SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky

Článek 1 Účel

Článek 1

Účel

Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod, který:

a)

zabrání dalšímu zhoršování a ochrání a zlepší stav vodních ekosystémů, a s ohledem na jejich potřebu vody, suchozemských ekosystémů a mokřadů, které přímo závisejí na vodních ekosystémech;

b)

podpoří udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochraně dosažitelných vodních zdrojů;

c)

usiluje o zvýšenou ochranu a zlepšení vodního prostředí, mimo jiné též prostřednictvím specifických opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek a zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek;

d)

zajistí cílené snižování znečišťování podzemních vod a zabrání jejich dalšímu znečišťování a

e)

přispěje ke zmírnění účinků povodní a období sucha, a tím také k

—

zajištění dostatečných zásob povrchových vod a podzemních vod dobré jakosti potřebných pro udržitelné, vyvážené a vyrovnané užívání vod,

—

významnému snížení znečišťování podzemních vod,

—

ochraně teritoriálních a mořských vod a

▼M8

—

dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod včetně těch, které jsou zaměřeny na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí, na základě opatření Unie k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout v mořském prostředí koncentrací blízkých hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkých nule pro uměle vyráběné syntetické látky.

▼B

Článek 2 Definice

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

1.	„povrchovými vodami“rozumějí vnitrozemské vody s výjimkou vod podzemních, brakické a pobřežní vody; ve vztahu k problematice chemického stavu se též zahrnou teritoriální vody;

2.	„podzemními vodami“rozumějí veškeré vody pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém kontaktu s horninovým prostředím nebo půdním podložím;

3.	„vnitrozemskými vodami“rozumějí veškeré stojaté nebo tekoucí vody na zemském povrchu a všechny podzemní vody na straně pevniny od základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod;

4.	„řekou“rozumí útvar vnitrozemské vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který ale může téci v části toku pod povrchem;

5.	„jezerem“rozumí útvar stojaté vnitrozemské povrchové vody;

6.	„brakickými vodami“rozumějí útvary povrchové vody poblíž ústí řek, které jsou svou povahou částečně slané v důsledku své blízkosti k pobřežním vodám, avšak jsou podstatně ovlivněné přítokem sladké vody;

7.	„pobřežními vodami“rozumějí povrchové vody, které se nacházejí směrem k pevnině od čáry, jejíž každý bod je ve vzdálenosti jedné námořní míle směrem do moře z nejbližšího bodu základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod, a které případně dosahují až k vnější hranici brakických vod;

8.	„umělým vodním útvarem“rozumí útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností;

9.	„silně ovlivněným vodním útvarem“rozumí útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností podstatně změněný charakter, jak jej vymezil členský stát v souladu s ustanoveními přílohy II;

10.	„útvarem povrchové vody“rozumí samostatný a významný prvek povrchové vody, jako jsou jezero, nádrž, tok, řeka nebo kanál, část toku, řeky nebo kanálu, brakické vody nebo úsek pobřežních vod;

11.	„zvodnělou vrstvou“rozumí podzemní vrstva nebo souvrství hornin nebo jiných geologických vrstev o dostatečné pórovitosti a propustnosti umožňující buď významné proudění podzemních vod, nebo odběr významných množství podzemních vod;

12.	„útvarem podzemních vod“rozumí příslušný objem podzemních vod ve zvodnělé vrstvě nebo vrstvách;

13.	„povodím“rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí potoků, řek a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě toku;

14.	„dílčím povodím“rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká systémem potoků, řek a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek);

15.	„oblastí povodí“rozumí území pevniny a moře tvořené jedním nebo více sousedícími povodími, společně s podzemními a pobřežními vodami, které k nim přísluší, určené podle čl. 3 odst. 1 jako hlavní jednotka pro správu povodí;

16.	„příslušným orgánem“rozumí orgán nebo orgány určené podle čl. 3 odst. 2 nebo 3;

17.	„stavem povrchových vod“rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;

18.	„dobrým stavem povrchových vod“rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho jak ekologický, tak chemický stav přinejmenším „dobrý“;

19.	„stavem podzemních vod“rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;

20.	„dobrým stavem podzemních vod“rozumí takový stav útvaru podzemní vody, kdy je jeho jak kvantitativní, tak chemický stav přinejmenším „dobrý“;

21.	„ekologickým stavem“rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů spojených s povrchovými vodami klasifikovanými v souladu s přílohou V;

22.	„dobrým ekologickým stavem“rozumí stav útvaru povrchové vody klasifikovaný v souladu s přílohou V;

23.	„dobrým ekologickým potenciálem“rozumí stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle klasifikace v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy V;

▼M8

24.

„dobrým chemickým stavem povrchových vod“rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody podle čl. 4 odst. 1 písm. a) této směrnice, tj. takový chemický stav dosažený útvarem povrchových vod, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují normy environmentální kvality pro prioritní látky uvedené v části A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ( 1 ), ani normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené a uplatňované v souladu s článkem 8d uvedené směrnice a ve kterém rovněž nejsou překročeny spouštěcí hodnoty založené na účinku, jsou-li k dispozici;

▼B

25.	„dobrým chemickým stavem podzemních vod“rozumí chemický stav útvaru podzemní vody, který splňuje všechny podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V;

26.	„kvantitativním stavem“rozumí vyjádření stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry;

27.

„dosažitelným zdrojem podzemní vody“rozumí dlouhodobé roční průměrné množství celkového doplňování útvaru podzemní vody snížené o dlouhodobé průměrné roční množství odtoku nutného pro dosažení cílů ekologické kvality u souvisejících povrchových vod určených podle článku 4, aby nedošlo k jakémukoli významnému zhoršení ekologického stavu těchto vod a vyloučilo se jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů;

28.	„dobrým kvantitativním stavem“rozumí stav definovaný v tabulce 2.1.2 přílohy V;

29.	„nebezpečnými látkami“rozumějí látky nebo skupiny látek, které jsou toxické, perzistentní a náchylné k bioakumulaci, a další látky nebo skupiny látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení;

▼M8

30.	„prioritními látkami“rozumějí látky uvedené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES, tj. látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a které jsou rozděleny podle priority v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice;

▼M8

30a.	„prioritními nebezpečnými látkami“rozumějí prioritní látky, které jsou v souladu s právními předpisy podle čl. 16 odst. 3 označeny jako „nebezpečné“;

30b.

„znečišťujícími látkami specifickými pro povodí“rozumějí znečišťující látky, které nejsou nebo již nejsou označeny jako prioritní látky, ale které členské státy na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II označily za látky, které jsou ve významných množstvích vypouštěny v daném povodí nebo dílčím povodí nebo do něj ukládány, a představují tak významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na jejich území;

▼B

31.	„znečišťující látkou“rozumí jakákoli látka schopná způsobit znečištění, zejména látky uvedené v příloze VIII;

32.	„přímým vypouštěním do podzemních vod“rozumí vypouštění znečisťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím;

33.

„znečišťováním“rozumí přímé nebo nepřímé zavádění, jako důsledek lidské činnosti, látek nebo tepla do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro lidské zdraví nebo pro kvalitu vodních ekosystémů nebo suchozemských ekosystémů přímo na nich závislých, má za následek poškození hmotného majetku nebo zhoršuje či narušuje hodnoty životního prostředí a další legitimní způsoby jeho užívání;

34.	„environmentálními cíli“rozumějí cíle stanovené v článku 4;

▼M8

35.	„normou environmentální kvality“rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena;

▼M8

35a.

„spouštěcí hodnotou založenou na účinku“rozumí prahová hodnota účinků znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě, přičemž tyto účinky jsou měřeny vhodnou a vědecky validovanou metodou monitorování založenou na účinku, při jejímž překročení by daná znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě mohla mít nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí;

▼B

36.	„sdruženým přístupem“rozumí omezování vypouštění a emisí do povrchových vod podle přístupu stanoveného v článku 10;

▼M8

37.	„vodou určenou k lidské spotřebě“rozumí voda určená k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ( 2 ).

▼B

38.

„vodohospodářskými službami“

rozumějí veškeré činnosti, které pro domácnosti, veřejné instituce nebo pro jakoukoli hospodářskou činnost zajišťují:

a)

odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod;

b)

odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod;

39.	„využíváním vod“ rozumějí vodohospodářské služby spolu s jakoukoli další činností podle článku 5 a podle přílohy II, s významným vlivem na stav vod. Toto pojetí se vztahuje k účelům článku 1 a k ekonomické analýze zpracované podle článku 5 a podle přílohy III písm. b);

40.

„mezní hodnotou emisí“

rozumějí množství vyjádřená určitými specifickými ukazateli, koncentracemi nebo úrovněmi emisí, které nesmějí být v jednom časovém období nebo v několika časových obdobích překročeny. Mezní hodnoty emisí mohou být rovněž stanoveny pro určité skupiny, třídy nebo kategorie látek, zejména těch, které jsou uvedeny v článku 16.

Mezní hodnoty emisí pro jednotlivé látky se obvykle uplatní v místě, kde emise opouštějí určité zařízení, přičemž se při jejich určování nebere v úvahu ředění. Při nepřímém vypouštění do vod lze při určování mezních hodnot emisí daného zařízení vzít v úvahu účinek čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena stejná úroveň ochrany životního prostředí jako celku, a že přitom nedojde ke zvýšení úrovně znečištění v životním prostředí;

41.

