Článek 14 Zřízení rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost

Zřizuje se rezerva EU pro kybernetickou bezpečnost, která má uživatelům uvedeným v odstavci 3 pomáhat na jejich žádost při reakci nebo při poskytování podpory reakci na významné kybernetické bezpečnostní incidenty, rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a incidenty obdobné rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentům a při zahajování obnovy po těchto incidentech.

Rezerva EU pro kybernetickou bezpečnost se skládá ze služeb určených k reakci od důvěryhodných poskytovatelů řízených bezpečnostních služeb vybraných v souladu s kritérii stanovenými v čl. 17 odst. 2. Rezerva EU pro kybernetickou bezpečnost může zahrnovat předem přislíbené služby. Předem přislíbené služby důvěryhodného poskytovatele řízených bezpečnostních služeb lze v případech, kdy tyto služby nejsou využívány k reakci na incidenty po dobu, na kterou jsou tyto služby předem přislíbeny, přeměnit na služby připravenosti související s předcházením incidentům a reakcí na ně. Rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost lze použít na žádost ve všech členských státech, orgánech, institucích a jiných subjektech Unie a ve třetích zemích přidružených k programu Digitální Evropa uvedených v čl. 19 odst. 1.

Uživateli služeb poskytovaných z rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost jsou:

Celkovou odpovědnost za provádění rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost nese Komise. Komise určí v koordinaci se skupinou NIS priority a vývoj rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost v souladu s požadavky uživatelů uvedených v odstavci 3, dohlíží na její provádění a zajišťuje doplňkovost, jednotnost, součinnost a vazby s dalšími podpůrnými akcemi podle tohoto nařízení, jakož i s jinými opatřeními a programy Unie. Tyto priority se přezkoumávají a případně revidují každé dva roky. Komise o těchto prioritách a jejich revizi informuje Evropský parlament a Radu.

Aniž je dotčena celková odpovědnost Komise za provádění rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost uvedená v odstavci 4 tohoto článku a s výhradou dohody o přiznání příspěvku ve smyslu čl. 2 bodu 19 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, svěří Komise zcela nebo zčásti provoz a správu rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost agentuře ENISA. Aspekty, které nejsou svěřeny agentuře ENISA, podléhají i nadále přímému řízení ze strany Komise.

Agentura ENISA provádí alespoň každé dva roky mapování služeb, které uživatelé uvedení v odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku potřebují. Mapování zahrnuje také dostupnost těchto služeb, a to i od právnických osob usazených nebo považovaných za usazené v členských státech a řízenými členskými státy nebo státními příslušníky členských států. Při mapování jejich dostupnosti posuzuje agentura ENISA dovednosti a kapacity pracovníků v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii, které jsou relevantní pro cíle rezervy EU pro kybernetickou bezpečnost. Při provádění mapování provádí agentura ENISA konzultace se skupinou pro spolupráci NIS, sítí EU-CyCLONe, s Komisí a případně s interinstitucionálním výborem pro kybernetickou bezpečnost zřízeným podle článku 10 nařízení (EU, Euratom) 2023/2841. Při mapování dostupnosti služeb provádí agentura ENISA konzultace rovněž s příslušnými relevantními stranami z průmyslového odvětví zaměřující se na kybernetickou bezpečnost, včetně poskytovatelů řízených bezpečnostních služeb. Poté, co informuje Radu a provede konzultace se sítí EU-CyCLONe, s Komisí a případně s vysokým představitelem, vypracuje agentura ENISA podobné mapování s cílem zjistit potřeby uživatelů uvedených v odst. 3 písm. c) tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním druhů a počtu služeb určených k reakci požadovaných pro rezervu EU pro kybernetickou bezpečnost. Při přípravě těchto aktů v přenesené pravomoci zohlední Komise mapování uvedené v odstavci 6 tohoto článku a může si vyměňovat rady a spolupracovat se skupinou pro spolupráci NIS a s agenturou ENISA.