+PŘÍLOHA V

PŘÍLOHA V

PRAVIDLA PRO VÝPOČET DOPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z BIOPALIV, BIOKAPALIN A REFERENČNÍCH FOSILNÍCH PALIV

A. TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PLATNÉ PRO BIOPALIVA, JSOU-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU V DŮSLEDKU ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Způsob výroby biopaliva	Úspory emisí skleníkových plynů - typizovaná hodnota	Úspory emisí skleníkových plynů - standardizované hodnota
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	67 %	59 %
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	77 %	73 %
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	73 %	68 %
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	79 %	76 %
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	58 %	47 %
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	71 %	64 %
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	48 %	40 %
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	55 %	48 %
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	40 %	28 %
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	69 %	68 %
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	47 %	38 %
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	53 %	46 %
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	37 %	24 %
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*))	67 %	67 %
Etanol z cukrové třtiny	70 %	70 %
Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl-ethyl-etheru (TAEE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Bionafta z řepky	52 %	47 %
Bionafta ze slunečnice	57 %	52 %
Bionafta ze sójových bobů	55 %	50 %
▼C1
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	33 %	20 %
▼B
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	51 %	45 %
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	88 %	84 %
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (**)	84 %	78 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	51 %	47 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	58 %	54 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	55 %	51 %
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	34 %	22 %
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	53 %	49 %
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	87 %	83 %
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (**)	83 %	77 %
Čistý rostlinný olej z řepky	59 %	57 %
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	65 %	64 %
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	63 %	61 %
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	40 %	30 %
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	59 %	57 %
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	98 %	98 %
() Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. (*) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (1), pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

B. ODHADOVANÉ TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ BIOPALIVA, KTERÁ NEBYLA V ROCE 2016 NA TRHU NEBO BYLA NA TRHU POUZE V ZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ, BYLA-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU V DŮSLEDKU ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Způsob výroby biopaliva	Úspor emisí skleníkových plynů - typizovaná hodnota	Úspor emisí skleníkových plynů - standardizované hodnota
Etanol z pšeničné slámy	85 %	83 %
▼C1
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	83 %	83 %
▼B
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	82 %	82 %
▼C1
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	83 %	83 %
▼B
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	82 %	82 %
▼C1
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	84 %	84 %
▼B
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	83 %	83 %
▼C1
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	84 %	84 %
▼B
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	83 %	83 %
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	89 %
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	89 %
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	89 %
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	89 %	89 %
Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-butyl(methyl)etheru (MTBE)	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

C. METODIKA

1. Emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin používaných v odvětví dopravy se vypočítají takto:

Emise skleníkových plynů z výroby a použití biopaliv se vypočítají z tohoto vzorce:

E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,

kde

E	=	celkové emise z používání daného paliva;
eec	=	emise z těžby nebo pěstování surovin;
el	=	anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;
ep	=	emise ze zpracování;
etd	=	emise z přepravy a distribuce;
eu	=	emise z používání daného paliva;
esca	=	úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
eccs	=	úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a
eccr	=	úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2.

Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu.

Emise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají ze vzorce pro biopaliva (E), který však musí být rozšířen o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení, takto:

zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla:

ii)

zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

kde

ECh,el

celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

ηel

elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

ηh

účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

iii)

v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

iv)

v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

kde

ECh,el

celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

ηel

elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

ηh

účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

Cel

podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1).

účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).

Účinnost Carnotova cyklu, Ch, pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

kde

teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;

„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění a chlazení;

„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

2. Emise skleníkových plynů z bioplynů a biokapalin se vyjádří takto:

emise skleníkových plynů z biopaliv, E, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva: g CO2eq/MJ.

emise skleníkových plynů z biokapalin, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny): g CO2eq/MJ.

Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. b)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení ( 32 ).

Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v g CO2eq/t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, g CO2eq/MJ, se vypočte takto ( 33 ):

kde

emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:

3. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv a biokapalin se vypočítají takto:

úspory emisí skleníkových plynů z biopaliv:

ÚSPORY = (EF(t) – EB )/EF(t),

kde

EB	=	celkové emise z biopaliva a
EF(t)	=	celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro dopravu;

úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z biokapalin:

ÚSPORY = (ECF(h&c,el,) – ECB(h&c,el)/ECF (h&c,el),

kde

ECB(h&c,el)

celkové emise z tepla nebo elektřiny; a

ECF(h&c,el)

celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvedené plyny hodnotí takto:

CO2	:	1
N2O	:	298
CH4	:	25

5. Emise pocházející z těžby nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z používaných regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.

