Czech - European Union - Environment -

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Text s významem pro EHP)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/841

ze dne 30. května 2018

o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU

(Text s významem pro EHP)

1. Ülevaade

Preamble: 1

▼M2

Článek 1 Předmět

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanovují pravidla týkající se:

závazků členských států týkající se odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (společně dále jen „LULUCF“), které přispívají k dosažení cílů Pařížské dohody a k naplňování cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro období 2021–2025;

započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví LULUCF a kontroly dodržování závazků uvedených v písmeni a) na období 2021–2025 ze strany členských států;

cíle Unie na rok 2030 týkajícího se čistého pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF;

cílů členských států pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF na období 2026–2030.

Článek 2 Oblast působnosti

Oblast působnosti

Článek 3 Definice

Definice

Článek 4 Závazky a cíle

Závazky a cíle

Článek 5 Obecná pravidla započítávání

Obecná pravidla započítávání

Článek 6 Započítávání zalesněné půdu a odlesněné půdy

Započítávání zalesněné půdu a odlesněné půdy

Článek 7 Započítávání obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvin a obhospodařovaných mokřadů

Započítávání obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvin a obhospodařovaných mokřadů

Článek 8 Započítávání pro obhospodařovanou lesní půdu

Započítávání pro obhospodařovanou lesní půdu

Článek 9 Započítávání výrobků z vytěženého dřeva

Započítávání výrobků z vytěženého dřeva

Článek 10 Započítávání přírodních škodlivých činitelů

Započítávání přírodních škodlivých činitelů

Článek 11 Flexibilita a správa

Flexibilita a správa

Článek 12 Obecná flexibilita

Obecná flexibilita

Článek 13 Flexibilita obhospodařované lesní půdy

Flexibilita obhospodařované lesní půdy

Článek 13a Dodatečná kompenzace

Dodatečná kompenzace

Článek 13b Mechanismus využívání půdy pro období 2026–2030

Mechanismus využívání půdy pro období 2026–2030

Článek 13c Správa

Článek 13c

Správa

Pokud Komise na základě komplexního přezkumu provedeného v roce 2032 zjistí, že s přihlédnutím k flexibilitě použité podle článků 12 a 13b není splněn rozpočet na roky 2026 až 2029 uvedený v čl. 4 odst. 4, k množství čistých emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem v roce 2030 na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.

Článek 13d Nápravná opatření

Nápravná opatření

Článek 14 Kontrola souladu

Kontrola souladu

Článek 15 Registr

Registr

Článek 16 Výkon přenesené pravomoci

Výkon přenesené pravomoci

Článek 16a Postup projednávání ve výboru

Postup projednávání ve výboru

Článek 17 Přezkum

Přezkum

Článek 18 Změny nařízení (EU) č. 525/2013

Článek 18

Změny nařízení (EU) č. 525/2013

Nařízení (EU) č. 525/2013 se mění takto:

V článku 7 se odstavec 1 mění takto:

vkládá se nové písmeno, které zní:

„da)

od roku 2023 své emise a pohlcení, na něž se vztahuje článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ( 6 ) v souladu s metodikami stanovenými v příloze IIIa tohoto nařízení;

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Členský stát může požádat Komisi o udělení výjimky z písmene da) prvního pododstavce, chce-li použít jinou metodiku, než která je stanovena v příloze IIIa, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout včas tak, aby mohlo být zlepšení zohledněno v inventurách skleníkových plynů za období 2021–2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly v porovnání s přínosy plynoucími z jejího uplatňování za účelem zlepšení započítávání emisí a jejich pohlcování neúměrně vysoké vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování z příslušných zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí této výjimky využít, podají Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou, do kdy by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, nebo navrhovanou alternativní metodiku nebo obojí, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise si může vyžádat, aby jí byly v konkrétní přiměřené lhůtě předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, výjimku udělí. Pokud Komise žádost zamítne, své rozhodnutí odůvodní.“.

