nakládání s odpady popsanými v této příloze a činnostmi v oblasti nakládání s odpady popsanými v přílohách I a II směrnice 2008/98/ES a

k výkladu pojmu „průmyslové měřítko“ ve vztahu k popisu činností chemického průmyslu uvedených v této příloze.

1. Energetika

1.1.	Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více.

1.2.	Rafinace minerálních olejů a plynů.

1.3.	Výroba koksu.

▼M1

1.4.	Zplyňování, zkapalňování nebo pyrolýza: a) černého uhlí; b) jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více.

▼B

2. Výroba a zpracování kovů

2.1.	Pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy).

2.2.	Výroba surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.

▼M1

2.3.

Zpracování železných kovů:

provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu;

aa)

provoz válcoven za studena o kapacitě větší než 10 t surové oceli za hodinu;

provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar;

ba)

provoz kováren s kovacími lisy, jejichž síla přesahuje 30 meganewtonů (MN) na jeden lis;

nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.

▼B

2.4.	Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t za den.

2.5.

Zpracování neželezných kovů:

výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy;

tavení, včetně slitinování, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t za den u všech ostatních kovů.

2.6.	Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m3.

▼M1

2.7.	Výroba baterií jiných než výhradně montovaných s výrobní kapacitou 15 000 tun bateriových článků (katoda, anoda, elektrolyt, separátor, kapsle) nebo více za rok.

▼B

3. Zpracování nerostů

3.1.

Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého:

výroba cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den;

výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den;

výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den.

3.2.	Výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu.

3.3.	Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

3.4.	Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

▼M1

3.5.	Výroba keramických produktů vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu: a) o výrobní kapacitě vyšší než 75 tun za den nebo b) o kapacitě pece větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec.

▼M1

3.6.	Těžba, včetně úpravy (operace, jako je například rozmělňování, kontrola velikosti, obohacování a zušlechťování), následujících rud na místě v průmyslovém měřítku: bauxitu, chromu, kobaltu, mědi, zlata, železa, olova, lithia, manganu, niklu, palladia, platiny, cínu, wolframu a zinku.

▼B

4. Chemický průmysl

Pro účely tohoto oddílu se u kategorií činností uvedených v této části „výrobou“ rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemického nebo biologického zpracování v průmyslovém měřítku.

4.1.

Výroba organických chemických látek, jako jsou

jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické);

kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice;

organické sloučeniny síry;

organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany a isokyanatany;

organické sloučeniny fosforu;

halogenderiváty uhlovodíků;

organokovové sloučeniny;

plastické hmoty (polymery, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy);

syntetické kaučuky;

barviva a pigmenty;

povrchově aktivní látky.

4.2.

Výroba anorganických chemických látek, jako jsou:

▼M1

plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík s výjimkou vodíku vyrobeného elektrolýzou vody, oxid siřičitý a karbonylchlorid;

▼C1

kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum a kyselina siřičitá;

▼B

zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný a hydroxid sodný;

soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan a dusičnan stříbrný;

nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík a karbid křemíku.

4.3.	Výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných).

4.4.	Výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů.

4.5.	Výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů.

4.6.	Výroba výbušnin.

5. Nakládání s odpady

5.1.

Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující jednu nebo více z těchto činností:

biologická úprava;

fyzikálně-chemická úprava;

mísení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2;

opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2;

zpětné získávání či regenerace rozpouštědel;

recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů;

regenerace kyselin nebo zásad;

využití složek používaných ke snižování znečištění;

využití složek katalyzátorů;

rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů;

ukládání do povrchových úložišť.

5.2.	Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních na spalování odpadu nebo v zařízeních na spoluspalování odpadu a) při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě odpadu jiného než nebezpečného; b) při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu.

▼M1

5.3.

Odstraňování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující jednu nebo více z následujících činností, s výjimkou činností, na které se vztahuje směrnice Rady 91/271/EHS ( 23 ):

biologická úprava, například anaerobní digesce nebo společná digesce;

ii)

fyzikálně-chemická úprava;

iii)

předúprava odpadů pro spalování nebo spoluspalování;

iv)

úprava strusky a popela;

úprava kovových odpadů v drtičích, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí.

využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a za použití jedné či více z níže uvedených činností, s výjimkou činností, na něž se vztahuje směrnice 91/271/EHS:

biologická úprava, například anaerobní digesce;

ii)

předúprava odpadů pro spalování nebo spoluspalování;

iii)

úprava strusky a popela;

iv)

úprava kovových odpadů v drtičích, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí.

Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den.

▼B

5.4.	Skladování na skládkách ve smyslu čl. 2 písm. g) směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů ( 24 ), které přijímají více než 10 t odpadu za den nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

5.5.	►C1 Dočasné skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4, před provedením činností uvedených v bodech 5.1, 5.2, 5.4 a 5.6 o celkovém objemu větším než 50 tun, s výjimkou dočasného skladování před sběrem na místě, kde odpad vzniká. ◄

5.6.	Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 tun.

6. Ostatní činnosti

6.1.

Výroba v průmyslových zařízeních

buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů;

papíru nebo lepenky při výrobní kapacitě větší než 20 t za den;

jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den.

▼M1

6.2.	Předúprava (operace jako praní, bělení, mercerace), barvení nebo konečná úprava textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

▼B

6.3.	Vydělávání kůží a kožešin při zpracovatelské kapacitě větší než 12 t hotových výrobků za den.

6.4.

Provozování jatek o kapacitě porážky větší než 50 t za den.

Úprava a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin, a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem výroby potravin nebo krmiv

pouze ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) při výrobní kapacitě větší než 75 t za den;

ii)

pouze ze surovin rostlinného původu při výrobní kapacitě větší než 300 t za den, nebo není-li zařízení žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dní, 600 t za den;

iii)

ze surovin živočišného a rostlinného původu, ve formě kombinovaných nebo samostatných výrobků, při výrobní kapacitě v tunách za den větší než

—

75, pokud A je 10 nebo více; nebo

—

[300– (22,5 × A)] ve všech ostatních případech,

kde „A“ je podíl materiálu živočišného původu (v procentech hmotnostních) na výrobní kapacitě.

Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje balení.

Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko.

Úprava a zpracování pouze mléka při kapacitě odebíraného mléka větší než 200 t za den (průměrná roční hodnota).

▼M1

6.5.	Odstraňování a zpracování mrtvých těl zvířat nebo vedlejších produktů živočišného původu při kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

6.6.	Elektrolýza vody pro výrobu vodíku při výrobní kapacitě větší než 50 tun za den.

▼B

6.7.

Povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok.

6.8.	Výroba uhlíku (vysokoteplotní karbonizací černého uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

6.9.	Zachytávání toků CO2 ze zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice, za účelem geologického ukládání podle směrnice 2009/31/ES.

6.10.

Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli.

6.11.

Nezávisle prováděné čištění odpadních vod, na které se nevztahuje směrnice 91/271/EHS a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje kapitola II.

PŘÍLOHA Ia Činnosti podle článku 70a

PŘÍLOHA Ia

Činnosti podle článku 70a

Zařízení spadají do oblasti působnosti této přílohy, pokud provádějí jednu nebo více z následujících kategorií činností:

Chovají prasata v počtu 350 DJ nebo vyšším, s výjimkou chovu v režimu ekologické produkce v souladu s nařízením (EU) 201C/848 nebo s intenzitou chovu nižší než 2 DJ/hektar, kdy je daná plocha používána pouze pro pastvu nebo pěstování krmiv nebo pícnin používaných ke krmení zvířat a kde jsou zvířata po značnou část roku nebo sezónně chována venku.

Chovají pouze nosnice v počtu 300 DJ nebo vyšším nebo chovají pouze jiné kategorie drůbeže v počtu 280 DJ nebo vyšším. V zařízeních chovajících různé druhy drůbeže včetně nosnic činí prahová hodnota 280 DJ a kapacita se vypočítá za použití váhového faktoru ( *1 )0,93 pro nosnice.

Chovají jakoukoli kombinaci prasat nebo drůbeže v počtu 380 DJ nebo vyšším, s výjimkou chovu prasat v režimu ekologické produkce v souladu s nařízením (EU) 201C/848 nebo s intenzitou chovu nižší než 2 DJ/hektar, kdy je daná plocha používána pouze pro pastvu nebo pěstování krmiv nebo pícnin používaných ke krmení zvířat a kde jsou zvířata po značnou část roku nebo sezónně chována venku.

Při výpočtu velikosti chovu daného zařízení v DJ se vychází z těchto přepočítacích koeficientů:

prasata:

chovné prasnice ≥ 50 kg… 0,500

selata ≤ 20 kg … 0,027

ostatní prasata … 0,300

drůbež:

brojleři … 0,007

nosnice … 0,014

krůty … 0,030

kachny … 0,010

husy … 0,020

pštrosi … 0,350

ostatní drůbež… 0,001

PŘÍLOHA II Zásady, které je třeba dodržet při udělování výjimky podle čl. 15 odst. 5

PŘÍLOHA II

Zásady, které je třeba dodržet při udělování výjimky podle čl. 15 odst. 5

Při udělování výjimek podle čl. 15 odst. 5 je nutno dodržovat tyto zásady:

1. Náklady

1.1. Náklady uvedené v čl. 15 odst. 5 jsou náklady na dodržování úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a zahrnují jak kapitálové, tak provozní náklady. Širší sociální nebo ekonomické náklady do nich zahrnuty nejsou.

1.2. Hodnocení nákladů musí být kvantitativní a musí být podloženo kvalitativním hodnocením.

1.3. Náklady, které se při hodnocení zohledňují:

představují náklady na čistou hodnotu po odečtení všech finančních přínosů plynoucích z použití nejlepších dostupných technik;

zahrnují náklady na přístup k finančnímu kapitálu potřebnému k financování nejlepších dostupných technik;

se vypočtou na základě diskontní sazby, která zohledňuje rozdíly v peněžní hodnotě v průběhu času.

1.4. V žádosti o výjimku musí být jasně uveden zdroj těchto nákladů a metody použité k jejich výpočtu, včetně diskontní sazby uvedené v bodě 1.3 písm. c) a odhadu nejistot spojených s hodnocením nákladů.

1.5. Náklady vyhodnocené provozovatelem posoudí příslušný orgán na základě informací z jiných zdrojů, jako jsou například poskytovatelé technologií, recenzovaný vědecký výzkum, odborné posudky nebo údaje z jiných zařízení, kde byly nejlepší dostupné techniky instalovány v nedávné době.

2. Přínosy pro životní prostředí

2.1. Přínosy pro životní prostředí uvedené v čl. 15 odst. 4 jsou přínosy pro životní prostředí, které jsou v souladu s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami.

2.2. Hodnocení přínosů pro životní prostředí musí být kvantitativní (v peněžním vyjádření) a musí být podloženo kvalitativním hodnocením. Použijí se stanovené náklady na škody způsobené znečišťujícími látkami, pokud jsou k dispozici.

2.3. Při hodnocení přínosů pro životní prostředí se zohledňuje diskontní sazba uplatňovaná na všechny peněžně vyjádřené přínosy, která řeší rozdíly v hodnotách pro společnost v průběhu času.

2.4. V žádosti o výjimku musí být jasně uveden zdroj informací o přínosech pro životní prostředí a metody použité k výpočtu přínosů pro životní prostředí, včetně diskontní sazby uvedené v bodě 1.3 písm. c) a odhadu nejistot spojených s hodnocením přínosů pro životní prostředí.

2.5. Přínosy pro životní prostředí vyhodnocené provozovatelem posoudí příslušný orgán na základě odborného posudku nebo údajů z jiných zařízení, kde byly nejlepší dostupné techniky instalovány v nedávné době.

3. Nepřiměřenost nákladů ve srovnání s přínosy pro životní prostředí

3.1. Pro účely zjištění toho, zda dochází k nepřiměřenosti, se srovnávají náklady na dodržování úrovní emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami a přínosy tohoto dodržování.

3.2. Uvedený srovnávací mechanismus obsahuje tyto prvky:

metodu řešení nejistot při hodnocení nákladů a přínosů pro životní prostředí;

specifikaci rozpětí, o které by náklady měly převýšit přínosy pro životní prostředí.

PŘÍLOHA III Kritéria pro určování nejlepších dostupných technik

PŘÍLOHA III

Kritéria pro určování nejlepších dostupných technik

1.	Použití nízkoodpadní technologie

▼M1

2.	Použití méně nebezpečných látek, včetně menšího užití látek vzbuzujících mimořádné obavy

▼B

3.	Podpora využívání a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, a případně využívání a recyklaci odpadu

4.	Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku

▼M1

5.	Technický rozvoj, včetně digitálních nástrojů, a vývoj vědeckých poznatků

▼B

6.	Povaha, účinky a množství dotyčných emisí

7.	Předpokládané termíny spuštění nových nebo stávajících zařízení

8.	Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky

▼M1

9.	Spotřeba a druh surovin, včetně vody, používaných v technologickém procesu, účinnost využívání zdrojů, opětovné použití a dekarbonizace

10.	Požadavek předcházet celkovému dopadu emisí na životní prostředí, a to i na biologickou rozmanitost, a tyto celkové dopady emisí a jejich rizika pro biologickou rozmanitost omezit na minimum

11.	Požadavek předcházet haváriím a minimalizovat jejich následky pro životní prostředí a lidské zdraví

▼B

12.	Informace zveřejňované veřejnými mezinárodními organizacemi

PŘÍLOHA IV Účast veřejnosti na rozhodování

PŘÍLOHA IV

Účast veřejnosti na rozhodování

▼M1

Následující informace musí být sděleny osobám z řad dotčené veřejnosti prostřednictvím veřejného oznámení nebo na internetových stránkách v počátečním stadiu rozhodovacího procesu nebo nejpozději, jakmile je možné tyto informace rozumně poskytnout:

▼B

žádost o povolení nebo případně návrh na aktualizaci povolení nebo podmínek povolení podle článku 21, včetně popisu prvků uvedených v čl. 12 odst. 1;

tam, kde je to použitelné, skutečnost, že rozhodnutí podléhá posouzení vnitrostátních nebo přeshraničních vlivů na životní prostředí nebo konzultacím mezi členskými státy podle článku 26;

údaje o orgánech příslušných vydat rozhodnutí, o orgánech, od kterých je možné obdržet příslušné informace, a o orgánech, na které se lze obracet s připomínkami či dotazy, a také údaje o lhůtách pro podávání připomínek či dotazů;

povaha možných rozhodnutí nebo návrh rozhodnutí, je-li k dispozici;

údaje o případném návrhu na aktualizaci povolení nebo podmínek povolení;

informace o tom, kdy, kde a jakým způsobem budou příslušné informace zpřístupněny;

podrobné podmínky účasti veřejnosti a konzultací stanovené podle bodu 5.

Členské státy zajistí, aby dotčené veřejnosti byly v přiměřených lhůtách zpřístupněny tyto informace:

v souladu s vnitrostátním právem hlavní zprávy a doporučení adresované příslušnému orgánu nebo orgánům v době, kdy byla dotčená veřejnost informována v souladu s bodem 1;

v souladu se směrnicí 2003/4/ES informace neuvedené v bodě 1, které jsou významné pro rozhodnutí podle článku 5 této směrnice a které budou dostupné až po informování dotčené veřejnosti v souladu s bodem 1.

▼M1

3.	Dotčená veřejnost má před přijetím rozhodnutí možnost včas a účinně předkládat příslušnému orgánu připomínky a stanoviska.

▼B

4.	Při rozhodování musí být náležitě přihlédnuto k výsledkům konzultací konaných podle této přílohy.

▼M1

5.	Pro jednotlivé fáze se stanoví přiměřené lhůty tak, aby bylo dost času na informování veřejnosti a aby dotčená veřejnost měla dost času na přípravu a účinnou účast na rozhodování ve věcech životního prostředí podle této přílohy.

