Článek 47 1

a)

ověří, zda je funkce odhadu, kterou instituce používá k odhadu hodnoty v riziku, přesná;

b)

v případě, že je výpočet hodnoty v riziku založen na simulacích Monte Carlo, ověří, zda počet simulací zajišťuje konvergenci směrem ke stabilním výsledkům, a vlastnosti náhodnosti posloupností použitých pro vytvoření simulací;

c)

ověří, zda před výpočtem změn hodnoty portfolia v důsledku selhání emitentů se hodnota pozic v portfoliích instituce vztahuje k referenčnímu datu hodnoty v riziku;

d)

ověří, zda s výjimkou pozic, na které se vztahuje odchylka podle čl. 325bn odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, se při výpočtu hodnoty v riziku používá časový horizont jednoho roku;

e)

v případě, že se riziko selhání vypočítává méně často než denně, analyzují proces, který instituce používá k určení četnosti výpočtu kapitálových požadavků k riziku selhání, a ověří, zda výpočet s nižší frekvencí nevede k podhodnocení rizika;

f)

ověří, zda v případě akciových nástrojů jsou při simulaci selhání těchto akciových nástrojů nastaveny ceny na nulu a zda je to systematicky zajišťováno interními systémy, a mohou ověřit na vzorku akciových pozic, zda tomu tak je.

a)

v případě, že se riziko selhání vypočítává týdně, analyzují proces, který instituce používá k určení dne v týdnu, kdy se vypočítávají kapitálové požadavky k riziku selhání;

b)

požadují, aby instituce vypočítala denní expozice vůči riziku náhlého selhání za určité dané období, pokud ještě nejsou k dispozici, a posoudí, zda tyto expozice naznačují systematicky nižší rizikový profil v těch dnech, kdy se kapitálové požadavky vypočítávají;

c)

mohou rovněž použít další údaje, které případně instituce denně vypočítává pro účely interního řízení rizika, včetně denních citlivostí vůči nejvýznamnějším emitentům.