+NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Text s významem pro EHP)
---+KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ
------+Článek 1
---------+Článek 1 1.
---------+Článek 1 2.
------+Článek 2
---+KAPITOLA 2 STRATEGICKÉ A KRITICKÉ SUROVINY
------+Článek 3
---------+Článek 3 1.
---------+Článek 3 2.
---------+Článek 3 3.
------+Článek 4
---------+Článek 4 1.
---------+Článek 4 2.
---------+Článek 4 3.
---+KAPITOLA 3 POSÍLENÍ HODNOTOVÉHO ŘETĚZCE SUROVIN V UNII
------+ODDÍL 1 Referenční hodnoty
---------+Článek 5
------------+Článek 5 1.
------------+Článek 5 2.
------------+Článek 5 3.
------+ODDÍL 2 Strategické projekty
---------+Článek 6
------------+Článek 6 1.
------------+Článek 6 2.
------------+Článek 6 3.
---------+Článek 7
------------+Článek 7 1.
------------+Článek 7 2.
------------+Článek 7 3.
------------+Článek 7 4.
------------+Článek 7 5.
------------+Článek 7 6.
------------+Článek 7 7.
------------+Článek 7 8.
------------+Článek 7 9.
------------+Článek 7 10.
------------+Článek 7 11.
------------+Článek 7 12.
------------+Článek 7 13.
---------+Článek 8
------------+Článek 8 1.
------------+Článek 8 2.
------------+Článek 8 3.
------------+Článek 8 4.
------------+Článek 8 5.
------+ODDÍL 3 Povolovací postup
---------+Článek 9
------------+Článek 9 1.
------------+Článek 9 2.
------------+Článek 9 3.
------------+Článek 9 4.
------------+Článek 9 5.
------------+Článek 9 6.
------------+Článek 9 7.
------------+Článek 9 8.
------------+Článek 9 9.
---------+Článek 10
------------+Článek 10 1.
------------+Článek 10 2.
------------+Článek 10 3.
------------+Článek 10 4.
------------+Článek 10 5.
---------+Článek 11
------------+Článek 11 1.
------------+Článek 11 2.
------------+Článek 11 3.
------------+Článek 11 4.
------------+Článek 11 5.
------------+Článek 11 6.
------------+Článek 11 7.
------------+Článek 11 8.
------------+Článek 11 9.
------------+Článek 11 10.
---------+Článek 12
------------+Článek 12 1.
------------+Článek 12 2.
------------+Článek 12 3.
------------+Článek 12 4.
------------+Článek 12 5.
------------+Článek 12 6.
---------+Článek 13
------------+Článek 13 1.
------------+Článek 13 2.
---------+Článek 14
------------+Článek 14 1.
------------+Článek 14 2.
------+ODDÍL 4 Základní podmínky
---------+Článek 15
------------+Článek 15 1.
------------+Článek 15 2.
---------+Článek 16
------------+Článek 16 1.
------------+Článek 16 2.
---------+Článek 17
------------+Článek 17 1.
------------+Článek 17 2.
------------+Článek 17 3.
------------+Článek 17 4.
---------+Článek 18
------------+Článek 18 1.
------------+Článek 18 2.
------+ODDÍL 5 Průzkum
---------+Článek 19
------------+Článek 19 1.
------------+Článek 19 2.
------------+Článek 19 3.
------------+Článek 19 4.
------------+Článek 19 5.
------------+Článek 19 6.
------------+Článek 19 7.
---+KAPITOLA 4 MONITOROVÁNÍ A ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIK
------+Článek 20
---------+Článek 20 1.
---------+Článek 20 2.
---------+Článek 20 3.
---------+Článek 20 4.
---------+Článek 20 5.
------+Článek 21
---------+Článek 21 1.
---------+Článek 21 2.
---------+Článek 21 3.
------+Článek 22
---------+Článek 22 1.
---------+Článek 22 2.
---------+Článek 22 3.
------+Článek 23
---------+Článek 23 1.
---------+Článek 23 2.
---------+Článek 23 3.
---------+Článek 23 4.
---------+Článek 23 5.
---------+Článek 23 6.
---------+Článek 23 7.
---------+Článek 23 8.
------+Článek 24
---------+Článek 24 1.
---------+Článek 24 2.
---------+Článek 24 3.
---------+Článek 24 4.
---------+Článek 24 5.
---------+Článek 24 6.
------+Článek 25
---------+Článek 25 1.
---------+Článek 25 2.
---------+Článek 25 3.
---------+Článek 25 4.
---------+Článek 25 5.
---------+Článek 25 6.