▼B

PŘÍLOHA V Technická ustanovení týkající se spalovacích zařízení

PŘÍLOHA V

Technická ustanovení týkající se spalovacích zařízení

ČÁST 1

Mezní hodnoty emisí pro spalovací zařízení uvedená v čl. 30 odst. 2

Všechny mezní hodnoty emisí se počítají při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa, po korekci na obsah vodní páry v odpadních plynech a při normovaném obsahu O2 6 % u pevných paliv, 3 % u spalovacích zařízení využívajících kapalná a plynná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů, a 15 % u plynových turbín a plynových motorů.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro SO2 pro spalovací zařízení využívající pevná nebo kapalná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Černé a hnědé uhlí a další pevná paliva	Biomasa	Rašelina	Kapalná paliva
50–100	400	200	300	350
100–300	250	200	300	250
> 300	200	200	200	200

Pro spalovací zařízení, která využívají pevná paliva, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení, která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 a která nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za pět let, platí mezní hodnota emisí pro SO2 ve výši 800 mg/Nm3.

Pro spalovací zařízení, která využívají kapalná paliva, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení, která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 a která nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, platí mezní hodnota emisí pro SO2 ve výši 850 mg/Nm3 v případě zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřesahujícím 300 MW a ve výši 400 mg/Nm3 v případě zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 300 MW.

Na část spalovacího zařízení, která vypouští odpadní plyny jedním či více samostatnými průduchy v rámci společného komína a která není v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, se mohou vztahovat mezní hodnoty stanovené v předchozích dvou pododstavcích ve vztahu k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu celého spalovacího zařízení. V tom případě se emise odváděné každým z těchto průduchů monitorují odděleně.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro SO2 pro spalovací zařízení využívající plynná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Obecně	35
Zkapalněný plyn	5
Plyny z koksárenských pecí s nízkou výhřevností	400
Plyny z vysokých pecí s nízkou výhřevností	200

Pro spalovací zařízení spalující plyny s nízkou výhřevností ze zplyňování rafinérských zbytků, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení a která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, platí mezní hodnota emisí pro SO2 ve výši 800 mg/Nm3.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro NOx pro spalovací zařízení využívající pevná nebo kapalná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Černé a hnědé uhlí a další pevná paliva	Biomasa a rašelina	Kapalná paliva
50–100	300 450 v případě spalování práškového hnědého uhlí	300	450
100–300	200	250	200 (1)
> 300	200	200	150 (1)
(1) Mezní hodnota emisí činí 450 mg/Nm3 pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení a která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003.

Pro spalovací zařízení v chemických zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW používajících kapalné zbytky z výroby jakožto nekomerční palivo pro vlastní spotřebu, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení a která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 450 mg/Nm3.

Pro spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, která využívají pevná nebo kapalná paliva, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení, která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 a která nejsou v provozu déle než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 450 mg/Nm3.

Pro spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, která využívají pevná paliva, kterým bylo uděleno povolení před 1. červencem 1987 a která nejsou v provozu déle než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 450 mg/Nm3.

Pro spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, která využívají kapalná paliva, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení, která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 a která nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 400 mg/Nm3.

Na část spalovacího zařízení, která vypouští odpadní plyny jedním či více samostatnými průduchy v rámci společného komína a která není v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, se mohou vztahovat mezní hodnoty emisí stanovené v předchozích třech pododstavcích ve vztahu k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu celého spalovacího zařízení. V tom případě se emise odváděné každým z těchto průduchů monitorují odděleně.

Pro plynové turbíny (včetně CCGT) používající jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí mezní hodnoty emisí ve výši 90 mg/Nm3 pro NOx a 100 mg/Nm3 pro CO.

Mezní hodnoty emisí stanovené v tomto bodě se nevztahují na plynové turbíny určené pro použití v mimořádných případech, které jsou v provozu méně než 500 provozních hodin za rok. Provozovatel takových zařízení zaznamenává využité provozní hodiny.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro NOx a CO pro spalovací zařízení spalující plyn

	NOx	CO
Spalovací zařízení spalující zemní plyn, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů	100	100
Spalovací zařízení spalující vysokopecní plyn, plyn z koksárenských pecí nebo plyny ze zplyňování rafinérských zbytků s nízkou výhřevností, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů	200 (4)	—
Spalovací zařízení spalující jiné plyny, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů	200 (4)	—
Plynové turbíny (včetně CCGT) využívající jako palivo zemní plyn (1)	50 (2) (3)	100
Plynové turbíny (včetně CCGT) využívající jako palivo jiné plyny (4)	120	—
Plynové motory	100	100
(1) Zemní plyn je přirozeně se vyskytující methan s maximálním obsahem 20 % obj. inertů a dalších složek. (2) 75 mg/Nm3 v následujících případech, kdy je účinnost plynové turbíny stanovena za podmínek základního zatížení podle ISO: i) plynové turbíny v kombinovaných systémech na výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinnosti vyšší než 75 %; ii) plynové turbíny v zařízeních s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 %; iii) plynové turbíny pro mechanický pohon. (3) Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které nespadají do kategorií uvedených v poznámce 2, ale mají účinnost vyšší než 35 % – stanovenou za podmínek základního zatížení podle ISO –, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 50×ŋ/35, kde ŋ je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech. (4) 300 mg/Nm3 pro takováto spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení a která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003.

Pro plynové turbíny (včetně CCGT) platí mezní hodnoty emisí pro NOx a CO stanovené v tabulce, která je obsažena v tomto bodě, pouze při zatížení větším než 70 %.

Pro plynové turbíny (včetně CCGT), kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení, které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 a které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 150 mg/Nm3 v případě spalování zemního plynu a ve výši 200 mg/Nm3 v případě spalování ostatních plynů nebo kapalných paliv.

Na část spalovacího zařízení, která vypouští odpadní plyny jedním či více samostatnými průduchy v rámci společného komína a která není v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok jako klouzavý průměr za dobu pěti let, se mohou vztahovat mezní hodnoty emisí stanovené v předchozím pododstavci ve vztahu k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu celého spalovacího zařízení. V tom případě se emise odváděné každým z těchto průduchů monitorují odděleně.

Mezní hodnoty emisí stanovené v tomto bodě se nevztahují na plynové turbíny a plynové motory určené pro použití v mimořádných případech, které jsou v provozu méně než 500 provozních hodin za rok. Provozovatel takových zařízení zaznamenává využité provozní hodiny.

►C1 7.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro tuhé znečišťující látky pro spalovací zařízení ◄ využívající pevná nebo kapalná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Černé a hnědé uhlí a další pevná paliva	Biomasa a rašelina	Kapalná paliva (1)
50–100	30	30	30
100–300	25	20	25
> 300	20	20	20
(1) Pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení a která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, platí mezní hodnota emisí ve výši 50 mg/Nm3.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro tuhé znečišťující látky pro spalovací zařízení využívající plynná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Obecně	5
Vysokopecní plyn	10
Plyny vznikající v ocelářském průmyslu, které lze použít jinde	30

ČÁST 2

Mezní hodnoty emisí pro spalovací zařízení uvedená v čl. 30 odst. 3

V případě plynových turbín s kombinovaným cyklem (CCGT) s doplňkovým spalováním může být normovaný obsah O2 vymezen příslušným orgánem s ohledem na specifické vlastnosti příslušného zařízení.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro SO2 pro spalovací zařízení využívající pevná nebo kapalná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Černé a hnědé uhlí a jiná pevná paliva	Biomasa	Rašelina	Kapalná paliva
50–100	400	200	300	350
100–300	200	200	300 250 v případě spalování ve fluidním loži	200
> 300	150 200 v případě cirkulačního nebo tlakového spalování ve fluidním loži	150	150 200 v případě spalování ve fluidním loži	150

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro SO2 pro spalovací zařízení využívající plynná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Obecně	35
Zkapalněný plyn	5
Plyny z koksárenských pecí s nízkou výhřevností	400
Plyny z vysokých pecí s nízkou výhřevností	200

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro NOx pro spalovací zařízení využívající pevná nebo kapalná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Černé a hnědé uhlí a jiná pevná paliva	Biomasa a rašelina	Kapalná paliva
50–100	300 400 v případě spalování práškového hnědého uhlí	250	300
100–300	200	200	150
> 300	150 200 v případě spalování práškového hnědého uhlí	150	100

Pro plynové turbíny (včetně CCGT) využívající jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí mezní hodnoty emisí ve výši 50 mg/Nm3 pro NOx a 100 mg/Nm3 pro CO.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro NOx a CO pro spalovací zařízení spalující plyn

	NOx	CO
Spalovací zařízení jiná než plynové turbíny a plynové motory	100	100
Plynové turbíny (včetně CCGT)	50 (1)	100
Plynové motory	75	100
(1) Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které mají účinnost vyšší než 35 % – stanovenou za podmínek základního zatížení podle ISO –, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 50×ŋ/35, kde ŋ je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech.

Pro plynové turbíny (včetně CCGT) platí mezní hodnoty emisí pro NOx a CO stanovené v tomto bodě pouze při zatížení větším než 70 %.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro tuhé znečišťující látky pro spalovací zařízení využívající pevná nebo kapalná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)

50–300

> 300

20 pro biomasu a rašelinu

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro tuhé znečišťující látky pro spalovací zařízení využívající plynná paliva, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Obecně	5
Vysokopecní plyn	10
Plyny vznikající v ocelářském průmyslu, které lze použít jinde	30

ČÁST 3

Monitorování emisí

Koncentrace SO2, NOx a tuhých znečišťujících látek v odpadních plynech z každého spalovacího zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 100 MW nebo více se měří kontinuálně.

Koncentrace CO v odpadních plynech z každého spalovacího zařízení spalujícího plynná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 100 MW nebo více se měří kontinuálně.

Příslušný orgán může rozhodnout, že nebude vyžadovat kontinuální měření uvedené v bodě 1 v těchto případech:

u spalovacích zařízení s životností kratší než 10 000 provozních hodin;

pro SO2 a tuhé znečišťující látky ze spalovacích zařízení spalujících zemní plyn;

pro SO2 ze spalovacích zařízení spalujících olej se známým obsahem síry v případech, že nejsou vybaveny zařízením na odsiřování odpadních plynů;

pro SO2 ze spalovacích zařízení spalujících biomasu, jestliže provozovatel může prokázat, že emise SO2 nemohou být za žádných okolností vyšší než předepsané mezní hodnoty emisí.

3.	Pokud se kontinuální měření nevyžaduje, provádí se měření SO2, NOx, tuhých znečišťujících látek a u zařízení spalujících plyn také CO nejméně jednou za šest měsíců.

4.	U spalovacích zařízení spalujících černé nebo hnědé uhlí se nejméně jednou za rok měří emise celkové rtuti.

Ke stanovení emisí SO2 a NOx lze jako alternativu k měření SO2 a NOx podle bodu 3 použít jiné postupy ověřené a schválené příslušnými orgány. U těchto postupů se použijí příslušné normy CEN, nebo nejsou-li normy CEN k dispozici, normy ISO nebo vnitrostátní či mezinárodní normy, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.

6.	Příslušný orgán musí být informován o významných změnách druhu používaného paliva nebo způsobu provozu zařízení. Příslušný orgán rozhodne, zda jsou požadavky na monitorování uvedené v bodech 1 až 4 i nadále postačující, nebo zda se musí upravit.

7.	Kontinuální měření prováděná v souladu s bodem 1 zahrnují měření obsahu kyslíku, teploty, tlaku a obsahu vodní páry v odpadních plynech. Kontinuální měření obsahu vodní páry v odpadních plynech nejsou nutná, pokud se vzorkovaný odpadní plyn před provedením rozboru emisí vysuší.

Odběry vzorků a rozbor příslušných znečišťujících látek a měření provozních ukazatelů a rovněž zabezpečení kvality automatizovaných meřicích systémů a referenční metody měření určené ke kalibraci těchto systémů se provádějí v souladu s normami CEN. Nejsou-li normy CEN k dispozici, použijí se normy ISO nebo vnitrostátní či mezinárodní normy, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.

Automatizované měřicí systémy podléhají alespoň jednou za rok revizi prostřednictvím paralelních měření referenčními metodami.

▼M1

Provozovatel uvědomí příslušný orgán o výsledcích kontroly automatizovaných měřicích systémů bez zbytečného odkladu.

▼B

Na úrovni mezních hodnot emisí nesmějí hodnoty 95 % intervalu spolehlivosti jednotlivého naměřeného výsledku překročit následující procentní podíly mezních hodnot emisí:

oxid uhelnatý	10 %
oxid siřičitý	20 %
oxidy dusíku	20 %
tuhé znečišťující látky	30 %

10.

Platné hodinové a denní průměrné hodnoty se stanoví z naměřených platných hodinových průměrných hodnot po odečtení hodnoty intervalu spolehlivosti uvedeného v bodě 9.

▼M1

Kterýkoli den, ve kterém jsou více než tři průměrné hodinové hodnoty v důsledku poruchy nebo údržby automatizovaného měřicího systému neplatné, je z hlediska měření neplatný. Je-li více než deset dní v roce z uvedených příčin neplatných, uloží příslušný orgán provozovateli, aby bez zbytečného odkladu přijal patřičná opatření ke zlepšení spolehlivosti automatizovaného měřicího systému.

▼B

11.	V případě zařízení, která musí dodržovat stupně odsíření podle článku 31, se pravidelně monitoruje rovněž obsah síry v palivu, které je ve spalovacím zařízení spalováno. Příslušné orgány jsou informovány o podstatných změnách v typu používaného paliva.

ČÁST 4

Posouzení dodržování mezních hodnot emisí

V případě kontinuálního měření se mezní hodnoty emisí stanovené v částech 1 a 2 považují za splněné, pokud vyhodnocení výsledků měření z hodin provozu v příslušném kalendářním roce ukáže, že byly dodrženy všechny tyto podmínky:

žádná platná měsíční průměrná hodnota nepřekračuje odpovídající mezní hodnoty emisí stanovené v částech 1 a 2;

žádná platná denní průměrná hodnota nepřekračuje 110 % odpovídajících mezních hodnot emisí stanovených v částech 1 a 2;

v případě spalovacích zařízení složených pouze z kotlů na černé uhlí o celkovém jmenovitém tepelném příkonu menším než 50 MW žádná platná denní průměrná hodnota nepřekračuje 150 % odpovídajících mezních hodnot emisí stanovených v částech 1 a 2;

95 % všech platných hodinových průměrných hodnot za rok nepřekračuje 200 % odpovídajících mezních hodnot emisí stanovených v částech 1 a 2.

Platné průměrné hodnoty se stanoví podle části 3 bodu 10.

Pro účely výpočtu průměrných hodnot emisí se nepřihlíží k hodnotám naměřeným během období uvedených v čl. 30 odst. 5 a 6 a v článku 37 ani během období uvádění zařízení do provozu a odstavování z provozu.

2.	V případě, kdy se nepožaduje kontinuální měření, se mezní hodnoty emisí uvedené v částech 1 a 2 považují za splněné, pokud výsledky každé série měření nebo jiných definovaných postupů a postupů stanovených podle pravidel přijatých příslušnými orgány nepřekročí mezní hodnoty emisí.

ČÁST 5

Minimální stupeň odsíření

Minimální stupeň odsíření pro spalovací zařízení uvedená v čl. 30 odst. 2

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Minimální stupeň odsíření
Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Zařízení, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejich provozovatelé před tímto dnem podali úplnou žádost o povolení a která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003	Jiná zařízení
50 - 100	80 %	92 %
100 - 300	90 %	92 %
> 300	96 % (1)	96 %
(1) U spalovacích zařízení spalujících ropnou břidlici činí minimální stupeň odsíření 95 %.

Minimální stupeň odsíření pro spalovací zařízení uvedená v čl. 30 odst. 3

Celkový jmenovitý tepelný příkon (MW)	Minimální stupeň odsíření
50 - 100	93 %
100 - 300	93 %
> 300	97 %

ČÁST 6

Dodržování stupně odsíření

Minimální stupně odsíření uvedené v části 5 této přílohy se použijí jako měsíční průměrná mezní hodnota.

