+NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Text s významem pro EHP)
---+Článek 1 Předmět
---+Článek 2 Definice
---+Článek 3 Odpovědnost za zajištění bezpečnosti dodávek plynu
------+Článek 3 1.
------+Článek 3 2.
------+Článek 3 3.
------+Článek 3 4.
------+Článek 3 5.
------+Článek 3 6.
------+Článek 3 7.
------+Článek 3 8.
---+Článek 4 Koordinační skupina pro otázky plynu
------+Článek 4 1.
------+Článek 4 2.
------+Článek 4 3.
------+Článek 4 4.
---+Článek 5 Standard infrastruktury
------+Článek 5 1.
------+Článek 5 2.
------+Článek 5 3.
------+Článek 5 4.
------+Článek 5 5.
------+Článek 5 6.
------+Článek 5 7.
------+Článek 5 8.
------+Článek 5 9.
---+Článek 6 Standard pro dodávky plynu
------+Článek 6 1.
------+Článek 6 2.
------+Článek 6 3.
------+Článek 6 4.
------+Článek 6 5.
------+Článek 6 6.
---+Článek 6a Cíle naplnění a trajektorie naplňování
------+Článek 6a 1.
------+Článek 6a 2.
------+Článek 6a 3.
------+Článek 6a 4.
------+Článek 6a 5.
------+Článek 6a 5a.
------+Článek 6a 5b.
------+Článek 6a 5c.
------+Článek 6a 5d.
------+Článek 6a 5e.
------+Článek 6a 5f.
------+Článek 6a 6.
------+Článek 6a 7.
------+Článek 6a 8.
------+Článek 6a 9.
------+Článek 6a 10.
------+Článek 6a 11.
---+Článek 6b Provádění cílů naplnění
------+Článek 6b 1.
------+Článek 6b 2.
------+Článek 6b 3.
------+Článek 6b 4.
---+Článek 6c Ujednání o uskladňování a mechanismus pro sdílení břemene
------+Článek 6c 1.
------+Článek 6c 2.
------+Článek 6c 3.
------+Článek 6c 4.
------+Článek 6c 5.
---+Článek 6d Monitorování a vymáhání
------+Článek 6d 1.
------+Článek 6d 2.
------+Článek 6d 3.
------+Článek 6d 4.
------+Článek 6d 5.
------+Článek 6d 6.
------+Článek 6d 7.
---+Článek 7 Posouzení rizik
------+Článek 7 1.
------+Článek 7 2.
------+Článek 7 3.
------+Článek 7 4.
------+Článek 7 5.
------+Článek 7 6.
------+Článek 7 7.
---+Článek 8 Vypracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze
------+Článek 8 2.
------+Článek 8 3.
------+Článek 8 4.
------+Článek 8 5.
------+Článek 8 6.
------+Článek 8 7.
------+Článek 8 8.
------+Článek 8 9.
------+Článek 8 10.
------+Článek 8 11.
------+Článek 8 12.
---+Článek 8a Opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti
------+Článek 8a 1.
------+Článek 8a 2.
------+Článek 8a 3.
---+Článek 9 Obsah plánů preventivních opatření
------+Článek 9 1.
------+Článek 9 2.
------+Článek 9 3.
------+Článek 9 4.
------+Článek 9 5.
------+Článek 9 6.
------+Článek 9 7.
------+Článek 9 8.
------+Článek 9 9.
------+Článek 9 10.
------+Článek 9 11.
---+Článek 10 Obsah plánů pro stav nouze
------+Článek 10 1.
------+Článek 10 2.
------+Článek 10 3.
------+Článek 10 4.
---+Článek 11 Vyhlášení krize
------+Článek 11 1.
------+Článek 11 2.
------+Článek 11 3.
------+Článek 11 4.
------+Článek 11 5.
------+Článek 11 6.
------+Článek 11 7.
------+Článek 11 7a.
------+Článek 11 8.
------+Článek 11 9.
---+Článek 12 Reakce na stav nouze na úrovni Unie a na regionální úrovni
------+Článek 12 1.
------+Článek 12 2.
------+Článek 12 3.
------+Článek 12 4.
------+Článek 12 5.
------+Článek 12 6.
------+Článek 12 7.
------+Článek 12 8.
---+Článek 13 Solidarita
------+Článek 13 1.
------+Článek 13 2.
------+Článek 13 3.
------+Článek 13 3a.
------+Článek 13 4.
------+Článek 13 5.
------+Článek 13 6.
------+Článek 13 7.
------+Článek 13 8.
------+Článek 13 8a.
------+Článek 13 8b.
------+Článek 13 8c.
------+Článek 13 9.
------+Článek 13 10.
------+Článek 13 11.
------+Článek 13 15.
------+Článek 13 16.
---+Článek 13a Spolupráce mezi nepřímo propojenými členskými státy s využitím tržních opatření (dobrovolná opatření)
------+Článek 13a 1.
------+Článek 13a 2.
------+Článek 13a 3.
------+Článek 13a 4.
------+Článek 13a 5.
---+Článek 14 Výměna informací
------+Článek 14 1.
------+Článek 14 2.
------+Článek 14 3.
------+Článek 14 4.
------+Článek 14 5.
------+Článek 14 6.
------+Článek 14 7.
------+Článek 14 8.
------+Článek 14 9.
------+Článek 14 10.
------+Článek 14 11.
------+Článek 14 12.
---+Článek 15 Služební tajemství
------+Článek 15 1.
------+Článek 15 2.
------+Článek 15 3.
------+Článek 15 4.
---+Článek 16 Spolupráce se smluvními stranami Energetického společenství
------+Článek 16 1.
------+Článek 16 2.
------+Článek 16 3.
---+Článek 17 Sledování ze strany Komise
---+Článek 17a Podávání zpráv Komisí
------+Článek 17a 1.
------+Článek 17a 2.
---+Článek 18 Oznámení
---+Článek 19 Výkon přenesené pravomoci
------+Článek 19 1.
------+Článek 19 2.
------+Článek 19 3.
------+Článek 19 4.
------+Článek 19 5.
------+Článek 19 6.
---+Článek 20 Výjimky
------+Článek 20 1.
------+Článek 20 2.
------+Článek 20 3.
------+Článek 20 4.
---+Článek 21 Zrušení
---+Článek 22 Vstup v platnost
---+PŘÍLOHA I Regionální spolupráce
---+PŘÍLOHA Ib Sdílená odpovědnost za cíl naplnění a trajektorii naplňování
---+PŘÍLOHA II
---+PŘÍLOHA III
---+PŘÍLOHA IV
---+PŘÍLOHA V
---+PŘÍLOHA VI
---+PŘÍLOHA VII
---+PŘÍLOHA VIII
---+PŘÍLOHA IX

English - European Union - Energy -

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Text s významem pro EHP)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1938

ze dne 25. října 2017

o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010

(Text s významem pro EHP)

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

1. Přehled

Článek 1 Předmět

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádějí ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu v Unii zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem, umožněním provedení mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, včetně solidárního opatření jako krajního řešení, a jasným vymezením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek plynu. Toto nařízení také zavádí v duchu solidarity transparentní mechanismy pro koordinaci plánování stavů nouze na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni a reakce na tyto stavy nouze.