---------+Článek 25 7.
---------+Článek 25 8.
---------+Článek 25 9.
---------+Článek 25 10.
---+KAPITOLA 5 UDRŽITELNOST
------+ODDÍL 1 Oběhovost
---------+Článek 26
------------+Článek 26 1.
------------+Článek 26 2.
------------+Článek 26 3.
------------+Článek 26 4.
------------+Článek 26 5.
------------+Článek 26 6.
------------+Článek 26 7.
---------+Článek 27
------------+Článek 27 1.
------------+Článek 27 2.
------------+Článek 27 3.
------------+Článek 27 4.
------------+Článek 27 5.
------------+Článek 27 6.
------------+Článek 27 7.
------------+Článek 27 8.
---------+Článek 28
------------+Článek 28 1.
------------+Článek 28 2.
------------+Článek 28 3.
------------+Článek 28 4.
------------+Článek 28 5.
------------+Článek 28 6.
------------+Článek 28 7.
------------+Článek 28 8.
------------+Článek 28 9.
------------+Článek 28 10.
------------+Článek 28 11.
------------+Článek 28 12.
---------+Článek 29
------------+Článek 29 1.
------------+Článek 29 2.
------------+Článek 29 3.
------------+Článek 29 4.
------------+Článek 29 5.
------------+Článek 29 6.
------------+Článek 29 7.
------+ODDÍL 2 Certifikace a environmentální stopa
---------+Článek 30
------------+Článek 30 1.
------------+Článek 30 2.
------------+Článek 30 3.
------------+Článek 30 4.
------------+Článek 30 5.
------------+Článek 30 6.
------------+Článek 30 7.
------------+Článek 30 8.
------------+Článek 30 9.
---------+Článek 31
------------+Článek 31 1.
------------+Článek 31 2.
------------+Článek 31 3.
------------+Článek 31 4.
------------+Článek 31 5.
------------+Článek 31 6.
------------+Článek 31 7.
------------+Článek 31 8.
------------+Článek 31 9.
------------+Článek 31 10.
------------+Článek 31 11.
------+ODDÍL 3 Volný pohyb, shoda a dozor nad trhem
---------+Článek 32
------------+Článek 32 1.
------------+Článek 32 2.
---------+Článek 33
------------+Článek 33 1.
------------+Článek 33 2.
------------+Článek 33 3.
---------+Článek 34
---+KAPITOLA 6 ŘÍZENÍ
------+Článek 35
---------+Článek 35 1.
---------+Článek 35 2.
------+Článek 36
---------+Článek 36 1.
---------+Článek 36 2.
---------+Článek 36 3.
---------+Článek 36 4.
---------+Článek 36 5.
---------+Článek 36 6.
---------+Článek 36 7.
---------+Článek 36 8.
---------+Článek 36 9.
---------+Článek 36 10.
------+Článek 37
---------+Článek 37 1.
---------+Článek 37 2.
---------+Článek 37 3.
---------+Článek 37 4.
---+KAPITOLA 7 PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
------+Článek 38
---------+Článek 38 1.
---------+Článek 38 2.
---------+Článek 38 3.
---------+Článek 38 4.
---------+Článek 38 5.
---------+Článek 38 6.
------+Článek 39
---------+Článek 39 1.
---------+Článek 39 2.
---------+Článek 39 3.
---+KAPITOLA 8 ZMĚNY
------+Článek 40
------+Článek 41
------+Článek 42
------+Článek 43
---+KAPITOLA 9 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
------+Článek 44
---------+Článek 44 1.
---------+Článek 44 2.
---------+Článek 44 3.
---------+Článek 44 4.
---------+Článek 44 5.
---------+Článek 44 6.
------+Článek 45
---------+Článek 45 1.
---------+Článek 45 2.
---------+Článek 45 3.
------+Článek 46
---------+Článek 46 1.
---------+Článek 46 2.
---------+Článek 46 3.
---------+Článek 46 4.
---------+Článek 46 5.
---------+Článek 46 6.
---------+Článek 46 7.
------+Článek 47
------+Článek 48
---------+Článek 48 1.
---------+Článek 48 2.
---------+Článek 48 3.
------+Článek 49
---------+Článek 49 1.
---------+Článek 49 2.