ČÁST 7

Průměrné mezní hodnoty pro spalovací zařízení v rafineriích spalující více druhů paliv

Průměrné mezní hodnoty emisí pro SO2 (v mg/Nm3) pro spalovací zařízení v rafineriích spalující více druhů paliv, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů, využívající zbytky pocházející z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu, samostatně či s jinými palivy činí:

pro spalovací zařízení, kterým bylo uděleno povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto dnem podal úplnou žádost o povolení a která byla uvedena do provozu nejpozději 27. listopadu 2003: 1 000 mg/Nm3;

pro ostatní spalovací zařízení: 600 mg/Nm3.

Tyto mezní hodnoty emisí se počítají při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa, po korekci na obsah vodní páry v odpadních plynech a při normovaném obsahu O2 6 % u pevných paliv a 3 % u kapalných a plynných paliv.

PŘÍLOHA VI Technická ustanovení týkající se zařízení na spalování odpadu a zařízení na spoluspalování odpadu

PŘÍLOHA VI

Technická ustanovení týkající se zařízení na spalování odpadu a zařízení na spoluspalování odpadu

ČÁST 1

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

„stávajícím zařízením na spalování odpadu“ zařízení na spalování odpadu, které:

bylo v provozu a mělo povolení podle použitelných právních předpisů Unie vydané před 28. prosincem 2002, nebo

ii)

bylo povoleno nebo registrováno pro spalování odpadu a mělo povolení udělené před 28. prosincem 2002 podle použitelných právních předpisů Unie za předpokladu, že zařízení bylo uvedeno do provozu nejpozději do 28. prosince 2003, nebo

iii)

bylo z hlediska příslušného orgánu předmětem úplné žádosti o povolení podané před 28. prosincem 2002 za podmínky, že bylo uvedeno do provozu nejpozději 28. prosince 2004;

„novým zařízením na spalování odpadu“ zařízení na spalování odpadu, na které se nevztahuje písmeno a).

ČÁST 2

Ekvivalenty toxicity dibenzodioxinů a dibenzofuranů

Ke stanovení celkové koncentrace dioxinů a furanů se hmotnostní koncentrace níže uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před jejich sečtením vynásobí následujícími koeficienty ekvivalentů toxicity:

	Koeficient ekvivalentu toxicity
2,3,7,8-Tetrachlordibenzodioxin (TCDD)	1
1,2,3,7,8-Pentachlordibenzodioxin (PeCDD)	0,5
1,2,3,4,7,8-Hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,6,7,8-Hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,7,8,9-Hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-Heptachlordibenzodioxin (HpCDD)	0,01
Oktachlordibenzodioxin (OCDD)	0,001
2,3,7,8-Tetrachlordibenzofuran (TCDF)	0,1
2,3,4,7,8-Pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,5
1,2,3,7,8-Pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,05
1,2,3,4,7,8-Hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,6,7,8-Hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,7,8,9-Hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
2,3,4,6,7,8-Hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-Heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
1,2,3,4,7,8,9-Heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
Oktachlordibenzofuran (OCDF)	0,001

ČÁST 3

Mezní hodnoty emisí do ovzduší pro zařízení na spalování odpadu

Všechny mezní hodnoty emisí se počítají při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa a po korekci na obsah vodní páry v odpadních plynech.

Přepočtou se na 11 % obsah O2 v odpadním plynu, s výjimkou případu spalování minerálního odpadního oleje podle definice v čl. 3 bodě 3 směrnice 2008/98/ES, kdy se přepočtou na 3 % obsah O2, a případů uvedených v části 6 bodě 2.7.

1.1.

Průměrné denní mezní hodnoty emisí pro následující znečišťující látky (v mg/Nm3)

Celkové tuhé znečišťující látky	10
Plynné a odpařované organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)	10
Chlorovodík (HCl)	10
Fluorovodík (HF)	1
Oxid siřičitý (SO2)	50
Oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2) vyjádřené jako NO2 pro stávající zařízení na spalování odpadu o jmenovité kapacitě přesahující 6 t/h nebo pro nová zařízení na spalování odpadu	200
Oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2) vyjádřené jako NO2 pro stávající zařízení na spalování odpadu o jmenovité kapacitě do 6 t/h	400

1.2.

Průměrné půlhodinové mezní hodnoty emisí pro následující znečišťující látky (v mg/Nm3)

	(100 %) A	(97 %) B
Celkové tuhé znečišťující látky	30	10
Plynné a odpařované organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)	20	10
Chlorovodík (HCl)	60	10
Fluorovodík (HF)	4	2
Oxid siřičitý (SO2)	200	50
Oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2) vyjádřené jako NO2 pro stávající zařízení na spalování odpadu o jmenovité kapacitě přesahující 6 t/h nebo pro nová zařízení na spalování odpadu	400	200

1.3.

Průměrné mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro následující těžké kovy změřené během intervalu odběru vzorků v délce nejméně 30 minut a nejvíce 8 hodin

Kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium (Cd)	celkem: 0,05
Thalium a jeho sloučeniny vyjádřené jako thalium (Tl)	celkem: 0,05
Rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť (Hg)	0,05
Antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako antimon (Sb)	celkem: 0,5
Arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako arsen (As)
Olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo (Pb)
Chrom a jeho sloučeniny vyjádřené jako chrom (Cr)
Kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako kobalt (Co)
Měď a její sloučeniny vyjádřené jako měď (Cu)
Mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako mangan (Mn)
Nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako nikl (Ni)
Vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako vanad (V)

Tyto průměrné hodnoty se vztahují i na plynné formy a výpary příslušných emisí těžkých kovů a jejich sloučenin.

1.4.

Průměrná mezní hodnota emisí (v ng/Nm3) pro dioxiny a furany během intervalu odběru vzorků v délce nejméně 6 hodin a nejvíce 8 hodin. Uvedená mezní hodnota emisí se vztahuje na celkovou koncentraci dioxinů a furanů vypočtenou v souladu s částí 2.

Dioxiny a furany

0,1

1.5.

Mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro oxid uhelnatý (CO) v odpadních plynech:

průměrná denní hodnota: 50;

průměrná půlhodinová hodnota: 100;

průměrná desetiminutová hodnota: 150.

Příslušný orgán může povolit výjimky z mezních hodnot emisí stanovených v tomto bodě pro zařízení na spalování odpadu používající technologii spalování ve fluidním loži, pokud povolení stanoví jednohodinovou průměrnou mezní hodnotu emisí pro CO nejvýše 100 mg/Nm3.

▼C1

Mezní hodnoty emisí použitelné za okolností popsaných v čl. 46 odst. 6 a v článku 47.

▼B

Celková koncentrace tuhých znečišťujících látek v emisích ze zařízení na spalování odpadu do ovzduší nesmí za žádných okolností překročit hodnotu 150 mg/Nm3 vyjádřenou jako půlhodinový průměr. Mezní hodnoty emisí do ovzduší pro celkový organicky vázaný uhlík (TOC) a CO stanovené v bodě 1.2 a v bodě 1.5 písm. b) nesmějí být překročeny.

3.	Členské státy mohou stanovit pravidla, kterými se řídí výjimky uvedené v této části.

ČÁST 4

Stanovení mezních hodnot emisí do ovzduší pro spoluspalování odpadu

Pokud v tabulce této části není stanovena specifická celková mezní hodnota emisí „C“, použije se k jejímu stanovení výpočet podle následujícího vzorce (směšovací pravidlo).

Mezní hodnota emisí pro každou jednotlivou znečišťující látku a CO v odpadním plynu, který vzniká při spoluspalování odpadu, se vypočte takto:

Vodpad

objem odpadního plynu vzniklého spalováním pouze odpadu, stanovený podle odpadu s nejnižší výhřevností specifikovaného v povolení a přepočtený na podmínky stanovené v této směrnici.

Jestliže je teplo uvolňované při spalování nebezpečného odpadu nižší než 10 % celkového tepla uvolňovaného v tomto zařízení, vypočte se hodnota Vodpad z (teoretického) množství odpadu, jehož spálením by se dosáhlo 10 % uvolněného tepla při stanovené hodnotě celkového uvolňovaného tepla.

Codpad

mezní hodnoty emisí pro zařízení na spalování odpadu stanovené v části 3.

Vproc

objem odpadního plynu vznikajícího v zařízení při procesu, včetně spalování úředně povolených paliv v zařízení normálně používaných (bez spalovaných odpadů), stanovený na základě obsahu kyslíku, na který musí být emise přepočteny podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Pokud pro daný druh zařízení takové předpisy neexistují, použije se skutečný obsah kyslíku v odpadním plynu nezředěný přídavkem vzduchu, který je pro vlastní proces zbytečný.

Cproc

mezní hodnoty emisí stanovené v této části pro některé průmyslové činnosti, nebo pokud tyto hodnoty neexistují, mezní hodnoty emisí zařízení, která splňují ustanovení vnitrostátních právních a správních předpisů pro tato zařízení, pokud spalují úředně povolená paliva (bez spalovaných odpadů). Pokud takové předpisy neexistují, použijí se mezní hodnoty emisí stanovené v povolení. Jestliže ani tyto mezní hodnoty emisí nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace.

celkové mezní hodnoty emisí při obsahu kyslíku stanoveném v této části pro některé průmyslové činnosti a některé znečišťující látky, nebo pokud takové hodnoty neexistují, celkové mezní hodnoty emisí, kterými se nahradí mezní hodnoty emisí stanovené ve specifických přílohách této směrnice. Celkový obsah kyslíku, kterým se nahradí obsah kyslíku pro přepočtení, se vypočte na základě výše uvedeného obsahu kyslíku s respektováním parciálních objemů.

Všechny mezní hodnoty emisí se počítají při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa a po korekci na obsah vodní páry v odpadních plynech.

Členské státy mohou stanovit pravidla, kterými se řídí výjimky uvedené v této části.

Zvláštní ustanovení pro spoluspalování odpadů v cementářských pecích.

2.1.

Mezní hodnoty emisí stanovené v bodech 2.2 a 2.3 platí jako denní průměrné hodnoty pro celkové tuhé znečišťující látky, HCl, HF, NOx, SO2 a TOC (pro kontinuální měření), jako průměrné hodnoty změřené ve vzorcích odebíraných v intervalu v délce nejméně 30 minut a nejvíce 8 hodin pro těžké kovy a jako průměrné hodnoty změřené ve vzorcích odebíraných v intervalu v délce nejméně 6 hodin a nejvíce 8 hodin pro dioxiny a furany.

Všechny hodnoty se přepočtou na 10 % obsah O2.

Půlhodinové průměrné hodnoty jsou nutné pouze k výpočtu denních průměrných hodnot.

2.2.

C – celkové mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3 s výjimkou dioxinů a furanů) pro následující znečišťující látky

Znečišťující látka	C
Celkové tuhé znečišťující látky	30
HCl	10
HF	1
NOx	500 (1)
Cd + Tl	0,05
Hg	0,05
Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V	0,5
Dioxiny a furany (ng/Nm3)	0,1
(1) Do 1. ledna 2016 může příslušný orgán povolit výjimky z mezní hodnoty pro NOx pro Lepolovy pece a dlouhé rotační pece, jestliže povolení stanoví mezní hodnotu emicí pro NOx na nejvýše 800 mg/Nm3.

2.3.

C – celkové mezní hodnoty emisí (v mg/Nm3) pro SO2 a TOC

Znečišťující látka	C
SO2	50
TOC	10

▼C1

Příslušný orgán může udělit výjimky z mezních hodnot emisí stanovených v tomto bodě v případě, že emise TOC a SO2 nevznikají spoluspalováním odpadu.

▼B

2.4.	C – celkové mezní hodnoty emisí pro CO Příslušný orgán může stanovit mezní hodnoty emisí pro CO.

Zvláštní ustanovení pro zařízení pro spoluspalování odpadů

3.1.

Mezní hodnoty emisí Cproc vyjádřené jako denní průměrné hodnoty (v mg/Nm3) platné do dne uvedeného v čl. 82 odst. 5

Pro určení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích zařízení platí agregační pravidla vymezená v článku 29. Půlhodinové průměrné hodnoty jsou nutné pouze k výpočtu denních průměrných hodnot.

Mezní hodnota emisí Cproc pro tuhá paliva s výjimkou biomasy (vztažená na 6 % obsah O2):

Znečišťující látky	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	850	200	200
NOx	—	400	200	200
Tuhé znečišťující látky	50	50	30	30

Mezní hodnota emisí Cproc pro biomasu (vztažená na 6 % obsah O2)

Znečišťující látky	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	200	200	200
NOx	—	350	300	200
Tuhé znečišťující látky	50	50	30	30

Mezní hodnota emisí Cproc pro kapalná paliva (vztažená na 3 % obsah O2)

Znečišťující látky	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	850	400 – 200 lineární pokles ze 100 ke 300 MWt	200
NOx	—	400	200	200
Tuhé znečišťující látky	50	50	30	30

3.2.

Mezní hodnoty emisí Cproc vyjádřené jako denní průměrné hodnoty (v mg/Nm3) platné ode dne uvedeného v čl. 82 odst. 6

3.2.1.

Mezní hodnota emisí C proc pro spalovací zařízení uvedená v čl. 30 odst. 2, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Mezní hodnota emisí Cproc pro tuhá paliva s výjimkou biomasy (vztažená na 6 % obsah O2):

Znečišťující látka	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	400 pro rašelinu: 300	200	200
NOx	—	300 pro práškové hnědé uhlí: 400	200	200
Tuhé znečišťující látky	50	30	25 pro rašelinu: 20	20

Mezní hodnota emisí Cproc pro biomasu (vztažená na 6 % obsah O2):

Znečišťující látka	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	200	200	200
NOx	—	300	250	200
Tuhé znečišťující látky	50	30	20	20

Mezní hodnota emisí Cproc pro kapalná paliva (vztažená na 3 % obsah O2):

Znečišťující látka	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	350	250	200
NOx	—	400	200	150
Tuhé znečišťující látky	50	30	25	20

3.2.2.

Mezní hodnota emisí C proc pro spalovací zařízení uvedená v čl. 30 odst. 3, s výjimkou plynových turbín a plynových motorů

Mezní hodnota emisí Cproc pro tuhá paliva s výjimkou biomasy (vztažená na 6 % obsah O2):

Znečišťující látka	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	400 pro rašelinu: 300	200 pro rašelinu: 300, s výjimkou spalování ve fluidním loži: 250	150 pro cirkulační nebo tlakové spalování ve fluidním loži nebo, v případě spalování rašeliny, pro všechno spalování ve fluidním loži: 200
NOx	—	300 pro rašelinu: 250	200	150 pro spalování práškového hnědého uhlí: 200
Tuhé znečišťující látky	50	20	20	10 pro rašelinu: 20

Mezní hodnota emisí Cproc pro biomasu (vztažená na 6 % obsah O2):

Znečišťující látka	< 50 MWt	50–100 MWt	100–300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	200	200	150
NOx	—	250	200	150
Tuhé znečišťující látky	50	20	20	20

Mezní hodnota emisí Cproc pro kapalná paliva (vztažená na 3 % obsah O2):

Znečišťující látka	< 50 MWt	50 – 100 MWt	100 – 300 MWt	> 300 MWt
SO2	—	350	200	150
NOx	—	300	150	100
Tuhé znečišťující látky	50	20	20	10

3.3.

C – mezní hodnoty celkových emisí (v mg/Nm3) pro těžké kovy vyjádřené jako průměrné hodnoty změřené ve vzorcích odebíraných v intervalu v délce nejméně 30 minut a nejvíce 8 hodin (vztažené na 6 % obsah O2 u pevných paliv a 3 % obsah O2 u kapalných paliv).

Znečišťující látky	C
Cd + Tl	0,05
Hg	0,05
Sb + As + Pb + Cr + Co + Cu + Mn + Ni + V	0,5

3.4.

C – mezní hodnota celkových emisí (v ng/Nm3) pro dioxiny a furany vyjádřená jako průměrná hodnota změřená ve vzorcích odebíraných v intervalu v délce nejméně 6 hodin a nejvíce 8 hodin (vztažená na 6 % obsah O2 u pevných paliv a 3 % obsah O2 u kapalných paliv).

Znečišťující látka	C
Dioxiny a furany	0,1

Zvláštní ustanovení pro zařízení na spoluspalování odpadu v průmyslových odvětvích neuvedených v bodech 2 a 3 této části

4.1.

Znečišťující látka	C
Dioxiny a furany	0,1

4.2.