V čl. 13 odst. 1 písm. c) se doplňuje nový bod, který zní:

„viii)

od roku 2023 informace o vnitrostátních politikách a opatřeních provedených za účelem plnění jejich povinností podle nařízení (EU) 2018/841 a informace o dalších plánovaných vnitrostátních politikách a opatřeních k omezení emisí skleníkových plynů nebo zvýšení propadů nad rámec jejich závazků podle uvedeného nařízení;“.

V čl. 14 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ba)

od roku 2023 celkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů a pohlcení, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/841“.

Vkládá se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA IIIA
Metodiky monitorování a vykazování podle čl. 7 odst. 1 písm. da)
Přístup č. 3: Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
Metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
Členské státy se vybízejí, aby uplatňovaly metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.“.

Článek 19 Změna rozhodnutí č. 529/2013/EU

Článek 19

Změna rozhodnutí č. 529/2013/EU

Rozhodnutí č. 529/2013/EU se mění takto:

V čl. 3 odst. 2 se první pododstavec zrušuje.

V článku 6 se odstavec 4 zrušuje.

Článek 20 Vstup v platnost

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

SKLENÍKOVÉ PLYNY A ZÁSOBNÍKY UHLÍKU

Skleníkové plyny podle článku 2:

oxid uhličitý (CO2);

methan (CH4);

oxid dusný (N2O)

Tyto skleníkové plyny se vyjadřují v tunách ekvivalentu CO2 podle nařízení (EU) č. 525/2013.

▼M2

Zásobníky uhlíku podle čl. 5 odst. 4:

živá biomasa;

odpad ( 7 );

mrtvá dřevní hmota 1 ;

neživá organická hmota ( 8 );

minerální půdy;

organické půdy;

výrobky z vytěženého dřeva v kategoriích započítávání využití půdy „zalesněná půda“ a „obhospodařovaná lesní půda.

▼B

PŘÍLOHA II

PARAMETRY PRO MINIMÁLNÍ HODNOTY PRO VELIKOST PLOCHY, KORUNOVÝ ZÁPOJ STROMŮ A VÝŠKU STROMŮ

Členský stát	Plocha (ha)	Korunový zápoj stromů (%)	Výška stromu (m)
Belgie	0,5	20	5
Bulharsko	0,1	10	5
Česká republika	0,05	30	2
Dánsko	0,5	10	5
Německo	0,1	10	5
Estonsko	0,5	30	2
Irsko	0,1	20	5
Řecko	0,3	25	2
▼M2
Španělsko	1,0	20 Po předložení inventury skleníkových plynů v roce 2028: 10	3
▼B
Francie	0,5	10	5
Chorvatsko	0,1	10	2
Itálie	0,5	10	5
Kypr	0,3	10	5
Lotyšsko	0,1	20	5
Litva	0,1	30	5
Lucembursko	0,5	10	5
Maďarsko	0,5	30	5
Malta	1,0	30	5
Nizozemsko	0,5	20	5
Rakousko	0,05	30	2
Polsko	0,1	10	2
Portugalsko	1,0	10	5
Rumunsko	0,25	10	5
▼M2
Slovinsko	0,25	10	5
▼B
Slovensko	0,3	20	5
▼M2
Finsko	0,25	10	5
▼B
Švédsko	0,5	10	5
▼M2 —————

▼M2

PŘÍLOHA IIa

Cíl Unie (sloupec D), průměrné údaje z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018 (sloupec B) a vnitrostátní cíle členských států (sloupec C) podle čl. 4 odst. 3, jichž má být dosaženo do roku 2030