---+PŘÍLOHA I Strategické suroviny
---+PŘÍLOHA II Kritické suroviny
---+PŘÍLOHA III Posouzení kritérií pro uznání strategických projektů
---+PŘÍLOHA IV Kritéria pro certifikační systémy
---+PŘÍLOHA V Environmentální stopa
|
English -
European Union -
Environment -
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Text s významem pro EHP)
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1252
ze dne 11. dubna 2024,
kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020
(Text s významem pro EHP)
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
1. Přehled
| Název |
Regulace |
|
KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ
|
KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ
|
|
KAPITOLA 2 STRATEGICKÉ A KRITICKÉ SUROVINY
|
KAPITOLA 2 STRATEGICKÉ A KRITICKÉ SUROVINY
|
|
KAPITOLA 3 POSÍLENÍ HODNOTOVÉHO ŘETĚZCE SUROVIN V UNII
|
KAPITOLA 3 POSÍLENÍ HODNOTOVÉHO ŘETĚZCE SUROVIN V UNII
|
|
KAPITOLA 4 MONITOROVÁNÍ A ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIK
|
KAPITOLA 4 MONITOROVÁNÍ A ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIK
|
|
KAPITOLA 5 UDRŽITELNOST
|
KAPITOLA 5 UDRŽITELNOST
|
|
KAPITOLA 6 ŘÍZENÍ
|
KAPITOLA 6 ŘÍZENÍ
|
|
KAPITOLA 7 PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
|
KAPITOLA 7 PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
|
|
KAPITOLA 8 ZMĚNY
|
KAPITOLA 8 ZMĚNY
|
|
KAPITOLA 9 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
|
KAPITOLA 9 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
|
|
PŘÍLOHA I Strategické suroviny
|
PŘÍLOHA I
Strategické suroviny
Oddíl 1
Seznam strategických surovin
Za strategické se považují tyto suroviny:
a)
bauxit/oxid hlinitý/hliník;
c)
bor – metalurgická kvalita;
h)
lithium – bateriová kvalita;
j)
mangan – bateriová kvalita;
k)
grafit – bateriová kvalita;
l)
nikl – bateriová kvalita;
n)
prvky vzácných zemin pro permanentní magnety (Nd, Pr, Tb, Dy, Gd, Sm a Ce);
Oddíl 2
Metodika výběru strategických surovin
1. Strategický význam se určuje na základě významu suroviny pro zelenou a digitální transformaci a pro obranné a letecké či kosmické aplikace v souladu s těmito kritérii:
a)
množství strategických technologií využívajících surovinu jako vstup;
b)
množství suroviny potřebné pro výrobu příslušných strategických technologií;
c)
očekávaná celosvětová poptávka po příslušných strategických technologiích.
2. Předpokládaný růst poptávky (DF/C
,τ
) se vypočítá takto:
kde:
DFτ
je prognóza celosvětové roční poptávky po surovině v roce τ;
GSτο je celosvětová roční produkce suroviny za referenční období τ0.
3. Obtížnost zvýšení výroby se stanoví se zohledněním alespoň následujících faktorů:
a)
aktuální rozsah celosvětové roční produkce suroviny;
b)
poměr mezi zásobami a produkcí suroviny založený na známých zásobách hospodářsky vytěžitelných geologických zdrojů a současné celosvětové roční produkci;
c)
časová náročnost nových projektů zvyšujících kapacitu dodávek, pokud jsou k dispozici spolehlivé informace.
|
|
PŘÍLOHA II Kritické suroviny
|
PŘÍLOHA II
Kritické suroviny
Oddíl 1
Seznam kritických surovin
Za kritické se považují tyto suroviny:
c)
bauxit/oxid hlinitý/hliník;
q)
těžké prvky vzácných zemin;
r)
lehké prvky vzácných zemin;
w)
nikl – bateriová kvalita;
Oddíl 2
Výpočet hospodářského významu a rizika narušení dodávek
1. Hospodářský význam posuzované suroviny se vypočítá takto:
kde:
s označuje odvětví hospodářství podle klasifikace NACE (dvoumístný kód);
As je podíl konečného použití posuzované suroviny v odvětví podle klasifikace NACE (dvoumístný kód) (s použitím hodnot Unie, jsou-li k dispozici, v opačném případě celosvětových podílů);
Qs je přidaná hodnota příslušného odvětví v klasifikaci NACE (dvoumístný kód) jako podíl celkového hospodářství;
SIEI je index nahraditelnosti související s hospodářským významem.
2. Index nahraditelnosti posuzované suroviny související s hospodářským významem (SIEI) se vypočítá na základě jejích nejdůležitějších průmyslových použití takto:
kde:
i označuje jednotlivý náhradní materiál;
a označuje jednotlivé použití suroviny;
SPPi,a; EI
je parametr hospodářského významu každého náhradního materiálu i ve srovnání s posuzovanou surovinou na základě technické výkonnosti, včetně funkčnosti, a efektivnosti nákladů pro každé použití a;
Sharea
je podíl surovin na konečném použití;
Sub_sharei,a
je dílčí podíl každého náhradního materiálu v rámci každého použití.
