Článek 513 1.

zda jsou stávající makroobezřetnostní nástroje stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU účinné, efektivní a transparentní;

zda jsou rozsah a případná míra překrývání jednotlivých makroobezřetnostních nástrojů určených k řešení podobných rizik, které jsou stanoveny v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, přiměřené, a případně navrhne nové makroobezřetnostní požadavky;

jakým způsobem se mezinárodně dohodnuté standardy pro systémové instituce a ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU vzájemně ovlivňují, a případně navrhne nová pravidla zohledňující tyto mezinárodně dohodnuté standardy;

zda by měly být mezi makroobezřetnostní nástroje stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU přidány jiné typy nástrojů, například nástroje týkající se dlužníka, kterými by byly doplněny nástroje týkající se kapitálu a díky nimž by bylo umožněno harmonizované používání nástrojů na vnitřním trhu; a to i zda harmonizované definice těchto nástrojů a poskytování příslušných údajů na úrovni Unie jsou nezbytným předpokladem pro zavedení takových nástrojů;

zda by požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedený v čl. 92 odst. 1a měl být uplatňován i na jiné systémově významné instituce, které nejsou G-SVI, zda by se jeho kalibrace měla odlišovat od kalibrace pro G-SVI a zda měla jeho kalibrace záviset na úrovni systémové významnosti instituce;

zda by stávající dobrovolná reciprocita makroobezřetnostních opatření měla být změněna na reciprocitu povinnou a zda je pro takový krok vhodným základem stávající rámec ESRB pro dobrovolnou reciprocitu;

jak lze relevantním orgánům makroobezřetnostního dohledu na úrovni Unie a jednotlivých členských států svěřit nástroje, které by řešily nově vznikající systémová rizika vyplývající z expozic úvěrových institucí vůči nebankovnímu odvětví, především z trhů s deriváty a s transakcemi s financováním cenných papírů, z odvětví správy aktiv a odvětví pojišťovnictví.