Článek 2 Definice

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

▼M3 —————

▼B

„zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2009/73/ES;

„zákazníkem v domácnosti“ zákazník v domácnosti ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice 2009/73/ES;

„klíčovou sociální službou“ služba vztahující se ke zdravotní péči, klíčové sociální péči, stavu nouze, bezpečnosti, vzdělávání nebo veřejné správě;

„chráněným zákazníkem“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, a pokud tak dotčený členský stát rozhodne, může jím být i jeden nebo více následujících subjektů, pokud podniky nebo služby uvedené v písmenech a) a b) společně nepředstavují více než 20 % celkové roční konečné spotřeby plynu v daném členském státě:

malý nebo střední podnik, je-li připojen k plynárenské distribuční soustavě;

klíčová sociální služba, je-li připojena k plynárenské distribuční soustavě či přepravní soustavě;

zařízení dálkového vytápění poskytující teplo zákazníkům v domácnosti, malým nebo středním podnikům či klíčovým sociálním službám, pokud tato zařízení nemohou přejít na jiné palivo než plyn;

„zákazníkem chráněným v rámci solidarity“ zákazník v domácnosti, který je připojen k plynárenské distribuční soustavě, což může navíc zahrnovat jedno nebo oboje z následujícího:

zařízení dálkového vytápění, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka a pouze pokud dodává topení domácnostem nebo klíčovým sociálním službám, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy;

klíčovou sociální službu, jedná-li se v příslušném členském státě o chráněného zákazníka, kromě vzdělávacích služeb a služeb veřejné správy;

„příslušným orgánem“ ústřední orgán státní správy nebo národní regulační orgán určený členským státem, aby zajišťoval provádění opatření stanovených tímto nařízením;

„národním regulačním orgánem“ národní regulační orgán určený podle čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;

„plynárenským podnikem“ plynárenský podnik ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/73/ES;

10)

„smlouvou na dodávky plynu“ smlouva o dodávkách plynu ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2009/73/ES;

11)

„přepravou“ přeprava ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/73/ES;

12)

„provozovatelem přepravní soustavy“ provozovatel přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/73/ES;

13)

„distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/73/ES;

14)

„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/73/ES;

15)

„propojovacím vedením“ propojovací vedení ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice 2009/73/ES;

16)

„koridory pro nouzové dodávky“ trasy pro dodávky plynu v Unii, které členským státům pomáhají lépe zmírňovat účinky případných narušení dodávek nebo infrastruktury;

17)

„skladovací kapacitou“ skladovací kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 28 nařízení (ES) č. 715/2009;

18)

„technickou kapacitou“ technická kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (ES) č. 715/2009;

19)

„pevnou kapacitou“ pevná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 715/2009;

20)

„přerušitelnou kapacitou“ přerušitelná kapacita ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (ES) č. 715/2009;

21)

„kapacitou zařízení LNG“ kapacita zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení (ES) č. 715/2009;

22)

„zařízením LNG“ zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2009/73/ES;

23)

„skladovacím zařízením“ skladovací zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2009/73/ES;

24)

„soustavou“ soustava ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice 2009/73/ES;

25)

„uživatelem soustavy“ uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice 2009/73/ES;

26)

„pomocnými službami“ pomocné služby ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice 2009/73/ES;

▼M4

27)

„trajektorií naplňování“ řada orientačních průběžných cílů pro podzemní zásobníky plynu každého členského státu, které představují plán naplňování daného členského státu, stanovených v souladu s čl. 6a odst. 7;

▼M2

28)

„cílem naplnění“ závazný cíl pro úroveň naplnění souhrnné kapacity podzemních zásobníků plynu;

29)

„strategickou zásobou“ zásoba nebo část zásoby nezkapalněného zemního plynu nakoupeného, spravovaného a skladovaného provozovatelem přepravní soustavy, subjektem určeným členským státem nebo podnikem, která je uskladněna v podzemí zásobníku a kterou lze uvolnit pouze na základě předchozího oznámení nebo povolení orgánu veřejné moci k poskytnutí této zásoby, přičemž obecně se uvolňuje v případě:

závažného nedostatku dodávek,

narušení dodávek nebo

vyhlášení stavu nouze podle čl. 11 odst. 1 písm. c);

30)

„vyrovnávací zásobou“ nezkapalněný zemní plyn:

nakoupený, spravovaný a skladovaný v podzemí provozovatelem přepravní soustavy nebo subjektem určeným členským státem výlučně pro výkon funkcí provozovatele přepravní soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek plynu, a

k jehož odběru dochází pouze, je-li to nezbytné k udržení soustavy v provozu za bezpečných a spolehlivých podmínek v souladu s článkem 13 směrnice 2009/73/ES a články 8 a 9 nařízení (EU) č. 312/2014;

31)

„podzemním zásobníkem plynu“ skladovací zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2009/73/ES, které se používá pro uskladňování zemního plynu, včetně vyrovnávací zásoby, a je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě, s výjimkou nadzemních kulových nebo potrubních zásobníků;

▼M3

32)

„plynem“ zemní plyn ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2024/1788 ( 1 );

▼M5

33)

„ustanovením odběr nebo platba“ smluvní ustanovení, které kupujícímu ukládá povinnost buď odebrat v určitém období specifikované minimální množství plynu, nebo za něj zaplatit, bez ohledu na to, zda skutečně došlo k odběru plynu;

34)

„ustanovením dodání nebo platba“ smluvní ustanovení, které prodávajícímu ukládá povinnost zaplatit smluvní pokutu v případě nedodání plynu.

▼B

Článek 3 Odpovědnost za zajištění bezpečnosti dodávek plynu

Článek 4 Koordinační skupina pro otázky plynu

Článek 5 Standard infrastruktury

Článek 6 Standard pro dodávky plynu

Článek 6a Cíle naplnění a trajektorie naplňování

Článek 6b Provádění cílů naplnění

Článek 6c Ujednání o uskladňování a mechanismus pro sdílení břemene

Článek 6d Monitorování a vymáhání

Článek 7 Posouzení rizik

Článek 8 Vypracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze

Článek 8a Opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti

Článek 9 Obsah plánů preventivních opatření

Článek 10 Obsah plánů pro stav nouze

Článek 11 Vyhlášení krize

Článek 12 Reakce na stav nouze na úrovni Unie a na regionální úrovni

Článek 13 Solidarita

Článek 13a Spolupráce mezi nepřímo propojenými členskými státy s využitím tržních opatření (dobrovolná opatření)

Článek 14 Výměna informací

Článek 15 Služební tajemství

Článek 16 Spolupráce se smluvními stranami Energetického společenství

Článek 17 Sledování ze strany Komise

Článek 17

Sledování ze strany Komise

Komise soustavně sleduje opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu a pravidelně podává zprávy skupině GCG.

▼M5

Komise průběžně monitoruje expozici energetického systému Unie dodávkám, a to i přes třetí země, plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, zejména na základě informací oznámených Komisi a příslušným orgánům v souladu s čl. 14 odst. 6 písm. c).

Komise posoudí provádění postupného ukončení dovozu plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, podle nařízení (EU) 2026/261 na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni na základě vnitrostátních plánů diverzifikace pro plyn podle článku 9 uvedeného nařízení a oznámí toto posouzení Koordinační skupině pro otázky plynu.

Na základě posouzení uvedeného ve třetím pododstavci zveřejní Komise výroční zprávu, která poskytne komplexní přehled pokroku dosaženého členskými státy při provádění jejich vnitrostátních plánů diverzifikace pro plyn.

V relevantních případech může Komise do tří měsíců od předložení vnitrostátního plánu diverzifikace pro plyn vydat doporučení, v němž jsou uvedeny možné kroky a opatření k zajištění bezpečné diverzifikace dodávek a včasného postupného ukončení dodávek plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen.

V návaznosti na toto doporučení členské státy do tří měsíců aktualizují svůj vnitrostátní plán diverzifikace pro plyn, přičemž zohlední doporučení Komise.

Článek 17a Podávání zpráv Komisí

Článek 18 Oznámení

Článek 18

Oznámení

Posouzení rizik, plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a všechny další dokumenty se Komisi oznamují elektronicky prostřednictvím platformy CIRCABC.

Veškerá korespondence v souvislosti s oznámením probíhá elektronicky.

Článek 19 Výkon přenesené pravomoci

Článek 20 Výjimky

Článek 21 Zrušení

Článek 21

Zrušení

Nařízení (EU) č. 994/2010 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IX.

Článek 22 Vstup v platnost

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost čtvrtým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. listopadu 2017.

Ustanovení čl. 13 odst. 1 až 6, čl. 13 odst. 8 prvního a druhého pododstavce, čl. 13 odst. 14 a 15 se však použijí ode dne 1. prosince 2018.

▼M4

Ustanovení čl. 2 bodů 27 až 31, článků 6a až 6d, čl. 16 odst. 3, článku 17a, čl. 20 odst. 4 a přílohy Ib se použijí do 31. prosince 2027.

▼B

PŘÍLOHA I Regionální spolupráce

PŘÍLOHA I

Regionální spolupráce

Rizikové skupiny členských států představující základ pro spolupráci vyplývající z rizika, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 7, zahrnují:

Riziková skupina závislá na dodávce LNG:

Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko.

Riziková skupina závislá na dodávce plynu ze Severního moře:

Belgie, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Finsko, Švédsko.

Riziková skupina závislá na dodávce plynu ze severní Afriky:

Španělsko, Francie, Itálie, Malta, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko.

Riziková skupina závislá na dodávce plynu z jihovýchodu:

Bulharsko, Česko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko.

PŘÍLOHA Ib Sdílená odpovědnost za cíl naplnění a trajektorii naplňování

PŘÍLOHA Ib

Sdílená odpovědnost za cíl naplnění a trajektorii naplňování

Pokud jde o cíl naplnění a trajektorii naplňování podle článku 6a, Slovensko a Česko sdílejí odpovědnost za skladovací zařízení Dolní Bojanovice. Přesný poměr a rozsah této odpovědnosti Slovenska a Česka určí dvoustranná dohoda těchto členských států.

Aniž je dotčen článek 13 a v souladu s čl. 11 odst. 6 písm. b), Slovensko a Česko zajistí, aby v případě vyhlášení krize podle tohoto nařízení nebyla zavedena žádná opatření mající dopad na skladovací zařízení Dolní Bojanovice, která by mohla vážně ohrozit situaci v oblasti dodávek plynu nebo ohrozit schopnost plynárenských podniků dodávat plyn chráněným zákazníkům v souladu s vnitrostátním standardem pro dodávky plynu.

PŘÍLOHA II

Výpočet vzorce N – 1

1. Definice vzorce N – 1

Vzorec N – 1 popisuje schopnost technické kapacity plynárenské infrastruktury uspokojit celkovou poptávku po zemním plynu v oblasti výpočtu v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.

Plynárenská infrastruktura zahrnuje plynárenskou přepravní soustavu, včetně propojení, a těžební zařízení, zařízení LNG a skladovací zařízení propojená s oblastí výpočtu.

Technická kapacita všech zbývajících dostupných plynárenských infrastruktur se v případě narušení jediné největší plynárenské infrastruktury musí přinejmenším rovnat součtu celkové denní poptávky po plynu v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, ke které dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.

Níže vypočtené výsledky vzorce N – 1 se musí přinejmenším rovnat 100 %.

2. Metoda výpočtu vzorce N – 1

, N – 1 ≥ 100 %

Parametry použité při výpočtu musí být jasně popsané a odůvodněné.

K výpočtu EPm se předává podrobný seznam vstupních bodů a jejich jednotlivých kapacit.

3. Definice parametrů vzorce N – 1

„Oblastí výpočtu“ se rozumí zeměpisná oblast, pro niž se vypočítá vzorec N – 1, jak je stanovena příslušným orgánem.

Definice na straně poptávky

„Dmax“ : celková denní poptávka po plynu (v milionech m3/den) v oblasti výpočtu v období jednoho dne s výjimečně vysokou poptávkou, k níž dochází se statistickou pravděpodobností jednou za 20 let.

Definice na straně nabídky

„EPm“ : technická kapacita vstupních bodů (v milionech m3/den) jiných než těžební kapacity, kapacity LNG a skladovací kapacity, na něž se vztahuje Pm, LNGm a Sm, tj. součet technických kapacit všech hraničních vstupních bodů, jež jsou schopny zásobovat oblast výpočtu zemním plynem.

„Pm“ : maximální technická těžební kapacita (v milionech m3/den), tj. součet maximálních možných technických denních objemů těžby všech zařízení na těžbu plynu, které mohou být dodány do vstupních bodů v oblasti výpočtu.

„Sm“ : maximální technická skladovací schopnost (v milionech m3/den), tj. součet maximální denní technické použitelné kapacity všech skladovacích zařízení, která může být dodána do vstupních bodů v oblasti výpočtu, s přihlédnutím k jejich fyzikálním vlastnostem.

„LNGm“ : maximální technická kapacita zařízení LNG (v milionech m3/den), tj. součet maximálních denních technických výstupních kapacit všech zařízení LNG v oblasti výpočtu s přihlédnutím ke kritickým prvkům, jako je vyložení, pomocné služby, prozatímní skladování a znovuzplynování LNG a technická výstupní kapacita pro dodávky do soustavy.

„Im“ : technická kapacita jediné největší plynárenské infrastruktury (v milionech m3/den) s nejvyšší kapacitou dodávek plynu v oblasti výpočtu. Pokud je na společnou přívodnou či odvodnou plynárenskou infrastrukturu napojeno několik plynárenských infrastruktur, které nejsou schopny samostatného provozu, považují se za jedinou plynárenskou infrastrukturu.

4. Výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky

, N – 1 ≥ 100 %

Definice na straně poptávky

„Deff “ se rozumí část „Dmax “ (v milionech m3/den), kterou lze v případě narušení dodávek plynu včas a dostatečným způsobem pokrýt tržními opatřeními na straně poptávky v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 2.

5. Výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni

Oblast výpočtu uvedená v bodě 3 se v příslušných případech rozšíří na vhodnou regionální úroveň, jak stanoví příslušné orgány dotčených členských států. Výpočet může být rovněž rozšířen na regionální úroveň rizikové skupiny, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny. K výpočtu vzorce N – 1 na regionální úrovni se použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu. Jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro region je největší plynárenská infrastruktura v regionu, která přímo či nepřímo přispívá k zásobování členských států v daném regionu plynem a je definována v posouzení rizik.

Výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni může nahradit výpočet vzorce N – 1 na národní úrovni pouze v případě, kdy ze společného posouzení rizik vyplývá, že jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu má zásadní význam z hlediska zásobování všech dotčených členských států plynem.

Na úrovni rizikové skupiny se pro výpočty uvedené v čl. 7 odst. 4 použije jediná největší plynárenská infrastruktura společného zájmu pro rizikové skupiny uvedené v příloze I.

PŘÍLOHA III

Permanentní obousměrná kapacita

1. Pro provedení ustanovení stanovených v této příloze může jako příslušný orgán jednat národní regulační orgán, pokud tak rozhodne daný členský stát.

2. Pro umožnění nebo zlepšení obousměrné kapacity propojení nebo pro získání či prodloužení výjimky z této povinnosti provozovatelé přepravní soustavy na obou stranách propojení předloží po konzultaci se všemi provozovateli přepravní soustavy, jichž by se to mohlo dotknout, svým příslušným orgánům („dotčeným příslušným orgánům“) a jejich regulačním orgánům („dotčeným regulačním orgánům“):

návrh na umožnění permanentní fyzické kapacity pro přepravu plynu oběma směry v zájmu permanentní obousměrné kapacity, pokud jde o zpětný tok plynu („fyzická kapacita zpětného toku“), nebo

žádost o udělení výjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu.