3. Riziko narušení dodávek (SR) posuzované suroviny se vypočítá takto:
kde:
GS označuje celosvětovou roční produkci posuzované suroviny;
EU_sourcing označuje skutečný zdroj dodávek do Unie, tj. domácí produkce v Unii plus dovoz do Unie ze třetích zemí;
HHI je Herfindahl-Hirschmanův index (používaný jako zástupný ukazatel koncentrace nabídky v jednotlivých zemích);
WGI je index založený na upravených celosvětových ukazatelích Světové banky pro kvalitu správy (World Governance Index) (používaný jako zástupný ukazatel kvality správy ve vztahu k určité zemi);
tc je obchodní parametr upravující WGI, který se stanoví s přihlédnutím k možným vývozním daním (případně zmírněným platnou obchodní dohodou), fyzickým vývozním kvótám nebo zákazům vývozu uloženým zemí c;
EoLRIR je míra recyklace na konci životnosti, tj. poměr vstupů druhotných materiálů (recyklovaných z odpadu) ke všem vstupům surovin (primárních a druhotných);
SISR je index nahraditelnosti související s rizikem narušení dodávek;
IR je závislost na dovozu.
4. Závislost na dovozu (IR) surovin se vypočítá takto:
5. Herfindahl-Hirschmanův index (HHIWGI) posuzované suroviny se vypočítá takto:
kde:
c označuje země dodávající posuzovanou surovinu;
Sc je podíl země c na dodávkách (GS nebo EU_sourcing) posuzované suroviny;
WGIc je index založený na upravených celosvětových ukazatelích Světové banky pro kvalitu správy země c;
tc je obchodní parametr dané země upravující WGI, který se stanoví s přihlédnutím k možným vývozním daním (případně zmírněným platnou obchodní dohodou), fyzickým vývozním kvótám nebo zákazům vývozu uloženým zemí c.
6. Index nahraditelnosti posuzované suroviny související s rizikem narušení dodávek (SISR) se vypočítá takto:
kde:
i označuje jednotlivý náhradní materiál;
a označuje jednotlivé použití kandidátského materiálu;
SPPi; SR je parametr výkonnosti v oblasti rizika narušení dodávek každého náhradního materiálu i na základě jeho celosvětové produkce, kritičnosti a hospodářského významu (primární produkt, druhotný produkt, vedlejší produkt);
Sharea je podíl kandidátských materiálů při konečném použití;
Sub_sharei,a je dílčí podíl každého náhradního materiálu v rámci každého použití.
7. Pokud strukturální nebo statistické změny ovlivní měření hospodářského významu a rizika narušení dodávek horizontálně u všech posuzovaných materiálů, upraví se příslušné hodnoty tak, aby se tyto změny kompenzovaly.
Výpočty vzorců v tomto oddíle vycházejí z průměru posledních pěti let, za které jsou údaje k dispozici. Zohledňuje se priorita, kvalita a dostupnost údajů.
|
|
PŘÍLOHA III Posouzení kritérií pro uznání strategických projektů
|
PŘÍLOHA III
Posouzení kritérií pro uznání strategických projektů
1. Posouzení toho, zda projekt v Unii splňuje kritérium stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. a), zohlední, zda projekt přispívá k:
a)
dosažení referenčních hodnot stanovených v čl. 5 odst. 2 písm. a);
b)
udržení nebo posílení kapacit Unie vyjádřených jako podíl na roční spotřebě strategických surovin v Unii, s přihlédnutím k očekávanému nárůstu spotřeby Unie;
c)
posílení kapacity Unie produkovat inovativní suroviny schopné nahradit strategickou surovinu v jedné nebo více strategických technologiích a zároveň přijímat opatření k dosažení stejné nebo nižší environmentální stopy ve srovnání se strategickou surovinou, která je nahrazována.
Příspěvek projektu k příslušné referenční úrovni kapacity se posuzuje s ohledem na podnikatelský plán projektu a podpůrné technické informace obsažené v žádosti a na odhadovanou dobu potřebnou k uvedení projektu na trh.