C – mezní hodnoty celkových emisí (v mg/Nm3) pro těžké kovy vyjádřené jako průměrné hodnoty změřené ve vzorcích odebíraných v intervalu v délce nejméně 30 minut a nejvíce 8 hodin:

Znečišťující látky	C
Cd + Tl	0,05
Hg	0,05

ČÁST 5

Mezní hodnoty emisí pro vypouštění odpadních vod z procesů čištění odpadních plynů

Znečišťující látka	Mezní hodnota emisí nefiltrovaných vzorků (v mg/l s výjimkou dioxinů a furanů)
1. Celkové nerozpuštěné látky definované v příloze I směrnice 91/271/EHS	(95 %)	(100 %)
	30	45
2. Rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť (Hg)	0,03
3. Kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium (Cd)	0,05
4. Thalium a jeho sloučeniny vyjádřené jako thalium (Tl)	0,05
5. Arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako arsen (As)	0,15
6. Olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo (Pb)	0,2
7. Chrom a jeho sloučeniny vyjádřené jako chrom (Cr)	0,5
8. Měď a její sloučeniny vyjádřené jako měď (Cu)	0,5
9. Nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako nikl (Ni)	0,5
10. Zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako zinek (Zn)	1,5
11. Dioxiny a furany	0,3 ng/l

ČÁST 6

Monitorování emisí

1. Měřicí metody

1.1.	Měření ke stanovení koncentrací látek znečišťujících ovzduší a vodu musí být prováděno reprezentativně.

▼M1

1.2.

Odběr vzorků a rozbor všech znečišťujících látek včetně dioxinů a furanů, jakož i zabezpečení kvality automatizovaných měřicích systémů a referenčních metod pro jejich kalibraci musí být prováděn v souladu s normami CEN. Nejsou-li normy CEN k dispozici, použijí se normy ISO nebo jiné mezinárodní či vnitrostátní normy, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality. To platí rovněž pro systém zajištění kvality, který používá laboratoř provádějící odběry vzorků a rozbory. Automatizované měřicí systémy podstoupí alespoň jednou za rok revizi prostřednictvím paralelních měření referenčními metodami.

▼B

1.3.

Na denní úrovni mezní hodnoty emisí nesmějí hodnoty 95 % intervalu spolehlivosti jednotlivých změřených výsledků pro následující znečišťující látky překročit tyto procentní podíly mezních hodnot emisí:

Oxid uhelnatý	10 %
Oxid siřičitý	20 %
Oxid dusičitý	20 %
Celkové tuhé znečišťující látky	30 %
Celkový organický uhlík	30 %
Chlorovodík	40 %
Fluorovodík	40 %.

Pravidelná měření emisí do ovzduší a do vody musí být prováděna v souladu s body 1.1 a 1.2.

2. Měření týkající se látek znečišťujících ovzduší

2.1.

Provádějí se tato měření týkající se látek znečišťujících ovzduší:

kontinuální měření následujících látek: NOx, jsou-li stanoveny mezní hodnoty emisí, CO, celkové tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, HCl, HF a SO2;

kontinuální měření těchto provozních ukazatelů procesu: teploty měřené v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním místě spalovací komory schváleném příslušným orgánem, koncentrace kyslíku, tlaku, teploty a obsahu vodní páry v odpadním plynu;

nejméně dvakrát ročně měření těžkých kovů, dioxinů a furanů; avšak během prvních dvanácti měsíců provozu musí být každé tři měsíce provedeno alespoň jedno měření.

2.2.	Doba zdržení, minimální teplota a obsah kyslíku v odpadních plynech musí být náležitě ověřeny, alespoň při uvádění zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu do provozu, a to za nejméně příznivých předpokládaných provozních podmínek.

2.3.	Od kontinuálního měření HF je možné upustit, jestliže je dosaženo takového stupně čištění od HCl, které zaručí, že mezní hodnoty emisí pro HCl nebudou překročeny. V tom případě je měření HF prováděno pravidelně, jak stanoví bod 2.1 písm. c).

2.4.	Kontinuální měření obsahu vodních par není požadováno, jestliže jsou vzorky odpadního plynu před vlastním rozborem vysušeny.

2.5.

Příslušný orgán se může rozhodnout nevyžadovat kontinuální měření HCl, HF a SO2 v zařízeních na spalování odpadu nebo zařízeních na spoluspalování odpadu a vyžadovat pravidelná měření, jak je stanoveno v bodě 2.1 písm. c), nebo žádné měření, pokud provozovatel může prokázat, že emise těchto znečišťujících látek nemohou být za žádných okolností vyšší, než jsou předepsané mezní hodnoty emisí.

Příslušný orgán se může rozhodnout nevyžadovat kontinuální měření NOx a vyžadovat pravidelná měření, jak je stanoveno v bodě 2.1 písm. c), ve stávajících zařízeních na spalování odpadu o jmenovité kapacitě menší než 6 t/h nebo ve stávajících zařízeních na spoluspalování odpadu o jmenovité kapacitě menší než 6 t/h, pokud provozovatel může na základě informací o kvalitě příslušného odpadu, používaných technologiích a výsledků monitorování emisí prokázat, že emise NOx nemohou být za žádných okolností vyšší, než je předepsaná mezní hodnota emisí.

2.6.

Příslušný orgán se může rozhodnout vyžadovat jedno měření za dva roky pro těžké kovy a jedno měření za rok pro dioxiny a furany v těchto případech:

emise z procesů spalování nebo spoluspalování odpadu leží za všech okolností pod úrovní 50 % mezních hodnot emisí;

odpady určené ke spoluspalování nebo spalování sestávají pouze z určitých tříděných spalitelných frakcí odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, které jsou nevhodné k recyklaci a vykazují určité vlastnosti a které jsou dále specifikovány na základě posouzení uvedeného v písmenu c);

provozovatel může prokázat na základě údajů o kvalitě příslušných odpadů a monitorování emisí, že emise jsou za všech okolností významně nižší, než jsou mezní hodnoty emisí pro těžké kovy, dioxiny a furany.

2.7.

Výsledky měření se přepočtou s použitím standardních koncentrací kyslíku uvedených v části 3 nebo vypočtou podle části 4 a použitím vzorce uvedeného v části 7.

Pokud je odpad spalován nebo spoluspalován v atmosféře obohacené kyslíkem, výsledky měření mohou být přepočteny na obsah kyslíku stanovený příslušným orgánem podle zvláštních podmínek konkrétního případu.

Pokud jsou emise znečišťujících látek sníženy čištěním odpadního plynu v zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu zpracovávajícím nebezpečný odpad, provede se přepočet na obsah kyslíku stanovený v prvním pododstavci pouze tehdy, pokud měřený obsah kyslíku ve stejném období, v němž proběhlo měření znečišťujících látek, překračuje příslušný standardní obsah kyslíku.

3. Měření týkající se látek znečišťujících vodu

3.1.

V místě vypouštění odpadních vod se provádějí tato měření:

kontinuální měření hodnoty pH, teploty a průtoku;

místní (bodové) denní měření celkových nerozpuštěných látek nebo měření reprezentativních vzorků úměrně průtoku za období 24 hodin;

nejméně jednou za měsíc měření Hg, Cd, TI, As, Pb, Cr, Cu, Ni a Zn v reprezentativních vzorcích vypouštěných vod, odebíraných úměrně průtoku, za období 24 hodin;

měření dioxinů a furanů nejméně každých šest měsíců; avšak během prvních dvanácti měsíců provozu musí být každé tři měsíce provedeno alespoň jedno měření.

3.2.

Pokud jsou odpadní vody z čištění odpadních plynů čištěny v místě svého vzniku společně s odpadními vodami z jiných zdrojů ve spalovacím zařízení, provádí provozovatel měření

v toku odpadních vod z procesů čištění odpadních plynů před příjmem do společného zařízení na čištění odpadních vod;

v toku či tocích ostatních odpadních vod před jejich příjmem do společného zařízení na čištění odpadních vod;

v bodě konečného vypouštění odpadních vod po čištění ze zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu.

ČÁST 7

Vzorec pro výpočet emisních koncentrací při standardní procentní koncentraci kyslíku

vypočtená hodnota koncentrace emisí při standardní procentní koncentraci kyslíku

změřená koncentrace emisí

standardní koncentrace kyslíku

změřená koncentrace kyslíku

ČÁST 8

Posouzení dodržování mezních hodnot emisí

1. Mezní hodnoty emisí do ovzduší

1.1.

Mezní hodnoty emisí do ovzduší jsou pokládány za splněné, pokud

žádná z denních průměrných hodnot nepřekročí žádnou mezní hodnotu emisí stanovenou v části 3 bodě 1.1 nebo v části 4 nebo vypočtenou v souladu s částí 4;

buď žádná z půlhodinových průměrných hodnot nepřekročí žádnou mezní hodnotu emisí stanovenou ve sloupci A tabulky v části 3 bodě 1.2, nebo kde je to vhodné, 97 % všech půlhodinových průměrných hodnot v roce nepřekročí žádnou mezní hodnotu emisí stanovenou ve sloupci B tabulky v části 3 bodě 1.2;

žádná z průměrných hodnot za období odběru vzorků stanovené pro těžké kovy a dioxiny a furany nepřekročí mezní hodnoty emisí stanovené v části 3 bodech 1.3 a 1.4 nebo v části 4 nebo vypočítané v souladu s částí 4;

pro oxid uhelnatý (CO):

v případě zařízení na spalování odpadu:

—

nejméně 97 % denních průměrných hodnot za rok nepřekročí mezní hodnotu emisí stanovenou v části 3 bodě 1.5 písm. a) a

—

nejméně 95 % všech desetiminutových průměrných hodnot za období 24 hodin nebo všechny půlhodinové průměrné hodnoty za stejné období nepřekročí mezní hodnoty emisí stanovené v části 3 bodě 1.5 písm. b) a c); v případě spalovacích zařízení, v nichž teplota plynu ze spalovacího procesu dosahuje přinejmenším 1 100 °C po dobu alespoň dvou sekund, mohou členské státy pro desetiminutové průměrné hodnoty použít sedmidenní hodnotící období;

ii)

v případě zařízení na spoluspalování odpadu: je dosaženo souladu s částí 4.

1.2.

Půlhodinové průměrné hodnoty a desetiminutové průměrné hodnoty se stanoví během skutečné provozní doby (s výjimkou doby uvádění do provozu a odstavování, jestliže není spalován žádný odpad) ze změřených hodnot po odečtení hodnoty intervalu spolehlivosti uvedené v části 6 bodě 1.3. Denní průměrné hodnoty se stanoví z těchto platných průměrných hodnot.

Pro získání platných denních průměrných hodnot nesmí být vyřazeno více než pět půlhodinových průměrných hodnot během dne v důsledku nefunkčnosti nebo údržby systému kontinuálního měření. Za rok nesmí být zrušeno více než deset denních průměrných hodnot v důsledku špatné funkce nebo údržby systému kontinuálního měření.

1.3.	Průměrné hodnoty za období odběru vzorků a průměrné hodnoty v případě pravidelného měření HF, HCl a SO2 se stanoví v souladu s požadavky čl. 45 odst. 1 písm. e), čl. 48 odst. 3 a části 6 bodu 1.

2. Mezní hodnoty emisí pro vodu

Mezní hodnoty emisí pro vodu se pokládají za splněné, pokud

pro celkové nerozpuštěné látky 95 % a 100 % měřených hodnot nepřekročí příslušné mezní hodnoty emisí stanovené v části 5;

pro těžké kovy (Hg, Cd, Tl, As, Pb, Cr, Cu, Ni a Zn) nejvýše jedna měřená hodnota za rok překročí příslušné mezní hodnoty emisí stanovené v části 5; nebo jestliže daný členský stát stanoví povinnost měřit více než dvacet vzorků ročně, pokud nejvýše 5 % těchto vzorků překročí příslušné mezní hodnoty emisí stanovené v části 5;

pro dioxiny a furany výsledky měření nepřekročí příslušnou mezní hodnotu těchto emisí stanovenou v části 5.

PŘÍLOHA VII Technická ustanovení týkající se zařízení a činností využívajících organická rozpouštědla

PŘÍLOHA VII

Technická ustanovení týkající se zařízení a činností využívajících organická rozpouštědla

ČÁST 1

Činnosti

1.	Ve všech následujících bodech činnost zahrnuje i čištění použitého vybavení, ale nikoli čištění výrobků, pokud není uvedeno jinak.

2.	Adhezivní nátěr Jakákoli činnost, při které se nanáší adhezivní materiál na určitý povrch, s výjimkou adhezivních nátěrů a laminování v rámci tiskařských činností.

Nanášení nátěrových hmot

Jakákoli činnost, při které se nanáší jedna nebo více souvislých vrstev nátěrové hmoty

na kterékoli z těchto vozidel:

nové automobily, které ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla ( 25 ), patří do kategorie M1 a také do kategorie N1, pokud jsou natírány ve stejném zařízení jako vozidla kategorie M1;

ii)

kabiny nákladních automobilů, tj. prostor pro řidiče a veškeré integrované prostory pro technické vybavení vozidel kategorií N2 a N3 ve smyslu směrnice 2007/46/ES;

iii)

dodávkové a nákladní automobily, tj. vozidla kategorií N1, N2 a N3 ve smyslu směrnice 2007/46/ES, vyjma kabiny nákladních automobilů;

iv)

autobusy, tj. vozidla kategorií M2 a M3 ve smyslu směrnice 2007/46/ES;

přívěsy kategorií O1, O2, O3 a O4 ve smyslu směrnice 2007/46/ES;

na kovové a plastové povrchy včetně povrchů letadel, lodí, vlaků atd.;

na dřevěné povrchy;

na textilní, tkaninové, filmové a papírové povrchy;

na kůži.

Nanášení nátěrových hmot nezahrnuje nanášení kovových povrchů na podklad elektroforetickými postupy a postupy chemického rozprašování. Pokud nanášení nátěrové hmoty zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást činnosti nanášení nátěrové hmoty. Tiskařské činnosti provozované jako samostatné činnosti sem ovšem zahrnuty nejsou, ale může se na ně vztahovat kapitola V této směrnice, pokud spadají do oblasti její působnosti.

4.	Natírání plechů ve svitcích Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrové hmoty na svitek pásové oceli, korozivzdorné oceli či povlakované oceli nebo pás z měděné slitiny či z hliníku jednou nebo více vrstvami.

5.	Chemické čištění Jakákoli průmyslová nebo komerční činnost využívající těkavých organických sloučenin v určitém zařízení k čištění oděvů, bytových textilií a podobného spotřebního zboží, s výjimkou ručního odstraňování skvrn v textilním a oděvním průmyslu.

6.	Výroba obuvi Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejích částí.

Výroba nátěrových směsí, laků, tiskařských barev a adhezivních materiálů

Výroba výše uvedených konečných výrobků nebo meziproduktů, jsou-li vyráběny ve stejném místě, mísením pigmentů, pryskyřic a adhezivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči; výroba zahrnuje i proces dispergování a přípravné predispergační činnosti, úpravy viskozity a odstínu a plnění konečného výrobku do příslušných obalů.

