Článek 16 3.

definici konkrétní skupiny výrobků spadajících pod definici „výrobku spojeného se spotřebou energie“ uvedenou v čl. 2 bodě 1, na kterou se mají vztahovat podrobné požadavky týkající se označování energetickými štítky;

provedení a obsah energetického štítku včetně stupnice A až G znázorňující spotřebu energie, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech srozumitelné a čitelné. Klasifikační stupně A až G odpovídají významné úspoře energie a nákladů a odpovídajícímu rozlišení výrobků z hlediska zákazníka. Stanoví rovněž, jakým způsobem jsou klasifikační stupně A až G, a případně spotřeba energie, uvedeny na viditelném místě štítku;

případné využívání jiných zdrojů a doplňující informace týkající se výrobku, přičemž v takovém případě je na štítku zdůrazněna energetická účinnost výrobku. Doplňující informace jsou jednoznačné a nemají ve vztahu k zákazníkům negativní dopad na srozumitelnost a účinnost štítku jako celku. Musí být založeny na údajích týkajících se fyzických vlastností výrobku, které jsou měřitelné a ověřitelné orgány dozoru nad trhem;

případné uvedení odkazu na energetickém štítku umožňujícího zákazníkům identifikovat výrobky, jež jsou energeticky inteligentní, tj. schopné automaticky měnit a optimalizovat svou spotřebu v reakci na vnější podněty (například signály ústředního domácího systému pro hospodaření s energií nebo zprostředkované tímto systémem, cenové signály, přímé kontrolní signály, místní měření) nebo poskytovat další služby, které zvyšují energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů energie, s cílem zlepšit dopad spotřeby energie na životní prostředí napříč celým energetickým systémem;

místa, kde je energetický štítek vystaven, například zda má být připevněn k výrobku, aniž dojde k jeho poškození, vytištěn na obalu, poskytnut v elektronickém formátu nebo vystaven na internetu, s ohledem na požadavky čl. 3 odst. 1 a na důsledky pro zákazníky, dodavatele a obchodníky;

případné elektronické prostředky pro označování výrobků;

způsob, jakým mají být energetický štítek a informační list výrobku poskytnuty v případě prodeje na dálku;

požadovaný obsah a případně též úpravu a další podrobnosti týkající se informačního listu výrobku a technické dokumentace, včetně možnosti zadat parametry informačního listu výrobku do databáze v souladu s čl. 3 odst. 1;

toleranci pro ověřování, jež mají členské státy používat při ověřování souladu s požadavky;

způsob, jakým má být ve vizuálních reklamách a propagačních materiálech technického charakteru zobrazena energetická třída a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku, včetně čitelnosti a viditelnosti;

metody měření a výpočtů uvedené v článku 13, které mají být použity za účelem stanovení údajů na energetickém štítku a v informačním listu výrobku, včetně definice indexu energetické účinnosti (EEI) či rovnocenného parametru;

zda je u větších spotřebičů k dosažení dané energetické třídy vyžadována vyšší energetická účinnost;

úpravu veškerých dalších odkazů uvedených na energetickém štítku, které zákazníkům umožňují elektronický přístup k podrobnějším informacím o výkonnosti výrobku, jež jsou uvedeny v informačním listu výrobku. Tyto odkazy mohou být upraveny do podoby internetové adresy, dynamického kódu QR, odkazu na štítky dostupné na internetu či jakékoli jiné podoby vhodné pro spotřebitele;

skutečnost, kde a jakým způsobem by se energetické třídy popisující spotřebu energie dotčeného výrobku měly během používání zobrazovat na případném interaktivním displeji výrobku;

datum hodnocení a případné následné revize aktu v přenesené pravomoci;

případné rozdíly v energetické účinnosti v různých klimatických regionech;

pokud jde o požadavky na uchovávání informací v části databáze věnované souladu podle čl. 4 odst. 6, uchovávání údajů po dobu kratší než patnáct let, případně s ohledem na průměrnou životnost výrobku.