Provozovatelé přepravní soustavy se vynasnaží předložit společný návrh nebo žádost o udělení výjimky. V případě návrhu, který by umožnil obousměrnou kapacitu, mohou provozovatelé přepravní soustavy předložit odůvodněný návrh na přeshraniční alokaci nákladů. Předložení návrhu se pro všechna propojení, která existovala ke dni 1. listopadu 2017, uskuteční nejpozději 1. prosince 2018 a pro nová propojení po dokončení fáze studie proveditelnosti, ale před zahájením fáze podrobného technického návrhu.

3. Po obdržení návrhu nebo žádosti o udělení výjimky dotčené příslušné orgány neprodleně konzultují ohledně daného návrhu nebo žádosti o udělení výjimky příslušné orgány a v případě, že nejsou příslušnými orgány, rovněž národní regulační orgány členského státu, který by podle posouzení rizik mohl mít z kapacity zpětného toku prospěch, agenturu a Komisi. Konzultované orgány mohou vydat stanovisko do čtyř měsíců od obdržení žádosti o konzultaci.

4. Dotčené regulační orgány přijmou do šesti měsíců po obdržení společného návrhu v souladu s čl. 5 odst. 6 a 7 a po konzultaci s dotčenými předkladateli projektu koordinovaná rozhodnutí o přeshraniční alokaci investičních nákladů, jež má každý provozovatel přenosové soustavy v rámci projektu nést. Nedosáhnou-li dotčené regulační orgány ve stanovené lhůtě dohody, neprodleně o tom uvědomí dotčené příslušné orgány.

5. Dotčené příslušné orgány na základě posouzení rizik, informací uvedených v čl. 5 odst. 5 tohoto nařízení, stanovisek obdržených po konzultaci podle bodu 3 této přílohy a s přihlédnutím k bezpečnosti dodávek plynu a přispění k vnitřnímu trhu s plynem přijmou koordinované rozhodnutí. Toto koordinované rozhodnutí musí být přijato do dvou měsíců. Tato dvouměsíční lhůta začíná běžet po uplynutí čtyřměsíční lhůty vyhrazené pro vydání stanovisek uvedených v bodě 3 této přílohy, pokud nebyla všechna stanoviska obdržena již dříve, nebo po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v bodě 4 této přílohy, v níž mají dotčené regulační orgány přijmout koordinované rozhodnutí. Tímto koordinovaným rozhodnutím:

se schválí návrh na obousměrnou kapacitu. Takové rozhodnutí obsahuje analýzu nákladů a přínosů, harmonogram provedení a opatření pro následné využití této kapacity a je doplněno o koordinované rozhodnutí o přeshraniční alokaci nákladů uvedené v bodě 4 a je vypracováno dotčenými regulačními orgány;

se udělí či prodlouží dočasná výjimka na dobu nejvýše čtyř let, pokud z analýzy nákladů a přínosů zahrnuté v rozhodnutí vyplývá, že by kapacita zpětného toku nezlepšila bezpečnost dodávek plynu v žádném příslušném členském státě, nebo pokud by byly investiční náklady podstatně vyšší než předpokládané přínosy pro bezpečnost dodávek plynu, nebo

se od provozovatelů přepravní soustavy požaduje, aby svůj návrh nebo žádost o udělení výjimky přepracovali a nejpozději do čtyř měsíců znovu podali.

6. Dotčené příslušné orgány neprodleně předloží koordinované rozhodnutí příslušným orgánům a národním regulačním orgánům, které předložily stanovisko v souladu s bodem 3, dotčeným regulačním orgánům, agentuře a Komisi, včetně stanovisek obdržených v návaznosti na konzultaci podle bodu 3.

7. Dotčené příslušné orgány uvedené v bodě 6 mohou do dvou měsíců od obdržení koordinovaného rozhodnutí vznést proti koordinovanému rozhodnutí námitky a předložit je dotčeným příslušným orgánům, které rozhodnutí přijaly, agentuře a Komisi. Námitky se omezí na skutečnosti a posouzení, zejména na přeshraniční alokaci nákladů, která nebyla předmětem konzultace podle bodu 3.

8. Agentura vydá do tří měsíců po obdržení koordinovaného rozhodnutí podle bodu 6 stanovisko k prvkům koordinovaného rozhodnutí s přihlédnutím ke všem možným námitkám a předloží je všem dotčeným příslušným orgánům a příslušným orgánům uvedeným v bodě 6 i Komisi.

9. Komise může do čtyř měsíců po obdržení stanoviska vydaného agenturou podle bodu 8 přijmout rozhodnutí požadující změny koordinovaného rozhodnutí. Každé takové rozhodnutí Komise se přijme na základě kritérií stanovených v bodě 5, důvodů pro rozhodnutí dotčených orgánů a stanoviska agentury. Dotčené příslušné orgány vyhoví žádosti Komise změnou svého rozhodnutí ve lhůtě čtyř týdnů.

Nevyjádří-li se Komise ve výše uvedené čtyřměsíční lhůtě, má se za to, že vůči rozhodnutí dotčených příslušných orgánů nemá námitky.

10. Pokud nebyly dotčené příslušné orgány schopny přijmout koordinované rozhodnutí ve lhůtě stanovené v bodě 5 nebo pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody o alokaci nákladů ve lhůtě stanovené v bodě 4, dotčené příslušné orgány informují agenturu a Komisi nejpozději v den uplynutí lhůty. Do čtyř měsíců od obdržení těchto informací Komise přijme po případné konzultaci s agenturou rozhodnutí, které zahrnuje všechny prvky koordinovaného rozhodnutí uvedené v bodě 5, s výjimkou přeshraniční alokace nákladů, a toto rozhodnutí předloží dotčeným příslušným orgánům a agentuře.

11. Vyžaduje-li rozhodnutí Komise podle bodu 10 této přílohy obousměrnou kapacitu, přijme agentura do tří měsíců ode dne přijetí rozhodnutí Komise rozhodnutí týkající se přeshraniční alokace nákladů v souladu s čl. 5 odst. 7 tohoto nařízení. Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje dotčené regulační orgány a provozovatele přepravní soustavy. Musí-li agentura požádat o doplňující informace, je možno tříměsíční lhůtu prodloužit o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná plynout prvním dnem po obdržení úplných informací.

12. Komise, agentura, příslušné orgány, národní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací.

13. Výjimky z povinnosti umožnit obousměrnou kapacitu udělené podle nařízení (EU) č. 994/2010 zůstávají v platnosti, pokud Komise nebo ostatní dotčené členské státy nepožádají o revizi nebo dokud neuplyne jejich doba trvání.

PŘÍLOHA IV

Šablona pro společné posouzení rizik

Tato šablona se vyplní v jazyce dohodnutém v rámci rizikové skupiny.

Obecné informace

—

Členské státy v rizikové skupině

—

Název příslušných orgánů odpovědných za přípravu tohoto posouzení rizik ( 9 )

1. Popis soustavy

Uveďte stručný popis plynárenské soustavy rizikové skupiny, který zahrne:

hlavní číselné údaje o spotřebě plynu ( 10 ): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků ( 11 ), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);

popis fungování plynárenské soustavy v rizikové skupině: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do regionu i z něj a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;

v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu ( 12 );

popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro rizikovou skupinu, včetně přeshraničního přístupu:

skladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

ii)

maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

popis úlohy domácí těžby v rizikové skupině:

objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

ii)

maximální denní těžební kapacita;

popis úlohy plynu při výrobě elektřiny (např. význam, úloha jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje), včetně výrobní kapacity plynových elektráren (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity) a kogenerace (celkem (MWe) a jako procento celkové výrobní kapacity).