8.	Výroba farmaceutických přípravků ▼C1 Chemická syntéza, fermentace, extrakce, formulování a dokončení farmaceutických přípravků a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů. ▼B

Tisk

Jakákoli činnost spočívající v reprodukování textu nebo obrazů, při níž se pomocí tiskové formy přenáší tiskařská barva na jakýkoli typ povrchu. Tato činnost zahrnuje rovněž související činnosti lakování, natírání a laminování. Kapitola V se však vztahuje pouze na následující dílčí procesy:

gumotisk (flexografie) – tiskařská činnost, při níž se používá tisková forma z pryže nebo z elastických fotopolymerů, jejíž tiskové plochy vyčnívají nad plochami netiskovými, a při níž se používají kapalné tiskařské barvy, které schnou odpařováním;

tepelný ofsetový rotační tisk – rotační tištění na pás potiskovaného materiálu pomocí tiskové formy, jejíž tiskové a netiskové plochy leží ve stejné rovině, přičemž „rotačním tiskem“ se rozumí skutečnost, že materiál k potiskování je dávkován do tiskařského stroje z role, a nikoli formou oddělených listů. Netisková plocha je hydrofilizována tak, aby nepřijímala tiskařskou barvu, zatímco tisková plocha je zpracována tak, aby ji přijímala a předávala na potiskovaný materiál. K vypařování dochází v sušárně, kde se potištěný materiál zahřívá horkým vzduchem;

laminování spojené s tištěním – spojování dvou či více ohebných materiálů za účelem výroby laminátů;

publikační hlubotisk – hlubotisk užívaný k tištění časopisů, brožur, katalogů nebo podobných produktů s použitím barev na bázi toluenu;

hlubotisk – tištění pomocí válcové tiskové formy, jejíž tisková plocha je níže než plocha netisková, přičemž se používají kapalné barvy, které schnou vypařováním. Prohlubně se vyplní barvou a netiskové plochy se očistí od jejích přebytků; poté se potiskovaný materiál dostane do kontaktu s válcem a vyzdvihne barvu z prohlubní;

rotační filmový tisk (sítotisk) – rotační tištění na pás potiskovaného materiálu, při němž se barva na plochu nanáší přes porézní tiskovou formu, jejíž tisková plocha je otevřena a netisková plocha zakryta, přičemž se používají kapalné barvy, které schnou pouze vypařováním. „Rotačním tiskem“ se rozumí skutečnost, že materiál k potiskování je dávkován do tiskařského stroje z role, a nikoli formou oddělených listů;

lakování – činnost, při níž se na ohebný materiál nanáší lak či adhezivní nátěr za účelem pozdějšího zapečetění obalového materiálu.

10.	Zpracování kaučuku, výroba pryže Jakákoli činnost spočívající v mísení, mletí, barvení, kalandrování, extruzi či vulkanizaci přírodního nebo syntetického kaučuku a jakékoli další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku na konečný výrobek.

11.

Čištění povrchů

Jakákoli činnost, s výjimkou chemického čištění, při které jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, včetně odmaštění. Čisticí činnost sestávající z více než jednoho kroku před nebo po jakékoli jiné činnosti se považuje za jednu činnost čištění povrchu. Tato činnost se nevztahuje na čištění vybavení, ale na čištění povrchu produktů.

12.

Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů

Jakákoli činnost spočívající v extrakci rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých zbytků na krmivo nebo přečišťování tuků a rostlinných olejů získaných ze semen, rostlinných materiálů nebo živočišných materiálů.

13.

Přestříkávání vozidel

Jakákoli průmyslová nebo komerční činnost natírání povrchů a související odmašťovací činnosti, kterými se provádí jedna z těchto operací:

nanášení původních nátěrů na silniční vozidla ve smyslu směrnice 2007/46/ES nebo na jejich části za použití materiálů určených k přestříkávání, odehrává-li se tato operace mimo původní výrobní linku;

nanášení nátěrů na přívěsy (včetně návěsů) (kategorie O ve směrnici 2007/46/ES).

14.	Navalování navíjených drátů Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd.

15.	Impregnace dřeva Jakákoli činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.

16.	Laminování dřeva a plastů Jakákoli činnost spočívající ve spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě laminátů.

ČÁST 2

Prahové hodnoty a mezní hodnoty emisí

▼C1

Mezní hodnoty emisí v odpadních plynech se počítají při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa.

▼B

	Činnost (prahová hodnota spotřeby rozpouštědel v tunách za rok)	Prahová hodnota (prahová hodnota spotřeby rozpouštědel v tunách za rok)	Mezní hodnoty emisí v odpadních plynech (mg C/Nm3)	Mezní hodnoty fugitivních emisí (v procentech vstupního množství rozpouštědel)		Mezní hodnoty celkových emisí		Zvláštní ustanovení
			Mezní hodnoty emisí v odpadních plynech (mg C/Nm3)	Nová zařízení	Stávající zařízení	Nová zařízení	Stávající zařízení	Zvláštní ustanovení
1	Tepelný ofsetový rotační tisk (> 15)	15—25 > 25	100 20	30 (1) 30 (1)				(1) Zbytky rozpouštědel v konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.
2	Publikační hlubotisk (> 25)		75	10	15
3	Jiné hlubotisky, gumotisk, rotační filmový tisk, laminování či lakování (> 15), rotační sítotisk na textil a lepenku (> 30)	15—25 > 25 > 30 (1)	100 100 100	25 20 20				(1) Prahová hodnota pro rotační sítotisk na textil a lepenku.
4	Čištění povrchů užitím sloučenin uvedených v čl. 59 odst. 5. (> 1)	1—5 > 5	20 (1) 20 (1)	15 10				(1) Tato mezní hodnota se vztahuje na hmotnostní koncentraci sloučenin v mg/Nm3, nikoli na celkový uhlík.
5	Jiné čištění povrchů (> 2)	2—10 > 10	75 (1) 75 (1)	20 (1) 15 (1)				(1) Zařízení, která prokáží příslušnému orgánu, že průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech jimi užívaných čisticích prostředcích nepřekračuje 30 % hmotnostních, jsou osvobozena od povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty.
6	Natírání (< 15) a přestříkávání vozidel	> 0,5	50 (1)	25				(1) Dodržování mezních hodnot v souladu s částí 8 bodem 2 musí být prokázáno na základě měření patnáctiminutových průměrů.
7	Natírání svitků (> 25)		50 (1)	5	10			(1) Pro zařízení, která používají postupy umožňující opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel, se mezní hodnota emisí rovná 150.
8	Jiné nátěry včetně kovů, plastů, textilu (5), tkanin, filmu a papíru (> 5)	5—15 > 15	100 (1) (4) 50/75 (2) (3) (4)	25 (4) 20 (4)				(1) Tato mezní hodnota platí pro nanášení nátěrů a sušení provozované za podmínek záchytu. (2) První mezní hodnota platí pro sušení, druhá pro natírání.
								(3) Pro zařízení nanášející nátěrové hmoty na textil, která používají postupy umožňující opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel, platí mezní hodnota emisí 150 pro natírání a sušení dohromady. (4) Činnosti natírání, jež nelze provozovat za podmínek záchytu (např. stavba lodí, nátěry letadel), mohou být v souladu s čl. 59 odst. 3 osvobozeny od povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty. (5) Na rotační sítotisk na textil se vztahuje činnost č. 3.
9	Navalování navíjených drátů (> 5)					10 g/kg(1) 5 g/kg(2)		(1) Platí pro zařízení s průměrným průměrem drátu ≤ 0,1 mm. (2) Platí pro všechna ostatní zařízení.
10	Natírání dřevěných povrchů (> 15)	15—25 > 25	100 (1) 50/75 (2)	25 20				(1) Tato mezní hodnota emisí platí pro nanášení nátěrů a sušení provozované za podmínek záchytu. (2) První z uvedených hodnot platí pro sušení, druhá pro natírání.
11	Chemické čištění					20 g/kg(1) (2)		(1) Hmotnost emitovaného rozpouštědla v gramech na 1 kg vyčištěného a vysušeného produktu. (2) Mezní hodnota emisí stanovená v části 4 bodě 2 se na tuto činnost nevztahuje.
12	Impregnace dřeva (> 25)		100 (1)	45		11 kg/m3		(1) Mezní hodnota emisí neplatí pro impregnaci dřeva kreosotem.
13	Natírání kůže (> 10)	10—25 > 25 > 10 (1)				85 g/m2 75 g/m2 150 g/m2		Mezní hodnoty emisí jsou vyjádřeny v gramech emitovaných rozpouštědel na m2 vyráběného výrobku. (1) Pro natírání kůže u bytového vybavení a určitého malého koženého spotřebního zboží, jako jsou tašky, pásky, peněženky atd.
14	Výroba obuvi (> 5)					25 g na pár		Mezní hodnota celkových emisí je vyjádřena v gramech emitovaného rozpouštědla na vyrobený pár bot.
15	Laminování dřeva a plastů (> 5)					30 g/m2
16	Adhezivní nátěry (> 5)	5—15 > 15	50 (1) 50 (1)	25 20				(1) V případě použití postupů umožňujících opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel se mezní hodnota emisí v odpadních plynech rovná 150.
17	Výroba nátěrových směsí, laků, tiskařských barev a adhezivních materiálů (> 100)	100—1 000 > 1 000	150 150	5 3		5 % vstupního množství rozpouštědla 3 % vstupního množství rozpouštědla		Mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje rozpouštědla prodávaná jako součást nátěrových směsí v hermeticky uzavřených nádobách.
18	Zpracování kaučuku, výroba pryže (> 15)		20 (1)	25 (2)		25 % vstupního množství rozpouštědla		(1) V případě použití postupů umožňujících opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel se mezní hodnota emisí v odpadních plynech rovná 150. (2) Mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje rozpouštědla prodávaná jako součást produktů nebo směsí v hermeticky uzavřených nádobách.
19	Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů (> 10)					Živočišný tuk: 1,5 kg/t Semena skočce: 3 kg/t Řepková semena: 1 kg/t Slunečnicová semena: 1 kg/t Sojové boby (normální drť): 0,8 kg/t Sojové boby (bílé vločky): 1,2 kg/t Ostatní semena a jiný rostlinný materiál: 3 kg/t (1) 1,5 kg/t (2) 4 kg/t (3)		(1) Mezní hodnoty celkových emisí pro zařízení zpracovávající jednotlivé šarže semen nebo jiného rostlinného materiálu by měl příslušný orgán stanovit v jednotlivých případech s uplatněním nejlepších dostupných technik. (2) Platí pro všechny procesy frakcionace s výjimkou odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů. (3) Platí pro odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů.
20	Výroba farmaceutických přípravků (> 50)		20 (1)	5 (2)	15 (2)	5 % vstupního množství rozpouštědla	15 % vstupního množství rozpouštědla	(1) V případě použití postupů umožňujících opětovné využívání regenerovaných rozpouštědel se mezní hodnota emisí v odpadních plynech rovná 150. (2) Mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje rozpouštědla prodávaná jako součást produktů nebo směsí v hermeticky uzavřených nádobách.

ČÁST 3

Mezní hodnoty emisí pro lakovny vozidel

1.	Mezní hodnoty celkových emisí jsou vyjádřeny v gramech emitovaného organického rozpouštědla na metr čtvereční povrchu výrobku a v kilogramech emitovaného organického rozpouštědla na karosérii.

Plocha povrchu jakéhokoli výrobku v tabulce v bodě 3 je definována jako plocha povrchu vypočtená jako součet celkové plochy opatřené elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a ploch všech dílů připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejnými nátěrovými hmotami jako daný výrobek, nebo jako celková plocha výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.

Plocha opatřená elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítá takto:

Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné díly z plechů.

K výpočtu plochy připojených dílů nebo k určení celkové plochy výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení se použijí softwarové systémy CAD (computer aided design) nebo jiné rovnocenné metody.

Mezní hodnoty celkových emisí v níže uvedené tabulce se vztahují na všechny fáze postupu prováděného ve stejném zařízení, od elektroforetického nanášení nebo jakéhokoli jiného druhu nanášení nátěrových hmot až po konečnou konzervaci voskem a leštění vrchního nátěru, stejně jako na rozpouštědla použitá k čištění vybavení včetně stříkacích kabin a jiného pevně instalovaného vybavení, a to v době výroby i mimo tuto dobu.

Činnost (prahová spotřeba rozpouštědel v tunách za rok)	Prahová hodnota produkce (roční produkce natíraných produktů)	Mezní hodnota celkových emisí
Činnost (prahová spotřeba rozpouštědel v tunách za rok)		Nová zařízení	Stávající zařízení
Nátěry nových osobních automobilů (> 15)	> 5 000	45 g/m2 nebo 1,3 kg/karosérie + 33 g/m2	60 g/m2 nebo 1,9 kg/karosérie + 41 g/m2
Nátěry nových osobních automobilů (> 15)	≤ 5 000 samonosných karosérií či > 3 500 karosérií upevněných na podvozek	90 g/m2 nebo 1,5 kg/karosérie + 70 g/m2	90 g/m2 nebo 1,5 kg/karosérie + 70 g/m2
		Mezní hodnota celkových emisí (g/m2)
Nátěry kabin nových nákladních automobilů (> 15)	≤ 5 000	65	85
Nátěry kabin nových nákladních automobilů (> 15)	> 5 000	55	75
Nátěry nových dodávkových a nákladních automobilů (> 15)	≤ 2 500	90	120
Nátěry nových dodávkových a nákladních automobilů (> 15)	> 2 500	70	90
Nátěry nových autobusů (> 15)	≤ 2 000	210	290
Nátěry nových autobusů (> 15)	> 2 000	150	225

4.	Lakovny automobilů se spotřebou rozpouštědel pod prahovými hodnotami uvedenými v tabulce v bodě 3 musí splňovat požadavky stanovené pro přestříkávání vozidel v části 2.

ČÁST 4

Mezní hodnoty emisí týkající se těkavých organických sloučenin se specifickou rizikovostí

V případě emisí těkavých organických sloučenin uvedených v článku 58 o celkovém hmotnostním toku všech sloučenin, které jsou příčinou označení podle výše uvedeného článku, větším nebo rovném 10 g/h musí být dodržena mezní hodnota emisí 2 mg/Nm3. Tato mezní hodnota emisí se týká součtu hmotností jednotlivých sloučenin.

V případě emisí halogenovaných těkavých organických sloučenin, kterým jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351 nebo které musí být těmito větami označovány, o celkovém hmotnostním toku všech sloučenin, které jsou příčinou označení H341 či H351, větším nebo rovném 100 g/h musí být dodržena mezní hodnota emisí 20 mg/Nm3. Tato mezní hodnota emisí se týká součtu hmotností jednotlivých sloučenin.

ČÁST 5

Plán snižování emisí

1.	Provozovatel může uplatnit jakýkoli plán snižování emisí speciálně navržený pro jeho zařízení.

V případě používání nátěrových hmot, laků, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího plánu. Tam, kde tato metoda není vhodná, může příslušný orgán provozovateli povolit použití jakéhokoli alternativního plánu, jímž se dosáhne snížení emisí rovnocenného snížením dosaženým v případě použití mezních hodnot emisí z částí 2 a 3. Návrh plánu zohlední tyto skutečnosti:

v případech, kdy jsou náhražky s nízkým nebo nulovým obsahem rozpouštědel ještě ve stavu vývoje, je provozovateli prodloužena lhůta pro uskutečnění jeho plánů na snižování emisí;

referenční bod pro snižování emisí by měl co nejpřesněji odpovídat emisím, k nimž by docházelo v případě, že by nebylo přijato žádné opatření k jejich snížení.

Následující plán je určen pro použití v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku.

Referenční hodnota ročních emisí se vypočte takto:

stanoví se celková hmotnost netěkavých látek v nátěrových hmotách nebo tiskařských barvách, lacích či adhezivních materiálech spotřebovaných za rok. Netěkavými látkami se rozumějí všechny látky v nátěrových hmotách, tiskařských barvách, lacích a adhezivních materiálech, které po odpaření vody či těkavých organických sloučenin ztuhnou;

ii)

referenční hodnota ročních emisí se vypočte tak, že se hmotnost stanovená podle bodu i) vynásobí odpovídajícím koeficientem z níže uvedené tabulky. Příslušné orgány mohou tyto koeficienty upravit pro jednotlivá zařízení, která prokáží účinnější využívání netěkavých látek.

Činnost	Násobící koeficient podle písm. a) bodu ii)
►C1 Hlubotisk; gumotisk; laminování jako součást tisku; lakování jako součást tisku; nanášení nátěrových hmot na dřevo; zátěry a povlaky textilií, tkanin nebo papíru; adhezivní nátěr ◄	4
Natírání svitků, přestříkávání vozidel	3
Nátěry pro styk s potravinami, nátěry v leteckém průmyslu	2,33
Jiné nátěry a rotační sítotisk	1,5

Cílové emise se rovnají referenčním hodnotám ročních emisí vynásobeným procentním podílem rovným:

(mezní hodnotě fugitivních emisí + 15) v případě zařízení spadajících pod položku 6 a nižší prahové hodnoty položek 8 a 10 části 2;

ii)

(mezní hodnotě fugitivních emisí + 5) v případě všech ostatních zařízení.