„omezováním emisí“rozumějí opatření určující specifické požadavky na omezování emisí, např. stanovením mezní hodnoty emisí nebo jinak určenými mezními hodnotami nebo podmínkami týkajícími se účinků, povahy nebo jiné vlastnosti emisí nebo provozních podmínek, které emise ovlivňují. Užití pojmu „omezováním emisí“ v této směrnici se v žádném ohledu nepovažuje za nový výklad příslušných ustanovení jakýchkoli jiných směrnic.

▼M8

42.

„zhoršením stavu vodního útvaru“rozumí snížení stavu alespoň jedné z kvalitativních složek ve smyslu přílohy V o jednu třídu, a to i v případě, že toto snížení nevede ke zhoršení klasifikace vodního útvaru jako celku; pokud je však daná kvalitativní složka již v nejnižší třídě, jakékoli další zhoršení této složky představuje zhoršení stavu daného vodního útvaru.

▼B

Článek 3 Koordinace správních opatření v rámci oblastí povodí

Článek 4 Environmentální cíle

Článek 5 Charakteristiky oblasti povodí, přezkoumání environmentálních důsledků lidské činnosti a ekonomická analýza využívání vod

Článek 6 Registr chráněných oblastí

Článek 7 Vody využívané k odběru pitné vody

Článek 8 Monitorování stavu povrchových vod, podzemních vod a chráněných oblastí

Článek 9 Návratnost nákladů na vodohospodářské služby

Článek 10 Sdružený přístup k bodovým a difúzním zdrojům znečišťování

Článek 11 Program opatření

Článek 12

Článek 13 Plány povodí

Článek 14 Informování veřejnosti a konzultace

Článek 14a

Článek 15 Podávání zpráv

Článek 16

Článek 17 Strategie k předcházení a omezování znečišťování podzemních vod

Článek 18 Zpráva Komise

Článek 19 Plány pro budoucí opatření Společenství

Článek 19a

Zpráva o mechanismu rozšířené odpovědnosti výrobce

Do 11. května 2029 zveřejní Komise zprávu o možnosti zahrnout do této směrnice mechanismus rozšířené odpovědnosti výrobce. Ve zprávě se vyhodnotí zejména to, zda je proveditelné požadovat, aby výrobci přispívali na náklady monitorovacích programů navržených podle článku 8 této směrnice, pokud tito výrobci uvádějí na trh Unie výrobky, které obsahují některou z látek uvedených v příloze I směrnice 2006/118/ES nebo v příloze I směrnice 2008/105/ES.

Článek 20

Technická přizpůsobení a provádění této směrnice

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a III a oddíl 1.3.6 přílohy V s cílem přizpůsobit požadavky na informace týkající se příslušných orgánů, obsah ekonomické analýzy a vybrané normy pro monitorování vědeckému a technickému pokroku.

Článek 20a

Článek 21

Článek 22 Zrušující a přechodná ustanovení

Článek 23 Sankce

Článek 23

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě této směrnice. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 24 Provedení

Článek 25 Vstup v platnost

Článek 25

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 26 Určení

Článek 26

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I INFORMACE VYŽADOVANÉ K SEZNAMU PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

PŘÍLOHA I

INFORMACE VYŽADOVANÉ K SEZNAMU PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

Jak požaduje čl. 3 odst. 8, poskytnou členské státy následující informace o všech příslušných orgánech pro každou ze svých oblastí povodí, jakož i pro každou část mezinárodní oblasti povodí, která leží na jejich území.

i)

Název a adresa příslušného orgánu — oficiální název a adresa orgánu zřízeného podle čl. 3 odst. 2.

ii)

Geografický rozsah oblasti povodí — názvy hlavních řek oblasti povodí spolu s přesným popisem hranic oblasti povodí. Tyto informace by měly být v co největší míře připraveny k vložení do geografického informačního systému (GIS) nebo do geografického informačního systému Komise (GISCO).

iii)

Právní statut příslušného orgánu — popis právního statutu příslušného orgánu a popřípadě souhrn nebo kopii jeho statutu, zakládající listiny nebo ekvivalentního právního dokumentu.

iv)

Působnost — popis právní a správní působnosti každého příslušného orgánu a jeho úlohy v každé oblasti povodí.

v)

Členství — pokud příslušný orgán působí jako koordinující subjekt pro jiné příslušné orgány, je požadován jejich seznam společně se souhrnem institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.

vi)

Mezinárodní vztahy — pokud oblast povodí pokrývá území více než jednoho členského státu nebo zahrnuje území nečlenských států, je požadován přehled institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.

