+PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA II

Kritéria platná pro hliníkový šrot

Kritéria

Požadavky na vlastní kontrolu

1.   Kvalita šrotu

1.1

Šrot se třídí podle specifikace zákazníka, průmyslové specifikace nebo podle normy pro přímé použití ve výrobě kovů či kovových předmětů prostřednictvím rafinace nebo přetavování.

Každou dodávku třídí kvalifikovaní zaměstnanci.

1.2

Celkové množství cizích látek činí ≤ 5 % hmotnosti nebo výtěžnost kovu činí ≥ 90 %.

Cizími látkami jsou:

1)

kovy kromě hliníku a slitin hliníku;

2)

nekovové látky jako zemina, prach, izolační materiály a sklo;

3)

hořlavé nekovové látky jako pryž, plasty, textilie, dřevo a jiné chemické nebo organické látky;

4)

větší kusy (o velikosti cihly), které nevedou elektřinu, jako jsou pneumatiky, trubky naplněné cementem, dřevo či beton nebo

5)

zbytky vznikající při tavení hliníku a slitin hliníku, zahřívání, úpravách povrchu (včetně čištění plamenem), broušení, řezání, svařování, řezání plamenem, jako jsou struska, okuje, pěna, prach z filtru plynu, brusný prach, kaly.

Výrobce hliníkového šrotu musí ověřovat shodu a sledovat za tím účelem množství cizích látek nebo určovat výtěžnost kovu.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky.

V přiměřených časových odstupech (nejméně každých 6 měsíců) bude u každé třídy hliníkového šrotu proveden rozbor reprezentativních vzorků, který určí celkové množství cizích látek nebo výtěžnost kovu.

Reprezentativní vzorky budou odebírány v souladu s postupy odebírání vzorků, které popisuje norma EN 13920 (1).

Celkové množství cizích látek po vytřídění hliníkových kovových kusů a předmětů a jejich odloučení od kusů a předmětů z cizích látek, a to buď ručním tříděním, nebo jiným způsobem (za použití magnetu nebo na základě hustoty), bude změřeno vážením.

Výtěžnost kovu bude změřena v souladu s tímto postupem:

1)

určení hmotnosti (m1) po odstranění a určení vlhkosti (v souladu s bodem 7.1 normy EN 13920-1:2002);

2)

odstranění a určení volného železa (v souladu s bodem 7.2 normy EN 13920-1:2002);

3)

určení hmotnosti kovu po jeho vytavení a ztuhnutí (m2) podle postupu určování výtěžnosti kovu v souladu s bodem 7.3 normy EN 13920-1:2002;

4)

výpočet výtěžnosti kovu m [%] = (m2/m1) × 100.

Jak často je třeba provádět rozbor reprezentativních vzorků, se stanoví na základě těchto faktorů:

1)

předpokládaný vzorec variability (vyplývající například z předchozí historie výsledků);

2)

riziko proměnlivosti kvality vlastní danému druhu odpadu používaného jako vstupního materiálu pro proces využití a riziko proměnlivosti při provedení postupů uplatňovaných při jeho zpracování;

3)

přesnost vlastní dané metodě monitorování a

4)

do jaké míry se výsledky blíží limitním hodnotám platným pro celkové množství cizích látek nebo výtěžnost kovu.

1.3

Šrot nesmí obsahovat PVC v podobě povlaků, barev, plastů.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky.

1.4

Šrot nesmí obsahovat žádné viditelné stopy oleje, olejových emulzí, mazadla či vazelíny, leda v zanedbatelném množství, takže nebude odkapávat.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky, při které se zaměří na místa, kde by mohlo s největší pravděpodobností docházet k odkapávání oleje.

1.5

Radioaktivita: vnitrostátní ani mezinárodní pravidla týkající se postupů monitorování a reakce v případě radioaktivního kovového šrotu nevyžadují žádnou reakci.

Tímto požadavkem nejsou dotčeny základní standardy týkající se ochrany zdraví zaměstnanců a veřejnosti, které byly přijaty v aktech podle kapitoly III Smlouvy o Euratomu, zejména směrnice Rady 96/29/Euratom (2).

Kvalifikovaní zaměstnanci sledují radioaktivitu každé dodávky. Ke každé dodávce bude vystaveno potvrzení vydané v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními pravidly týkajícími se postupů monitorování a reakce v případě radioaktivního kovového šrotu. Toto potvrzení může být součástí ostatní dokumentace pořízené k příslušné dodávce.

