PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/2902 ze dne 20. listopadu 2024, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, pokud jde o podávání zpráv o tokenech vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenech denominovaných v měně, která není úřední měnou členského státu (Text s významem pro EHP)

(1)

Pro účely podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2023/1114 by vydavatelé měli sdělit počet držitelů v členění podle místa, kde se držitelé nachází, a v rámci tohoto místa počet držitelů virtuálních peněženek a počet držitelů nehostovaných peněženek nebo držitelů jiných typů adres distribuovaného registru, které se používají pro účely vypořádání a nejsou ovládány držitelem nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy. V rámci těchto dvou kategorií držitelů peněženek, tj. držitelů virtuálních a nehostovaných peněženek, by vydavatelé měli uvést v dodatečném členění počet retailových držitelů. Všechna tato členění jsou pro příslušné orgány nezbytná, neboť informace o koncentraci držitelů a o objemech pro retailové držitele jsou důležité pro orgány dohledu, aby mohly splnit cíle nařízení (EU) 2023/1114 a zajistit řádné fungování trhů kryptoaktiv, integritu trhu a finanční stabilitu v Unii, jakož i ochranu držitelů kryptoaktiv, zejména retailových držitelů. Poskytnuté informace v členění podle místa, kde se držitelé nachází, by měly být rovněž použity k určení, které příslušné orgány budou splňovat podmínky pro členství v kolegiu podle čl. 119 odst. 2 písm. l) nařízení (EU) 2023/1114, a to podle kritérií uvedených v nařízení v přenesené pravomoci [C(2024) 6911] (2).

(2)

Pro účely podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2023/1114 a k zajištění řádného dohledu nad požadavky na rezervu aktiv podle článků 36 a 38 uvedeného nařízení, nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví regulační technické normy přijaté podle čl. 36 odst. 4 nařízení (EU) 2023/1114, a nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví regulační technické normy přijaté podle čl. 38 odst. 5 nařízení (EU) 2023/1114, by vydavatelé měli uvést výši rezervy aktiv v členění, které odráží hodnotu a složení rezervy aktiv, včetně opatření k řízení likvidity.

(3)

V souladu s čl. 22 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2023/1114 jsou transakcemi, které mají být vykazovány podle čl. 22 odst. 1 písm. c) a d) nařízení (EU) 2023/1114, pouze transakce, které vedou ke změně fyzické nebo právnické osoby oprávněné nakládat s tokenem vázaným na aktiva, přičemž zahrnuty jsou transakce vypořádané v distribuovaném registru (transakce v řetězci) a transakce vypořádané mimo distribuovaný registr (transakce mimo řetězec). Kromě toho je pojem „transakce“ uvedený v čl. 22 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení nezávislý na typu peněženky, kterou původce nebo příjemce používá k odeslání nebo přijetí transakce. V souladu s tím by požadavky na podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. c) a d) uvedeného nařízení měly zahrnovat transakce mezi virtuálními peněženkami a transakce mezi virtuální peněženkou na jedné straně a nehostovanou peněženkou nebo jinými typy adres distribuovaného registru, které nejsou ovládány držitelem tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, na straně druhé. Kromě toho by se požadavek na podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2023/1114 měl vztahovat i na transakce mezi nehostovanými peněženkami a mezi nehostovanými peněženkami a jinými typy adres distribuovaného registru, které nejsou ovládány držitelem tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy. Vzhledem k tomu, že vydavatelé mají omezené informace o držitelích, kteří se těchto transakcí účastní, nelze v některých případech určit, zda se jedná o transakce, které mají být oznámeny podle čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení. Aby proto bylo možné získat co nejpřesnější informace o těchto transakcích, měl by požadavek na podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení zahrnovat také informace o převodech mezi nehostovanými peněženkami a mezi nehostovanými peněženkami a jinými typy adres distribuovaného registru, které se používají pro účely vypořádání a nejsou ovládány držitelem tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy. Protože transakce jsou podmnožinou převodů, tyto dodatečné informace o převodech mezi nehostovanými peněženkami a mezi nehostovanými peněženkami a jinými typy adres distribuovaného registru, které nejsou ovládány držitelem tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, by mohly být použity jako zástupný indikátor a poskytnout užitečné informace o počtu a hodnotě transakcí mezi nehostovanými peněženkami a mezi nehostovanými peněženkami a jinými typy adres distribuovaného registru, které nejsou ovládány držitelem tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(4)

Pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2023/1114 by vydavatelé měli poskytovat informace o transakcích v členění podle zeměpisného rozložení, tedy podle zemí držitelů, kteří se transakcí účastní. Toto členění má poskytnout užitečné informace o koncentraci transakcí pro příslušné orgány vykonávající dohled. Poskytnuté informace v členění podle zemí transakcí budou rovněž použity k určení toho, které příslušné orgány budou splňovat podmínky pro členství v kolegiu podle článku 119 nařízení (EU) 2023/1114, jak je stanoveno v nařízení v přenesené pravomoci [C(2024) 6911]. Toto členění se nevyžaduje u transakcí a převodů mezi nehostovanými peněženkami nebo mezi nehostovanými peněženkami a jinými typy adres distribuovaného registru, které nejsou ovládány držitelem tokenu vázaného na aktiva nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to z důvodu omezených informací, které mají vydavatelé o držitelích účastnících se takových transakcí a převodů.

(5)

Aby byl rámec pro podávání zpráv účinný, měl by zahrnovat referenční data vykazování a lhůty pro zasílání zpráv, které zajistí řádné a včasné sdílení údajů tak, aby se údaje vztahovaly ke stejnému období a byly předávány ve stejnou dobu u všech vykazujících subjektů a aby umožňovaly srovnatelnost údajů mezi vydavateli a příslušnými orgány, a to za použití standardizovaných formátů a vzorů.

(6)

Kontinuita podávání zpráv by měla být zajištěna v případech, kdy by dočasné změny emisní hodnoty tokenů způsobily, že by tato hodnota klesla pod prahovou hodnotu uvedenou v čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2023/1114. Je proto nutné vyžadovat podávání zpráv po delší dobu, aby se potvrdilo, zda pokles pod prahovou hodnotu je dočasný. Nebude to mít na vydavatele žádný dopad, protože již budou mít zavedeny systémy podávání zpráv.

(7)

Pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2023/1114 by některé informace, které by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli poskytovat vydavatelům, mohly zahrnovat osobní údaje, pokud se týkají fyzických osob. Mezi tyto údaje patří celá jména doplněná o vnitrostátní identifikační čísla, oficiální daňová registrační čísla nebo čísla pasu. Shromažďování těchto osobních údajů je v tomto případě nezbytné k dosažení cílů nařízení (EU) 2023/1114, neboť bez těchto informací by vydavatelé nemohli určit přesný počet držitelů tokenu vázaného na aktiva a docházelo by ke dvojímu započítávání držitelů, kteří mají více účtů u různých poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Tyto nepřesné údaje by vedly ke zkreslení informací o počtu držitelů tokenu vázaného na aktiva, které jsou oznamovány příslušným orgánům, čímž by byl ztížen řádný dohled ze strany příslušných orgánů. Z toho vyplývá, že neexistuje jiný způsob, jak ve zprávách přesně zohlednit informace o držitelích tokenů vázaných na aktiva, a že obvyklá opatření pro omezení nebo ochranu sdílení osobních údajů, jako je pseudonymizace, nelze v tomto případě použít.

(8)

Pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2023/1114 by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli vydavateli poskytnout také veřejné adresy distribuovaného registru, které používají pro provádění převodů jménem svých zákazníků. Tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby byli vydavatelé schopni určit, které transakce registrované v distribuovaném registru probíhají mezi nehostovanými peněženkami, a vykazovat tyto transakce v rámci oznamovací povinnosti.

(9)

Aby bylo zajištěno, že informace oznámené příslušnému orgánu jsou správné a úplné, měli by mít vydavatelé zavedeny systémy a postupy, které jim umožní porovnat údaje získané od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2023/1114. Tyto systémy a postupy by také měly vydavateli umožnit porovnat údaje vykázané poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy s údaji, které má vydavatel k dispozici z jiných zdrojů, včetně případných transakčních údajů dostupných v distribuovaném registru.

(10)

Vydavatelé by měli ve svých interních zásadách zavést maximální dobu uchovávání osobních údajů jednotlivých držitelů, které sdílejí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy. S ohledem na cíl zajistit plnění oznamovacích povinností podle čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2023/1114 by tato maximální doba uchovávání neměla překročit pět let od data získání osobních údajů.

(11)

Toto nařízení by se mělo obdobně vztahovat i na elektronické peněžní tokeny denominované v měně, která není úřední měnou členského státu, vzhledem k tomu, že článek 22 nařízení (EU) 2023/1114 se vztahuje na elektronické peněžní tokeny denominované v takové měně.

(12)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 16. července 2024.

(13)

V zájmu sladění s datem použitelnosti nařízení (EU) 2023/1114 ve vztahu k poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy by mělo být datum použitelnosti tohoto nařízení odloženo.

(14)

Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(15)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),