Článek 2 Definice

1.

„povrchovými vodami“rozumějí vnitrozemské vody s výjimkou vod podzemních, brakické a pobřežní vody; ve vztahu k problematice chemického stavu se též zahrnou teritoriální vody;

2.

„podzemními vodami“rozumějí veškeré vody pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém kontaktu s horninovým prostředím nebo půdním podložím;

3.

„vnitrozemskými vodami“rozumějí veškeré stojaté nebo tekoucí vody na zemském povrchu a všechny podzemní vody na straně pevniny od základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod;

4.

„řekou“rozumí útvar vnitrozemské vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který ale může téci v části toku pod povrchem;

5.

„jezerem“rozumí útvar stojaté vnitrozemské povrchové vody;

6.

„brakickými vodami“rozumějí útvary povrchové vody poblíž ústí řek, které jsou svou povahou částečně slané v důsledku své blízkosti k pobřežním vodám, avšak jsou podstatně ovlivněné přítokem sladké vody;

7.

„pobřežními vodami“rozumějí povrchové vody, které se nacházejí směrem k pevnině od čáry, jejíž každý bod je ve vzdálenosti jedné námořní míle směrem do moře z nejbližšího bodu základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod, a které případně dosahují až k vnější hranici brakických vod;

8.

„umělým vodním útvarem“rozumí útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností;

9.

„silně ovlivněným vodním útvarem“rozumí útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností podstatně změněný charakter, jak jej vymezil členský stát v souladu s ustanoveními přílohy II;

10.

„útvarem povrchové vody“rozumí samostatný a významný prvek povrchové vody, jako jsou jezero, nádrž, tok, řeka nebo kanál, část toku, řeky nebo kanálu, brakické vody nebo úsek pobřežních vod;

11.

„zvodnělou vrstvou“rozumí podzemní vrstva nebo souvrství hornin nebo jiných geologických vrstev o dostatečné pórovitosti a propustnosti umožňující buď významné proudění podzemních vod, nebo odběr významných množství podzemních vod;

12.

„útvarem podzemních vod“rozumí příslušný objem podzemních vod ve zvodnělé vrstvě nebo vrstvách;

13.

„povodím“rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí potoků, řek a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě toku;

14.

„dílčím povodím“rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká systémem potoků, řek a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek);

15.

„oblastí povodí“rozumí území pevniny a moře tvořené jedním nebo více sousedícími povodími, společně s podzemními a pobřežními vodami, které k nim přísluší, určené podle čl. 3 odst. 1 jako hlavní jednotka pro správu povodí;

16.

„příslušným orgánem“rozumí orgán nebo orgány určené podle čl. 3 odst. 2 nebo 3;

17.

„stavem povrchových vod“rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;

18.

„dobrým stavem povrchových vod“rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho jak ekologický, tak chemický stav přinejmenším „dobrý“;

19.

„stavem podzemních vod“rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;

20.

„dobrým stavem podzemních vod“rozumí takový stav útvaru podzemní vody, kdy je jeho jak kvantitativní, tak chemický stav přinejmenším „dobrý“;

21.

„ekologickým stavem“rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů spojených s povrchovými vodami klasifikovanými v souladu s přílohou V;

22.

„dobrým ekologickým stavem“rozumí stav útvaru povrchové vody klasifikovaný v souladu s přílohou V;

23.

„dobrým ekologickým potenciálem“rozumí stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle klasifikace v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy V;

24.

„dobrým chemickým stavem povrchových vod“rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody podle čl. 4 odst. 1 písm. a) této směrnice, tj. takový chemický stav dosažený útvarem povrchových vod, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují normy environmentální kvality pro prioritní látky uvedené v části A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ( 1 ), ani normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené a uplatňované v souladu s článkem 8d uvedené směrnice a ve kterém rovněž nejsou překročeny spouštěcí hodnoty založené na účinku, jsou-li k dispozici;

25.

„dobrým chemickým stavem podzemních vod“rozumí chemický stav útvaru podzemní vody, který splňuje všechny podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V;

26.

„kvantitativním stavem“rozumí vyjádření stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry;

27.

„dosažitelným zdrojem podzemní vody“rozumí dlouhodobé roční průměrné množství celkového doplňování útvaru podzemní vody snížené o dlouhodobé průměrné roční množství odtoku nutného pro dosažení cílů ekologické kvality u souvisejících povrchových vod určených podle článku 4, aby nedošlo k jakémukoli významnému zhoršení ekologického stavu těchto vod a vyloučilo se jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů;

28.