2. Standard pro infrastrukturu (článek 5)

Popište výpočty vzorce či vzorců N – 1 na regionální úrovni pro rizikovou skupinu, je-li tak dohodnuto s příslušnými orgány rizikové skupiny, a stávající obousměrné kapacity, a to následujícím způsobem:

vzorec N – 1

určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikovou skupinu;

ii)

výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni;

iii)

popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

iv)

uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);

obousměrná kapacita

uveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;

ii)

uveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);

iii)

uveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.

3. Určení rizik

Popište závažné nadnárodní riziko, kvůli němuž byla skupina vytvořena, a veškeré rizikové faktory na několika případech, při nichž by se toto riziko mohlo projevit, jejich pravděpodobnost a důsledky.

Demonstrativní seznam rizikových faktorů, které musí být podle relevantního příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení:

politické

—

narušení dodávek plynu ze třetích zemí z různých důvodů,

—

politické nepokoje (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),

—

válka/občanská válka (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),

—

terorismus;

technologické

—

výbuch/požáry,

—

požáry (vnitřní v daném zařízení),

—

netěsnosti/úniky,

—

nedostatečná údržba,

—

závada zařízení (selhání startu, selhání během pracovní doby atd.),

—

nedostatek elektřiny (nebo jiného zdroje energie),

—

porucha IKT (porucha hardwaru nebo softwaru, internet, problémy se systémem SCADA atd.),

—

kybernetický útok,

—

dopad způsobený výkopovými pracemi (výkopy, beraněním), zemními pracemi atd.;

obchodní/tržní/finanční

—

dohody s dodavateli ze třetích zemí,

—

obchodní spor,

—

kontrola infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie,

—

kolísání cen,

—

nedostatečné investice,

—

náhlé, neočekávané období poptávkové špičky,

—

jiná rizika, jež by mohla vést ke strukturální nízké výkonnosti;

sociální

—

stávky (v různých souvisejících odvětvích, jako je plynárenství, přístavy, doprava atd.),

—

sabotáž,

—

vandalismus,

—

krádež;

přírodní

—

zemětřesení,

—

sesuvy půdy,

—

povodně (silný déšť, rozvodnění řeky),

—

bouře (na moři),

—

laviny,

—

extrémní klimatické podmínky,

—

požáry (vně zařízení, např. blízké lesy, travní porosty atd.).

Analýza

popište závažná nadnárodní rizika a jakékoliv další relevantní rizikové faktory pro tuto rizikovou skupinu, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu, a podle potřeby také interakce a korelace rizik mezi členskými státy;

popište kritéria, která se používají k určení, zda je soustava vystavena vysokým/nepřijatelným rizikům;

sestavte seznam příslušných rizikových scénářů podle zdrojů rizik a popište, jak byl výběr proveden;

uveďte míru, do jaké byly vzaty v úvahu scénáře vypracované sítí ENTSOG.

4. Analýza a posouzení rizika

Proveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II, pokud je to vhodné, a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář:

podrobně popište rizikový scénář, včetně všech předpokladů a popřípadě výchozích metodik pro jejich výpočet;

podrobně popište výsledky provedené simulace, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny).

5. Závěry

Popište hlavní výsledky společného posouzení rizik, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření.

PŘÍLOHA V

Šablona pro vnitrostátní posouzení rizik

Obecné informace

Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto posouzení rizik ( 13 )

1. Popis soustavy

1.1.

Uveďte stručný souhrnný popis regionální plynárenské soustavy každé rizikové skupiny ( 14 ), jíž se daný členský stát účastní, zahrnující:

hlavní číselné údaje o spotřebě plynu ( 15 ): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3 a MWh) a rozpis dle typu zákazníků ( 16 ), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);

popis fungování plynárenské soustavy či soustav v příslušných rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;

v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu vyjádřený v procentech dle země původu ( 17 );

popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro rizikovou skupinu, včetně přeshraničního přístupu:

skladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

ii)

maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

popis úlohy domácí těžby v rizikové skupině či skupinách:

objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

ii)

maximální denní těžební kapacity a popis způsobu, jakým může pokrýt maximální denní spotřebu;

1.2.

Uveďte stručný popis plynárenské soustavy členského státu, který zahrne:

hlavní číselné údaje o spotřebě plynu: roční konečnou spotřebu plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků, období poptávkové špičky (v milionech m3/den);

popis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b)). Zahrňte případně také soustavu plynu L;

určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek plynu;

v nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdroje dovozu plynu dle země původu;

popis úlohy skladování s těmito údaji:

skladovací kapacity (celkové a využitelné) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

ii)

maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

popis úlohy domácí těžby s těmito údaji:

objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

ii)

maximální denní těžební kapacity;

2. Standard infrastruktury (článek 5)

Popište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (s přímo propojenými členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem:

vzorec N – 1

určení jediné největší plynárenské infrastruktury;

ii)

výpočet vzorce N – 1 na vnitrostátní úrovni;

iii)

popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

iv)

uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);

vysvětlení výsledků výpočtu vzorce N – 1 při úrovni zásobníků na 30 % a 100 % jejich maximálního pracovního objemu;

vi)

vysvětlení hlavních výsledků simulace vzorce N – 1 pomocí hydraulického modelu;

vii)

pokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N – 1 za použití opatření na straně poptávky:

—

výpočet vzorce N – 1 podle bodu 2 přílohy II,

—

popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii),

—

uveďte případné metodiky používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),

—

vysvětlete tržní opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff);

viii)

bylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány relevantní rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1:

—

výpočet vzorce N – 1 podle bodu 5 přílohy II,

—

popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k jejich výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 2 písm. a) podbodě iii),

—

uveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),

—

vysvětlete ujednání dohodnutá k zajištění dodržení povinnosti vzorce N – 1;

obousměrná kapacita

uveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;

ii)

uveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);

iii)

uveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.

3. Určení rizik

Popište rizikové faktory, které by mohly mít negativní dopad na bezpečnost dodávek plynu v členském státě, jejich pravděpodobnost a důsledky.

Demonstrativní seznam typů rizikových faktorů, které musí být podle příslušného orgánu pouze ve vhodném případě zahrnuty do posouzení:

politické:

—

narušení dodávek plynu ze třetích zemí z různých důvodů,

—

politické nepokoje (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),

—

válka/občanská válka (v zemi původu nebo v tranzitní zemi),

—

terorismus;

technologické

—

výbuch/požáry,

—

požáry (vnitřní v daném zařízení),

—

netěsnosti/úniky,

—

nedostatečná údržba,

—

závada zařízení (selhání startu, selhání během pracovní doby atd.),

—

nedostatek elektřiny (nebo jiného zdroje energie),

—

porucha IKT (porucha hardwaru nebo softwaru, internet, problémy se systémem SCADA atd.),

—

kybernetický útok,

—

dopad způsobený výkopovými pracemi (výkopy, beraněním), zemními pracemi atd.;

obchodní/tržní/finanční

—

dohody s dodavateli ze třetích zemí,

—

obchodní spor,

—

kontrola infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek plynu subjekty třetí země, což může mimo jiné znamenat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace nebo nedodržování právních předpisů Unie,

—

kolísání cen,

—

nedostatečné investice,

—

náhlé, neočekávané období poptávkové špičky,

—

jiná rizika, jež mohou vést ke strukturální nízké výkonnosti;

sociální

—

stávky (v různých souvisejících odvětvích, jako je plynárenství, přístavy, doprava atd.),

—

sabotáž,

—

vandalismus,

—

krádež;

přírodní

—

zemětřesení,

—

sesuvy půdy,

—

povodně (silný déšť, rozvodnění řeky),

—

bouře (na moři),

—

laviny,

—

extrémní klimatické podmínky,

—

požáry (vně zařízení, např. blízké lesy, travní porosty atd.).