A	B	C	D
Členský stát	Průměrné údaje z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018 (v kilotunách ekvivalentu CO2) předložené v roce 2020	Cíle členských států na rok 2030 (v kilotunách ekvivalentu CO2)	Hodnota čistého pohlcení skleníkových plynů (v kilotunách ekvivalentu CO2) v roce 2030 předložená v roce 2020 (sloupec B a C)
Belgie	–1 032	–320	–1 352
Bulharsko	–8 554	–1 163	–9 718
Česká republika	–401	–827	–1 228
Dánsko	5 779	–441	5 338
Německo	–27 089	–3 751	–30 840
Estonsko	–2 112	–434	–2 545
Irsko	4 354	–626	3 728
Řecko	–3 219	–1 154	–4 373
Španělsko	–38 326	–5 309	–43 635
Francie	–27 353	–6 693	–34 046
Chorvatsko	–4 933	–593	–5 527
Itálie	–32 599	–3 158	–35 758
Kypr	–289	–63	–352
Lotyšsko	–6	–639	–644
Litva	–3 972	–661	–4 633
Lucembursko	–376	–27	–403
Maďarsko	–4 791	–934	–5 724
Malta	4	–2	2
Nizozemsko	4 958	–435	4 523
Rakousko	–4 771	–879	–5 650
Polsko	–34 820	–3 278	–38 098
Portugalsko	–390	–968	–1 358
Rumunsko	–23 285	–2 380	–25 665
Slovinsko	67	–212	–146
Slovensko	–6 317	–504	–6 821
Finsko	–14 865	–2 889	–17 754
Švédsko	–43 366	–3 955	–47 321
EU 27 / Unie	–267 704	–42 296	–310 000

▼B

PŘÍLOHA III

REFERENČNÍ ROKY NEBO OBDOBÍ PRO ÚČELY VÝPOČTU STROPU PODLE ČL. 8 ODST. 2

Členský stát	Referenční rok/období
Belgie	1990
Bulharsko	1988
Česká republika	1990
Dánsko	1990
Německo	1990
Estonsko	1990
Irsko	1990
Řecko	1990
Španělsko	1990
Francie	1990
Chorvatsko	1990
Itálie	1990
Kypr	1990
Lotyšsko	1990
Litva	1990
Lucembursko	1990
Maďarsko	1985–87
Malta	1990
Nizozemsko	1990
Rakousko	1990
Polsko	1988
Portugalsko	1990
Rumunsko	1989
Slovinsko	1986
Slovensko	1990
Finsko	1990
Švédsko	1990
▼M2 —————
▼B

PŘÍLOHA IV

VNITROSTÁNÍ PLÁN ZAPOČÍTÁVÁNÍ PRO LESNICTVÍ OBSAHUJÍCÍ REFERENČNÍ ÚROVEŇ PRO LESY STANOVENOU PRO DANÝ ČLENSKÝ STÁT

A. Kritéria a pokyny pro určení referenční úrovně pro lesy

Referenční úroveň členského státu pro lesy se určí podle těchto kritérií:

referenční úroveň musí být v souladu s cílem týkajícím se dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů ve druhé polovině tohoto století, včetně posílení potenciálního pohlcování stárnoucími lesními porosty, které jinak mohou vykazovat postupně se snižující propady;

referenční úroveň zajistí, aby byla ze započítávání vyloučena pouhá existence zásob uhlíku;

referenční úroveň by měla zajistit spolehlivé a důvěryhodné započítávání, aby bylo zaručeno, že jsou řádně započteny emise a pohlcení v důsledku používání biomasy;

referenční úroveň musí zahrnovat zásobník uhlíku výrobků z vytěženého dřeva a umožnit tak srovnání mezi předpokladem týkajícím se okamžité oxidace a uplatněním funkce rozkladu prvního řádu a hodnot poločasu rozkladu;

předpokládá se konstantní poměr mezi využíváním lesní biomasy v pevném stavu a energetickým využíváním lesní biomasy, jak je doloženo v období 2000–2009;

referenční úroveň by měla být v souladu s cílem spočívajícím v přispění k zachování biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, jak je stanoveno ve strategii EU v oblasti lesnictví, vnitrostátních politikách členských států v oblasti lesnictví a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti;

referenční úroveň musí být v souladu s národními odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů vykázanými podle nařízení (EU) č. 525/2013;

referenční úroveň musí být v souladu s inventurami skleníkových plynů a příslušnými historickými údaji a jsou posouzeny na základě transparentních, úplných, konzistentních, srovnatelných a přesných informací. Model použitý k sestavení referenční úrovně musí být schopen reprodukovat historické údaje z národní inventury skleníkových plynů.