„dobrým kvantitativním stavem“rozumí stav definovaný v tabulce 2.1.2 přílohy V;

29.

„nebezpečnými látkami“rozumějí látky nebo skupiny látek, které jsou toxické, perzistentní a náchylné k bioakumulaci, a další látky nebo skupiny látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení;

30.

„prioritními látkami“rozumějí látky uvedené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES, tj. látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a které jsou rozděleny podle priority v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice;

30a.

„prioritními nebezpečnými látkami“rozumějí prioritní látky, které jsou v souladu s právními předpisy podle čl. 16 odst. 3 označeny jako „nebezpečné“;

30b.

„znečišťujícími látkami specifickými pro povodí“rozumějí znečišťující látky, které nejsou nebo již nejsou označeny jako prioritní látky, ale které členské státy na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II označily za látky, které jsou ve významných množstvích vypouštěny v daném povodí nebo dílčím povodí nebo do něj ukládány, a představují tak významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na jejich území;

31.

„znečišťující látkou“rozumí jakákoli látka schopná způsobit znečištění, zejména látky uvedené v příloze VIII;

32.

„přímým vypouštěním do podzemních vod“rozumí vypouštění znečisťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím;

33.

„znečišťováním“rozumí přímé nebo nepřímé zavádění, jako důsledek lidské činnosti, látek nebo tepla do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro lidské zdraví nebo pro kvalitu vodních ekosystémů nebo suchozemských ekosystémů přímo na nich závislých, má za následek poškození hmotného majetku nebo zhoršuje či narušuje hodnoty životního prostředí a další legitimní způsoby jeho užívání;

34.

„environmentálními cíli“rozumějí cíle stanovené v článku 4;

35.

„normou environmentální kvality“rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena;

35a.

„spouštěcí hodnotou založenou na účinku“rozumí prahová hodnota účinků znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě, přičemž tyto účinky jsou měřeny vhodnou a vědecky validovanou metodou monitorování založenou na účinku, při jejímž překročení by daná znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě mohla mít nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí;

36.

„sdruženým přístupem“rozumí omezování vypouštění a emisí do povrchových vod podle přístupu stanoveného v článku 10;

37.

„vodou určenou k lidské spotřebě“rozumí voda určená k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ( 2 ).

38.

„vodohospodářskými službami“

rozumějí veškeré činnosti, které pro domácnosti, veřejné instituce nebo pro jakoukoli hospodářskou činnost zajišťují:

39.

rozumějí vodohospodářské služby spolu s jakoukoli další činností podle článku 5 a podle přílohy II, s významným vlivem na stav vod.

Toto pojetí se vztahuje k účelům článku 1 a k ekonomické analýze zpracované podle článku 5 a podle přílohy III písm. b);

40.

rozumějí množství vyjádřená určitými specifickými ukazateli, koncentracemi nebo úrovněmi emisí, které nesmějí být v jednom časovém období nebo v několika časových obdobích překročeny. Mezní hodnoty emisí mohou být rovněž stanoveny pro určité skupiny, třídy nebo kategorie látek, zejména těch, které jsou uvedeny v článku 16.

Mezní hodnoty emisí pro jednotlivé látky se obvykle uplatní v místě, kde emise opouštějí určité zařízení, přičemž se při jejich určování nebere v úvahu ředění. Při nepřímém vypouštění do vod lze při určování mezních hodnot emisí daného zařízení vzít v úvahu účinek čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena stejná úroveň ochrany životního prostředí jako celku, a že přitom nedojde ke zvýšení úrovně znečištění v životním prostředí;

41.

„omezováním emisí“rozumějí opatření určující specifické požadavky na omezování emisí, např. stanovením mezní hodnoty emisí nebo jinak určenými mezními hodnotami nebo podmínkami týkajícími se účinků, povahy nebo jiné vlastnosti emisí nebo provozních podmínek, které emise ovlivňují. Užití pojmu „omezováním emisí“ v této směrnici se v žádném ohledu nepovažuje za nový výklad příslušných ustanovení jakýchkoli jiných směrnic.

42.

„zhoršením stavu vodního útvaru“rozumí snížení stavu alespoň jedné z kvalitativních složek ve smyslu přílohy V o jednu třídu, a to i v případě, že toto snížení nevede ke zhoršení klasifikace vodního útvaru jako celku; pokud je však daná kvalitativní složka již v nejnižší třídě, jakékoli další zhoršení této složky představuje zhoršení stavu daného vodního útvaru.