+SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS)
---+Článek 1
---+Článek 2
---+Článek 3
------+Článek 3 1.
------+Článek 3 2.
------+Článek 3 3.
------+Článek 3 4.
------+Článek 3 5.
---+Článek 4
------+Článek 4 1.
------+Článek 4 2.
---+Článek 5
------+Článek 5 1.
------+Článek 5 2.
------+Článek 5 3.
------+Článek 5 4.
------+Článek 5 5.
------+Článek 5 6.
------+Článek 5 7.
---+Článek 6
------+Článek 6 1.
------+Článek 6 2.
---+Článek 7
---+Článek 8
---+Článek 9
------+Článek 9 1.
------+Článek 9 2.
------+Článek 9 3.
---+Článek 10
------+Článek 10 1.
------+Článek 10 2.
---+Článek 11
---+Článek 12
------+Článek 12 1.
------+Článek 12 2.
------+Článek 12 3.
---+Článek 13
---+PŘÍLOHA I KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ VOD UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 1
---+PŘÍLOHA II ZÁSADY SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE
---+PŘÍLOHA III OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO AKČNÍCH PROGRAMŮUVEDENÝCH V ČL. 5 ODST. 4 PÍSM. A)
---+PŘÍLOHA IV REFERENČNÍ METODY STANOVENÍ
---+PŘÍLOHA V INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY VE ZPRÁVÁCH UVEDENÝCH V ČLÁNKU 10
|
English -
European Union -
Environment -
SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS)
SMĚRNICE RADY
ze dne 12. prosince 1991
o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
(91/676/EHS)
1. Přehled
| Název |
Regulace |
|
Článek 1
|
Článek 1
Cílem této směrnice je:
—
snížit znečištění vod způsobované dusičnany ze zemědělských zdrojů,
—
předcházet dalšímu takovémuto znečišťování.
|
|
Článek 2
|
Článek 2
Pro účely této směrnice se rozumí:
a)
„podzemními vodami“ veškeré vody, které jsou pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém styku s půdou nebo půdním podložím;
b)
„sladkými vodami“ vody vyskytující se v přírodním stavu s nepatrnou koncentrací solí, které jsou vhodné k odběru a úpravě na pitnou vodu;
c)
„dusíkatou látkou“ jakákoli látka obsahující dusík s výjimkou plynného dusíku;
d)
„zvířaty“ všechna zvířata chovaná k užitkovým nebo obchodním účelům;
e)
„hnojivem“ jakákoli látka obsahující jednu nebo více dusíkatých složek, která je používána v půdách k podpoře růstu rostlin; tento pojem může zahrnovat i statkové hnojivo, odpad z chovu ryb a čistírenský kal;
f)
„umělým hnojivem“ jakékoli průmyslově vyráběné hnojivo;
g)
„statkovým hnojivem“ živočišné výkaly nebo směs z podestýlek a živočišných výkalů, včetně upravené formy;
h)
„rozšiřováním“ přidávání látek do půdy, rozhazováním na povrch půdy, vstřikováním do půdy, zaváděním pod povrch půdy nebo mícháním s povrchovými půdními vrstvami;
i)
„eutrofizací“ obohacení vody dusíkatými látkami, které způsobuje zrychlený růst řas a vyšších rostlin, a které vede k nežádoucímu porušení rovnováhy mezi organismy přítomnými ve vodě a jakostí vody;
j)
„znečištěním“ přímé nebo nepřímé vnášení dusíkatých látek ze zemědělských zdrojů do vodního prostředí, které má za následek ohrožení lidského zdraví, poškození zdrojů obživy a vodních ekosystémů, škody na přírodních hodnotách nebo ohrožení jiného oprávněného používání vod;
k)
„ohroženou oblastí“ území vymezené podle čl. 3 odst. 2.
|
|
Článek 3
|
|
|
Článek 4
|
|
|
Článek 5
|
|
|
Článek 6
|
|
|
Článek 7
|
Článek 7
Komise může regulativním postupem podle čl. 9 odst. 2 stanovit obecné pokyny pro monitorování podle článků 5 a 6.
|
|
Článek 8
|
Článek 8
Komise může přizpůsobit přílohy této směrnice vědeckému a technickému pokroku.
Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 3.
|
|
Článek 9
|
|
|
Článek 10
|
|
|
Článek 11
|
Článek 11
Na základě informací získaných podle článku 10, vydá Komise do šesti měsíců od obdržení zpráv členských států souhrnné zprávy a předloží je Evropskému parlamentu a Radě. S ohledem na způsob provádění této směrnice, a zejména na ustanovení přílohy III, předloží Komise Radě do 1. ledna 1998 zprávu, ke které v případě potřeby připojí návrhy na úpravu této směrnice.
|
|
Článek 12
|
|
|
Článek 13
|
Článek 13
Tato směrnice je určena členským státům.
|
|
PŘÍLOHA I KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ VOD UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 1
|
PŘÍLOHA I
KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ VOD UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 1
A.
Pro vymezení vod podle čl. 3 odst. 1 se mimo jiné použijí následující kritéria:
1.
zda povrchové sladké vody, zejména jsou-li využívány nebo určeny k odběrům pitné vody, obsahují nebo by mohly obsahovat více dusičnanů, než stanoví směrnice 75/440/EHS, pokud nejsou přijata opatření podle článku 5;
2.
zda podzemní vody obsahují nebo by mohly obsahovat více než 50 mg/l dusičnanů, pokud nejsou přijata opatření podle článku 5;
3.
zda je v přírodních sladkovodních jezerech, v ostatních sladkovodních útvarech, v ústích řek, v pobřežních a v mořských vodách zjištěna nebo hrozí v blízké budoucnosti eutrofizace, pokud nejsou přijata opatření podle článku 5.
B.
Při použití těchto kritérií vezmou členské státy v úvahu též:
1.
fyzikální vlastnosti vod a půdy a jejich vlastnosti ovlivňující životní prostředí;
2.
současnou úroveň poznatků o působení dusíkatých látek na životní prostředí (vody a půdu);
3.
současnou úroveň poznatků o důsledcích opatření přijatých podle článku 5.
|
|
PŘÍLOHA II ZÁSADY SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE
|
PŘÍLOHA II
ZÁSADY SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE
A.
Zásady správné zemědělské praxe směřující ke snížení znečišťování dusičnany s přihlédnutím k podmínkám v různých oblastech Společenství by měly obsahovat pravidla s následujícími podstatnými údaji:
1.
období nevhodné pro používání hnojiv;
2.
používání hnojiv na velmi strmých pozemcích;
3.
používání hnojiv na podmáčených, zaplavených, zmrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích;
4.
podmínky pro používání hnojiv v blízkosti vodních toků;
5.
kapacita a stavba zásobníků pro skladování statkových hnojiv, a zvláště opatření k zamezení znečišťování vod tekutinami s obsahem odpadu z živočišné výroby a ze skladovaného rostlinného materiálu, jako je siláž, odtokem, průsaky do půdy nebo vytékáním do povrchových vod;
6.
postupy pro rozšiřování umělých a statkových hnojiv, včetně dávkování a rovnoměrnosti při jejich používání, s cílem udržet úniky živin do vod na přijatelné úrovni.
B.
Členské státy mohou do zásad správné zemědělské praxe zahrnout také tyto body:
7.
postupy při obhospodařování půdy, včetně cyklického pěstování plodin a zajištění poměru mezi pozemky určenými pro trvalé a pro jednoleté plodiny;
8.
udržování minimálního rostlinného pokryvu schopného v určitých (srážkově významných) obdobích odnímat z půdy dusík, který by jinak mohl způsobovat znečištění vod dusičnany;
9.
vypracování plánů hnojení pro jednotlivé zemědělské provozy a vedení záznamů o použití hnojiv;
10.
předcházení znečišťování vod povrchovým odtokem nebo vsakováním vod mimo dosah kořenů rostlin v zavlažovacích systémech.
|
|
PŘÍLOHA III OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO AKČNÍCH PROGRAMŮUVEDENÝCH V ČL. 5 ODST. 4 PÍSM. A)
|
PŘÍLOHA III
OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO AKČNÍCH PROGRAMŮUVEDENÝCH V ČL. 5 ODST. 4 PÍSM. A)
1.
Tato opatření obsahují pravidla pro:
1.
období, ve kterých je používání určitých druhů hnojiv zakázáno;
2.
kapacitu zásobníků pro skladování statkových hnojiv, která musí být větší, než kapacita nutná pro jejich skladování během nejdelšího období, ve kterém je jejich používání v ohrožených oblastech zakázáno, s výjimkou případů, kdy je příslušným orgánům prokázáno, že s množstvím hnojiv přesahujícím kapacitu zásobníků bude nakládáno způsobem, který neohrozí životní prostředí;
3.
omezení používání hnojiv odpovídající zásadám správných zemědělských postupů, s ohledem na vlastnosti dotyčných ohrožených oblastí, zejména na:
a)
půdní podmínky, půdní typy a sklon pozemků;
b)
klimatické poměry, srážky a zavlažování;
c)
využití půdy a zemědělské postupy, zvláště cyklické pěstování plodin;
a založené na rovnováze mezi:
i)
předpokládanou potřebou dusíku u plodin
a
ii)
zásobováním plodin dusíkem z půdy a z hnojení, a to:
—
množstvím dusíku obsaženým v půdě v okamžiku, kdy plodiny začínají dusík ve významném množství přijímat (zbytkové množství na konci zimy),
—
přísunem dusíku čistou mineralizací zásob organicky vázaného dusíku v půdě,
—
dodatečnými přísuny dusíkatých látek ze statkových hnojiv,
—
dodatečnými přísuny dusíkatých látek z umělých a jiných hnojiv.
2.
Tato opatření zajistí, že množství použitých statkových hnojiv, včetně výkalů hospodářských zvířat, nepřekročí na žádném zemědělském provozu (farmě nebo chovu hospodářských zvířat) stanovené množství na hektar za rok.
Nejvyšší roční množství na jeden hektar je takové množství statkových hnojiv, které obsahuje 170 kg dusíku. Nicméně:
a)
členské státy mohou pro první čtyřletý akční program povolit množství statkových hnojiv obsahujících až 210 kg dusíku;
b)
členské státy mohou v průběhu nebo po skončení prvního čtyřletého akčního programu stanovit jiná než výše uvedená množství. Tato množství musí být stanovena tak, aby neohrozila dosažení cílů uvedených v článku 1, a musí být zdůvodněná na základě objektivních kritérií, kterými jsou například:
—
plodiny s vysokou spotřebou dusíku,
—
vysoké srážky v ohrožené oblasti,
—
půdy s mimořádně vysokou denitrifikační schopností.
▼M2
Pokud členský stát povolí jiné množství podle druhého pododstavce písm. b), uvědomí o tom Komisi, která přezkoumá oprávněnost povolení regulativním postupem podle čl. 9 odst. 2;
▼M3
c)
členské státy mohou povolit použití určitých hnojivých materiálů ze statkových hnojiv, která prošla zpracováním, v množství přesahujícím 170 kg dusíku na hektar za rok, jak je stanoveno v tomto pododstavci, a to až do zvláštní dodatečné mezní hodnoty 80 kg dusíku na hektar za rok, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
i)
složka statkových hnojiv v hnojivém materiálu prošla procesem úpravy, který zvyšuje koncentraci dusíku v minerální formě, močovinového dusíku nebo krystalicky vázaného dusíku, vyjádřenou jako hmotnostní procento celkového dusíku v porovnání se vstupem do procesu úpravy, jehož výsledkem je:
1)
amonná sůl pocházející z procesu čištění plynů nebo regulace emisí, jímž má být odstraněn amoniak z odpadních plynů;
2)
minerální koncentrát získaný reverzní osmózou;
3)
fosforečná sůl bohatá na dusík (struvit) získaná vysrážením ze statkových hnojiv;
ii)
hnojivé materiály mají stálou kvalitu napříč šaržemi a poměr minerálního dusíku k celkovému dusíku nejméně 90 % nebo poměr organicky vázaného uhlíku k celkovému dusíku nejvýše 3, přičemž v obou případech se uplatňuje korekce vzhledem k jakémukoli dusíku získanému ze složkových materiálů, které nepocházejí z hnojiv a obsahují více než 3 % dusíku v sušině;
iii)
hnojivé materiály nepřekračují tyto horní mezní hodnoty:
—
