+Článek 5 Standard infrastruktury
---+Článek 5 1.
---+Článek 5 2.
---+Článek 5 3.
---+Článek 5 4.
---+Článek 5 5.
---+Článek 5 6.
---+Článek 5 7.
---+Článek 5 8.
---+Článek 5 9.

Článek 5 Standard infrastruktury

1. Přehled

,
Článek 5 1.
Každý členský stát nebo jeho příslušný orgán, pokud tak členský stát stanoví, zajistí přijetí nezbytných opatření, aby v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury technická kapacita zbývající infrastruktury, stanovená podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, byla schopna, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, uspokojit celkovou poptávku po plynu v oblasti výpočtu v den výjimečně vysoké poptávky po plynu, ke které dochází statisticky jednou za dvacet let. Tato poptávka se určí s přihlédnutím k trendům vývoje spotřeby plynu, dlouhodobým dopadům opatření v oblasti energetické účinnosti a míře využití stávající infrastruktury.

Povinností stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce není dotčena povinnost provozovatelů přepravní soustavy učinit odpovídající investice ani povinnosti provozovatelů přepravní soustavy stanovené v nařízení (ES) č. 715/2009 a ve směrnici 2009/73/ES.
Článek 5 2.
Povinnost zajistit, aby měla zbývající infrastruktura technickou kapacitu uspokojit celkovou poptávku po plynu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, se též považuje za splněnou, pokud příslušný orgán v plánu preventivních opatření prokáže, že narušení dodávek plynu lze dostatečně a včas kompenzovat vhodnými tržními opatřeními na straně poptávky. Za tímto účelem se vzorec N – 1 vypočítá podle bodu 4 přílohy II.
Článek 5 3.
V souladu s posouzeními rizik uvedenými v článku 7 se mohou příslušné orgány sousedních členských států ve vhodných případech dohodnout, že povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku splní společně. V tomto případě příslušné orgány uvedou v posouzení rizik výpočet vzorce N – 1 společně s vysvětlením obsaženým v regionálních kapitolách plánů preventivních opatření, jak dohodnutá ujednání tuto povinnost plní. Použije se bod 5 přílohy II.
Článek 5 4.

Provozovatelé přepravní soustavy umožní ve všech propojeních mezi členskými státy permanentní fyzickou kapacitu k přepravě plynu oběma směry („obousměrná kapacita“), s výjimkou těchto případů:

a) 

jedná se o připojení k těžebním zařízením, zařízením na zkapalněný zemní plyn (LNG) či distribučním soustavám, nebo

b) 

na základě důkladného posouzení a po konzultaci s dalšími členskými státy a s Komisí v souladu s přílohou III byla udělena výjimka z této povinnosti.

Na postup umožnění či posílení obousměrné kapacity v propojení nebo postup získání či prodloužení výjimky z této povinnosti se použije příloha III. Komise seznam výjimek zveřejní a pravidelně jej aktualizuje.
Článek 5 5.

Návrh na umožnění nebo posílení obousměrné kapacity nebo žádost o udělení či prodloužení výjimky musí zahrnovat analýzu nákladů a přínosů vypracovanou na základě metodiky podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ( 2 ) a musí vycházet z následujících prvků:

a) 

posouzení poptávky na trhu;

b) 

prognózy ohledně poptávky a nabídky;

c) 

možný ekonomický dopad na stávající infrastrukturu;

d) 

studie proveditelnosti;

e) 

náklady na vybudování obousměrné kapacity, včetně nezbytného posílení přepravní soustavy, a

f) 

