Článek 6 Přezkum a posouzení preventivních ozdravných plánů orgány dohledu

1.   Orgány dohledu do devíti měsíců od předložení každého preventivního ozdravného plánu tento plán přezkoumají a posoudí, do jaké míry splňuje požadavky stanovené v článku 5 a všechny následující skutečnosti:

2.   Orgány dohledu poskytnou všechny obdržené preventivní ozdravné plány orgánům příslušným k řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize mohou preventivní ozdravný plán posoudit s cílem zjistit, zda by některá opatření v něm zahrnutá mohla mít nepříznivý dopad na způsobilost dané pojišťovny nebo zajišťovny k řešení krize, a ve lhůtě stanovené v odstavci 1 mohou orgánu dohledu dát doporučení ohledně těchto otázek.

3.   Pokud pojišťovna nebo zajišťovna provádí významné přeshraniční činnosti, poskytne domovský orgán dohledu preventivní ozdravný plán hostitelskému orgánu dohledu na jeho žádost. Hostitelský orgán dohledu může preventivní ozdravný plán posoudit s cílem zjistit, zda by některá opatření v něm zahrnutá mohla mít nepříznivý dopad na pojistníky, reálnou ekonomiku nebo finanční stabilitu v jeho členském státě, a může domovskému orgánu dohledu dát doporučení ohledně těchto otázek. Domovský orgán dohledu poskytne odůvodněnou odpověď, pokud jde o jeho rozhodnutí řídit se doporučeními, či nikoli. Pokud domovský orgán dohledu řádně nezohlední doporučení hostitelského orgánu dohledu, může hostitelský orgán dohledu záležitost postoupit EIOPA v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1094/2010.

4.   Pokud orgány dohledu dojdou po posouzení preventivního ozdravného plánu k závěru, že tento preventivní ozdravný plán má významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, oznámí své závěry z posouzení příslušné pojišťovně nebo zajišťovně a uloží jim povinnost předložit ve lhůtě dvou měsíců přepracovaný plán představující řešení těchto nedostatků a překážek. Tuto lhůtu v délce dvou měsíců lze se souhlasem orgánu dohledu na žádost dotčeného podniku prodloužit o jeden měsíc.

Než orgán dohledu uloží pojišťovně nebo zajišťovně povinnost předložit přepracovaný preventivní ozdravný plán, umožní jí vyjádřit se k tomuto požadavku.

Pokud orgán dohledu zjistí, že dané nedostatky a překážky nebyly v přepracovaném plánu náležitě vyřešeny, může pojišťovně nebo zajišťovně uložit provedení konkrétních změn daného plánu.

5.   Pokud pojišťovna nebo zajišťovna přepracovaný preventivní ozdravný plán nepředloží nebo pokud orgán dohledu dospěje k závěru, že přepracovaný preventivní ozdravný plán náležitě neřeší nedostatky nebo překážky zjištěné v původním posouzení, a tyto nedostatky nebo překážky nelze dostatečně napravit vydáním pokynu ke konkrétním změnám daného plánu, uloží orgán dohledu pojišťovně nebo zajišťovně, aby v přiměřené lhůtě určila změny, které může provést ve svém podnikání za účelem odstranění nedostatků preventivního ozdravného plánu nebo překážek bránících jeho provedení.

Pokud pojišťovna nebo zajišťovna tyto změny ve lhůtě stanovené orgánem dohledu neurčí nebo pokud orgán dohledu dospěje k závěru, že by opatření navrhovaná pojišťovnou nebo zajišťovnou dané nedostatky nebo překážky náležitě nevyřešila, může orgán dohledu pojišťovně nebo zajišťovně odůvodněným rozhodnutím uložit přijetí jakýchkoli opatření, která považuje za nezbytná a přiměřená, s ohledem na závažnost daných nedostatků a překážek a dopad těchto opatření na podnikání dané pojišťovny nebo zajišťovny.

Toto rozhodnutí se písemně oznámí pojišťovně nebo zajišťovně a lze se proti němu odvolat.