▼M2

6. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě lepšího řízení zemědělství, esca, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin a jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek, například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy, přihlédne pouze tehdy, pokud nebude negativně ovlivněna biologická rozmanitost. Dále je nutné předložit spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů ( 34 ).

▼B

7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, ( 35 )

kde

el	=	anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech)). „Orná půda“ (1) a „trvalé kultury“ (2) se považují za jeden způsob využívání půdy;
CSR	=	zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;
CSA	=	zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;
P	=	produktivita plodiny (vyjádřená jako energie biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a
eB	=	bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.
(1) Orná půda, jak je vymezena IPCC. (2) Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.

8. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:

nebyla v lednu 2008 využívána k zemědělským nebo ani žádným jiným činnostem; a

je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.

Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).

9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.

10. Komise do 31. prosince 2020 přezkoumá pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě ( 36 ) vycházející z pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – svazku 4 a v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ( 37 ). Pokyny Komise slouží jako základ pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely této směrnice.

11. Emise ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

12. Emise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.

13. Emise z použitého paliva, eu, se pokládají u biopaliv a biokapalin za rovné nule.

Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (N2O a CH4) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu pro biokapaliny.

14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ( 38 ).

▼M2

15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb do 1. ledna 2036.

▼B

16. Pokud kogenerační jednotka – zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise – vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, Ch, použitím tohoto vzorce:

kde

teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp. teplo děleno ročním vstupem energie.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;

„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;

„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

17. V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.

▼M2

18. Pro účely výpočtů uvedených v bodu 17 se emise takto rozdělované počítají eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva. V případě biopaliv a biokapalin musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 17.

U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

Obecně platí, že emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně všech odpadů a zbytků uvedených v příloze IX, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.

▼B

19. V případě biopaliv se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva EF(t) = 94 g CO2eq/MJ.

V případě biokapalin používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(e) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ.

V případě biokapalin používaných k výrobě užitečného tepla a k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 použije hodnota referenčního fosilního paliva ECF(h&c) 80 g CO2eq/MJ.

D. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BIOPALIVA A BIOKAPALINY

Rozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „eec “ ve smyslu části C této přílohy, včetně emisí N2O z půdy

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z řepy cukrové	9,6	9,6
Etanol z kukuřice	25,5	25,5
Etanol z obilovin jiných než kukuřice	27,0	27,0
Etanol z cukrové třtiny	17,1	17,1
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Bionafta z řepky	32,0	32,0
Bionafta ze slunečnice	26,1	26,1
Bionafta ze sójových bobů	21,2	21,2
▼C1
Bionafta z palmového oleje	26,0	26,0
▼B
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	0	0
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*1)	0	0
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	33,4	33,4
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	26,9	26,9
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	22,1	22,1
▼C1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	27,3	27,3
▼B
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	0	0
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*1)	0	0
Čistý rostlinný olej z řepky	33,4	33,4
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	27,2	27,2
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	22,2	22,2
Čistý rostlinný olej z palmového oleje	27,1	27,1
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0	0
(*1) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

Rozložené standardizované hodnoty pro pěstování: „eec “ – pouze pro emise N2O z půdy (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise z pěstování v tabulce pro „eec “)

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z řepy cukrové	4,9	4,9
Etanol z kukuřice	13,7	13,7
Etanol z obilovin jiných než kukuřice	14,1	14,1
Etanol z cukrové třtiny	2,1	2,1
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Bionafta z řepky	17,6	17,6
Bionafta ze slunečnice	12,2	12,2
Bionafta ze sójových bobů	13,4	13,4
Bionafta z palmového oleje	16,5	16,5
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	0	0
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*1)	0	0
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	18,0	18,0
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	12,5	12,5
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	13,7	13,7
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje	16,9	16,9
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	0	0
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*1)	0	0
Čistý rostlinný olej z řepky	17,6	17,6
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	12,2	12,2
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	13,4	13,4
Čistý rostlinný olej z palmového oleje	16,5	16,5
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0	0
(*1) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

Rozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „ep “ ve smyslu části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	18,8	26,3
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	9,7	13,6
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	13,2	18,5
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	7,6	10,6
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	27,4	38,3
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	15,7	22,0
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	20,8	29,1
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	14,8	20,8
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	28,6	40,1
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,8	2,6
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	21,0	29,3
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	15,1	21,1
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	30,3	42,5
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,5	2,2
Etanol z cukrové třtiny	1,3	1,8
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Bionafta z řepky	11,7	16,3
Bionafta ze slunečnice	11,8	16,5
Bionafta ze sójových bobů	12,1	16,9
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	30,4	42,6
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	13,2	18,5
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	9,3	13,0
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2)	13,6	19,1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	10,7	15,0
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	10,5	14,7
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	10,9	15,2
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	27,8	38,9
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	9,7	13,6
Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje	10,2	14,3
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2)	14,5	20,3
Čistý rostlinný olej z řepky	3,7	5,2
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	3,8	5,4
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	4,2	5,9
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	22,6	31,7
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	4,7	6,5
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0,6	0,8
(1) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. (2) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

Rozložené standardizované hodnoty pouze pro extrakci oleje (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise ze zpracování v tabulce pro „ep “)

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Bionafta z řepky	3,0	4,2
Bionafta ze slunečnice	2,9	4,0
Bionafta ze sójových bobů	3,2	4,4
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	20,9	29,2
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	3,7	5,1
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	0	0
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*1)	4,3	6,1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	3,1	4,4
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	3,0	4,1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	3,3	4,6
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	21,9	30,7
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	3,8	5,4
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	0	0
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*1)	4,3	6,0
Čistý rostlinný olej z řepky	3,1	4,4
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	3,0	4,2
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	3,4	4,7
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	21,8	30,5
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	3,8	5,3
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0	0
(*1) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd “ ve smyslu části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,3	2,3
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,3	2,3
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,3	2,3
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,3	2,3
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,3	2,3
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,3	2,3
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,2	2,2
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,2	2,2
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,2	2,2
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,2	2,2
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	2,2	2,2
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,2	2,2
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,2	2,2
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	2,2	2,2
Etanol z cukrové třtiny	9,7	9,7
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Bionafta z řepky	1,8	1,8
Bionafta ze slunečnice	2,1	2,1
Bionafta ze sójových bobů	8,9	8,9
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	6,9	6,9
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	6,9	6,9
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	1,9	1,9
▼C1
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2)	1,6	1,6
▼B
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	1,7	1,7
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	2,0	2,0
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	9,2	9,2
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	7,0	7,0
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	7,0	7,0
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	1,7	1,7
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2)	1,5	1,5
Čistý rostlinný olej z řepky	1,4	1,4
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	1,7	1,7
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	8,8	8,8
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	6,7	6,7
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	6,7	6,7
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	1,4	1,4
(1) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. (2) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty v tabulce „Emise z přepravy a distribuce „etd “ ve smyslu části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6	1,6
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6	1,6
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6	1,6
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	1,6	1,6
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	1,6	1,6
Etanol z cukrové třtiny	6,0	6,0
Podíl terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE) z etanolu z obnovitelných zdrojů	Budou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Podíl terc-amyl(ethyl)etheru (TAEE) z etanolu z obnovitelných zdrojů	Budou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Bionafta z řepky	1,3	1,3
Bionafta ze slunečnice	1,3	1,3
Bionafta ze sójových bobů	1,3	1,3
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	1,3	1,3
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	1,3	1,3
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	1,3	1,3
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2)	1,3	1,3
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	1,2	1,2
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	1,2	1,2
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	1,2	1,2
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	1,2	1,2
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	1,2	1,2
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	1,2	1,2
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2)	1,2	1,2
Čistý rostlinný olej z řepky	0,8	0,8
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	0,8	0,8
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	0,8	0,8
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	0,8	0,8
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	0,8	0,8
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	0,8	0,8
(1) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. (2) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	30,7	38,2
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	21,6	25,5
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	25,1	30,4
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	19,5	22,5
Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	39,3	50,2
Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	27,6	33,9
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	48,5	56,8
Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	42,5	48,5
Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	56,3	67,8
Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	29,5	30,3
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)	50,2	58,5
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	44,3	50,3
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	59,5	71,7
Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (*1))	30,7	31,4
Etanol z cukrové třtiny	28,1	28,6
Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE	Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu
Bionafta z řepky	45,5	50,1
Bionafta ze slunečnice	40,0	44,7
Bionafta ze sójových bobů	42,2	47,0
▼C1
Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	63,3	75,5
Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	46,1	51,4
▼B
Bionafta z použitého kuchyňského oleje	11,2	14,9
▼C1
Živočišné tuky získané z produkce bionafty (*2)	15,2	20,7
▼B
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky	45,8	50,1
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic	39,4	43,6
Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů	42,2	46,5
▼C1
Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	62,1	73,2
Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	44,0	47,9
▼B
Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje	11,9	16,0
Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření (*2)	16,0	21,8
Čistý rostlinný olej z řepky	38,5	40,0
Čistý rostlinný olej ze slunečnic	32,7	34,3
Čistý rostlinný olej ze sójových bobů	35,2	36,9
▼C1
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)	56,4	65,5
Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)	38,5	40,3
▼B
Čistý olej z použitého kuchyňského oleje	2,0	2,2
(1) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. (2) Poznámka: týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.