přínosy pro zajištění bezpečnosti dodávky plynu, přičemž se přihlíží také k tomu, nakolik může obousměrná kapacita přispět ke splnění standardu pro infrastrukturu stanoveného v tomto článku.
Článek 5 6.
Při transparentním a podrobném stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES národní regulační orgány zohlední účelně vynaložené náklady na splnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku a náklady na umožnění obousměrné kapacity tak, aby poskytly přiměřené pobídky.
Článek 5 7.
Pokud trh nevyžaduje investice k umožnění nebo posílení obousměrné kapacity, ale tato investice je považována za nezbytnou pro účely bezpečnosti dodávek plynu, a vzniknou-li touto investicí náklady ve více než jednom členském státě anebo v jednom členském státě tak, že prospěch z nich má jiný členský stát, přijmou národní regulační orgány všech dotčených členských států koordinované rozhodnutí o alokaci nákladů, a to před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o dané investici. Při rozhodování o alokaci nákladů se přihlíží k zásadám a prvkům popsaným a uvedeným v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013, a zejména k tomu, do jaké míry investice do infrastruktury přispívají k větší bezpečnosti dodávek plynu do příslušných členských států, jakož i k investicím, které již byly do dotčené infrastruktury vloženy. Alokací nákladů se nesmí nepatřičně narušit hospodářská soutěž a účinné fungování vnitřního trhu a usiluje se o to, aby se zabránilo nepatřičnému narušení trhu.
Článek 5 8.
Příslušný orgán zajistí, aby jakákoli nová přepravní infrastruktura přispívala k zajištění bezpečnosti dodávek plynu prostřednictvím rozvoje důkladně propojené sítě, a to případně i prostřednictvím dostatečného počtu hraničních vstupních a výstupních bodů v závislosti na požadavcích trhu a zjištěných rizicích.

Příslušný orgán v posouzení rizik uvede, zda z celkového hlediska zahrnujícího plynárenské i elektroenergetické soustavy existují na vnitrostátní úrovni problematická místa a zda jsou vstupní kapacity a infrastruktura jednotlivých členských států, zejména přepravní soustavy, schopny přizpůsobit vnitrostátní a přeshraniční toky plynu scénáři narušení jediné největší plynárenské infrastruktury na vnitrostátní úrovni a jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikové skupiny, které byly určeny v posouzení rizik.
Článek 5 9.
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci nejsou Lucembursko, Slovinsko a Švédsko vázány povinností uvedenou v uvedeném odstavci při zajišťování dodávek plynu chráněným zákazníkům podle článku 6, avšak usilují o její splnění.

Výjimka platí pro Lucembursko, pokud:

a) 

má alespoň dvě propojovací vedení s jinými členskými státy;

b) 

má alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a

c) 

nemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu.

Výjimka platí pro Slovinsko, pokud:

a) 

má alespoň dvě propojovací vedení s jinými členskými státy;

b) 

má alespoň dva různé zdroje dodávek plynu a

c) 

nemá na svém území žádné zařízení na skladování plynu ani zařízení na LNG.

Výjimka platí pro Švédsko, pokud:

a) 

nepřepravuje na svém území plyn do jiného členského státu;

b) 

jeho vlastní roční hrubá spotřeba plynu nedosahuje 2 milionů tun ropného ekvivalentu a

c) 

plyn představuje méně než 5 % celkové spotřeby primární energie.

Lucembursko, Slovinsko a Švédsko informují Komisi o jakékoli změně ovlivňující podmínky stanovené v tomto odstavci. Výjimka stanovená v tomto odstavci pozbývá platnosti, jestliže přestala být splněna alespoň jedna z těchto podmínek.

V rámci vnitrostátního posouzení rizik provedeného v souladu s čl. 7 odst. 3 Lucembursko, Slovinsko a Švédsko popíší situaci, pokud jde o příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci a vyhlídky na splnění povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, a to se zřetelem na ekonomický dopad splnění standardu pro infrastrukturu, rozvoj trhu s plynem a projekty plynárenské infrastruktury v rizikové skupině. Na základě informací poskytnutých ve vnitrostátním posouzení rizik, a pokud jsou i nadále plněny příslušné podmínky stanovené v tomto odstavci, může Komise rozhodnout, že daná výjimka může platit po dobu dalších čtyř let. V případě kladného rozhodnutí se postup stanovený v tomto pododstavci opakuje každé čtyři roky.

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy