Článek 2 Definice

„letištní službou řízení“ služba řízení letového provozu pro letištní provoz;

„leteckou informační službou“ či „AIS“ služba zřízená v rámci určené oblasti pokrytí, aby poskytovala letecké informace a údaje nezbytné pro bezpečnost, pravidelnost a efektivitu letecké navigace;

„agenturou“ Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví zřízená nařízením (EU) 2018/1139;

„poskytovateli letových navigačních služeb“ veškeré veřejné nebo soukromé subjekty, které poskytují jednu nebo více letových navigačních služeb pro všeobecný letový provoz;

„letovými navigačními službami“ či „ANS“ letové provozní služby; komunikační, navigační a přehledové služby (CNS) včetně služeb, které rozšiřují signály vysílané družicemi základních konstelací GNSS pro účely letecké navigace; meteorologické služby pro letový provoz (MET); letecké informační služby (AIS); a služby údajů o letovém provozu (ADS);

„službou řízení letového provozu“ služba poskytovaná za účelem:

„službami údajů o letovém provozu“ či „ADS“ služby spočívající ve shromažďování, agregaci a integraci provozních údajů od poskytovatelů přehledových služeb, poskytovatelů meteorologických služeb a leteckých informačních služeb a funkcí sítě a od jiných příslušných subjektů vytvářejících provozní údaje a poskytování zpracovaných údajů pro účely řízení letového provozu a uspořádání letového provozu;

„uspořádáním toku letového provozu“ či „ATFM“ funkce zřízená s cílem přispět k bezpečnému, řádnému a urychlenému toku letového provozu po celé dráze letu tím, že kapacita řízení letového provozu je v co největší míře využita a objem letového provozu odpovídá kapacitám oznámeným dotčenými poskytovateli letových provozních služeb;

„uspořádáním letového provozu“ či „ATM“ soubor palubních a pozemních funkcí a služeb, konkrétně letových provozních služeb, uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání toku letového provozu, včetně návrhu letových postupů, vyžadovaných pro zajištění bezpečného a hospodárného pohybu letadel během všech fází provozních činností;

„letovými provozními službami“ různé letové informační služby, pohotovostní služby, letové poradní služby, jakož i služby řízení letového provozu, konkrétně oblastní, přibližovací a letištní služby řízení letového provozu;

„blokem vzdušného prostoru“ vzdušný prostor stanovených rozměrů v prostoru a čase, sestávající z jedné nebo několika struktur vzdušného prostoru, v jehož rámci jsou poskytovány letové navigační služby;

„uspořádáním vzdušného prostoru“ plánovací a monitorovací funkce, jejímž prvořadým cílem je optimalizace využití dostupného vzdušného prostoru dynamickým sdílením času a v určitou dobu na základě krátkodobých potřeb rovněž rozdělováním vzdušného prostoru pro různé kategorie uživatelů vzdušného prostoru;

„strukturou vzdušného prostoru“ specifický objem vzdušného prostoru vymezený za účelem zajištění bezpečného a optimálního provozu letadel;

„uživateli vzdušného prostoru“ provozovatelé letadel provozovaných v souladu s pravidly všeobecného letového provozu;

„pohotovostní službou“ služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a asistence těmto organizacím podle potřeby;

„přibližovací službou řízení“ služba řízení letového provozu pro přilétající nebo odlétající řízené lety;

„oblastní službou řízení“ služba řízení letového provozu pro řízené lety v řízených oblastech;

„základní hodnotou“ hodnota určená za účelem stanovení výkonnostních cílů a odhadovaná za využití skutečných nákladů nebo skutečných jednotkových nákladů během roku předcházejícího začátku příslušného referenčního období;

„referenční skupinou“ skupina poskytovatelů letových provozních služeb s podobným provozním a ekonomickým prostředím;

„rozdělenou hodnotou“ hodnota získaná pro daného poskytovatele letových provozních služeb rozdělením výkonnostního cíle na úrovni Unie na podíly jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb, která slouží jako referenční hodnota pro posouzení souladu výkonnostního cíle stanoveného v návrhu plánu výkonnosti s výkonnostním cílem pro celou Unii;

„osvědčením“ osvědčení ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1139;

„společnou informační službou“ či „CIS“ služba spočívající v šíření statických a dynamických dat s cílem umožnit poskytování služeb U-space pro řízení provozu bezpilotních letadel;

„vzdušným prostorem U-space“ zeměpisná zóna pro bezpilotní systémy vymezená členskými státy, kde je provoz bezpilotních systémů povolen pouze s podporou služeb U-space;