2. Posouzení, zda projekt ve třetí zemi nebo ZZÚ splňuje kritérium stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. a), zohlední:
a)
zda projekt přispívá k dosažení referenčních hodnot stanovených v čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo k zachování odolnosti dodávek strategických surovin do Unie;
b)
zda platný právní rámec nebo jiné podmínky poskytují záruku, že obchod a investice související s projektem nebudou narušeny, zejména s ohledem na to, zda Unie uzavřela s příslušnou třetí zemí nebo ZZÚ strategické partnerství uvedené v článku 37 nebo obchodní dohodu obsahující kapitolu o surovinách, a zda jsou v souladu se společnou obchodní politikou Unie;
c)
do jaké míry existují podniky, které s předkladatelem projektu mají nebo jsou ochotny uzavřít dohody o odběru za účelem využití nebo zpracování strategických surovin vyprodukovaných v rámci příslušných projektů v Unii;
d)
zda je projekt v souladu s cíli rozvojové spolupráce a zahraniční politiky Unie.
Příspěvek projektu k referenčním hodnotám uvedeným v písmenu a) se posuzuje s přihlédnutím k podnikatelskému plánu projektu a podpůrným technickým informacím obsaženým v žádosti, odhadované době potřebné k uvedení projektu na trh, jakož i k podílu výstupů projektu, na které se vztahují stávající nebo potenciální dohody o odběru uvedené v písmenu c). Doklady, které se týkají písmene c), mohou zahrnovat smlouvy, prohlášení o záměru nebo memoranda o porozumění.
3. Posouzení, zda projekt splňuje kritérium stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. b), zohlední:
a)
kvalitu provedených studií proveditelnosti týkajících se potenciálu rozvoje projektu;
b)
zda technologie, která má být použita, byla předvedena v příslušném prostředí.
4. Studie proveditelnosti uvedené v bodě 3 písm. a) musí být vypracovány tak, aby:
a)
posoudily, zda je pravděpodobné, že navrhovaný projekt bude úspěšný, na základě analýzy technologických a environmentálních hledisek;
b)
označily možné technické aspekty a problémy, které by se mohly vyskytnout při uskutečňování projektu.
K potvrzení proveditelnosti projektu mohou být zapotřebí další studie.
5. Posouzení, zda projekty nacházející se v Unii splňují kritérium stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. c), zohlední celkové posouzení souladu projektu s příslušným unijním nebo vnitrostátním právem, jakož i relevantní doplňující důkazy, s přihlédnutím k umístění projektu.
Posouzení, zda projekty ve třetích zemích nebo ZZÚ splňují kritérium stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. c), zohlední soulad s platným vnitrostátním právem, pokud toto vnitrostátní právo poskytuje dostatečnou záruku splnění daného kritéria nebo jeho aspektů, a s těmito mezinárodními nástroji:
a)
Tripartitní deklarací Mezinárodní organizace práce o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky;
b)
Pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, zejména pokyny týkající se boje proti korupci;
c)
Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí;
d)
Pokyny OECD pro náležitou péči pro smysluplné zapojení zúčastněných stran v těžebním průmyslu, a to i tam, kde odkazují na zásady stanovené v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;
e)
Zásadami OECD o správě a řízení společností;
f)
Pokyny OECD pro nadnárodní podniky týkající se odpovědného chování podniků;
g)
Obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv;
h)
normou výkonnosti IFC č. 5 týkající se nabývání pozemků a nedobrovolného přesídlení.
6. Předkladatelé projektů mohou rovněž osvědčit splnění kritéria stanoveného v čl. 6 odst. 1 písm. c) tím, že:
a)
předloží doklady o tom, že dotčený projekt je individuálně certifikován jedním nebo více systémy uznanými podle čl. 30 odst. 2, které společně pokrývají všechny požadavky uvedené v bodě 2 přílohy IV, nebo
b)
se zaváží získat pro dotčený projekt certifikaci v rámci jednoho nebo více systémů uznaných podle čl. 30 odst. 2, které společně pokrývají všechny požadavky uvedené v bodě 2 přílohy IV, a poskytnout dostatečné doklady o tom, že dotčený projekt bude po uskutečnění schopen splnit kritéria pro tuto certifikaci.
7. Posouzení, zda projekt v Unii splňuje kritérium stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), zohlední:
a)
zda se projektu účastní podniky z různých členských států;
b)
zda se možní odběratelé rovněž nacházejí ve více než jednom členském státě;
c)
účinky na dostupnost strategických surovin pro následné uživatele ve více než jednom členském státě.