měď (Cu): 300 mg kg-1 sušiny;
—
zinek (Zn): 800 mg kg-1 sušiny;
iv)
patogeny v hnojivých materiálech obsahujících více než 1 % organického uhlíku nepřekračují tyto horní mezní hodnoty:
|
Testované mikroorganismy
|
Plány odběru vzorků
|
Mezní hodnota
|
|
n
|
c
|
m
|
M
|
|
Salmonella spp.:
|
5
|
0
|
0
|
nepřítomnost ve 25 g nebo 25 ml
|
|
Escherichia coli nebo enterokoky
|
5
|
5
|
0
|
1 000 v 1 g nebo 1 ml
|
|
kde:
n = počet testovaných vzorků
c = počet vzorků, v nichž se počet bakterií vyjádřený v kolonie tvořících jednotkách (KTJ) pohybuje mezi m a M,
m = prahová hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ, která je považována za vyhovující,
M = maximální hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ.
|
v)
členské státy zavedou přísné normy kvality s cílem zajistit konzistentní obsah živin v hnojivých materiálech napříč výrobními šaržemi v souladu s kritérii stanovenými v bodě ii);
vi)
členské státy zajistí, že k hnojivému materiálu je přiložena dokumentace s informacemi o obsahu dusíku (N) a fosfátů (P2O5), přesahuje-li koncentrace kteréhokoli z těchto prvků 1 % sušiny, a to s maximální odchylkou 25 % od deklarované hodnoty;
vii)
členské státy zajistí, aby se v důsledku uplatňování tohoto bodu nezvýšil počet hospodářských zvířat a produkce hnojiv i) na vnitrostátní úrovni, pokud obsah dusíku v celkové roční vnitrostátní produkci hnojiv na hektar využívané zemědělské půdy překročí 75 % mezní hodnoty 170 kg N na hektar stanovené v tomto pododstavci, a ii) na úrovni územních jednotek NUTS 2, pro které je povolení uděleno, pokud obsah dusíku v celkové roční produkci hnojiv na hektar využívané zemědělské půdy v těchto územních jednotkách překročí 75 % mezní hodnoty 170 kg N na hektar stanovené v tomto pododstavci;
viii)
členské státy zpřísní omezení týkající se používání hnojiv (míra hnojení) stanovená v bodě 1 podbodě 3 této přílohy s cílem zohlednit zvýšená rizika uvolňování dusíku do vody a vzduchu v důsledku používání hnojivých materiálů, které splňují podmínky stanovené v podbodech i) až iv) tohoto bodu, přičemž pro tyto materiály uplatňují koeficient rovnocennosti minerálních hnojiv 1. Členské státy v nejvyšší možné míře zajistí zachování porostu živých rostlin nebo rovnocenná opatření na půdě, kde se používají hnojivé materiály splňující podmínky uvedené v podbodech i) až iv) tohoto bodu. Členské státy zajistí, aby se při používání hnojivých materiálů, které splňují podmínky uvedené v podbodech i) až iv) tohoto bodu, přijala v příslušných případech vhodná preventivní opatření na zabránění uvolňování amoniaku ze zemědělské půdy, jako je zejména vstřikování, okamžité zapracování povrchově aplikovaných materiálů nebo rovnocenná opatření;
ix)
členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby se v co nejvyšší možné míře předcházelo emisím, včetně emisí do ovzduší, které vznikají při skladování hnojivých materiálů, které splňují podmínky uvedené v podbodech i) až iv), a to stanovením vhodných podmínek skladování a požadavků na takové materiály;
x)
členské státy přijmou všechna potřebná opatření na zajištění toho, aby používání hnojivých materiálů, které splňují podmínky uvedené v podbodech i) až iv) tohoto bodu, neohrozilo dosažení cílů této směrnice, směrnice Rady 92/43/EHS (
3
) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (
4
), 2016/2284 (
5
), 2020/2184 (
6
) a 2008/50/ES (
7
) v rozsahu, v jakém se opatření tohoto akčního programu týkají uvedených směrnic. Členské státy přijmou opatření k prevenci nepříznivých účinků v oblastech sítě Natura 2000 a v jejich okolí, jakož i v blízkosti míst odběru pitné vody v souladu se směrnicí 92/43/EHS a směrnicí (EU) 2020/2184.
