Hlava I – Proporcionalita

Zásada proporcionality zakotvená v čl. 74 odst. 2 směrnice 2013/36/EU má zajistit, aby vnitřní systém správy a řízení odpovídal individuálnímu rizikovému profilu a obchodnímu modelu instituce tak, aby byly skutečně naplněny cíle regulačních požadavků a předpisů.

Při vytváření a provádění vnitřního řídicího a kontrolního systému by instituce měly zohledňovat svoji velikost a vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost svých činností. Významné instituce by měly mít sofistikovanější systém správy a řízení, zatímco malé a méně složité instituce mohou používat jednodušší systém správy a řízení. Instituce by měly vzít na vědomí, že velikost nebo systémová významnost instituce nemusí samy o sobě vypovídat o míře, do jaké je instituce vystavena rizikům.

Za účelem uplatňování zásady proporcionality a s cílem zajistit vhodné provádění regulatorních požadavků a těchto obecných pokynů by instituce a příslušné orgány měly brát v potaz všechna následující hlediska:

• a. velikost z hlediska bilanční sumy instituce a jejích dceřiných podniků v rámci obezřetnostní konsolidace;
• b. geografickou přítomnost instituce a rozsah jejích operací v každé jurisdikci;
• c. právní formu instituce, včetně toho, zda je instituce součástí skupiny, a v takovém případě pak hodnocení proporcionality za příslušnou skupinu;
• d. zda se jedná o kotovanou instituci;
• e. zda je instituce oprávněna používat interní modely k měření kapitálových požadavků (např. přístup založený na interním ratingu);
• f. druh povolené činnosti a služeb vykonávaných institucí (např. viz rovněž příloha 1 směrnice 2013/36/EU a příloha 1 směrnice 2014/65/EU);
• g. základní obchodní model a strategii; povahu a složitost obchodní činnosti a organizační strukturu instituce;
• h. strategii v oblasti rizik, ochotu podstupovat riziko a skutečný rizikový profil instituce se současným přihlédnutím k výsledku hodnocení kapitálu a likvidity v procesu dohledu a hodnocení (SREP);
• i. vlastnickou strukturu a strukturu financování instituce;
• j. druh klientů (např. retailoví, korporátní, institucionální, malé podniky, veřejné subjekty) a složitost produktů nebo smluv;
• k. externě zajišťované funkce a distribuční kanály;
• l. existující informační (IT) systémy, včetně systémů zajišťování kontinuity a funkcí outsourcingu v této oblasti, a
• m. zda instituce spadá do definice malých a nepříliš složitých institucí nebo velkých institucí v čl. 4 odst. 1 bodech 145 a 146 nařízení (EU) č. 575/2013.