B. Prvky vnitrostátního plánu započítávání pro lesnictví

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví předložený podle článku 8 musí obsahovat tyto prvky:

obecný popis sestavení referenční úrovně pro lesy a popis toho, jak byla zohledněna kritéria stanovená v tomto nařízení;

určení zásobníků uhlíku a skleníkových plynů, které byly zahrnuty do referenční úrovně pro lesy, důvody nezahrnutí určitého zásobníku uhlíku při stanovení referenční úrovně pro lesy a prokázání souladu mezi zásobníky uhlíku zahrnutými do referenční úrovně pro lesy;

popis přístupů, metod a modelů, včetně kvantitativních informací, které byly použity při stanovení referenční úrovně pro lesy, a to v souladu s poslední předloženou zprávou o národní inventuře a popis dokumentace o udržitelných postupech a intenzitě obhospodařování lesů, jakož i o přijatých politikách na vnitrostátní úrovni;

informace ohledně toho, jak se má na základě různých scénářů politiky podle očekávání vyvíjet míra těžby;

popis toho, jak byly při stanovení referenční úrovně pro lesy zohledněny jednotlivé níže uvedené prvky:

obhospodařovaná plocha lesů;

ii)

emise a pohlcení z lesů a výrobků z vytěženého dřeva podle inventur skleníkových plynů a příslušných historických údajů;

iii)

charakteristika lesů, včetně dynamických charakteristických znaků lesů souvisejících s věkem, přírůstků, délky střídání a jiných informací o činnostech v rámci obhospodařování lesů podle scénáře bez opatření;

iv)

historická a budoucí míra těžby v rozčlenění na energetické a neenergetické účely.

▼M1

C. Referenční úrovně pro lesy, které mají členské státy uplatňovat v období 2021–2025

Členský stát	Referenční úroveň pro lesy pro období 2021–2025 v tunách ekvivalentu CO2 ročně
Belgie	– 1 369 009
Bulharsko	– 5 105 986
Česká republika	– 6 137 189
Dánsko	+354 000
Německo	– 34 366 906
Estonsko	– 1 750 000
Irsko	+112 670
Řecko	– 2 337 640
Španělsko	– 32 833 000
Francie	– 55 399 290
Chorvatsko	– 4 368 000
Itálie	– 19 656 100
Kypr	– 155 779
Lotyšsko	– 1 709 000
Litva	– 5 164 640
Lucembursko	– 426 000
Maďarsko	– 48 000
Malta	–38
Nizozemsko	– 1 531 397
Rakousko	– 4 533 000
Polsko	– 28 400 000
Portugalsko	– 11 165 000
Rumunsko	– 24 068 200
Slovinsko	– 3 270 200
Slovensko	– 4 827 630
Finsko	– 29 386 695
Švédsko	– 38 721 000
▼M2 —————

▼B

PŘÍLOHA V

FUNKCE ROZKLADU PRVNÍHO ŘÁDU, METODIKY A VÝCHOZÍ HODNOTY POLOČASU ROZKLADU PRO VÝROBKY Z VYTĚŽENÉHO DŘEVA

Metodické otázky

—

Nelze-li rozlišovat mezi výrobky z vytěženého dřeva v kategoriích započítávání využití půdy „zalesněná půda“ a „obhospodařovaná lesní půda“, může se členský stát rozhodnout, že výrobky z vytěženého dřeva započítá na základě předpokladu, že ke všem emisím a pohlcením došlo na obhospodařované lesní půdě.