„službou U-space“ služba založená na digitálních službách a automatizaci funkcí navržená tak, aby podporovala bezpečný, efektivní a zabezpečený přístup velkého počtu bezpilotních systémů do vzdušného prostoru U-space;

„poskytovatelem služeb U-space“ jakákoli právnická osoba poskytující služby U-space;

„komunikačními službami“ letecké pevné a mobilní služby, které umožňují komunikační spojení země–země, vzduch–země a vzduch–vzduch pro účely řízení letového provozu;

„složkami“ hmotné věci, např. technické vybavení, a nehmotné věci, např. programové vybavení, na kterých závisí interoperabilita Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN);

„řízenou oblastí“ řízený vzdušný prostor sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí;

„rozhodováním založeným na spolupráci“ proces, v němž se činí rozhodnutí na základě součinnosti a konzultace s příslušnými orgány členských států, stranami zapojenými do provozu a případně jinými subjekty, a jenž je zaměřen na dosažení konsensu;

„přeshraničními službami“ letové navigační služby zajišťované v určitém členském státě poskytovatelem služeb, který má hlavní místo podnikání v jiném členském státě;

„prohlášením“ pro účely uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb prohlášení ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2018/1139;

„navrhováním struktur vzdušného prostoru“ proces, který zajišťuje rozvoj a uplatňování moderních navigačních schopností a technologií, zdokonalení sítí leteckých tratí a související rozdělení na sektory, optimalizovaných struktur vzdušného prostoru a postupů ATM, které zvyšují kapacitu;

„oblastí zpoplatnění traťových navigačních služeb“ objem vzdušného prostoru od země zahrnující horní vzdušný prostor, kde jsou poskytovány traťové letové navigační služby a pro který je stanoven jediný nákladový základ;

„Eurocontrolem“ Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu, zřízená Mezinárodní úmluvou o spolupráci při zajišťování bezpečnosti leteckého provozu ze dne 13. prosince 1960;

„Evropskou sítí uspořádání letového provozu“ či „EATMN“ soubor systémů uvedených v příloze VIII bodě 3.1 nařízení (EU) 2018/1139, který umožňuje poskytování letových navigačních služeb v Unii včetně rozhraní na hranicích s třetími zeměmi;

„evropským hlavním plánem ATM“ plán schválený rozhodnutím Rady 2009/320/ES (18), ve znění pozdějších předpisů;

„pružným užíváním vzdušného prostoru“ koncepce uspořádání vzdušného prostoru, jak ji popsala ICAO, založená na základní zásadě, že vzdušný prostor by neměl být určen jako čistě civilní ani vojenský vzdušný prostor, nýbrž by měl být považován za kontinuum, v němž musí být v co největší míře uspokojeny všechny požadavky uživatelů;

„letovou informační službou“ služba poskytovaná za účelem podávání rad a informací užitečných pro bezpečné a efektivní provádění letů;

„návrhem letových postupů“ všechny úkoly spojené s návrhem postupu letu podle přístrojů;

„všeobecným letovým provozem“ veškerý pohyb civilních letadel a veškerý pohyb státních letadel (včetně vojenských, celních a policejních letadel), jestliže jsou tyto pohyby prováděny ve shodě s postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), zřízené Chicagskou úmluvou;

„pravidly pro let podle přístrojů“ či „IFR“ pravidla, která umožňují, aby s letadlem, které je vybaveno vhodným navigačním vybavením odpovídajícím trati, bylo létáno v souladu s platnými požadavky na letový provoz;

„pohyby letecké dopravy podle IFR za rok“ součet vzletů a přistání provedených podle pravidel IFR, vypočtený jako roční průměr za tři kalendářní roky předcházející roku, v němž má být předložen návrh plánu výkonnosti;

„interoperabilitou“ soubor funkčních, technických a provozních vlastností, které jsou předepsané pro systémy a složky Evropské sítě uspořádání letového provozu a pro postupy jejího provozování, aby se umožnil její bezpečný, plynulý a efektivní provoz;

„meteorologickými službami pro leteckou navigaci“ či „MET“ zařízení a služby, které poskytují meteorologické předpovědi, varování, hlášení a pozorování pro účely letové navigace, jakož i veškeré další meteorologické informace a údaje, které státy poskytují pro využití v letectví;

„příslušným vnitrostátním orgánem“ příslušný vnitrostátní orgán ve smyslu čl. 3 bodu 34 nařízení (EU) 2018/1139;