Analýza

stanovte relevantní rizikové faktory pro členský stát, včetně jejich pravděpodobnosti a dopadu;

popište kritéria, která se používají k určení, zda je soustava vystavena vysokým/nepřijatelným rizikům;

sestavte seznam relevantních rizikových scénářů podle rizikových faktorů a jejich pravděpodobnosti a popište, jak byl výběr proveden.

4. Analýza a posouzení rizika

Proveďte analýzu souboru příslušných rizikových scénářů určených v bodě 3. Do simulace rizikových scénářů zahrňte stávající opatření v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, jako jsou mimo jiné standard infrastruktury vypočítaný podle vzorce N – 1 stanoveného v bodě 2 přílohy II a standard pro dodávky plynu. Pro každý rizikový scénář:

podrobně popište rizikový scénář, včetně všech předpokladů a popřípadě výchozích metodik pro jejich výpočet;

podrobně popište výsledky provedených simulací, včetně kvantifikace dopadů (např. objemy nedodávaného plynu, socioekonomické dopady, dopady na dálkové vytápění, dopady na výrobu elektřiny).

5. Závěry

Popište hlavní výsledky společného posouzení rizik, na nichž se členské státy podílely, včetně určení rizikových scénářů, které vyžadují další opatření.

PŘÍLOHA VI

Šablona pro plán preventivních opatření

Obecné informace

—

Členské státy v rizikové skupině

—

Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto plánu ( 18 )

1. Popis soustavy

1.1.

Uveďte stručný souhrnný popis regionálních plynárenských soustav pro každou rizikovou skupinu ( 19 ), jichž se dané členské státy účastní, zahrnující:

hlavní číselné údaje o spotřebě plynu ( 20 ): roční konečná spotřeba plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků ( 21 ), období poptávkové špičky (celkem a rozpis dle kategorie spotřebitelů v milionech m3/den);

popis fungování plynárenské soustavy či soustav v rizikových skupinách: hlavní toky (vstup, výstup a tranzit), kapacita infrastruktury vstupních a výstupních bodů do/z regionu či regionů rizikových skupin a pro každý členský stát, včetně míry využití, zařízení LNG (maximální denní kapacita, míra využití a režim přístupu) atd.;

v nejvyšší možné míře rozpis zdrojů dovozu plynu dle země původu ( 22 );

popis úlohy skladovacích zařízení relevantních pro region, včetně přeshraničního přístupu:

skladovací kapacity (celkové a využitelného plynu) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

ii)

maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

popis úlohy domácí těžby v regionu:

objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

ii)

maximální denní těžební kapacity;

popis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopadu na roční konečnou spotřebu plynu.

1.2.

Uveďte prosím stručný popis plynárenské soustavy pro každý členský stát, který zahrne:

hlavní číselné údaje o spotřebě plynu: roční konečnou spotřebu plynu (v miliardách m3) a rozpis dle typu zákazníků, období poptávkové špičky (v milionech m3/den);

popis fungování plynárenské soustavy na vnitrostátní úrovni, včetně infrastruktury (v rozsahu, který nezahrnuje bod 1.1. písm. b));

určení klíčové infrastruktury relevantní pro bezpečnost dodávek;

v nejvyšší možné míře rozpis na vnitrostátní úrovni zdrojů dovozu plynu dle země původu;

popis úlohy skladování v členském státě s těmito údaji:

skladovací kapacity (celkové a využitelné) ve srovnání s poptávkou v otopném období;

ii)

maximální denní použitelné kapacity při různých úrovních naplnění (v ideálním případě při plných zásobnících a úrovních na konci otopného období);

popis úlohy domácí těžby s těmito údaji:

objem těžby ve vztahu k roční konečné spotřebě plynu;

ii)

maximální denní těžební kapacity;

popis úlohy opatření v oblasti energetické účinnosti a jejich dopadu na roční konečnou spotřebu plynu.

2. Shrnutí posouzení dopadů

Stručně popište výsledky příslušného společného a vnitrostátního posouzení rizik provedeného podle článku 7, včetně:

seznamu posuzovaných scénářů, stručného popisu předpokladů použitých pro každý z nich a určených rizik a nedostatků;

hlavních závěrů posouzení rizik.

3. Standard infrastruktury (článek 5)

Popište, jak je dodržován standard infrastruktury, včetně hlavních hodnot používaných pro vzorec N – 1, alternativních možností jeho splnění (se sousedními členskými státy, opatření na straně poptávky) a stávajících obousměrných kapacit, následujícím způsobem:

3.1. Vzorec N – 1

určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro region;

ii)

výpočet vzorce N – 1 na regionální úrovni;

iii)

iv)

uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy).

3.2. Vnitrostátní úroveň

Vzorec N – 1

určení jediné největší plynárenské infrastruktury;

ii)

výpočet vzorce N – 1 na vnitrostátní úrovni;

iii)

popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (pro EPm např. uveďte kapacitu všech vstupních bodů zohledněných v tomto parametru);

iv)

uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy);

pokud tak rozhodl členský stát, výpočet vzorce N– 1 za použití opatření na straně poptávky:

—

výpočet vzorce N – 1 podle bodu 2 přílohy II,

—

popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných výsledků použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy),

—

uvedení případných metodik používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),

—

vysvětlení tržních opatření na straně poptávky, která byla přijata nebo mají být přijata k vyrovnání narušení dodávek plynu, a jejich očekávaný dopad (Deff);

vi)

bylo-li tak dohodnuto s příslušnými orgány příslušné rizikové skupiny či skupin nebo s přímo propojenými členskými státy, společný výpočet či výpočty vzorce N – 1:

—

výpočet vzorce N – 1 podle bodu 5 přílohy II,

—

popis hodnot používaných pro všechny prvky ve vzorci N – 1, včetně průběžných hodnot použitých k výpočtu (liší-li se od údajů popsaných v bodě 3 písm. a) podbodě iii) této přílohy),

—

uvedení případných metodik a předpokladů používaných pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy),

—

vysvětlení ujednání dohodnutých k zajištění dodržení vzorce N – 1;

obousměrná kapacita

uveďte propojovací body vybavené obousměrnou kapacitou a maximální kapacitu obousměrných toků;

ii)

uveďte ujednání, jimiž se řídí používání kapacity zpětného toku (např. přerušitelná kapacita);

iii)

uveďte propojovací body, jimž byla udělena výjimka v souladu s čl. 5 odst. 4, dobu trvání výjimky a důvody, na jejichž základě byla udělena.

4. Soulad se standardem pro dodávky (článek 6)

Popište opatření přijatá za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky a s jakýmkoli zvýšeným standardem pro dodávky nebo dodržení jiné povinnosti uložené z důvodů zabezpečení dodávek plynu:

použitá definice chráněných zákazníků, včetně kategorií zákazníků, na které se vztahuje, a jejich roční spotřeba plynu (dle kategorie, čisté hodnoty a procenta národní roční konečné spotřeby plynu);

objemy plynu nezbytné pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci;

kapacita nezbytná pro splnění standardu pro dodávky podle scénářů popsaných v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci;

opatření zavedená za účelem splnění standardu pro dodávky:

popis opatření;

ii)

určení;

iii)

pokud existuje, popište jakýkoli systém monitorování ex ante za účelem dosažení souladu se standardem pro dodávky;

iv)

případný režim sankcí;

popište pro každé opatření:

—

hospodářský dopad, účinnost a účelnost opatření,

—

dopad opatření na životní prostředí,

—

dopad opatření na spotřebitele;

vi)

jsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):

—

odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),

—

odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),

—

předložte analýzu dopadů takového opatření:

na zabezpečení dodávek jiného členského státu;

na vnitrostátní trh;

na vnitřní trh;

vii)

v případě opatření zavedených dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni uveďte prosím stručné shrnutí posouzení dopadu nebo odkaz na veřejné posouzení dopadu opatření provedené v souladu s čl. 9 odst. 4;

popište případně jakýkoli zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu:

popis opatření;

ii)

mechanismus na jejich snížení na obvyklé hodnoty v duchu solidarity a v souladu s článkem 13;

iii)

popište případně jakýkoli nový zvýšený standard pro dodávky nebo další povinnost uloženou z důvodů zabezpečení dodávek plynu, které byly přijaty dne 1. listopadu 2017 nebo po tomto dni;

iv)

určení;

dotčené objemy plynu a kapacity;

vi)

uveďte, jak toto opatření splňuje podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2.

