+KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ
---+Článek 1 Oblast působnosti
------+Article 1 1.
------+Article 1 2.
------+Article 1 3.
------+Article 1 4.
---+Článek 2 Definice
---+Článek 3 Volný pohyb služeb
------+Article 3 1.
------+Article 3 2.
|
KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ
1. Přehled
| Název |
Regulace |
|
Článek 1 Oblast působnosti
|
Článek 1 Oblast působnosti 1. Toto nařízení se vztahuje na mezinárodní osobní přepravu autokary a autobusy na území Společenství, kterou pro cizí nebo vlastní potřebu provozují podnikatelé v silniční osobní dopravě, kteří jsou usazeni v některém členském státě podle jeho právních předpisů, s využitím vozidel v tomto členském státě registrovaných a vhodných díky své konstrukci a vybavení pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče a pro tuto přepravu určených, jakož i na jízdu prázdných vozidel související s touto přepravou. Změnou vozidel nebo přerušením přepravy za účelem provedení části cesty jiným dopravním prostředkem není dotčeno použití tohoto nařízení. 2. V případě přepravy z členského státu do třetí země nebo naopak se toto nařízení vztahuje na část jízdy provedenou tranzitem přes území jakéhokoli členského státu. Nepoužije se na část jízdy na území členského státu, kde nastupují nebo vystupují cestující, pokud není uzavřena nezbytná dohoda mezi Společenstvím a danou třetí zemí. 3. Až do uzavření dohod uvedených v odstavci 2 nejsou tímto nařízením dotčena ustanovení o přepravě z členského státu do třetí země nebo naopak obsažená ve dvoustranných dohodách uzavřených mezi členskými státy a těmito třetími zeměmi. 4. Toto nařízení se použije na vnitrostátní silniční osobní dopravu pro cizí potřebu provozovanou dočasně podnikatelem v silniční osobní dopravě nerezidentem podle kapitoly V.
|
|
Článek 2 Definice
|
Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1) „mezinárodní přepravou“ se rozumí
a) jízda vozidla, při které výchozí a cílové místo cesty leží ve dvou různých členských státech, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi;
b) jízda vozidla, při které výchozí a cílové místo cesty leží v témže členském státě a cestující nastupují nebo vystupují v jiném členském státě nebo ve třetí zemi;
c) jízda vozidla, při které výchozí místo cesty leží v jednom členském státě a cílové místo v třetí zemi nebo naopak, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi, nebo
d) jízda vozidla mezi třetími zeměmi s průjezdem přes území jednoho nebo více členských států;
2) „linkovou dopravou“ se rozumí přeprava cestujících v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou vystupovat a nastupovat na předem určených zastávkách;
3) „zvláštní linkovou dopravou“ se rozumí bez ohledu na to, kdo dopravu organizuje, pravidelná přeprava stanovených skupin cestujících s vyloučením jiných osob;
4) „příležitostnou dopravou“ se rozumí doprava, která není definována jako linková doprava ani jako zvláštní linková doprava a jejímž hlavním rysem je přeprava skupin cestujících vytvořených z podnětu zákazníka nebo samotného podnikatele v silniční osobní dopravě;
5) „dopravou pro vlastní potřebu“ se rozumí doprava, kterou provádí fyzická nebo právnická osoba k neobchodním a neziskovým účelům, pokud
— dopravní činnost je pouze vedlejší činností dotyčné fyzické nebo právnické osoby a
— použitá vozidla jsou ve vlastnictví uvedené fyzické nebo právnické osoby nebo jsou touto osobou pořizována na splátky nebo na dlouhodobou leasingovou smlouvu a jsou řízena zaměstnancem fyzické nebo právnické osoby nebo přímo fyzickou osobou nebo zaměstnanci zaměstnávanými dotyčným podnikem nebo tomuto podniku poskytnutými na základě smluvního závazku;
6) „hostitelským členským státem“ se rozumí členský stát, v němž podnikatel v silniční osobní dopravě provozuje svou činnost, jiný než členský stát, v němž je tento podnikatel usazen;
7) „kabotáží“ se rozumí buď
— vnitrostátní silniční osobní doprava pro cizí potřebu prováděná dočasně podnikatelem v silniční osobní dopravě v hostitelském členském státě, nebo
— nástup a výstup cestujících v rámci téhož členského státu v rámci linkové mezinárodní dopravy, a to v souladu s tímto nařízením a za podmínky, že se nejedná o hlavní cíl této dopravy;
8) „závažným porušením právních předpisů Společenství v oblasti silniční dopravy“ se rozumí porušení právních předpisů, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti v souladu s čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1071/2009 nebo k dočasnému či trvalému odejmutí licence Společenství.
|
|
Článek 3 Volný pohyb služeb
|
Článek 3 Volný pohyb služeb 1. Každému podnikateli v silniční osobní dopravě provozujícímu dopravu pro cizí potřebu ve smyslu článku 1 je povoleno v souladu s tímto nařízením provozovat autokary a autobusy linkovou dopravu, včetně zvláštní linkové dopravy, a příležitostnou dopravu bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa usazení, pokud
a) je oprávněn v členském státě, v němž je usazen, provozovat autokary a autobusy linkovou dopravu, včetně zvláštní linkové dopravy, nebo příležitostnou dopravu v souladu s podmínkami přístupu na trh stanovenými vnitrostátními právními předpisy;
b) splňuje podmínky stanovené právními předpisy Společenství o přístupu k povolání podnikatele ve vnitrostátní a mezinárodní silniční osobní dopravě a
c) splňuje podmínky stanovené právními předpisy, které se týkají norem pro řidiče a vozidla, zejména podle směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (
9
), směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (
10
), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu (
11
).
2. Každému podnikateli v silniční osobní dopravě provozujícímu dopravu pro vlastní potřebu ve smyslu článku 1 je povoleno provozovat dopravu podle čl. 5 odst. 5 bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa usazení, pokud
a) mu bylo v členském státě, v němž je usazen, uděleno povolení k provozování osobní dopravy autokary a autobusy v souladu s podmínkami přístupu na trh stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech a
b) splňuje podmínky stanovené právními předpisy, které se týkají norem pro řidiče a vozidla, zejména podle směrnice 92/6/EHS, směrnice 96/53/ES a směrnice 2003/59/ES.
|
,
1.1 Odkazy
1.2 Identifikované požadavky
1.3 Související standardy
2. Identifikované požadavky
Požadavky
| Zdroj |
Požadavek |
3. Související standardy
Standardy
| Zdroj |
Požadavek |
- Builddate: 01.07.2013 00:00:00 -Doknr: CELEX:32009R1073
- EULAW -
EN: Legal acts of the European Union from EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © European Union. Re-use is authorised by Decision 2011/833/EU, provided the source is acknowledged; the consolidated texts are licensed under CC BY 4.0 (EUR-Lex legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the legislation published in the Official Journal of the European Union is deemed authentic.
DE: Rechtsakte der Europäischen Union aus EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © Europäische Union. Weiterverwendung nach Beschluss 2011/833/EU mit Quellenangabe gestattet; die konsolidierten Fassungen stehen unter CC BY 4.0 (Rechtlicher Hinweis von EUR-Lex). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Verbindlich sind allein die im Amtsblatt der Europäischen Union veröffentlichten Rechtsakte.
|