PŘÍLOHA II

1. POVRCHOVÉ VODY

1.1 Charakterizace typů útvarů povrchových vod

Členské státy určí umístění a hranice útvarů povrchových vod a zpracují výchozí charakterizaci všech těchto útvarů v souladu s následující metodou. Členské státy mohou pro tento výchozí popis zařadit útvary povrchových vod do skupin.

i)

Útvary povrchových vod v rámci oblasti povodí se zařadí do jedné z následujících kategorií povrchových vod — řeky, jezera, brakické vody nebo pobřežní vody — nebo se určí jako umělé útvary povrchových vod nebo jako silně ovlivněné útvary povrchových vod.

ii)

Pro každou kategorii povrchových vod se odpovídající vodní útvary v oblasti povodí rozdělí na typy. Typy jsou definovány buď s použitím „systému A“ nebo „systému B“, jak jsou popsány v oddílu 1.2.

iii)

Pokud se použije systém A, útvary povrchových vod v oblasti povodí se nejprve rozdělí do odpovídajících ekoregionů v souladu s geografickými oblastmi podle oddílu 1.2 a znázorněnými na odpovídající mapě v příloze XI. Vodní útvary v každém ekoregionu se pak rozdělí na typy vodních útvarů povrchových vod podle popisných charakteristik uvedených v tabulkách pro systém A.

iv)

Pokud se použije systém B, musí členské státy dosáhnout přinejmenším stejného stupně rozlišení, který by byl dosažen systémem A. Útvary povrchových vod v oblasti povodí se dle toho rozdělí na typy s použitím hodnot závazných popisných charakteristik a takových volitelných charakteristik nebo jejich kombinací, které jsou potřebné pro spolehlivé určení specifických referenčních biologických poměrů.

v)

Pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se rozdělení provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému silně ovlivněnému nebo umělému vodnímu útvaru.

vi)

Členské státy předloží Komisi mapu nebo mapy (ve formátu GIS) geografické polohy typů shodných se stupněm rozlišení požadovaném v systému A.

1.2 Ekoregiony a typy útvarů povrchových vod

1.2.1 Řeky

Systém A

Pevná typologie

Popisné charakteristiky

Ekoregion

Ekoregiony zakreslené v mapě A v příloze XI

Typ

Typologie nadmořské výšky

vysočina: > 800 m

střední výška: 200 až 800 m

nížina: < 200 m

Typologie založená na velikosti plochy povodí

malá: 10 až 100 km2

střední: > 100 až 1 000 km2

velká: > 1 000 až 10 000 km2

velmi velká: > 10 000 km2

Geologický typ

vápnitý

křemitý

organický

Systém B

Alternativní charakterizace

Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky řeky nebo její části a tím i skladbu a strukturu biologických populací

Závazné faktory

nadmořská výška

zeměpisná šířka

zeměpisná délka

geologie

velikost

Volitelné faktory

vzdálenost od pramene

energie vodního toku (funkce průtoku a sklonu)

průměrná šířka hladiny vody

průměrná hloubka vody

průměrný sklon hladiny vody

uspořádání a tvar hlavního říčního koryta

kategorie dle velikosti průtoku

tvar údolí

transport pevných látek

kyselinová neutralizační kapacita

průměrné složení substrátu

chloridy

rozpětí teplot vzduchu

průměrná teplota vzduchu

srážky

1.2.2 Jezera

Systém A

Pevná typologie

Popisné charakteristiky

Ekoregion

Ekoregiony zakreslené na mapě A v příloze XI

Typ

Typologie nadmořské výšky

vysočina: > 800 m

střední výška: 200 až 800 m

nížina: < 200 m

Typologie založená na průměrné hloubce

< 3 m

3 až 15 m

> 15 m

Typologie podle velikosti plochy

0,5 až 1 km2

1 až 10 km2

10 až 100 km2

> 100 km2

Geologický typ

vápnitý

křemitý

organický

Systém B

Alternativní charakterizace

Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky jezera a tím i skladbu a strukturu biologických populací

Závazné faktory

nadmořská výška

zeměpisná šířka

zeměpisná délka

hloubka

geologie

velikost

Volitelné faktory

průměrná hloubka vody

tvar jezera

doba zdržení

průměrná teplota vzduchu

rozpětí teplot vzduchu

směšovací charakteristiky (např. monomiktické, dimiktické, polymiktické)

kyselin. neutralizační kapacita

stav živin pozadí

průměrné složení substrátu

kolísání hladiny vody

1.2.3 Brakické vody

Systém A

Pevná typologie

Popisné charakteristiky

Ekoregion

Následující regiony zakreslené na mapě B v příloze XI:

Baltské moře

Barentsovo moře

Norské moře

Severní moře

Severní Atlantický oceán

Středozemní moře

Typ

Na základě průměrné roční slanosti:

0,5 ‰: sladká voda

0,5 až < 5 ‰: oligohalinní

5 až < 18 ‰: mezohalinní

18 až < 30 ‰: polyhalinní

30 až < 40 ‰: euhalinní

Na základě průměrného rozmezí přílivu a odlivu

< 2 m: mikropřílivové

2 až 4 m: mezopřílivové

> 4 m: makropřílivové

Systém B

Alternativní charakterizace

Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky brakické vody a tím i skladbu a strukturu biologických populací