Plán je splněn, jestliže skutečné emise rozpouštědel stanovené podle plánu hospodaření s rozpouštědly nepřekračují cílové emise.

ČÁST 6

Monitorování emisí

1.	Výpusti, k nimž je připojeno zařízení na snižování emisí a které na svém konci emitují v průměru více než 10 kg celkového organického uhlíku za hodinu, jsou kontinuálně monitorovány z hlediska dodržování této směrnice.

2.	V ostatních případech členské státy zajistí provádění kontinuálních nebo pravidelných měření. V případě pravidelných měření musí být při každém jednotlivém měření naměřeny nejméně tři hodnoty.

3.	Měření se nevyžaduje v případě, že pro dodržování této směrnice není nutné využívat zařízení na snižování emisí na konci procesu.

ČÁST 7

Plán hospodaření s rozpouštědly

1. Zásady

Plán hospodaření s rozpouštědly se používá

ke kontrole dodržování požadavků uvedených v článku 62;

ke zjištění budoucích možností snižování emisí;

k informování veřejnosti o spotřebě rozpouštědel, o emisích z rozpouštědel a o plnění požadavků kapitoly V.

2. Definice

Následující definice poskytují rámec pro zpracování hmotnostní bilance.

Vstupní množství organických rozpouštědel (I):

I1	Množství organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla zakoupena a použita v zařízení jako vstupy v období, pro něž se vypočítává daná hmotnostní bilance.

I2	Množství organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve směsích, která byla regenerována a opětovně použita v zařízení jako vstupy. Recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využito pro danou činnost.

Výstupy organických rozpouštědel (O):

O1	Emise v odpadních plynech.

O2	Organická rozpouštědla uniklá do vody; při výpočtu veličiny O5 se bere v úvahu i způsob zpracování odpadních vod.

O3	Množství organických rozpouštědel, která zůstávají jako nečistoty či rezidua v konečných výrobcích.

O4	Nezachycené emise organických rozpouštědel uniklé do ovzduší. Sem patří větrání místností, při kterém je vzduch vypouštěn do vnějšího prostředí okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.

Množství organických rozpouštědel nebo organických sloučenin spotřebovaných v důsledku chemických nebo fyzikálních reakcí (včetně rozpouštědel nebo sloučenin zničených spalováním nebo jiným zpracováním odpadních plynů či odpadních vod nebo zachycených, pokud toto množství nebylo započteno do veličin O6, O7 nebo O8).

O6	Organická rozpouštědla obsažená ve shromážděných odpadech.

O7	Organická rozpouštědla v čisté formě nebo ve směsích prodaná nebo určená k prodeji jako komerční produkt.

O8	Organická rozpouštědla obsažená ve směsích a regenerovaná k opětovnému použití, která však nejsou používána jako vstupy v zařízení, pokud již nebyla započtena do položky O7.

O9	Organická rozpouštědla uniklá jiným způsobem.

Použití plánu hospodaření s rozpouštědly pro účely kontroly dodržování požadavků.

Plán hospodaření s rozpouštědly se používá v závislosti na konkrétním požadavku, jehož dodržování se kontroluje takto:

Kontrola dodržování plánu snižování emisí podle části 5, kdy je mezní hodnota celkových emisí vyjádřena jako emise rozpouštědel na jednotku produkce nebo jiným způsobem uvedeným v části 2 a 3:

pro všechny činnosti, na něž se používá plán snižování emisí podle části 5, se jednou ročně vypracovává plán hospodaření s rozpouštědly za účelem určení spotřeby (C). Spotřeba se vypočte z rovnice:

C = I1 – O8

Současně se stanoví množství netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, pomocí něhož se jednou ročně stanoví referenční hodnota ročních emisí a cílová hodnota emisí;

ii)

pro posouzení dodržování mezní hodnoty celkových emisí vyjádřené jako emise rozpouštědel na jednotku produkce nebo jiným způsobem uvedeným v částech 2 a 3 se jednou ročně vypracovává plán hospodaření s rozpouštědly za účelem stanovení emisí (E). Emise se vypočtou z rovnice:

E = F + O1,

kde F jsou fugitivní emise ve smyslu definice v písm. b) bodě i). Takto získaná hodnota emisí se poté vydělí příslušným parametrem daného výrobku;

iii)

pro posouzení dodržování požadavků uvedených v čl. 59 odst. 6 písm. b) bodě ii) se jednou ročně vypracovává plán hospodaření s rozpouštědly za účelem stanovení celkových emisí ze všech zahrnutých činností. Získaná hodnota je poté porovnána s celkovými emisemi, jež by musely být dodrženy v případě povinnosti splnit požadavky částí 2, 3 a 5 pro každou činnost zvlášť.

Stanovení fugitivních emisí za účelem jejich porovnání s mezními hodnotami fugitivních emisí uvedenými v části 2:

Fugitivní emise se vypočtou z jedné z těchto rovnic:

F = I1 – O1 – O5 – O6 – O7 – O8

nebo

F = O2 + O3 + O4 + O9

F se stanoví přímým měřením jednotlivých veličin nebo rovnocennou metodou nebo výpočtem, například na základě účinnosti zachycování emisí ze zařízení.

Mezní hodnota fugitivních emisí je vyjádřena jako podíl množství fugitivních emisí na vstupním množství rozpouštědel, které se vypočte z rovnice:

I = I1 + I2

ii)

Fugitivní emise se stanoví omezeným, leč reprezentativním souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato měření opakovat.

ČÁST 8

Posouzení dodržování mezních hodnot emisí v odpadních plynech

V případě kontinuálního měření se mezní hodnoty emisí považují za splněné, pokud

žádný aritmetický průměr všech platných odečtených hodnot získaných během 24 hodin běžného provozu zařízení nebo provádění činnosti, s výjimkou doby uvádění zařízení do provozu, odstavování z provozu a údržby provozního vybavení, nepřekročí mezní hodnoty emisí;

žádný hodinový průměr nepřekročí mezní hodnoty emisí více než 1,5krát.

2.	V případě pravidelných měření se mezní hodnoty emisí považují za splněné, pokud při daném měření a) průměr všech naměřených hodnot nepřekročí mezní hodnoty emisí; b) žádný hodinový průměr nepřekročí mezní hodnoty emisí více než 1,5krát.

3.	Dodržování části 4 se ověřuje na základě součtu hmotnostních koncentrací všech dotyčných těkavých organických sloučenin. Ve všech ostatních případech se dodržování ověřuje na základě celkové hmotnosti emitovaného organického uhlíku, pokud není v části 2 uvedeno jinak.

4.	Za účelem chlazení nebo ředění je možné smíchat odpadní plyn s jiným plynem, pokud je tento postup technicky odůvodnitelný, avšak tento přidaný plyn není brán v úvahu při stanovování hmotnostní koncentrace znečišťující látky v odpadním plynu.

PŘÍLOHA VIII Technická ustanovení týkající se zařízení vyrábějících oxid titaničitý

PŘÍLOHA VIII

Technická ustanovení týkající se zařízení vyrábějících oxid titaničitý

ČÁST 1

Mezní hodnoty emisí pro emise do vody

1.	V případě zařízení používajících sulfátový proces (jako roční průměr): 550 kg síranu na tunu vyrobeného oxidu titaničitého.

V případě zařízení používajících chloridový proces (jako roční průměr):

130 kg chloridu na tunu vyrobeného oxidu titaničitého při užívání neutrálního rutilu,

228 kg chloridu na tunu vyrobeného oxidu titaničitého při užívání syntetického rutilu,

330 kg chloridu na tunu vyrobeného oxidu titaničitého při užívání strusky. Pro zařízení, jež vypouštějí emise do slané vody (ústí řek, pobřežní vody, otevřené moře), může platit mezní hodnota emisí 450 kg chloridu na tunu vyrobeného oxidu titaničitého při užívání strusky.

3.	V případě zařízení, která používají chloridový proces a která používají více než jeden druh rudy, se mezní hodnoty emisí v bodě 2 uplatní úměrně k používanému množství těchto rud.

ČÁST 2

Mezní hodnoty emisí do ovzduší

1.	Mezní hodnoty emisí, vyjádřené jako koncentrace v hmotnosti na metr krychlový (Nm3), se počítají při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa.

2.	Pro tuhé znečišťující látky 50 mg/Nm3 jako hodinový průměr u velkých zdrojů a 150 mg/Nm3 jako hodinový průměr u ostatních zdrojů.

3.	Pro plynný oxid siřičitý a oxid sírový vypouštěný ve fázi rozkladu a kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO2 a) 6 kg na tunu vyrobeného oxidu titaničitého jako roční průměr, b) u zařízení na koncentraci kyselého odpadu 500 mg/Nm3 jako hodinový průměr.

4.	Pro chlor u zařízení používajících chloridový proces: a) 5 mg/Nm3 jako denní průměr; b) 40 mg/Nm3 v každém okamžiku.

ČÁST 3

Monitorování emisí

Monitorování emisí do ovzduší musí zahrnovat přinejmenším kontinuální monitorování:

plynného oxidu siřičitého a oxidu sírového vypouštěného ve fázi rozkladu a kalcinace ze zařízení na koncentraci kyselého odpadu v zařízeních používajících sulfátový proces;

chloru z velkých zdrojů v zařízení používajících chloridový proces;

tuhých znečišťujících látek z velkých zdrojů znečišťování.

PŘÍLOHA IX

ČÁST A

Zrušené směrnice a jejich následné změny

(podle článku 81)

Směrnice Rady 78/176/EHS (Úř. věst. L 54, 25.2.1978, s. 19).
Směrnice Rady 83/29/EHS (Úř. věst. L 32, 3.2.1983, s. 28).
Směrnice Rady 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).	pouze písm. b) přílohy I
Směrnice Rady 82/883/EHS (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 1).
Akt o přistoupení z roku 1985	pouze bod X.1 písm. o) přílohy I
Akt o přistoupení z roku 1994	pouze bod VIII.A.6 přílohy I
Nařízení Rady (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).	pouze bod 34 přílohy III
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109).	pouze bod 3.1 přílohy
Směrnice Rady 92/112/EHS (Úř. věst. L 409, 31.12.1992, s. 11).
Směrnice Rady 1999/13/ES (Úř. věst. L 85, 29.3.1999, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).	pouze bod 17 přílohy I
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87).	pouze čl. 13 odst. 1
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/112/ES (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 68).	pouze článek 3
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 (Úř. věst. L 311, 21.11.2008, s. 1).	pouze bod 4.8 přílohy
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1).
Směrnice Rady 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).	pouze část B bod 2 přílohy
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).	pouze článek 33
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES (Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).	pouze článek 37

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(podle článku 81)

Směrnice	Lhůta pro provedení	Lhůta pro použitelnost
78/176/ES	25. února 1979
82/883/ES	31. prosince 1984
92/112/ES	15. června 1993
1999/13/ES	ze dne 1. dubna 2001
2000/76/ES	ze dne 28. prosince 2000	ze dne 28. prosince 2002 ze dne 28. prosince 2005
2001/80/ES	ze dne 27. listopadu 2002	ze dne 27. listopadu 2004
2003/35/ES	ze dne 25. června 2005
2003/87/ES	ze dne 31. prosince 2003
2008/1/ES	30. října 1999 (1)	30. října 1999 ze dne 30. října 2007
(1) Směrnice 2008/1/ES je kodifikovaným zněním směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26) a lhůty pro její provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost zůstávají v platnosti.

