Článek 39 Zhoršení nemoci z povolání

a) jestliže dotyčná osoba v době pobírání dávek neprovozovala podle právních předpisů jiného členského státu činnost jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná, která pravděpodobně způsobila nebo zhoršila dotyčnou nemoc, náklady na dávky ponese podle právních předpisů, které uplatňuje, příslušná instituce prvního členského státu, přičemž vezme v úvahu zhoršení;

b) jestliže dotyčná osoba v době pobírání dávek provozovala podle právních předpisů jiného členského státu takovou činnost, náklady na dávky ponese podle právních předpisů, které uplatňuje, příslušná instituce prvního členského státu, přičemž nebude brát v úvahu zhoršení. Příslušná instituce druhého členského státu poskytne dotyčné osobě doplatek, jehož výše odpovídá rozdílu mezi částkou dávek náležejících osobě po zhoršení a částkou, která by osobě podle právních předpisů uplatňovaných institucí náležela před zhoršením, kdyby se dotyčná nemoc vyskytla podle právních předpisů tohoto členského státu;

c) pravidla týkající se snížení, pozastavení a odnětí dávek stanovená právními předpisy členského státu nebudou použita vůči osobám pobírajícím dávky od institucí dvou členských států v souladu s písmenem b).