3. Dospěje-li orgán příslušný k řešení krize k závěru, že likvidace instituce či subjektů skupiny v běžném úpadkovém řízení nemusí být proveditelná či věrohodná anebo že může být nezbytné přijmout ve veřejném zájmu opatření k řešení krize, neboť likvidace v běžném úpadkovém řízení by účel řešení krize neplnila stejnou měrou, pak je tento orgán povinen na základě informací, jež instituce či skupina předloží podle článku 11 směrnice 2014/59/EU, a podle kritérií tohoto nařízení určit preferovanou strategii řešení krize, která je pro danou instituci či skupinu vhodná. V nezbytné míře rovněž určí variantní strategie pro případ okolností, za nichž by tato strategie nebyla proveditelná či věrohodná.