PŘÍLOHA X Srovnávací tabulka

PŘÍLOHA X

Srovnávací tabulka

Směrnice 78/176/EHS	Směrnice 82/883/EHS	Směrnice 92/112/EHS	Směrnice 2008/1/ES	Směrnice 1999/13/ES	Směrnice 2000/76/ES	Směrnice 2001/80/ES	Tato směrnice
Čl. 1 odst. 1	Článek 1	Článek 1					Článek 66
—	—	—	—	—	—	—	Článek 2
Čl. 1 odst. 2 písm. a)			Čl. 2 bod 2				Čl. 3 bod 2
Čl. 1 odst. 2 písm. b)					Čl. 3 bod 1		Čl. 3 bod 37
Čl. 1 odst. 2 písm. c), d) a e)							—
—	—	—	—	—	—	—	Článek 66
Článek 2							Článek 67
Článek 3							Čl. 11 písm. d) a e)
Článek 4			Článek 4	Čl. 3 návětí a bod 1	Čl. 4 odst. 1		Čl. 4 odst. 1 první pododstavec
Článek 5							Čl. 11 písm. d) a e)
Článek 6							Čl. 11 písm. d) a e)
Čl. 7 odst. 1		Článek 10					Čl. 70 odst. 1 a odst. 2 první věta
Čl. 7 odst. 2 a 3							—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 70 odst. 2 druhá věta a odst. 3
Čl. 8 odst. 1							—
Čl. 8 odst. 2							Čl. 26 odst. 1 druhý pododstavec
Článek 9							—
Článek 10							—
Článek 11							Článek 12
Článek 12							—
Čl. 13 odst. 1			Čl. 17 odst. 1 první pododstavec a odst. 3 první pododstavec první věta	Čl. 11 odst. 1 první věta a odst. 2			Čl. 72 odst. 1 první věta
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 72 odst. 1 druhá věta
Čl. 13 odst. 2, 3 a 4							—
Článek 14							—
Článek 15	Článek 14	Článek 12	Článek 21	Článek 15	Článek 21	Čl. 18 odst. 1 a 3	Článek 80
Článek 16	Článek 15	Článek 13	Článek 23	Článek 17	Článek 23	Článek 20	Článek 84
Příloha I							—
Příloha II, oddíl A návětí a bod 1							—
Příloha II, oddíl A bod 2							—
Příloha II, oddíl B							—
	Článek 2						—
	Článek 3						—
	Čl. 4 odst. 1 a odst. 2 první pododstavec						—
	Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec						—
	Čl. 4 odst. 3 a 4						—
	Článek 5						—
	Článek 6						—
	Článek 7						—
	Článek 8						—
	Článek 9						—
	Článek 10						—
	Čl. 11 odst. 1			Čl. 13 odst. 1	Čl. 17 odst. 1		Čl. 75 odst. 1
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 75 odst. 2
	Čl. 11 odst. 2				Čl. 17 odst. 2		—
	Čl. 11 odst. 3						—
	Článek 12						—
	Článek 13						—
	Příloha I						—
	Příloha II						—
	Příloha III						—
	Příloha IV						—
	Příloha V						—
		Čl. 2 odst. 1 návětí					—
		Čl. 2 odst. 1 písm. a) návětí					—
		Čl. 2 odst. 1 písm. a) první odrážka					Čl. 67 písm. a)
		Čl. 2 odst. 1 písm. a) druhá odrážka					Čl. 67 písm. b)
		Čl. 2 odst. 1 písm. a) třetí odrážka a písm. b) třetí odrážka					Čl. 67 písm. d)
		Čl. 2 odst. 1 písm. a) čtvrtá, pátá, šestá a sedmá odrážka					—
		Čl. 2 odst. 1 písm. b) návětí a první, čtvrtá, pátá, šestá a sedmá odrážka					—
		Čl. 2 odst. 1 písm. b) druhá odrážka					Čl. 67 písm. c)
		Čl. 2 odst. 1 písm. c)					—
		Čl. 2 odst. 2					—
		Článek 3					Článek 67
		Článek 4					Článek 67
		Článek 5					—
		Čl. 6 první pododstavec návětí					Článek 68
		Čl. 6 první pododstavec písm. a)					Příloha VIII, část 1 bod 1
		Čl. 6 první pododstavec písm. b)					Příloha VIII, část 1 bod 2
		Čl. 6 druhý pododstavec					Příloha VIII, část 1 bod 3
		Článek 7					—
		Článek 8					—
		Čl. 9 odst. 1 návětí					Čl. 69 odst. 2
		Čl. 9 odst. 1 písm. a) návětí					—
		Čl. 9 odst. 1 písm. a) bod i)					Příloha VIII, část 2 bod 2
		Čl. 9 odst. 1 písm. a) bod ii)					Příloha VIII, část 2 bod 3 návětí a písm. a)
		Čl. 9 odst. 1 písm. a) bod iii)					Čl. 69 odst. 1
		Čl. 9 odst. 1 písm. a) bod iv)					Příloha VIII, část 2 bod 3 písm. b)
		Čl. 9 odst. 1 písm. a) bod v)					—
		Čl. 9 odst. 1 písm. b)					Příloha VIII, část 2 bod 4
		Čl. 9 odst. 2 a 3					—
		Článek 11					Čl. 11 písm. d) a e)
		Příloha					—
			Článek 1				Článek 1
			Článek 2 návětí				Článek 3 návětí
			Čl. 2 bod 1	Čl. 2 bod 14			Čl. 3 bod 1
			Čl. 2 bod 3	Čl. 2 bod 1			Čl. 3 bod 3
			Čl. 2 bod 4				—
			Čl. 2 bod 5	Čl. 2 bod 9	Čl. 3 bod 8	Čl. 2 bod 1	Čl. 3 bod 4
			Čl. 2 bod 6 první věta	Čl. 2 bod 13	Čl. 3 bod 9	Čl. 2 bod 3 první část	Čl. 3 bod 5
			Čl. 2 bod 6 druhá věta				Čl. 15 odst. 1
			Čl. 2 bod 7				Čl. 3 bod 6
			Čl. 2 bod 8	Čl. 2 bod 5			Článek 71
			Čl. 2 bod 9 první věta	Čl. 2 bod 7	Čl. 3 bod 12		Čl. 3 bod 7
			Čl. 2 bod 9 druhá věta				Čl. 4 odst. 2 první pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 4 odst. 3
			Čl. 2 bod 10				—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 3 bod 8
			Čl. 2 bod 11 první věta				Čl. 3 bod 9
			Čl. 2 bod 11 druhá věta				Čl. 20 odst. 3
			Čl. 2 bod 12 první pododstavec a příloha IV, návětí				Čl. 3 bod 10
			Čl. 2 bod 12 druhý pododstavec				Čl. 14 odst. 5 písm. a) a odst. 6
			Čl. 2 bod 13	Čl. 2 bod 6	Čl. 3 bod 11	Čl. 2 bod 5	Čl. 3 bod 15
			Čl. 2 bod 14				Čl. 3 bod 16
			Čl. 2 bod 15				Čl. 3 bod 17
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 3 body 11 až 14, 18 až 23, 26 až 30 a 34, 35 a 36
			Čl. 3 odst. 1 návětí				Článek 11 návětí
			Čl. 3 odst. 1 písm. a)				Čl. 11 písm. a) a b)
			Čl. 3 odst. 1 písm. b)				Čl. 11 písm. c)
			Čl. 3 odst. 1 písm. c)				Čl. 11 písm. d) a e)
			Čl. 3 odst. 1 písm. d)				Čl. 11 písm. f)
			Čl. 3 odst. 1 písm. e)				Čl. 11 písm. g)
			Čl. 3 odst. 1 písm. f)				Čl. 11 písm. h)
			Čl. 3 odst. 2				—
			Čl. 5 odst. 1				—
			Čl. 5 odst. 2				Čl. 80 odst. 1 druhý pododstavec
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec návětí				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec návětí
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. a) až d)				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. a) až d)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. e)
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. e)				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. f)
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. f)				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. g)
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. g)				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. h)
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. h)				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. i)
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. i)				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. j)
			Čl. 6 odst. 1 první pododstavec písm. j)				Čl. 12 odst. 1 první pododstavec písm. k)
			Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec				Čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec
			Čl. 6 odst. 2				Čl. 12 odst. 2
			Článek 7				Čl. 5 odst. 2
			Čl. 8 první pododstavec		Čl. 4 odst. 3		Čl. 5 odst. 1
			Čl. 8 druhý pododstavec				—
			Čl. 9 odst. 1 první část věty				Čl. 14 odst. 1 první pododstavec
			Čl. 9 odst. 1 druhá část věty				—
			Čl. 9 odst. 2				Čl. 5 odst. 3
			Čl. 9 odst. 3 první pododstavec první a druhá věta				Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec návětí a písm. a) a b)
			Čl. 9 odst. 3 první pododstavec třetí věta				Čl. 14 odst. 2
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 14 odst. 3, 4 a 7
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 14 odst. 5 první pododstavec návětí a písm. b) a druhý pododstavec
			Čl. 9 odst. 3 druhý pododstavec				—
			Čl. 9 odst. 3 třetí pododstavec				Čl. 9 odst. 1
			Čl. 9 odst. 3 čtvrtý pododstavec				Čl. 9 odst. 2
			Čl. 9 odst. 3 pátý pododstavec				Čl. 9 odst. 3
			Čl. 9 odst. 3 šestý pododstavec				Čl. 9 odst. 4
—	—	—	—	—	—	—	Článek 10
			Čl. 9 odst. 4 první část první věty				Čl. 15 odst. 2
			Čl. 9 odst. 4 druhá část první věty				Čl. 15 odst. 4 první pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 15 odst. 4 druhý až pátý pododstavec a odst. 5
			Čl. 9 odst. 4 druhá věta				Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec písm. g)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec písm. h)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 15 odst. 3
—	—	—	—	—	—	—	Článek 16
			Čl. 9 odst. 5 první pododstavec				Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec písm. c) bod i)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec písm. c) bod ii)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec písm. d)
			Čl. 9 odst. 5 druhý pododstavec				—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec písm. e)
			Čl. 9 odst. 6 první pododstavec				Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec písm. f)
			Čl. 9 odst. 6 druhý pododstavec				—
			Čl. 9 odst. 7				—
			Čl. 9 odst. 8				Článek 6 a článek 17 první věta
—	—	—	—	—	—	—	Článek 17 druhá věta
			Článek 10				Článek 18
			Článek 11				Článek 19
			Čl. 12 odst. 1				Čl. 20 odst. 1
			Čl. 12 odst. 2 první věta				Čl. 20 odst. 2 první pododstavec
			Čl. 12 odst. 2 druhá věta				Čl. 20 odst. 2 druhý pododstavec
			Čl. 12 odst. 2 třetí věta				—
			Čl. 13 odst. 1				Čl. 21 odst. 1
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 21 odst. 2, 3 a 4
			Čl. 13 odst. 2 návětí				Čl. 21 odst. 5 návětí
			Čl. 13 odst. 2 písm. a)				Čl. 21 odst. 5 písm. a)
			Čl. 13 odst. 2 písm. b)				—
			Čl. 13 odst. 2 písm. c)				Čl. 21 odst. 5 písm. b)
			Čl. 13 odst. 2 písm. d)				—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 21 odst. 5 písm. c)
—	—	—	—	—	—	—	Článek 22
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 23 odst. 1 první pododstavec
			Článek 14 návětí a písm. a)				Čl. 8 odst. 1
			Čl. 14 písm. b)				Čl. 7 písm. b) a čl. 14 odst. 1 písm. d) bod i)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 7 návětí a písm. b) a c)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 14 odst. 1 písm. d) bod ii)
			Čl. 14 písm. c)				Čl. 23 odst. 1 druhý pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 23 odst. 2 až 6
			Čl. 15 odst. 1 první pododstavec návětí a písm. a) a b)	Čl. 12 odst. 1 první pododstavec			Čl. 24 odst. 1 první pododstavec návětí a písm. a) a b)
			Čl. 15 odst. 1 první pododstavec písm. c)				Čl. 24 odst. 1 první pododstavec písm. c)
			Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec				Čl. 24 odst. 1 druhý pododstavec
			Čl. 15 odst. 2				Čl. 24 odst. 3 písm. b)
			Čl. 15 odst. 3				Čl. 24 odst. 4
			Čl. 15 odst. 4				Čl. 24 odst. 2 návětí a písm. a) a b)
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 24 odst. 2 písm. c) až f) a odst. 3 návětí a písm. a)
			Článek16				Článek 25
			Čl. 17 odst. 1 druhý pododstavec				—
			Čl. 17 odst. 2 první pododstavec				Čl. 13 odst. 1
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 13 odst. 2 až 7
			Čl. 17 odst. 2 druhý pododstavec				—
			Čl. 17 odst. 3 první pododstavec druhá a třetí věta	Čl. 11 odst. 1 druhá věta			Čl. 72 odst. 2
			Čl. 17 odst. 3 první pododstavec čtvrtá věta				—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 72 odst. 3 a 4
			Čl. 17 odst. 3 druhý pododstavec				—
			Čl. 17 odst. 3 třetí pododstavec	Čl. 11 odst. 3			Čl. 73 odst. 1
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 73 odst. 2
			Čl. 17 odst. 4				—
—	—	—	—	—	—	—	Článek 74
—	—	—	—	—	—	—	Článek 27
			Článek 18			Článek 11	Článek 26
			Článek 19				—
			Článek 20				—
			Článek 21				Čl. 80 odst. 2
			Článek 22		Článek 18	Článek 17	Článek 81
—	—	—	—	—	—	—	Článek 82
			Článek 23	Článek 16	Článek 22	Článek 19	Článek 83
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 2 odst. 1
			Příloha I, úvod, odstavec 1				Čl. 2 odst. 2
			Příloha I, úvod, odstavec 2				Příloha I, úvod, první pododstavec, první věta
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, úvod, první pododstavec, druhá věta
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, úvod, druhý pododstavec
			Příloha I, body 1.1 až 1.3				Příloha I, body 1.1 až 1.3
			Příloha I, bod 1.4				Příloha I, bod 1.4 písm. a)
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, bod 1.4 písm. b)
			Příloha I, bod 2				Příloha I, bod 2
			Příloha I, bod 3.1				Příloha I, bod 3.1 písm. a) a b)
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, bod 3.1 písm. c)
			Příloha I, body 3.2 až 3.5				Příloha I, body 3.2 až 3.5
			Příloha I, bod 4				Příloha I, bod 4
			Příloha I, bod 5 úvod				—
			Příloha I, bod 5.1				Příloha I, bod 5.1 písm. b), f), g), i) a j) a 5.2 písm. b)
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, bod 5.1 písm. a), c), d), e) h) a k)
			Příloha I, bod 5.2				Příloha I, bod 5.2 písm. a)
			Příloha I, bod 5.3				Příloha I, bod 5.3 písm. a) body i) a ii)
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, bod 5.3 písm. a) body iii) až v) a bod 5.3 písm. b)
			Příloha I, bod 5.4				Příloha I, bod 5.4
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, body 5.5 a 5.6
			Příloha I, bod 6.1 písm. a) a b)				Příloha I, bod 6.1 písm. a) a b)
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, bod 6.1 písm. c)
			Příloha I, body 6.2 a 6.3 a bod 6.4 písm. a) a b)				Příloha I, body 6.2 a 6.3 a bod 6.4 písm. a) a písm. b) body i) a ii)
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, bod 6.4 písm. b) bod iii)
			Příloha I, bod 6.4 písm. c) a body 6.5 až 6.9				Příloha I, bod 6.4 písm. c) a body 6.5 až 6.9
—	—	—	—	—	—	—	Příloha I, body 6.10 a 6.11
			Příloha II				—
			Příloha III				Příloha II „Vzduch“ a „Voda“ body 1 až 12
—	—	—	—	—	—	—	Příloha II, „Voda“ bod 13
			Příloha IV				Příloha III
			Příloha V				Příloha IV
				Článek 1			Článek 56
				Čl. 2 bod 2			Čl. 57 bod 1
				Čl. 2 bod 3			—
				Čl. 2 bod 4			Čl. 63 odst. 1
				Čl. 2 bod 8			Čl. 4 odst. 1 třetí pododstavec
				Čl. 2 bod 10			Čl. 57 bod 3
				Čl. 2 bod 11			Čl. 57 bod 2
				Čl. 2 bod 12			Čl. 57 bod 4
				Čl. 2 bod 15			Čl. 57 bod 5
				Čl. 2 bod 16			Čl. 3 bod 44
				Čl. 2 bod 17			Čl. 3 bod 45
				Čl. 2 bod 18			Čl. 3 bod 46
				Čl. 2 bod 19			—
				Čl. 2 bod 20			Čl. 3 bod 47
				Čl. 2 bod 21			Čl. 57 bod 6
				Čl. 2 bod 22			Čl. 57 bod 7
				Čl. 2 bod 23			Čl. 57 bod 8
				Čl. 2 bod 24			Čl. 57 bod 9
				Čl. 2 bod 25			Čl. 57 bod 10
				Čl. 2 bod 26			Čl. 57 bod 11
				Čl. 2 bod 27			—
				Čl. 2 bod 28			Čl. 63 odst. 1
				Čl. 2 bod 29			—
				Čl. 2 bod 30			Čl. 57 bod 12
				Čl. 2 bod 31			Příloha VII, část 2 první věta Příloha VIII, část 2 bod 1
				Čl. 2 bod 32			—
				Čl. 2 bod 33			Čl. 57 bod 13
				Čl. 3 bod 2			Čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec
				Čl. 4 body 1, 2 a 3			Čl. 4 odst. 1 první a druhý pododstavec