1.6

Šrot nesmí vykazovat žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES. Šrot musí dodržovat limity koncentrací, které stanoví rozhodnutí Komise 2000/532/ES (3), a nesmí překročit limity koncentrací, které stanoví příloha IV nařízení (ES) č. 850/2004 (4).

Vlastnosti jednotlivých prvků obsažených ve slitinách hliníku nejsou z hlediska tohoto požadavku podstatné.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky. Vznikne-li při vizuální prohlídce podezření, že by dodávka mohla mít nebezpečné vlastnosti, budou přijata příslušná další monitorovací opatření, jako je odebrání vzorků a jejich testování v případě potřeby.

Zaměstnanci musí absolvovat školení o možných nebezpečných vlastnostech souvisejících s hliníkovým šrotem a o složkách materiálů a znacích, které umožňují rozpoznání těchto nebezpečných vlastností.

Postup uplatňovaný při identifikaci nebezpečných látek musí být dokumentován v rámci systému řízení kvality.

1.7

Šrot nesmí obsahovat žádné tlakové, uzavřené či nedostatečně otevřené nádoby, které by mohly v tavicí peci způsobit výbuch.

Kvalifikovaní zaměstnanci provedou vizuální prohlídku každé dodávky.

2.   Odpad používaný jako vstupní materiál při procesu využití

2.1

Jako vstupní materiál pro proces využití lze použít pouze odpad obsahující využitelný hliník nebo slitiny hliníku.

2.2

Nebezpečný odpad nelze použít jako vstupní materiál, není-li doloženo, že byly uplatněny postupy a techniky uvedené v oddíle 3 této přílohy, kterých se používá k eliminaci všech nebezpečných vlastností.

2.3

Jako vstupní materiál nelze používat tyto druhy odpadu:

a)

piliny a třísky obsahující kapaliny, jako jsou oleje či olejové emulze, a

b)

sudy a nádrže, vyjma zařízení pocházejícího z vozidel s ukončenou životností, které obsahují nebo obsahovaly oleje či barvy.

Vstupní kontrolu veškerého přijímaného odpadu (na základě vizuální prohlídky) a průvodní dokumentace provádějí kvalifikovaní zaměstnanci, kteří jsou vyškoleni k tomu, aby byli schopni poznat odpad, který nevyhovuje kritériím stanoveným v tomto oddíle.

3.   Postupy a techniky zpracování

3.1

Hliníkový šrot musí být vytříděn již u zdroje nebo během sběru a uložen na odděleném místě nebo musí dojít ke zpracování vstupujícího odpadu, aby byl hliníkový šrot oddělen od nekovových a nehliníkových kovových složek.

3.2

Musí být dokončeny veškeré mechanické úpravy (jako řezání, stříhání, šrédování či drcení; třídění, dělení, čištění, odstraňování příměsí a vyprazdňování nádob) nezbytné k přípravě kovového šrotu, aby jej bylo možné bez dalších úprav použít jako vstupní materiál pro jeho konečné zpracování.

3.3

Na odpad obsahující nebezpečné složky se vztahují tyto zvláštní požadavky:

a)

Vstupní materiály, které pocházejí z vyřazených elektrických či elektronických zařízení či vozidel s ukončenou životností, musí být zpracovány všemi postupy, které vyžaduje článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES (5) a článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES (6).

b)

Chlorfluoruhlovodíky (freony) obsažené ve vyřazených zařízeních musí být zachyceny postupem schváleným příslušnými orgány.

c)

Kabely musí být holé nebo nasekané na kusy. Pokud kabel obsahuje organické povlaky (z plastů), musí být tyto povlaky odstraněny v souladu s nejlepšími technikami, které lze použít.

d)

Sudy a nádrže musí být vyprázdněny a vyčištěny.

e)

Nebezpečné látky nacházející se v odpadu, který není zmíněn v písmenu a), musí být důkladně odstraněny postupem, který byl schválen příslušným orgánem.

 

(1)  EN 13920-1:2002; Hliník a slitiny hliníku – Odpad – Část 1: Všeobecné požadavky, odběr vzorků a zkoušky; CEN 2002.

(2)   Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.

(3)   Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3.

(4)   Úř. věst. L 229, 30.4.2004, s. 1.

(5)   Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24.

(6)   Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy