Článek 3 Určení orgánů příslušných k řešení krize a příslušných ministerstev

1.   Každý členský stát určí jeden či více orgánů příslušných k řešení krize, které jsou oprávněny použít nástroje k řešení krize a vykonávat pravomoci k řešení krize stanovené v tomto nařízení.

Orgány příslušnými k řešení krize jsou národní centrální banky, příslušná ministerstva, orgány veřejné správy či jiné orgány, jimž byly svěřeny pravomoci v oblasti veřejné správy.

2.   Orgány příslušné k řešení krize disponují odborností, zdroji a provozní kapacitou pro uplatňování opatření k řešení krize a výkonu svých pravomocí s rychlostí a pružností nezbytnou pro dosažení účelu řešení krize.

3.   Jsou-li orgánu příslušnému k řešení krize určenému podle odstavce 1 tohoto článku svěřeny další funkce, musí být přijata vhodná strukturální opatření, aby nedocházelo ke střetům zájmů mezi funkcemi svěřenými orgánu příslušnému k řešení krize podle tohoto nařízení a všemi ostatními funkcemi svěřenými tomuto orgánu. Zejména musí být zavedena opatření k zajištění skutečné provozní nezávislosti, včetně oddělených pracovníků, hierarchických vztahů a rozhodovacího postupu daného orgánu příslušného k řešení krize, na veškerých úkolech, které tento orgán příslušný k řešení krize může vykonávat podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012 jakožto příslušný orgán ústřední protistrany, a na úkolech, které tento orgán příslušný k řešení krize může vykonávat jakožto příslušný orgán členů clearingového systému uvedený v čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012.

4.   Požadavky vyjádřené odstavci 3 nebrání tomu, aby se hierarchické vztahy sbíhaly na nejvyšší úrovni organizace zahrnující různé funkce nebo orgány nebo aby pracovníci mohli být za předem stanovených podmínek sdíleni mezi dalšími funkcemi, které jsou orgánu příslušnému k řešení krize svěřeny, k pokrytí dočasně vysoké pracovní zátěže, nebo má-li to umožnit orgánu příslušnému k řešení krize využití odborných znalostí sdílených pracovníků.

5.   Orgány vykonávající funkci dohledu a funkci řešení krize podle nařízení (EU) č. 648/2012 a tohoto nařízení a osoby vykonávající tyto funkce jejich jménem úzce spolupracují při přípravě, plánování a uplatňování rozhodnutí k řešení krize, bez ohledu na to, zda orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán představují samostatné subjekty nebo zda tyto funkce zastává týž subjekt.

6.   Orgán příslušný k řešení krize přijme a zveřejní veškerá interní pravidla, která musí mít pro zajištění souladu s požadavky stanovenými v odstavci 3, včetně pravidel upravujících profesní tajemství a výměnu informací mezi jednotlivými funkčními oblastmi.

7.   Členské státy, v nichž není usazena žádná ústřední protistrana, se mohou od požadavků stanovených v odstavci 3 odchýlit s výjimkou opatření k zabránění střetům zájmů.

8.   Každý členský stát určí jedno ministerstvo, které je odpovědné za výkon funkcí svěřených příslušnému ministerstvu podle tohoto nařízení.

9.   Není-li orgánem příslušným k řešení krize v členském státě příslušné ministerstvo, informuje orgán příslušný k řešení krize bez zbytečného odkladu příslušné ministerstvo o rozhodnutích přijatých na základě tohoto nařízení, a pokud vnitrostátní právo nestanoví jinak, získá souhlas ministerstva, než vykoná rozhodnutí, která budou mít přímé fiskální nebo systémové dopady nebo která k přímým fiskálním dopadům pravděpodobně povedou.

10.   Členské státy oznámí Komisi a evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízenému nařízením (EU) č. 1095/2010, orgány příslušné k řešení krize určené podle odstavce 1.

11.   V případě, že členský stát určí více než jeden orgán příslušný k řešení krize podle odstavce 1, oznámení uvedené v odstavci 10 musí obsahovat tyto údaje:

12.   ESMA seznam orgánů příslušných k řešení krize a kontaktních orgánů oznámených podle odstavce 10 zveřejní.