E. ODHADOVANÉ ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO BUDOUCÍ PALIVA A BIOKAPALINY, KTERÉ NEBYLY V ROCE 2016 NA TRHU NEBO BYLY NA TRHU POUZE V ZANEDBATELNÉM MNOŽSTVÍ

Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „eec “ podle definice v části C této přílohy, včetně emisí N2O (včetně štěpkování odpadního dřeva nebo cíleně pěstovaných energetických dřevin)

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z pšeničné slámy	1,8	1,8
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	3,3	3,3
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,2	8,2
▼C1
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	3,3	3,3
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,2	8,2
▼B
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	3,1	3,1
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	7,6	7,6
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	3,1	3,1
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	7,6	7,6
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5	2,5
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5	2,5
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5	2,5
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,5	2,5
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

Rozložené standardizované hodnoty pro emise N2O z půdy (zahrnuté do rozložených standardních hodnot pro emise z pěstování v tabulce „eec “)

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z pšeničné slámy	0	0
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0	0
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	4,4	4,4
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0	0
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	4,4	4,4
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0	0
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	4,1	4,1
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0	0
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	4,1	4,1
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

Rozložené standardizované hodnoty pro zpracování: „ep “ ve smyslu části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z pšeničné slámy	4,8	6,8
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1	0,1
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1	0,1
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1	0,1
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	0,1	0,1
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0	0
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	0	0
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	0	0
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	0	0
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	0	0
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

Rozložené standardizované hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd “ ve smyslu části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z pšeničné slámy	7,1	7,1
▼C1
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	12,2	12,2
▼B
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,4	8,4
▼C1
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	12,2	12,2
▼B
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	8,4	8,4
▼C1
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	12,1	12,1
▼B
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	8,6	8,6
▼C1
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	12,1	12,1
▼B
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	8,6	8,6
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,7	7,7
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,9	7,9
DME vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,7	7,7
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	7,9	7,9
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z pšeničné slámy	1,6	1,6
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2	1,2
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2	1,2
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2	1,2
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	1,2	1,2
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	2,0	2,0
DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	2,0	2,0
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	2,0	2,0
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	2,0	2,0
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0	2,0
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0	2,0
DME vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0	2,0
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	2,0	2,0
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Etanol z pšeničné slámy	13,7	15,7
▼C1
Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	15,6	15,6
▼B
Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	16,7	16,7
▼C1
Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	15,6	15,6
▼B
Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischerovou-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení	16,7	16,7
▼C1
Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	15,2	15,2
▼B
Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	16,2	16,2
▼C1
Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení	15,2	15,2
▼B
Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení	16,2	16,2
Motorová nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	10,2	10,2
Benzin vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	10,4	10,4
Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	10,2	10,2
Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy	10,4	10,4
Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE	Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu

1. Přehled

Název	Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Builddate: 16.07.2024 00:00:00 -Doknr: CELEX:32018L2001
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/