Článek 38
Přezkum
▼M3 —————
▼B
2. Ve zprávě, již předloží do 31. března 2015, Komise zejména posoudí na základě zkušeností s uplatňováním této směrnice, s ohledem na zkušenosti s CCS a s přihlédnutím k technickému pokroku a nejnovějším vědeckým poznatkům:
— zda se dostatečně prokázalo trvalé zadržení CO2 takovým způsobem, kterým se předejde nepříznivým účinkům na životní prostředí a případně veškerým následným rizikům pro lidské zdraví nebo kterým se dosáhne jejich co největšího omezení, a zda byla prokázána bezpečnost CCS pro životní prostředí a pro člověka,
— zda jsou stále nezbytné postupy týkající se přezkumu Komise, pokud jde o návrhy povolení k ukládání podle článku 10 a návrhy rozhodnutí o přechodu odpovědnosti podle článku 18,
— zkušenosti s ustanoveními článku 12 o kritériích a postupech pro přijímání toku CO2,
— zkušenosti s ustanoveními článků 21 a 22 o přístupu třetích osob a ustanoveními článku 24 o přeshraniční spolupráci,
— ustanovení vztahující se na spalovací zařízení o jmenovitém elektrickém výkonu nejméně 300 MW uvedená v článku 9a směrnice 2001/80/ES,
— případné možnosti geologického ukládání CO2 v třetích zemích,
— další rozvoj a aktualizaci kritérií stanovených v přílohách I a II,
— zkušenosti s pobídkami k uplatňování CCS u zařízení spalujících biomasu,
— potřebu další regulace rizik pro životní prostředí v souvislosti s přepravou CO2,
a případně předloží návrh na revizi této směrnice.
3. Prokáže-li se dostatečně trvalé zadržení CO2 takovým způsobem, kterým se předejde nepříznivým účinkům na životní prostředí a lidské zdraví a rizikům pro ně, nebo pokud to není možné, dosáhne jejich co největšího omezení, a prokáže-li se bezpečnost CCS pro životní prostředí a pro člověka i jeho ekonomická proveditelnost, zaměří se přezkum na to, zda je potřebné a možné zavést povinný požadavek výkonnostních emisních standardů pro nová velkokapacitní spalovací zařízení na výrobu elektřiny podle článku 9a směrnice 2001/80/ES.