Článek 10 2

a)

stanoví opatření k řešení krize, která mají být přijata ve vztahu ke každému subjektu, u nichž tato opatření budou nezbytná k zajištění kontinuity zásadních funkcí;

b)

prověří, do jaké míry by mohly být nástroje k řešení krize použity a pravomoci k řešení krize vykonány koordinovaným způsobem, a určí případné překážky v koordinovaném řešení krize;

c)

jsou-li součástí skupiny subjekty se sídlem ve třetích zemích, stanoví vhodné způsoby spolupráce a koordinace s relevantními orgány těchto třetích zemí a zjistí důsledky pro řešení krize v Unii;

d)

stanoví opatření, včetně právního a ekonomického oddělení některých funkcí či linií podnikání, která jsou nezbytná pro usnadnění řešení krize na úrovni skupiny, přičemž zohlední vzájemné propojenosti uvnitř skupiny;

e)

stanoví dostupné zdroje finančních prostředků k financování opatření k řešení krize na úrovni skupiny, a v případě, kdy je potřeba použít garanční systémy v pojišťovnictví nebo jakýkoli mechanismus financování, stanoví zásady pro sdílení odpovědnosti za toto financování mezi zdroji finančních prostředků v různých členských státech, přičemž nepředpokládá žádnou mimořádnou veřejnou finanční podporu;

f)

zahrnuje prvky stanovené v čl. 9 odst. 6.