8. Posouzení, zda projekt ve třetí zemi splňuje kritérium stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. e), zohlední, do jaké míry projekt v příslušné třetí zemi přispívá k:
a)
posílení více než jedné fáze hodnotového řetězce surovin v dané zemi nebo jejím širším regionu;
b)
podpoře soukromých investic do domácího hodnotového řetězce surovin;
c)
vytváření širších hospodářských nebo sociálních přínosů, včetně vytváření pracovních míst.
|
|
PŘÍLOHA IV Kritéria pro certifikační systémy
|
PŘÍLOHA IV
Kritéria pro certifikační systémy
1. Uznaný certifikační systém musí splňovat následující kritéria:
a)
je otevřený za transparentních, spravedlivých a nediskriminačních podmínek všem hospodářským subjektům, které jsou ochotny a schopny splnit požadavky tohoto systému, a je spravován v mnohostranném řízení;
b)
ověřování a sledování souladu je objektivní, vychází z mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních norem, požadavků a postupů a provádí se nezávisle na příslušném hospodářském subjektu;
c)
obsahuje dostatečné požadavky a postupy k zajištění způsobilosti a nezávislosti odpovědných ověřovatelů;
d)
obsahuje požadavky na zajištění auditní zprávy vypracované na úrovni lokality.
2. Požadavky na certifikaci zahrnují přinejmenším:
a)
požadavky zajišťující environmentálně udržitelné postupy, včetně požadavků zajišťujících environmentální řízení a zmírňování dopadů v následujících kategoriích environmentálních rizik:
i)
ovzduší, včetně znečištění ovzduší, například emise skleníkových plynů;
ii)
voda, včetně mořského dna a mořského prostředí, a znečištění vody, využívání vody, množství vody s přihlédnutím k povodním nebo suchu a přístup k vodě;
iii)
půda, včetně znečištění půdy, eroze půdy, využívání půdy a degradace půdy;
iv)
biologická rozmanitost, včetně poškozování přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ekosystémů, včetně ekosystémových služeb;
b)
požadavky na zajištění sociálně odpovědných postupů, včetně dodržování lidských a pracovních práv zahrnujících komunitní život původních obyvatel;
c)
požadavky na zajištění integrity a transparentnosti podnikání, včetně požadavků na řádné řízení finančních, environmentálních a sociálních záležitostí a politiky boje proti korupci a úplatkářství.
|
|
PŘÍLOHA V Environmentální stopa
|
PŘÍLOHA V
Environmentální stopa
Část I
Definice
Pro účely této přílohy se rozumí:
a)
„aktivitními údaji“ informace spojené s procesy při modelování inventarizace životního cyklu (LCI), přičemž agregované výsledky LCI procesních řetězců, které představují aktivity procesu, se vynásobí odpovídajícími aktivitními údaji a poté se sečtou za účelem odvození environmentální stopy spojené s tímto procesem;
b)
„seznamem materiálů“ seznam surovin, podsestav, mezisestav, dílčích součástí a částí a jejich příslušné množství potřebné pro výrobu produktu spadajícího do oblasti působnosti studie;
c)
„údaji konkrétní společnosti“ nebo „primárními údaji“ přímo měřené či shromážděné údaje z jednoho či více provozů (místní údaje), které jsou pro činnosti společnosti reprezentativní;
d)
„metodou posuzování dopadu“ protokol pro kvantitativní převod údajů inventarizace životního cyklu do příspěvků ke zkoumanému environmentálnímu dopadu;
e)
„kategorií dopadů“ třída využívání zdrojů nebo environmentálního dopadu, s níž souvisí údaje inventarizace životního cyklu;
f)
„životním cyklem“ po sobě jdoucí provázaná stadia produktového systému od těžby nebo získávání surovin z přírodních zdrojů ke konečnému odstraňování (ISO 14040:2006);
g)
„inventarizací životního cyklu“ nebo „LCI“ kombinovaný soubor výměn elementárních, odpadních a produktových toků v souboru údajů LCI;
h)
„souborem údajů inventarizace životního cyklu“ nebo „souborem údajů LCI“ dokument nebo soubor s informacemi o životním cyklu uvedeného produktu nebo jiný odkaz, jako je místo nebo proces, který zahrnuje popisná metadata a kvantitativní údaje inventarizace životního cyklu a může být souborem údajů z jednotkového procesu nebo částečně nebo zcela agregovaným souborem údajů;
i)
„sekundárními údaji“ údaje, které nepocházejí z konkrétního procesu v rámci dodavatelského řetězce společnosti provádějící studii ke stanovení environmentální stopy, jmenovitě údaje, které nejsou přímo shromažďovány, měřeny nebo odhadovány společností, ale pocházejí z databáze LCI třetí strany nebo z jiných zdrojů, včetně průměrných údajů průmyslového odvětví, jako jsou uveřejněné údaje o produkci, vládní statistiky a průmyslová sdružení, studie v odborné literatuře, technické studie a patenty, a mohou rovněž vycházet z finančních údajů nebo obsahovat modelové údaje a další obecné údaje, včetně primárních údajů, které procházejí fází horizontální agregace;
j)
„hranicí systému“ aspekty zahrnuté do studie životního cyklu nebo z této studie vyloučené.