				Čl. 4 bod 4			Čl. 63 odst. 2
				Čl. 5 odst. 1			Čl. 59 odst. 1 první pododstavec návětí
				Čl. 5 odst. 2			Čl. 59 odst. 1 první pododstavec písm. a) a b)
				Čl. 5 odst. 3 první pododstavec písm. a)			Čl. 59 odst. 2
				Čl. 5 odst. 3 první pododstavec písm. b)			Čl. 59 odst. 3
				Čl. 5 odst. 3 druhý pododstavec			Čl. 59 odst. 4
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 59 odst. 5
				Čl. 5 odst. 4			—
				Čl. 5 odst. 5			Čl. 59 odst. 6
				Čl. 5 odst. 6			Článek 58
				Čl. 5 odst. 7			Příloha VII, část 4 bod 1
				Čl. 5 odst. 8 první pododstavec			Příloha VII, část 4 bod 2
				Čl. 5 odst. 8 druhý pododstavec			—
				Čl. 5 odst. 9			—
				Čl. 5 odst. 10			Čl. 59 odst. 7
				Čl. 5 odst. 11, 12 a 13			—
				Článek 6			—
				Čl. 7 odst. 1 návětí a první až čtvrtá odrážka			Článek 64
				Čl. 7 odst. 1 dovětí			—
				Čl. 7 odst. 2			—
				Čl. 8 odst. 1			Čl. 14 odst. 1 písm. d) a článek 60
—	—	—	—	—	—	—	Článek 61
				Čl. 8 odst. 2			Příloha VII, část 6 bod 1
				Čl. 8 odst. 3			Příloha VII, část 6 bod 2
				Čl. 8 odst. 4			Příloha VII, část 6 bod 3
				Čl. 8 odst. 5			—
				Čl. 9 odst. 1 první pododstavec návětí			Čl. 62 první pododstavec návětí
				Čl. 9 odst. 1 první pododstavec první, druhá a třetí odrážka			Čl. 62 první pododstavec písm. a), b) a c)
				Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec			Čl. 62 druhý pododstavec
				Čl. 9 odst. 1 třetí pododstavec			Příloha VII, část 8 bod 4
				Čl. 9 odst. 2			Čl. 63 odst. 3
				Čl. 9 odst. 3			Příloha VII, část 8 bod 1
				Čl. 9 odst. 4			Příloha VII, část 8 bod 2
				Čl. 9 odst. 5			Příloha VII, část 8 bod 3
				Článek 10	Čl. 4 odst. 9		Čl. 8 odst. 2
				Čl. 11 odst. 1 třetí až šestá věta			—
				Čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec			Čl. 65 odst. 1 první pododstavec
				Čl. 12 odst. 1 třetí pododstavec			Čl. 65 odst. 1 druhý pododstavec
				Čl. 12 odst. 2			Čl. 65 odst. 2
				Čl. 12 odst. 3			Čl. 65 odst. 3
				Čl. 13 odst. 2 a 3			—
				Článek 14	Článek 19	Článek 16	Článek 79
				Příloha I, úvod, první a druhá věta			Článek 56
				Příloha I, úvod, třetí věta, a seznam činností			Příloha VII, část 1
				Příloha IIA			Příloha VII, části 2 a 3
				Příloha IIA, část II, odstavec 6 poslední věta			—
				Příloha IIB, bod 1 první a druhá věta			Čl. 59 odst. 1 první pododstavec písm. b)
				Příloha IIB, bod 1 třetí věta			Čl. 59 odst. 1 druhý pododstavec
				Příloha IIB, bod 2			Příloha VII, část 5
				Příloha IIB, bod 2 druhý pododstavec bod i) a tabulka			—
				Příloha III, bod 1			—
				Příloha III, bod 2			Příloha VII, část 7 bod 1
				Příloha III, bod 3			Příloha VII, část 7 bod 2
				Příloha III, bod 4			Příloha VII, část 7 bod 3
					Čl. 1 první pododstavec		Článek 42
					Čl. 1 druhý pododstavec		—
					Čl. 2 odst. 1		Čl. 42 odst. 1 první pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 42 odst. 1 druhý až pátý pododstavec
					Čl. 2 odst. 2 návětí		Čl. 42 odst. 2 návětí
					Čl. 2 odst. 2 písm. a návětí		Čl. 42 odst. 2 písm. a) návětí
					Čl. 2 odst. 2 písm. a) body i) až v)		Čl. 42 odst. 2 písm. a) bod i)
					Čl. 2 odst. 2 písm. a) bod vi)		Čl. 42 odst. 2 písm. a) bod ii)
					Čl. 2 odst. 2 písm. a) bod vii)		Čl. 42 odst. 2 písm. a) bod iii)
					Čl. 2 odst. 2 písm. a bod viii)		Čl. 42 odst. 2 písm. a) bod iv)
					Čl. 2 odst. 2 písm. b)		Čl. 42 odst. 2 písm. b)
					Čl. 3 bod 2 první pododstavec		Čl. 3 bod 38
					Čl. 3 bod 2 druhý pododstavec		—
					Čl. 3 bod 3		Čl. 3 bod 39
					Čl. 3 bod 4 první pododstavec		Čl. 3 bod 40
					Čl. 3 bod 4 druhý pododstavec		Čl. 42 odst. 1 třetí pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 42 odst. 1 čtvrtý pododstavec
					Čl. 3 bod 5 první pododstavec		Čl. 3 bod 41
					Čl. 3 bod 5 druhý pododstavec		Čl. 42 odst. 1 pátý pododstavec
					Čl. 3 bod 5 třetí pododstavec		Čl. 42 odst. 1 třetí pododstavec
					Čl. 3 bod 6		Příloha VI, část 1 písm. a)
					Čl. 3 bod 7		Čl. 3 bod 42
—	—	—	—	—	—	—	Příloha VI, část 1 písm. b)
					Čl. 3 bod 10		Čl. 3 bod 43
					Čl. 3 bod 13		Článek 43
					Čl. 4 odst. 2		Článek 44
					Čl. 4 odst. 4 návětí a písm. a) a b)		Čl. 45 odst. 1 návětí a písm. a) a b)
					Čl. 4 odst. 4 písm. c)		Čl. 45 odst. 1 písm. e)
					Čl. 4 odst. 5		Čl. 45 odst. 2
					Čl. 4 odst. 6		Čl. 45 odst. 3
					Čl. 4 odst. 7		Čl. 45 odst. 4
					Čl. 4 odst. 8		Článek 54
					Článek 5		Článek 52
					Čl. 6 odst. 1 první pododstavec		Čl. 50 odst. 1
					Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2		Čl. 50 odst. 2
					Čl. 6 odst. 1 třetí pododstavec		Čl. 50 odst. 3 první pododstavec
					Čl. 6 odst. 1 čtvrtý pododstavec první část		—
					Čl. 6 odst. 1 čtvrtý pododstavec druhá část		Čl. 50 odst. 3 druhý pododstavec
					Čl. 6 odst. 3		Čl. 50 odst. 4
					Čl. 6 odst. 4 první pododstavec první a druhá věta a druhý pododstavec první a druhá věta		Čl. 51 odst. 1
					Čl. 6 odst. 4 první pododstavec třetí věta		Čl. 51 odst. 2
—	—	—	—	—	Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec třetí věta	—	Čl. 51 odst. 3 první pododstavec
					Čl. 6 odst. 4 třetí pododstavec		Čl. 51 odst. 3 druhý pododstavec
					Čl. 6 odst. 4 čtvrtý pododstavec		Čl. 51 odst. 4
					Čl. 6 odst. 5 první část věty		—
					Čl. 6 odst. 5 druhá část věty		Čl. 46 odst. 1
					Čl. 6 odst. 6		Čl. 50 odst. 5
					Čl. 6 odst. 7		Čl. 50 odst. 6
					Čl. 6 odst. 8		Čl. 50 odst. 7
					Čl. 7 odst. 1 a odst. 2 první pododstavec		Čl. 46 odst. 2 první pododstavec
					Čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec		Čl. 46 odst. 2 druhý pododstavec
					Čl. 7 odst. 3 a čl. 11 odst. 8 první pododstavec návětí		Příloha VI, část 6 bod 2.7 první část
					Čl. 7 odst. 4		Čl. 46 odst. 2 druhý pododstavec
					Čl. 7 odst. 5		—
					Čl. 8 odst. 1		Čl. 45 odst. 1 písm. c)
					Čl. 8 odst. 2		Čl. 46 odst. 3
					Čl. 8 odst. 3		—
					Čl. 8 odst. 4 první pododstavec		Čl. 46 odst. 4 první pododstavec
					Čl. 8 odst. 4 druhý pododstavec		Příloha VI, část 6 bod 3.2
					Čl. 8 odst. 4 třetí pododstavec		—
					Čl. 8 odst. 4 čtvrtý pododstavec		—
					Čl. 8 odst. 5		Čl. 46 odst. 4 druhý a třetí pododstavec
					Čl. 8 odst. 6		Čl. 45 odst. 1 písm. c) a d)
					Čl. 8 odst. 7		Čl. 46 odst. 5
					Čl. 8 odst. 8		—
					Čl. 9 první pododstavec		Čl. 53 odst. 1
					Čl. 9 druhý pododstavec		Čl. 53 odst. 2
					Čl. 9 třetí pododstavec		Čl. 53 odst. 3
					Čl. 10 odst. 1 a 2		—
					Čl. 10 odst. 3 první věta		Čl. 48 odst. 2
					Čl. 10 odst. 3 druhá věta		—
					Čl. 10 odst. 4		Čl. 48 odst. 3
					Čl. 10 odst. 5		Příloha VI, část 6 bod 1.3 druhá část
					Čl. 11 odst. 1		Čl. 48 odst. 1
					Čl. 11 odst. 2		Příloha VI, část 6 bod 2.1
					Čl. 11 odst. 3		Příloha VI, část 6 bod 2.2
					Čl. 11 odst. 4		Příloha VI, část 6 bod 2.3
					Čl. 11 odst. 5		Příloha VI, část 6 bod 2.4
					Čl. 11 odst. 6		Příloha VI, část 6 bod 2.5 první pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Příloha VI, část 6 bod 2.5 druhý pododstavec
					Čl. 11 odst. 7 první pododstavec první věta první část		Příloha VI, část 6 bod 2.6 návětí
					Čl. 11 odst. 7 první pododstavec první věta druhá část		Příloha VI, část 6 bod 2.6 písm. a)
					Čl. 11 odst. 7 první pododstavec druhá věta		—
					Čl. 11 odst. 7 druhý pododstavec návětí		—
					Čl. 11 odst. 7 druhý pododstavec písm. a)		Příloha VI, část 6 bod 2.6 písm. b)
					Čl. 11 odst. 7 druhý pododstavec písm. b) a c)		—
					Čl. 11 odst. 7 druhý pododstavec písm. d)		Příloha VI, část 6 bod 2.6 písm. c)
					Čl. 11 odst. 7 druhý pododstavec písm. e) a f)		—
					Čl. 11 odst. 8 první pododstavec písm. a) a b)		Příloha VI, část 3 bod 1
					Čl. 11 odst. 8 první pododstavec písm. c) a druhý pododstavec		Příloha VI, část 6 bod 2.7 druhý pododstavec
					Čl. 11 odst. 8 první pododstavec písm. d)		Příloha VI, část 4 bod 2.1 druhý pododstavec
					Čl. 11 odst. 9		Čl. 48 odst. 4
					Čl. 11 odst. 10		Příloha VI, část 8 bod 1.1
					Čl. 11 odst. 11		Příloha VI, část 8 bod 1.2
					Čl. 11 odst. 12		Příloha VI, část 8 bod 1.3
					Čl. 11 odst. 13		Čl. 48 odst. 5
—	—	—	—	—	—	—	Článek 49
					Čl. 11 odst. 14		Příloha VI, část 6 bod 3.1
					Čl. 11 odst. 15		Čl. 45 odst. 1 písm. e)
					Čl. 11 odst. 16		Příloha VI, část 8 bod 2
					Čl. 11 odst. 17		Čl. 8 odst. 2 písm. a)
					Čl. 12 odst. 1		Čl. 55 odst. 1
					Čl. 12 odst. 2 první a druhá věta		Čl. 55 odst. 2
					Čl. 12 odst. 2 třetí věta		Čl. 55 odst. 3
					Čl. 13 odst. 1		Čl. 45 odst. 1 písm. f)
					Čl. 13 odst. 2		Článek 47
					Čl. 13 odst. 3		Čl. 46 odst. 6
					Čl. 13 odst. 4		Příloha VI, část 3 bod 2
					Článek 14		—
					Článek 15		—
					Článek 16		—
					Článek 20		—
					Příloha I		Příloha VI, část 2
					Příloha II, úvodní část (nečíslovaná)		Příloha VI, část 4 bod 1
					Příloha II, bod 1 návětí		Příloha VI, část 4 bod 2.1
					Příloha II, body 1.1 a 1.2		Příloha VI, část 4 body 2.2 a 2.3
—	—	—	—	—	—	—	Příloha VI, část 4 bod 2.4
					Příloha II, bod 1.3		—
					Příloha II, bod 2.1		Příloha VI, část 4 bod 3.1
—	—	—	—	—	—	—	Příloha VI, část 4 bod 3.2
					Příloha II, bod 2.2		Příloha VI, část 4 body 3.3 a 3.4
					Příloha II, bod 3		Příloha VI, část 4 bod 4
					Příloha III		Příloha VI, část 6 bod 1
					Příloha IV, tabulka		Příloha VI, část 5
					Příloha IV, závěrečná věta		—
					Příloha V, písm. a) tabulka		Příloha VI, část 3 bod 1.1
					Příloha V, písm. a) závěrečné věty		—
					Příloha V, písm. b) tabulka		Příloha VI, část 3 bod 1.2
					Příloha V, písm. b) závěrečná věta		—
					Příloha V, písm. c)		Příloha VI, část 3 bod 1.3
					Příloha V, písm. d)		Příloha VI, část 3 bod 1.4
					Příloha V, písm. e)		Příloha VI, část 3 bod 1.5
					Příloha V, písm. f)		Příloha VI, část 3 bod 3
					Příloha VI		Příloha VI, část 7
						Článek 1	Čl. 28 první pododstavec
						Čl. 2 bod 2	Příloha V, část 1 bod 1 a část 2 bod 1 první pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 1 bod 1 a část 2 bod 1 druhý pododstavec
						Čl. 2 bod 3 druhá část	Příloha V, část 1 bod 1 a část 2 bod 1 první pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 1 bod 1 a část 2 bod 1 druhý pododstavec
						Čl. 2 bod 4	—
						Čl. 2 bod 6 první část	Čl. 3 bod 24
						Čl. 2 bod 6 druhá část	Čl. 28 druhý pododstavec písm. j)
						Čl. 2 bod 7 první pododstavec	Čl. 3 bod 25
						Čl. 2 bod 7 druhý pododstavec první věta	—
						Čl. 2 bod 7 druhý pododstavec druhá věta a písmena a) až i)	Čl. 28 druhý pododstavec
						Čl. 2 bod 7 druhý pododstavec písm. j)	—
						Čl. 2 bod 7 třetí pododstavec	—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 29 odst. 1
						Čl. 2 bod 7 čtvrtý pododstavec	Čl. 29 odst. 2
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 29 odst. 3
						Čl. 2 bod 8	Čl. 3 bod 32
						Čl. 2 bod 9	Čl. 29 odst. 2
						Čl. 2 bod 10	—
						Čl. 2 bod 11	Čl. 3 bod 31
						Čl. 2 bod 12	Čl. 3 bod 33
						Čl. 2 bod 13	—
						Článek 3	—
						Čl. 4 odst. 1	—
						Čl. 4 odst. 2	—
						Čl. 4 odst. 3 až 8
						Čl. 5 bod 1	Příloha V, část 1 bod 2 druhý pododstavec
							Příloha V, část 1 bod 2 první, třetí a čtvrtý pododstavec
						Čl. 5 bod 2	—
						Článek 6	—
						Čl. 7 odst. 1	Článek 37
						Čl. 7 odst. 2	Čl. 30 odst. 5
						Čl. 7 odst. 3	Čl. 30 odst. 6
						Čl. 8 odst. 1	Čl. 40 odst. 1
						Čl. 8 odst. 2 první pododstavec první část	Čl. 40 odst. 2 první pododstavec první část
						Čl. 8 odst. 2 první pododstavec druhá část	—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 40 odst. 2 první pododstavec druhá část
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 40 odst. 2 druhý pododstavec
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 40 odst. 3
—	—	—	—	—	—	—	Článek 41
						Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec	—
						Čl. 8 odst. 3 a 4	—
						Článek 9	Čl. 30 odst. 1
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 30 odst. 2, 3 a 4
						Článek 9a	Článek 36
						Čl. 10 první pododstavec první věta	Čl. 30 odst. 7 první věta
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 30 odst. 7 druhá věta
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 30 odst. 8 a 9
—	—	—	—	—	—	—	Články 31 až 35
						Čl. 10 první pododstavec druhá věta	—
						Čl. 10 druhý pododstavec	—
						Článek 12 první věta	Čl. 38 odst. 1
						Článek 12 druhá věta	—
—	—	—	—	—	—	—	Čl. 38 odst. 2, 3 a 4
—	—	—	—	—	—	—	Článek 39
						Článek 13	Příloha V, část 3 bod 8 třetí část
						Článek 14	Příloha V, část 4
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, části 5, 6 a 7
						Článek 15	—
						Čl. 18 odst. 2	—
						Příloha I	—
						Příloha II	—
						Přílohy III a IV	Příloha V, část 1 bod 2 a část 2
						Příloha V, oddíl A	Příloha V, část 1 bod 3
						Příloha V, oddíl B	Příloha V, část 2 bod 3
						Příloha VI, oddíl A	Příloha V, část 1 body 4 a 6
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 1 body 5
						Příloha VI, oddíl B	Příloha V, část 2 body 4 a 6
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 2 bod 5
						Příloha VII, oddíl A	Příloha V, část 1 body 7 a 8
						Příloha VII, oddíl B	Příloha V, část 2 body 7 a 8
						Příloha VIII, oddíl A bod 1	—
						Příloha VIII, oddíl A bod 2	Příloha V, část 3 bod 1 první část a body 2, 3 a 5
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 3 bod 1 druhá část
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 3 bod 4
						Příloha VIII, oddíl A bod 3	—
						Příloha VIII, oddíl A bod 4	Příloha V, část 3 bod 6
						Příloha VIII, oddíl A bod 5	Příloha V, část 3 body 7 a 8
						Příloha VIII, oddíl A bod 6	Příloha V, část 3 body 9 a 10
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 3 bod 11
—	—	—	—	—	—	—	Příloha V, část 4
						Příloha VIII, oddíl B	—
						Příloha VIII, oddíl C	—
			Příloha VI			Příloha IX	Příloha IX
			Příloha VII			Příloha X	Příloha X

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Propojené úkoly

Vazby
Typ vazby	Úkol
is related to	Imported: Richtlinie 2010/75/EU über Industrieemissionen (integrierte Vermeidung und Verminderung der Umweltverschmutzung) (CELEX:02010L0075-20240804)

Builddate: 04.08.2024 00:00:00 -Doknr: CELEX:32010L0075
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/