Závazné faktory

zeměpisná šířka

zeměpisná délka

rozmezí přílivu a odlivu

slanost

Volitelné faktory

hloubka

rychlost proudění

vystavení vlivu vln

doba zdržení

průměrná teplota vody

směšovací charakteristiky

zákal

průměrné složení substrátu

tvar

rozpětí teplot vody

1.2.4 Pobřežní vody

Systém A

Pevná typologie

Popisné charakteristiky

Ekoregion

Následující regiony zakreslené v mapě B v příloze XI:

Baltské moře

Barentsovo moře

Norské moře

Severní moře

Severní Atlantický oceán

Středozemní moře

Typ

Na základě průměrné roční slanosti:

< 0,5 ‰: sladká voda

0,5 až < 5 ‰: oligohalinní

5 až < 18 ‰: mezohalinní

18 až < 30: polyhalinní

30 až < 40 ‰: euhalinní

Na základě průměrné hloubky

mělké: < 30 m

středně hluboké: (30 až 200 m)

hluboké: > 200 m

Systém B

Alternativní charakterizace

Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky pobřežní vody, a tím i skladbu a strukturu biologických populací

Závazné faktory

zeměpisná šířka

zeměpisná délka

rozpětí přílivu a odlivu

slanost

Volitelné faktory

rychlost proudění

vystavení vlivu vln

průměrná teplota vody

směšovací charakteristiky

zákal

doba zdržení (v uzavřených zálivech)

průměrné složení substrátu

rozpětí teplot vody

1.3 Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod

i)

Pro každý typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 se stanoví typově specifické hydromorfologické a fyzikálně-chemické podmínky, jež představují hodnoty hydromorfologických a fyzikálně-chemických kvalitativních složek specifikované pro daný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav definovaný v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V. Stanoví se typově specifické biologické referenční podmínky, jež představují hodnoty složek biologické kvality specifikované pro příslušný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav, který je definován v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V.

ii)

Při uplatnění postupů uvedených v této části pro silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary se odkazy na velmi dobrý ekologický stav chápou jako odkazy na maximální ekologický potenciál definovaný v tabulce 1.2.5 přílohy V. Hodnoty maximálního ekologického potenciálu vodního útvaru se přezkoumávají každých šest let.

iii)

Typově specifické podmínky pro účely bodů i) a ii) a typově specifické biologické referenční podmínky mohou být stanoveny buď prostorově, nebo modelováním, nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. Pokud tyto metody uplatnit nelze, mohou členské státy použít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických syntetických znečišťujících látek se za detekční limity považují hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické podmínky mají stanovit.

iv)

Pro prostorově určené typově specifické biologické referenční podmínky vybudují členské státy pro každý typ útvaru povrchové vody referenční síť. Síť musí obsahovat dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, aby poskytla potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních složek odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchové vody a pro modelovací postupy, které mají být uplatněny ve smyslu bodu v).

v)

Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování mohou být odvozeny buď s použitím prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při uplatnění těchto metod se použijí historické, paleontologické a jiné dostupné údaje a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky, aby se zabezpečilo, že takto odvozené podmínky budou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchové vody.

vi)

V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některou složku kvality některého typu útvaru povrchové vody v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti této složky, avšak nikoli pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tato složka z posouzení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučena. Za těchto okolností uvedou členské státy důvody tohoto vyloučení v plánu povodí.

1.4 Určení vlivů

Členské státy musí shromažďovat a spravovat informace o typu a míře významných antropogenních vlivů, kterým jsou útvary povrchových vod v každé oblasti povodí vystaveny, zejména následující.

Odhady a identifikace významných bodových zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:

i)

článků 15 a 17 směrnice 91/271/EHS;

ii)

článků 9 a 15 směrnice 96/61/ES ( 27 )

a pro účely výchozího plánu povodí podle:

iii)

článku 11 směrnice 76/464/EHS a

iv)

směrnic 75/440/EHS, 76/160/EHS ( 28 ), 78/659/EHS a 79/923/EHS ( 29 ).

Odhady a identifikace významných difúzních zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:

i)

článků 3, 5 a 6 směrnice 91/676/EHS ( 30 );

ii)

článků 7 a 17 směrnice 91/414/EHS;

iii)

směrnice 98/8/ES

a pro účely prvního plánu povodí:

iv)

směrnic 75/440/EHS, 76/160/EHS, 76/464/EHS, 78/659/EHS a 79/923/EHS.

Odhady a identifikace významných odběrů vody pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich sezónní proměnlivosti a celkové roční potřeby a ztrát vody v rozvodných systémech.

Odhady a identifikace vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod, na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilance.

Identifikace významných morfologických úprav/vodních útvarů.

Odhady a identifikace dalších významných vlivů lidské činnosti na stav povrchových vod.

Odhady způsobů užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí a popřípadě i rybářských oblastí a lesů.

1.5 Vyhodnocení dopadů

Členské státy vyhodnotí citlivost stavu vodních útvarů povrchových vod na výše určené vlivy.

Členské státy využijí výše uvedené shromážděné informace a jakékoli další příslušné informace včetně údajů ze sledování životního prostředí k vyhodnocení možnosti, že útvary povrchových vod v oblasti povodí nebudou schopny vyhovět cílům environmentální kvality, které pro ně byly stanoveny podle článku 4. Členské státy mohou k usnadnění tohoto hodnocení využít modelovacích postupů.

Pro vodní útvary určené z hlediska splnění cílů environmentální kvality jako rizikové bude v odpovídajících případech provedena další charakterizace sloužící k optimalizaci návrhu jak programů monitorování požadovaných ve smyslu článku 8, tak programů opatření požadovaných článkem 11.

2. PODZEMNÍ VODY

2.1 Výchozí charakterizace

Členské státy zpracují výchozí charakterizaci všech útvarů podzemních vod za účelem posouzení jejich využívání a stupně rizika nedosažení cílů pro každý útvar podzemní vody podle článku 4. Pro tuto výchozí charakterizaci mohou členské státy slučovat útvary podzemních vod do skupin. Tato analýza může využívat stávající hydrologické, geologické a pedologické údaje, údaje o užívání území, odtoku, odběrech a jiných veličinách, avšak musí stanovit:

—

umístění a hranice útvaru nebo útvarů podzemních vod,

—

vlivy, kterým jsou tyto útvary podzemních vod vystaveny včetně:

—

difúzních zdrojů znečištění,

—

bodových zdrojů znečištění,

—

odběrů vody,

—

umělého doplňování,

—

všeobecný charakter nadložních vrstev v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje,

—

útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy.

2.2 Další charakterizace

Po výchozí charakterizaci zpracují členské státy další charakterizaci útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové, a to za účelem získat přesnější hodnocení významu tohoto rizika a stanovit opatření požadovaná podle článku 11. Tato charakterizace by měla tedy zahrnovat odpovídající informace o dopadu lidské činnosti a popřípadě i informace týkající se:

—

geologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně rozsahu a typu geologických jednotek,

—

hydrogeologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti,

—

charakteristik povrchových sedimentů a půd v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,

—

stratifikačních charakteristik podzemních vod v daném útvaru,

—

soupisu souvisejících povrchových systémů, včetně suchozemských ekosystémů a útvarů povrchových vod, se kterými je útvar podzemní vody hydraulicky spojen,

—

odhadů směrů a podílu výměny vody mezi útvarem podzemních vod a souvisejícími povrchovými systémy,

—

dostačujících údajů potřebných pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství celkového doplňování podzemních vod,

—

popisu chemického složení podzemních vod, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností. Při stanovování koncentrací přirozeného pozadí pro tyto útvary podzemních vod mohou členské státy použít typologie pro charakterizaci podzemních vod.

2.3 Přezkoumání dopadu lidské činnosti na podzemní vody

Pro útvary podzemních vod, které překračují hranice mezi dvěma nebo více členskými státy nebo které byly určeny podle výchozí charakterizace zpracované v souladu s oddílem 2.1 jako rizikové vzhledem k dosažení cílů stanovených pro každý vodní útvar podle článku 4, budou pro každý útvar podzemní vody popřípadě shromažďovány a vedeny následující informace:

a)

místa odběrů vody v útvaru podzemní vody s výjimkou:

—

míst odběru vody poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den, nebo

—

míst odběru vody určené k lidské spotřebě poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den nebo sloužících méně než 50 osobám;

b)

roční průměrný odběr vody z těchto míst;

c)

chemické složení vody odebrané z útvaru podzemní vody;

d)

poloha míst v útvaru podzemní vody, do kterých je voda přímo vypouštěna;

e)

velikost vypouštění v těchto bodech;

f)

chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody a

g)

využívání území v infiltrační oblasti nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a antropogenních změn charakteristik doplňování, jako je např. odklonění odtoku a srážkových vod pro nepropustnost pozemků, umělé doplňování, ohrázování nebo odvodnění.

2.4 Přezkoumání dopadů změn úrovně hladin podzemních vod

Členské státy také určí útvary podzemní vody, pro které mají být podle článku 4 stanoveny nižší cíle, včetně zvážení účinků stavu příslušného útvaru na:

i)

povrchové vody a související suchozemské ekosystémy;

ii)

regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění území;

iii)

rozvoj společnosti.