—

Výrobky z vytěženého dřeva na skládkách pevného odpadu a výrobky z vytěženého dřeva, které byly vytěženy pro energetické účely, se započítají na základě okamžité oxidace.

—

Dovážející členský stát nezapočítá dovážené výrobky z vytěženého dřeva, a to bez ohledu na jejich původ („produkční přístup“).

—

V případě vyvážených výrobků z vytěženého dřeva se údaji specifickými pro danou zemi rozumějí hodnoty poločasu rozkladu specifické pro danou zemi a využití výrobků z vytěženého dřeva v dovážející zemi.

—

Hodnoty poločasu rozkladu pro výrobky z vytěženého dřeva uváděné na trh v Unii specifické pro danou zemi by se neměly odchylovat od hodnot použitých dovážejícím členským státem.

—

Výhradně pro informační účely mohou členské státy do předkládaných údajů zahrnout údaje o poměrném množství dřeva použitého pro energetické účely, jež bylo dovezeno ze zemí mimo Unii, a země původu tohoto dřeva.

Členské státy mohou místo metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu uvedených v této příloze použít metodiky a hodnoty poločasu rozkladu specifické pro jednotlivé země za předpokladu, že tyto metodiky a hodnoty jsou stanoveny na základě transparentních a ověřitelných údajů a že použité metodiky jsou přinejmenším stejně podrobné a přesné jako metodiky uvedené v této příloze.

Výchozí hodnoty poločasu rozkladu:

Poločasem rozkladu se rozumí počet let, jenž je zapotřebí k tomu, aby se množství uhlíku uloženého v kategorii výrobků z vytěženého dřeva snížilo na polovinu své původní hodnoty.

Výchozí hodnoty poločasu rozkladu jsou:

2 roky pro papír;

25 let pro dřevěné desky;

35 let pro řezivo.

Členské státy mohou určit dřevěné výrobky, včetně kůry, v rámci kategorií uvedených výše v bodech a), b) a c) na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, za předpokladu, že dostupné údaje jsou transparentní a ověřitelné. Členské státy mohou rovněž použít podkategorie kterékoli z uvedených kategorií, jež jsou specifické pro danou zemi.

PŘÍLOHA VI

VÝPOČET ÚROVNÍ POZADÍ PRO PŘÍRODNÍ ŠKODLIVÉ ČINITELE

Pro výpočet úrovně pozadí jsou poskytnuty tyto informace:

historické úrovně emisí způsobených přírodními škodlivými činiteli;

typy přírodních škodlivých činitelů zahrnutých do odhadu;

▼M2

odhady celkových ročních emisí pro tyto typy přírodních škodlivých činitelů na období 2001–2020, a to podle kategorií započítávání využití půdy pro období 2021-2025 a podle kategorií vykazování využití půdy pro období 2026–2030;

▼B

doložení konzistentnosti časové řady ve všech relevantních parametrech, včetně minimální plochy, metodik odhadu emisí, pokrytí zásobníků uhlíku a plynů.

Úroveň pozadí se vypočítá jako průměr časové řady 2001–2020 s výjimkou všech roků, v nichž byly zaznamenány abnormální úrovně emisí, tj. s výjimkou všech krajních statistických hodnot. Určování krajních statistických hodnot se provádí takto:

vypočte se hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka celé časové řady 2001–2020;

z časové řady se vyjmou všechny roky, v nichž roční emise překračují dvojnásobek směrodatné odchylky od průměru;

znovu se vypočte hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka časové řady 2001–2020 bez roků, jež byly vyloučeny v kroku podle písmene b);

kroky podle písmen b) a c) se opakují, dokud nenastane situace, kdy již nelze žádné krajní hodnoty identifikovat.

▼M2

Po výpočtu úrovně pozadí podle bodu 2 této přílohy může být podle článku 10 vyloučeno množství emisí, které v příslušném konkrétním roce období 2021-2025 v kategoriích započítávání využití půdy „zalesněná půda“ a „obhospodařovaná lesní půda“, jak jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1, překračuje úroveň pozadí s připočtením rozpětí. Rozpětí se rovná míře pravděpodobnosti 95 %.