5. Preventivní opatření

Popište preventivní opatření, která jsou již zavedena nebo jež mají být přijata:

popište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně jejich:

vnitrostátního nebo regionálního rozměru;

ii)

hospodářského dopadu, účinnosti a účelnosti;

iii)

důsledků pro zákazníky;

případně zahrňte:

—

opatření na zlepšení propojení mezi sousedními členskými státy,

—

opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek,

▼M3

—

opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity,

▼B

—

opatření na ochranu klíčové infrastruktury relevantní pro zabezpečení dodávek ve vztahu ke kontrole subjekty třetí země (v příslušných případech včetně obecných nebo odvětvových právních předpisů na prověřování investic, zvláštních práv určitých podílníků atd.);

popište jiná opatření přijatá z důvodů jiných než posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek příslušné rizikové skupiny či rizikových skupin členského státu;

jsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):

odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření);

ii)

odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku);

iii)

předložte analýzu dopadů takového opatření:

—

odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),

—

odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),

—

předložte analýzu dopadů takového opatření:

na zabezpečení dodávek jiného členského státu;

na vnitrostátní trh;

na vnitřní trh;

vysvětlete míru, do jaké byla ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažována opatření v oblasti účinnosti, včetně opatření na straně poptávky;

vysvětlete míru, do jaké byly ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažovány obnovitelné zdroje energie.

6. Jiná opatření a povinnosti (např. bezpečný provoz soustavy)

Popište jiná opatření a povinnosti, jež byly uloženy plynárenským podnikům a jiným relevantním subjektům a které mohou mít dopad na zabezpečení dodávek plynu, jako jsou povinnosti pro bezpečný provoz soustavy, včetně toho, kdo by byl danou povinností dotčen, a objemů plynu, na které by se tato povinnost vztahovala. Vysvětlete, kdy přesně a jak by se tato opatření použila.

7. Projekty infrastruktury

popište budoucí projekty infrastruktury, včetně projektů společného zájmu v příslušných rizikových skupinách, a odhadovaný harmonogram jejich zavádění, kapacit a odhadovaný dopad na zabezpečení dodávek plynu v rizikové skupině;

uveďte, jak projekty infrastruktury zohledňují desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii vypracovaný sítí ENTSOG podle čl. 8 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009.

8. Povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek

Uveďte stávající povinnosti veřejné služby týkající se zabezpečení dodávek a stručně je popište (pro podrobnější informace použijte přílohy). Vysvětlete jasně, kdo musí takové povinnosti splnit a jak. Případně popište, jak a kdy by se tyto povinnosti veřejné služby začaly uplatňovat.

9. Konzultace se zúčastněnými subjekty

V souladu s čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení popište mechanismus použitý pro vypracování plánu a plánu pro stav nouze a výsledky konzultací provedených v této souvislosti, a to s uvedením:

plynárenských podniků;

příslušných organizací zastupujících zájmy domácností;

příslušných organizací zastupujících zájmy průmyslových odběratelů plynu, včetně výrobců elektřiny;

národního regulačního orgánu.

10. Regionální rozměr

Uveďte jakékoli vnitrostátní okolnosti a opatření relevantní pro zabezpečení dodávek, jež nejsou zahrnuty do předchozích částí plánu.

Uveďte, jak byly zohledněny případné připomínky obdržené v návaznosti na konzultace uvedené v čl. 8 odst. 2.

11.1. Výpočet N – 1 na úrovni rizikové skupiny, pokud se tak dohodly příslušné orgány rizikové skupiny

Vzorec N – 1

určení jediné největší plynárenské infrastruktury společného zájmu pro rizikovou skupinu;

výpočet vzorce N – 1 na úrovni rizikové skupiny;

uveďte případné metodiky a předpoklady používané pro výpočet parametrů ve vzorci N – 1 (např. Dmax) (pro podrobná vysvětlení použijte přílohy).

11.2. Mechanismus vypracovaný pro spolupráci

Popište mechanismus používaný pro spolupráci mezi členskými státy v příslušných rizikových skupinách, včetně vypracování přeshraničních opatření v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze.

Popište mechanismus používaný pro spolupráci s jinými členskými státy na koncipování a přijetí ustanovení nezbytných pro použití článku 13.

11.3. Preventivní opatření

Popište preventivní opatření, která jsou zavedena nebo mají být přijata v rizikové skupině nebo v důsledku regionálních dohod:

popište každé z preventivních opatření přijatých pro zjištěné riziko podle posouzení rizik, včetně popisu:

jejich dopadu na členské státy v rizikové skupině;

ii)

hospodářského dopadu, účinnosti a účelnosti;

iii)

jejich dopadu na životní prostředí;

iv)

důsledků pro zákazníky;

případně zahrňte:

—

opatření na zlepšení propojení mezi sousedními členskými státy,

—

opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek,

▼M3

—

opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity,

▼B

—

popište jiná opatření přijatá z důvodů jiných než posouzení rizik, ale s pozitivním dopadem na zabezpečení dodávek rizikové skupiny;

jsou-li použita netržní opatření (pro každé opatření):

odůvodněte, proč je opatření nezbytné (to jest proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření);

ii)

odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku);

iii)

předložte analýzu dopadů takového opatření:

—

odůvodněte, proč je opatření nezbytné (tj. proč nelze dosáhnout zabezpečení dodávek pomocí pouze tržních opatření),

—

odůvodněte, proč je opatření přiměřené (tj. proč je jiné než tržní opatření nejméně omezujícím prostředkem pro dosažení zamýšleného účinku),

—

předložte analýzu dopadů takového opatření:

na zabezpečení dodávek jiného členského státu;

na vnitrostátní trh;

na vnitřní trh;

vysvětlete míru, do jaké byla ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažována opatření v oblasti účinnosti, včetně opatření na straně poptávky;

vysvětlete míru, do jaké byly ke zvýšení zabezpečení dodávek zvažovány obnovitelné zdroje energie.

PŘÍLOHA VII

Šablona pro plán pro stav nouze

Obecné informace

Název příslušného orgánu odpovědného za přípravu tohoto plánu ( 23 )

1. Definice krizových úrovní

uveďte subjekt odpovědný za vyhlášení každé z krizových úrovní a postupy, kterými je nutné se při takových vyhlášeních v každém případě řídit;

pokud existují, zahrňte sem ukazatele nebo parametry používané ke zvážení, zda může událost vést k podstatnému zhoršení situace v oblasti dodávek plynu, a k rozhodnutí o vyhlášení určité krizové úrovně.

2. Opatření, která mají být přijata, dle krizové úrovně ( 24 )

2.1. Včasné varování

Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

iii)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;

iv)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

2.2. Výstraha

Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

iii)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládnutí situace na úrovni výstrahy;

iv)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

Popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy.