„vnitrostátním dozorovým orgánem“ vnitrostátní subjekt nebo subjekty pověřené členským státem úkoly podle tohoto nařízení;

„navigačními službami“ zařízení a služby, které poskytují letadlům informace k určování polohy a času;

„krizí sítě“ stav neschopnosti zajišťovat uspořádání letového provozu nebo letové navigační služby na požadované úrovni, který vede k zásadní ztrátě kapacity sítě, výrazné nerovnováze mezi kapacitou sítě a poptávkou nebo k zásadnímu selhání toku informací nebo integrity jedné nebo několika částí sítě po neobvyklé nebo nepředvídané situaci;

„manažerem struktury vzdušného prostoru“ subjekt pověřený v souladu s článkem 38 úkoly nezbytnými k tomu, aby mohl přispívat k výkonu funkcí sítě uvedených v článku 37;

„operačním plánem sítě“ či „NOP“ plán vypracovaný na základě procesu rozhodování založeném na spolupráci za účelem dosažení cílů funkcí sítě na provozní úrovni a přispění k výkonnostním cílům;

„strategickým plánem sítě“ či „NSP“ plán vypracovaný na základě procesu rozhodování založeném na spolupráci, kterým se řídí dlouhodobý rozvoj sítě;

„operačním letovým provozem“ všechny lety, které nesplňují ustanovení týkající se všeobecného letového provozu a pro něž stanovily pravidla a postupy příslušné vnitrostátní orgány;

„provozními údaji“ informace o všech fázích letu, které pro provozní účely požadují poskytovatelé letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného prostoru, provozovatelé letišť a ostatní dotčené subjekty;

„provozními uživateli“ civilní i vojenští uživatelé vzdušného prostoru, civilní i vojenští poskytovatelé letových navigačních služeb a provozovatelé letišť;

„plánem výkonnosti“ plán, jehož cílem je zlepšit výkonnost letových navigačních služeb a funkcí sítě;

„uvedením do provozu“ první provozní užití po počáteční instalaci nebo zdokonalení systému;

„sítí leteckých tratí“ síť specifických tratí pro usměrňování toku všeobecného letového provozu podle potřeb poskytování služeb řízení letového provozu;

„definiční fází SESAR“ fáze, která zahrnuje vytvoření a aktualizaci dlouhodobé vize projektu SESAR, související provozní koncepci umožňující zlepšení ve všech fázích letu, nezbytné zásadní provozní změny v EATMN a požadované priority vývoje a zavádění;

„zaváděcí fází SESAR“ po sobě jdoucí fáze industrializace a provádění, během nichž jsou prováděny tyto činnosti: standardizace, výroba a certifikace pozemního a leteckého vybavení a postupů nezbytných k provádění řešení SESAR (pro industrializaci zadávání zakázek na zařízení a systémy založené na řešeních SESAR a jejich instalace a uvádění do provozu, včetně souvisejících provozních postupů (pro provádění);

„vývojovou fází SESAR“ fáze, během níž jsou prováděny činnosti výzkumu, vývoje a ověřování zaměřené na vyvinutí vyspělých řešení SESAR;

„projektem SESAR“ projekt modernizace uspořádání letového provozu v Evropě, jehož cílem je poskytnout Unii vysoce výkonnou, standardizovanou a interoperabilní infrastrukturu uspořádání letového provozu a který sestává z inovačního cyklu, který zahrnuje definiční, vývojovou a zaváděcí fázi SESAR;

„řešením SESAR“ využitelný výstup vývojové fáze SESAR, který zavádí nové nebo zdokonalené standardizované a interoperabilní provozní postupy nebo technologie;

„přehledovými službami“ zařízení a služby, které jsou užívány k určení polohy letadel, aby se umožnil jejich bezpečný rozestup;

„systémem“ seskupení palubních a pozemních složek a zařízení v kosmickém prostoru, která zajišťují podporu letových navigačních služeb pro všechny fáze letu;

„oblastí zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb“ letiště nebo skupina letišť na území jednoho nebo několika členských států, kde jsou poskytovány letištní a přibližovací služby a pro něž je stanoven jediný nákladový základ a jediná jednotková sazba;

„zdokonalením“ každá úprava, která mění provozní vlastnosti systému;

„využíváním struktur vzdušného prostoru“ způsob, jakým jsou struktury vzdušného prostoru provozně využívány, na rozdíl od uspořádání vzdušného prostoru vymezeného v bodu 12.