Podle článku 10 nejsou vyloučeny tyto emise:

emise plynoucí z činností těžby a nahodilé těžby, které na půdě proběhly po výskytu přírodních škodlivých činitelů;

emise plynoucí z řízeného vypalování, které na půdě proběhlo v kterémkoli roce období 2021–2025;

emise v případě půdy, jež byla podrobena odlesňování po výskytu přírodních škodlivých činitelů.

▼B

Požadavky na informace podle čl. 10 odst. 2 zahrnují toto:

▼M2 —————

▼M2

důkazy, že po zbytek období 2021–2025 na půdě, jež byla zasažena přírodními škodlivými činiteli a v jejímž případě byly emise ze započítávání vyloučeny, neproběhlo odlesňování;

popis ověřitelných metod a kritérií, jež budou použity pro identifikaci odlesnění na takové půdě v nadcházejících letech období 2021–2025.

▼M2 —————

▼M2

Požadavky na informace podle čl. 10 odst. 2 a články 13 a 13b zahrnují následující:

identifikaci veškerých půdních ploch zasažených přírodními škodlivými činiteli v příslušném konkrétním roce, včetně jejich geografické polohy, období a typů přírodních škodlivých činitelů;

pokud je to možné, popis opatření, která členský stát podnikl s cílem zabránit dopadům těchto přírodních škodlivých činitelů nebo je omezit;

pokud je to možné, popis opatření, která členský stát podnikl za účelem sanace půdy zasažené těmito přírodními škodlivými činiteli.

▼B

PŘÍLOHA VII

MAXIMÁLNÍ VÝŠE KOMPENZACE DOSTUPNÉ V RÁMCI FLEXIBILITY OBHOSPODAŘOVANÉ LESNÍ PŮDY UVEDENÉ V ČL. 13 ODST. 3 PÍSM. B)

Členský stát	Vykazovaná průměrná pohlcení pomocí propadů z lesní půdy pro období 2000–2009 v milionech tun ekvivalentu CO2 ročně	Mezní hodnota kompenzace vyjádřená v milionech tun ekvivalentu CO2 pro období 2021–2030
Belgie	–3,61	–2,2
Bulharsko	–9,31	–5,6
Česká republika	–5,14	–3,1
Dánsko	–0,56	–0,1
Německo	–45,94	–27,6
Estonsko	–3,07	–9,8
Irsko	–0,85	–0,2
Řecko	–1,75	–1,0
Španělsko	–26,51	–15,9
Francie	–51,23	–61,5
Chorvatsko	–8,04	–9,6
Itálie	–24,17	–14,5
Kypr	–0,15	–0,03
Lotyšsko	–8,01	–25,6
Litva	–5,71	–3,4
Lucembursko	–0,49	–0,3
Maďarsko	–1,58	–0,9
Malta	0,00	0,0
Nizozemsko	–1,72	–0,3
Rakousko	–5,34	–17,1
Polsko	–37,50	–22,5
Portugalsko	–5,13	–6,2
Rumunsko	–22,34	–13,4
Slovinsko	–5,38	–17,2
Slovensko	–5,42	–6,5
Finsko	–36,79	–44,1
Švédsko	–39,55	–47,5
▼M2 —————

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

( 2 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156,19.6.2018, s. 1).“;

( 7 ) Vztahuje se pouze na zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu.

( 8 ) Vztahuje se pouze na odlesněnou půdu, obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované travní porosty a obhospodařované mokřady.

1.1 Viited

1.2 Tuvastatud nõuded

1.3 Seotud standardid

2. Tuvastatud nõuded

Nõuded
Allikas	Nõue

3. Seotud standardid

Standardid
Allikas	Nõue

Builddate: 11.05.2023 00:00:00 -Doknr: CELEX:32018R0841
EULAW_CS -
EULAW_CS