2.3. Stav nouze

stanovte seznam předem vymezených opatření na straně nabídky i poptávky pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření, a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky;

popište tržní opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

popište postup, kterým je nutné se řídit;

iii)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze;

iv)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry;

popište netržní opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

poskytněte posouzení nezbytnosti takového opatření ke zvládnutí krize, včetně míry jeho použití;

iii)

popište podrobně postup provádění opatření (např. co by vyvolalo zavedení tohoto opatření, kdo by přijal rozhodnutí);

iv)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze jako doplňku k tržním opatřením;

posuďte jiné účinky opatření;

vi)

odůvodněte soulad opatření s podmínkami stanovenými v čl. 11 odst. 6;

vii)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry;

popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy.

3. Zvláštní opatření pro elektřinu a dálkové vytápění

dálkové vytápění

uveďte stručně pravděpodobný dopad narušení dodávek plynu v odvětví dálkového vytápění;

ii)

uveďte opatření a kroky, které je třeba přijmout s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na dálkové vytápění. Případně uveďte, proč není přijetí zvláštních opatření vhodné;

dodávky elektřiny vyráběné z plynu

uveďte stručně pravděpodobný dopad narušení dodávek plynu v odvětví elektřiny;

ii)

uveďte opatření a kroky, které je třeba přijmout s cílem zmírnit možný dopad narušení dodávek plynu na odvětví elektřiny. Případně uveďte, proč není přijetí zvláštních opatření vhodné;

iii)

uveďte mechanismy nebo stávající ustanovení pro zajištění náležité koordinace, včetně výměny informací, mezi hlavními aktéry v odvětvích zemního plynu a elektřiny, zejména mezi provozovateli přepravní soustavy, při různých krizových úrovních.

4. Krizový manažer nebo skupina

Uveďte, kdo je krizový manažer, a vymezte jeho úlohu.

5. Úkoly a povinnosti jednotlivých aktérů

pro každou krizovou úroveň vymezte úkoly a povinnosti, včetně interakcí s příslušnými orgány a případně i s národním regulačním orgánem, pro:

plynárenské podniky;

ii)

průmyslové odběratele;

iii)

příslušné výrobce elektřiny;

pro každou krizovou úroveň vymezte úkoly a povinnosti pro příslušné orgány a subjekty, které byly úkoly pověřeny.

6. Opatření, jež se týkají nežádoucí spotřeby zákazníky, kteří nejsou chráněnými zákazníky

Popište zavedená opatření, jež mají v co nejširší míře a aniž by došlo k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy nebo vzniku nebezpečných situací zabránit, aby zákazníci, kteří nejsou chráněnými zákazníky, odebírali v případě stavu nouze dodávky plynu určené pro chráněné zákazníky. Uveďte povahu opatření (správní, technická atd.), hlavní aktéry a postupy, kterými je nutné se řídit.

7. Zkoušky stavu nouze

uveďte časový harmonogram pro simulaci reakce na stav nouze v reálném čase;

uveďte zapojené aktéry, postupy a konkrétní simulované scénáře s vysokým a středním dopadem.

Při aktualizacích plánu pro stav nouze popište stručně zkoušky provedené od předložení posledního plánu pro stav nouze a hlavní výsledky. Uveďte, která opatření byla v důsledku těchto zkoušek přijata.

8. Regionální rozměr

8.1. Opatření, která mají být přijata, dle krizové úrovně:

8.1.1. Včasné varování

Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

iii)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;

iv)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

8.1.2. Výstraha

Popište opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

popište postup, kterým je případně nutné se řídit;

iii)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zvládání dopadů jakékoli události nebo k předběžné přípravě na její výskyt;

iv)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

Popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy na úrovni výstrahy.

8.1.3. Stav nouze

Stanovte seznam předem vymezených opatření na straně nabídky i poptávky pro poskytnutí plynu v případě stavu nouze, včetně obchodních dohod mezi stranami zapojenými do těchto opatření, a případně mechanismů kompenzace pro plynárenské podniky.

Popište tržní opatření, která mají být v této fázi použita, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

popište postup, kterým je nutné se řídit;

iii)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze;

iv)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

Popište netržní opatření, která se plánují nebo mají být provedena ve stavu nouze, a pro každé opatření:

uveďte stručný popis opatření a hlavních zapojených aktérů;

ii)

poskytněte posouzení nezbytnosti takového opatření ke zvládnutí krize, včetně míry jeho použití;

iii)

popište podrobně postup provádění opatření (např. co by vyvolalo zavedení tohoto opatření, kdo by přijal rozhodnutí);

iv)

uveďte očekávaný přínos opatření ke zmírnění situace ve stavu nouze jako doplňku k tržním opatřením;

posuďte jiné účinky opatření;

vi)

odůvodněte soulad opatření s podmínkami stanovenými v čl. 11 odst. 6;

vii)

popište toky informací mezi zapojenými aktéry.

Popište povinnosti v oblasti podávání zpráv, které jsou plynárenským podnikům uloženy.

8.2. Mechanismy spolupráce

popište zavedené mechanismy pro spolupráci v rámci příslušných rizikových skupin a k zajištění náležité koordinace pro každou krizovou úroveň. Popište v míře, v jaké existují a nebyly uvedeny v bodu 2, rozhodovací postupy pro přiměřenou reakci na regionální úrovni na každé z krizových úrovní;

popište zavedené mechanismy pro spolupráci s jinými členskými státy mimo rizikové skupiny a pro koordinaci kroků pro každou krizovou úroveň.

8.3. Solidarita mezi členskými státy

popište ujednání dohodnutá mezi přímo propojenými členskými státy pro zajištění uplatňování zásady solidarity uvedené v článku 13;

případně popište ujednání dohodnutá mezi členskými státy, které jsou vzájemně propojené přes třetí zemi, pro zajištění uplatňování zásady solidarity uvedené v článku 13.

PŘÍLOHA VIII

Výčet netržních opatření v oblasti zabezpečení dodávek plynu

Při vypracovávání plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze zváží příslušný orgán použití tohoto orientačního a demonstrativního seznamu opatření pouze v případě stavu nouze:

opatření na straně nabídky:

—

použití strategického skladování plynu,

—

povinné využití zásob alternativních paliv (např. v souladu se směrnicí Rady 2009/119/ES ( 25 ),

—

povinné využití elektřiny vyrobené z jiných zdrojů než z plynu,

—

povinné zvýšení objemu těžby plynu,

—

povinné používání plynu ze skladovacích zařízení;

opatření na straně poptávky:

—

různé stupně povinného snižování odběru, včetně:

—

povinného přechodu na jiné palivo,

—

povinného využívání přerušitelných smluv, pokud se plně nevyužívají jako součást tržních opatření,

—

povinného cíleného snížení odběru.

PŘÍLOHA IX

Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) č. 994/2010	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 6	Článek 5
Článek 8	Článek 6
Článek 9	Článek 7
Článek 4	Článek 8
Článek 5	Článek 9
Článek 10	Článek 10
Článek 10	Článek 11
Článek 11	Článek 12
—	Článek 13
Článek 13	Článek 14
Článek 12	Článek 4
—	Článek 15
—	Článek 16
Článek 14	Článek 17
—	Článek 18
—	Článek 19
Článek 16	Článek 20
Článek 15	Článek 21
Článek 17	Článek 22
Příloha I	Příloha II
Článek 7	Příloha III
Příloha IV	Příloha I
—	Příloha IV
—	Příloha V
—	Příloha VI
—	Příloha VII
Příloha II	—
Příloha III	Příloha VIII
—	Příloha IX

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Propojené úkoly

Vazby
Typ vazby	Úkol
is related to	Imported: Verordnung (EU) 2017/1938 über Maßnahmen zur Gewährleistung der sicheren Gasversorgung (CELEX:02017R1938-20260622)

Builddate: 22.06.2026 00:00:00 -Doknr: CELEX:32017R1938
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/