Článek 12

Článek 12

1.  Transakcemi prodeje se zpětným odkupem se rozumějí transakce, kterými úvěrová instituce nebo klient („převodce“) převádí na jinou úvěrovou instituci nebo klienta („nabyvatel“) aktiva, např. směnky, pohledávky nebo převoditelné cenné papíry, na které se vztahuje dohoda, že stejná aktiva budou následně převedena zpět převodci za sjednanou cenu.

2.  Zaváže-li se nabyvatel převést aktiva zpět v termínu, který stanovil nebo má stanovit převodce, je daná transakce považována za pravou transakci prodeje se zpětným odkupem.

3.  Má-li však nabyvatel pouze právo převést aktiva zpět za kupní cenu nebo za odlišnou předem sjednanou částku v termínu, který je nebo bude stanoven, je daná transakce považována za transakci prodeje s právem zpětného odkupu.

4.  V případě transakcí prodeje se zpětným odkupem uvedených v odstavci 2 se převedená aktiva stále vykazují v rozvaze převodce; kupní cena získaná převodcem se vykáže jako částka dlužná nabyvateli. Hodnota převedených aktiv se navíc zveřejní v příloze k účetní závěrce převodce. Nabyvatel není oprávněn vykazovat převedená aktiva ve své rozvaze; kupní cena zaplacená nabyvatelem se vykáže jako částka, kterou dluží převodce.

5.  V případě transakcí prodeje se zpětným odkupem uvedených v odstavci 3 však převodce není oprávněn vykazovat ve své rozvaze převedená aktiva; tyto částky se vykazují jako aktiva v rozvaze nabyvatele. Převodce zaznamená do podrozvahové položky 2 částku rovnající se ceně sjednané pro případ zpětného odkupu.

6.  Žádné devizové termínované obchody, opce, transakce zahrnující emisi dluhových cenných papírů se závazkem zpětného odkupu celé nebo části emise před splatností ani jiné podobné transakce nejsou považovány za transakce prodeje se zpětným odkupem ve smyslu tohoto článku.