Pokud členské státy použijí tento bod druhého pododstavce, oznámí to Komisi. Kromě toho v rámci zprávy uvedené v článku 10 podávají zprávu o jeho uplatňování, včetně ročních údajů o množství vyrobených materiálů splňujících podmínky stanovené v podbodech i) až iv) tohoto bodu a o intenzitě chovu hospodářských zvířat a produkci hnojiv na vnitrostátní úrovni a na úrovni územních jednotek NUTS 2 stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (
8
).
▼B
3.
Členské státy vypočítají množství uvedené v odstavci 2 na základě počtu zvířat.
4.
Členské státy sdělí Komisi, jakým způsobem uplatňují ustanovení odstavce 2. Na základě těchto informací může Komise v souladu s článkem 11 předložit Radě příslušné návrhy, považuje-li to za potřebné.
|
|
PŘÍLOHA IV REFERENČNÍ METODY STANOVENÍ
|
PŘÍLOHA IV
REFERENČNÍ METODY STANOVENÍ
Umělá hnojiva
Dusíkaté látky se stanoví metodami, které jsou popsány ve směrnici Komise 77/535/EHS ze dne 22. června 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod odběru vzorků a analýzy hnojiv (
9
) ve znění směrnice 89/519/EHS (
10
).
Sladké, pobřežní a mořské vody
Koncentrace dusičnanů se stanoví podle čl. 4a odst. 3 rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zavádí společný postup při výměně informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství (
11
), ve znění rozhodnutí 86/574/EHS (
12
).
|
|
PŘÍLOHA V INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY VE ZPRÁVÁCH UVEDENÝCH V ČLÁNKU 10
|
PŘÍLOHA V
INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY VE ZPRÁVÁCH UVEDENÝCH V ČLÁNKU 10
1.
Přehled preventivních opatření přijatých podle článku 4.
2.
Mapa znázorňující:
a)
vody vymezené podle čl. 3 odst. 1 a podle přílohy I, přičemž je pro každý případ uvedeno, která kritéria z přílohy I byla pro toto vymezení použita;
b)
umístění vymezených ohrožených oblastí, přičemž jsou jasně vyznačeny stávající oblasti a oblasti vymezené po vypracování poslední zprávy.
3.
Souhrn výsledků monitorování provedeného podle článku 6 včetně přehledu důvodů, které vedly k vymezení jednotlivých ohrožených oblastí a k provedení veškerých změn nebo doplnění k seznamu vymezených ohrožených oblastí.
4.
Souhrn akčních programů sestavených podle článku 5, a to zejména:
a)
opatření požadovaná podle čl. 5 odst. 4 písm. a) a b);
b)
informace požadované podle přílohy III odst. 4;
c)
jakákoli dodatečná nebo účinnější opatření přijatá podle čl. 5 odst. 5;
d)
souhrn výsledků monitorovacích programů zavedených podle čl. 5 odst. 6;
e)
předpoklady členských států týkající se přibližných časových období, ve kterých lze očekávat, že se u vod vymezených v souladu s čl. 3 odst. 1 projeví účinky opatření obsažených v akčním programu, včetně uvedení míry nespolehlivosti těchto předpokladů.
|
,
1.1 Odkazy
1.2 Identifikované požadavky
1.3 Související standardy
2. Identifikované požadavky
Požadavky
| Zdroj |
Požadavek |
3. Související standardy
Standardy
| Zdroj |
Požadavek |
Propojené úkoly
|