Pravidla pro výpočet environmentální stopy kritické suroviny musí obsahovat další definice, které jsou nezbytné pro jejich interpretaci.
Část II
Oblast působnosti
Tato příloha obsahuje základní prvky pro výpočet environmentální stopy kritických surovin.
Pravidla pro výpočet environmentální stopy konkrétních kritických surovin vycházejí ze základních prvků obsažených v této příloze a zohledňují vědecky podložené metody posuzování a příslušné mezinárodní normy v oblasti posuzování životního cyklu.
Výpočet environmentální stopy kritické suroviny vychází ze seznamu materiálů, energie, výrobních metod a pomocných materiálů používaných v zařízeních, která se podílejí na výrobě kritické suroviny.
Při stanovení pravidel pro výpočet environmentální stopy konkrétních kritických surovin se Komise snaží zajistit soulad s pravidly pro výpočet environmentální stopy meziproduktů a konečných produktů, které využívají příslušné kritické suroviny.
Část III
Deklarovaná jednotka
Deklarovanou jednotkou je 1 kg příslušného druhu kritické suroviny.
Pravidla pro výpočet environmentální stopy konkrétních kritických surovin mohou stanovit vyšší nebo nižší deklarovanou jednotku vyjádřenou v kg, pokud je to nezbytné pro zohlednění povahy nebo použití příslušné kritické suroviny.
Veškeré kvantitativní vstupní a výstupní údaje shromažďované výrobcem za účelem kvantifikace uhlíkové stopy se počítají ve vztahu k této deklarované jednotce.
Část IV
Hranice systému
1. Těžba, koncentrace a rafinace jsou tři fáze životního cyklu, které je třeba zahrnout do hranic systému primárních kritických surovin spolu s následujícími postupy, pokud se na danou surovinu vztahují:
a)
předcházející procesy zahrnující těžbu rudy pro produkci surovin, výrobu a dodávky, včetně přepravy, chemických látek, pomocné procesy, výrobu a dodávky, včetně přepravy, paliv, výrobu a dodávky elektřiny a přepravu materiálů vozidly, která organizace nevlastní ani neprovozuje;
b)
přeprava rudy, koncentrátů a surovin ve vozidlech vlastněných nebo provozovaných organizací;
c)
skladování rudy, koncentrátů a surovin;
e)
výroba surovinového koncentrátu;
f)
získávání kovů chemickými, fyzikálními nebo biologickými prostředky;
l)
odlévání kovů nebo balení;
m)
úprava vyhořelého materiálu a strusky;
n)
veškeré související pomocné procesy, například čištění odpadních vod na místě, včetně čištění vod z procesů, přímého chlazení a povrchové odtékající vody; systémy pro snižování emisí plynů, včetně primárních a druhotných odpadních plynů; kotle, včetně předčištění přívodní vody; interní logistika.
2. Do hranic systému druhotných kritických surovin, jež u životního cyklu vymezují fázi recyklace, se zahrnou následující postupy, pokud jsou relevantní pro konkrétní recyklovanou surovinu:
a)
předcházející postupy zahrnující výrobu surového vstupního materiálu (šrotu a primárních koncentrátů), výrobu a dodávky (přepravu) chemických látek, pomocné procesy, výrobu a dodávky (přepravu) paliv, výrobu a dodávky elektřiny a přepravu materiálů vozidly nevlastněných organizací;
b)
přeprava koncentrátů a šrotu ve vozidlech vlastněných nebo provozovaných organizací;
c)
skladování šrotu, koncentrátů a surovin;
d)
předúprava druhotných surovin;
i)
odlévání kovů nebo balení;
j)
zpracování vyhořelého materiálu;
k)
veškeré související pomocné procesy, například čištění odpadních vod na místě, včetně čištění vod z procesů, přímého chlazení a povrchové odtékající vody; systémy pro snižování emisí plynů včetně primárních a druhotných odpadních plynů; kotle včetně předčištění přívodní vody; interní logistika.
3. Fáze používání nebo fáze ukončení životnosti se z výpočtů environmentální stopy vyloučí, protože na ni odpovědný hospodářský subjekt nemá přímý vliv. Vyloučeny mohou být i jiné postupy, pokud je jejich příspěvek k environmentální stopě konkrétní kritické suroviny nevýznamný.