2.5 Přezkoumání vlivu znečišťování na jakost podzemních vod

Členské státy určí útvary podzemní vody, pro které mají být v souladu s čl. 4 odst. 5 určeny nižší cíle, tj. kde je v důsledku dopadu lidské činnosti podle čl. 5 odst. 1 útvar podzemní vody natolik znečištěn, že dosažení dobrého chemického stavu podzemní vody je neproveditelné nebo neúměrně nákladné.

PŘÍLOHA III EKONOMICKÁ ANALÝZA

PŘÍLOHA III

EKONOMICKÁ ANALÝZA

Ekonomická analýza musí obsahovat dostatečně podrobné informace (se zřetelem k nákladům souvisejícím se získáváním potřebných údajů) s cílem:

a)

provést odpovídající výpočty nezbytné k uplatnění zásady návratnosti nákladů za vodohospodářské služby podle článku 9 se zřetelem k dlouhodobé prognóze nabídky a poptávky ve vztahu k užívání vody v oblasti povodí a tam, kde je to nezbytné na:

—

odhady objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými službami a

—

odhady souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic;

b)

provést posouzení ohledně nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se užívání vody, která mají být začleněna do programu opatření ve smyslu článku 11, na základě odhadů potenciálních nákladů na tato opatření.

PŘÍLOHA IV CHRÁNĚNÉ OBLASTI

PŘÍLOHA IV

CHRÁNĚNÉ OBLASTI

1.

Registr chráněných oblastí požadovaný článkem 6 musí obsahovat tyto typy chráněných oblastí:

i)

oblast vymezená pro odběr vody určené k lidské spotřebě podle článku 7;

ii)

oblast vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí;

iii)

vodní útvary určené jako vody k rekreaci, včetně oblastí určených jako vody ke koupání podle směrnice 76/160/EHS;

iv)

oblasti citlivé na živiny, včetně oblastí určených jako zranitelné podle směrnice 91/676/EHS a oblastí vymezených jako citlivé podle směrnice 91/271/EHS a

v)

oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem jejich ochrany, včetně území Natura 2000 určených podle směrnice 92/43/EHS ( 31 ) a směrnice 79/409/EHS ( 32 ).

2.	Souhrn informací v registru požadovaný jako součást plánu povodí musí obsahovat mapy znázorňující umístění každé chráněné oblasti a popis právních předpisů Společenství a vnitrostátních nebo místních právních předpisů, na jejichž základě byly tyto oblasti určeny.

PŘÍLOHA V

1.	STAV POVRCHOVÝCH VOD
1.1	Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu
1.1.1	Řeky
1.1.2	Jezera
1.1.3	Brakické vody
1.1.4	Pobřežní vody
1.1.5	Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod
1.2	Normativní definice klasifikace ekologického stavu
1.2.1	Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu řek
1.2.2	Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer
1.2.3	Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu brakických vod
1.2.4	Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu pobřežních vod
1.2.5	Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů
1.2.6	Postup pro stanovení norem chemické kvality členskými státy
1.3	Monitorování ekologického stavu a chemického stavu povrchových vod
1.3.1	Návrh situačního monitorování
1.3.2	Návrh provozního monitorování
1.3.3	Návrh průzkumného monitorování
1.3.4	Četnost monitorování
1.3.5	Dodatečné požadavky na monitorování chráněných oblastí
1.3.6	Normy pro monitorování kvalitativních složek
1.4	Klasifikace a znázornění ekologického stavu
1.4.1	Porovnatelnost výsledků biologického monitorování
1.4.2	Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu
1.4.3	Znázornění výsledků monitorování a klasifikace chemického stavu
2.	PODZEMNÍ VODY
2.1	Kvantitativní stav podzemních vod
2.1.1	Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu
2.1.2	Definice kvantitativního stavu
2.2	Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod
2.2.1	Monitorovací síť úrovně hladin podzemních vod
2.2.2	Hustota monitorovacích míst
2.2.3	Četnost monitorování
2.2.4	Interpretace a znázornění kvantitativního stavu podzemních vod
2.3	Chemický stav podzemních vod
2.3.1	Ukazatele pro stanovení chemického stavu podzemních vod
2.3.2	Definice dobrého chemického stavu podzemních vod
2.4	Monitorování chemického stavu podzemních vod
2.4.1	Monitorovací síť podzemních vod
2.4.2	Situační monitorování
2.4.3	Provozní monitorování
2.4.4	Zjišťování trendů obsahu znečišťujících látek
2.4.5	Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod
2.5	Znázornění stavu podzemních vod

1. STAV POVRCHOVÝCH VOD

1.1 Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu

▼M8

1.1.1 Řeky

Biologické složky toků

Složení a četnost akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

propojení na útvary podzemní vody

Kontinuita toku

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky a šířky koryta toku

struktura a substrát dna toku

struktura příbřežní zóny

Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

1.1.2 Jezera

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

doba zdržení

propojení na útvar podzemní vody

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky jezera

velikost, struktura a substráty dna jezera

struktura břehů jezera

Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

1.1.3 Brakické vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení a četnost fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

velikost, struktura a substráty dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

přítok sladké vody

vystavení účinkům vln

Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky

1.1.4 Pobřežní vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

struktura a substráty pobřežního dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

směr převládajících proudů

vystavení účinkům vln

Všeobecné fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky

▼B

1.1.5 Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod

Za kvalitativní složky využitelné pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se považují složky využitelné jakoukoli z předcházejících čtyř kategorií přirozených povrchových vod, která se příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému útvaru povrchové vody nejvíce podobá.