Část V
Kategorie dopadů
Pravidla výpočtu stanoví kategorie dopadů, které je třeba zahrnout do výpočtu environmentální stopy. Výběr je založen na analýze kritických míst provedené v souladu s vědecky podloženými metodikami vypracovanými na mezinárodní úrovni a s přihlédnutím k:
a)
relativnímu významu různých dopadů, včetně jejich relativního významu pro splnění klimatických a environmentálních cílů Unie;
b)
potřebě podniků v povýrobní části dodavatelského řetězce, které chtějí informovat o environmentální stopě kritických surovin, které používají.
Část VI
Použití souborů údajů konkrétní společnosti a sekundárních souborů údajů
Pravidla pro výpočet stanoví použití souborů údajů konkrétní společnosti nebo sekundárních souborů údajů pro všechny relevantní postupy a materiály. Pokud pravidla výpočtu umožňují volbu mezi souborem údajů konkrétní společnosti a sekundárním souborem údajů, zváží Komise pobídky k použití souboru údajů konkrétní společnosti.
Použití údajů konkrétní společnosti se vyžaduje alespoň u postupů, které jsou pod přímým vlivem odpovědného subjektu a mají největší podíl na příslušných kategoriích dopadů.
Aktivitní údaje konkrétní společnosti se použijí v kombinaci s příslušnými sekundárními soubory údajů vyhovujícími s ohledem na environmentální stopu produktu. Pravidla výpočtu stanoví, zda je povolen odběr vzorků v souladu s kritérii stanovenými ve vědecky podložených metodikách vypracovaných na mezinárodní úrovni.
Změna seznamu materiálů nebo skladby zdrojů energie použitých k výrobě určitého druhu kritické suroviny vyžaduje nový výpočet environmentální stopy.
Při stanovování pravidel výpočtu, včetně pravidel výpočtu emisí skleníkových plynů produkovaných elektřinou používanou k výrobě kritických surovin, Komise zajistí soulad a provázanost s ostatním relevantním právem Unie, pokud není odůvodněno jednat jinak.
Pravidla výpočtu, která mají být rozpracována aktem v přenesené pravomoci, zahrnují podrobné modelování těchto fází životního cyklu:
a)
fáze těžby, koncentrace a rafinace primárních surovin;
b)
fáze získávání a zpracování druhotných surovin.
Část VII
Metody posuzování dopadu
Environmentální stopa se vypočítá pomocí vědecky podložených metod posuzování dopadu, které zohledňují vývoj na mezinárodní úrovni u příslušných kategorií dopadů, pokud jde o změnu klimatu, vodu, ovzduší, půdu, zdroje, využívání půdy a toxicitu.
Výsledky se předkládají v podobě charakterizovaných výsledků bez normalizace a vážení.
Část VIII
Výkonnostní třídy z hlediska environmentální stopy
V závislosti na rozdělení hodnot v prohlášeních o environmentální stopě uváděných na vnitřní trh se určí smysluplný počet výkonnostních tříd, přičemž kategorie A je nejlepší třídou s nejnižším dopadem životního cyklu, aby se umožnila diferenciace trhu. Určení prahové hodnoty pro každou výkonnostní třídu je stejně jako jejich rozsah založeno na distribuci výkonu příslušných kritických surovin uvedených na trh v předchozích třech letech, očekávaných technologických zlepšeních a dalších technických faktorech, které budou určeny.
Komise každé tři roky přezkoumá počet výkonnostních tříd a prahové hodnoty mezi nimi, tak aby stále odpovídaly realitě trhu a jeho očekávanému vývoji.
Část IX
Posuzování shody
Pravidla pro výpočet a ověřování stanoví použitelný postup posuzování shody z modulů uvedených v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES s úpravami nezbytnými s ohledem na dotčený materiál.
Při určování použitelného postupu posuzování shody Komise zohlední tato kritéria:
a)
zda je dotčený modul vhodný pro daný typ materiálu a přiměřený sledovanému veřejnému zájmu;
b)
povahu rizik, která s sebou výrobek nese, a míru, ve které posuzování shody odpovídá druhu a úrovni rizika;
c)
pokud je povinná účast třetí strany, potřebu výrobce mít na výběr mezi moduly zabezpečování kvality a certifikace výrobků stanovenými v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES.
|
,
1.1 Odkazy
1.2 Identifikované požadavky
1.3 Související standardy
2. Identifikované požadavky
Požadavky
| Zdroj |
Požadavek |
3. Související standardy
Standardy
| Zdroj |
Požadavek |
Propojené úkoly
|