1.2 Normativní definice klasifikace ekologického stavu

Tabulka 1.2 Všeobecná definice pro řeky, jezera, brakické vody a pobřežní vody

Následující text poskytuje všeobecnou definici ekologické kvality. Pro účely klasifikace jsou v tabulkách 1.2.1 až 1.2.4 uvedeny hodnoty kvalitativních složek ekologického stavu pro každou kategorii povrchových vod.

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné

Nevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody ve srovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách.

Hodnoty biologických kvalitativních složek daného útvaru povrchové vody odpovídají hodnotám, které se obvykle vyskytují u tohoto typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo vykazují jen malé známky narušení.

Jde o typově specifické podmínky a společenstva.

Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak od těch, které se obvykle vyskytují u tohoto typu vodního útvaru v nenarušených podmínkách, se odlišují pouze málo.

Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody se středně odlišují od hodnot, které se obvykle vyskytují u tohoto typu útvaru povrchové vody v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou výrazně více ovlivněny než u dobrého stavu.

Vody dosahující nižšího stavu, než je střední stav, se klasifikují jako poškozené nebo zničené.

Vody, jež vykazují známky výrazných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako poškozené.

Vody, jež vykazují známky vážných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako zničené.

1.2.1 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu řek

Složky biologické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Fytoplankton

Taxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.

Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody.

Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů.

Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.

Složení taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev.

Četnost je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně-chemických kvalitativních složek.

Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.

Makrofyta a fytobentos

Taxonomické složení zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám.

V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů.

Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu.

Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.

Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Fauna bentických bezobratlých

Taxonomické složení a četnost zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám.

Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek.

Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám..

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy.

Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot.

Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním

Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev.

Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva.

Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu

Fauna ryb

Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.

Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení.

Věková struktura rybích společenství vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.

Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality.

Věková struktura rybích společenství vykazuje známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality, a v několika případech indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.

Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality.

Věková struktura rybích společenství vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo četný.

Složky hydromorfologické kvality

Složka	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Hydrologický režim	Velikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
Kontinuita toku	Kontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů i transport sedimentů.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
Morfologické podmínky	Uspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼M8

Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Hodnoty všeobecných fyzikálně-chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezích obvykle se vyskytujících za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce typově specifického ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼B

1.2.2 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer

Složky biologické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Fytoplankton

Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody.

Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů.

Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.

Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev.

Biomasa je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení stavu jiných biologických kvalitativních složek a fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů.

Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.

Makrofyta a fytobentos

Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.

V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody.

Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než při dobré kvalitě.

Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.

Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti.

Fauna bentických bezobratlých

Taxonomické složení a četnost zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek.

Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám.

Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy.

Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot.

Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním.

Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických podmínek.

Nevyskytují se hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva.

Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu.

Fauna ryb

Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám.

Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení.

Věková struktura rybích společenstev vykazuje zanedbatelné známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.

Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality.

Věková struktura rybích společenstev vykazuje známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality, a někde indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.

Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality.

Věková struktura rybích společenstev vykazuje silné známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality a které dosahuje té míry, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo hojný.

Složky hydromorfologické kvality

Složka	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Hydrologický režim	Velikost a dynamika proudění, úroveň hladiny, doba zdržení a z nich plynoucí souvislosti s podzemními vodami zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
Morfologické podmínky	Proměnlivost hloubky jezera, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny jezera zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼M8

Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Hodnoty všeobecných fyzikálně-chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezích obvykle se vyskytujících za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼B

1.2.3 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu brakických vod

Složky biologické kvality

Složka	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Fytoplankton	Složení a četnost taxonů fytoplanktonu odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám.	Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu. Existují slabé změny v biomase v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.	Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických podmínek. Biomasa je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení vlastností jiných biologických kvalitativních složek. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.
Makroskopické řasy	Složení taxonů makroskopických řas odpovídá nenarušeným podmínkám. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v pokryvu makroskopických řas v důsledku antropogenních činností.	Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makroskopických řas v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody.	Složení taxonů makroskopických řas se středně odlišuje od typově specifických podmínek a je významně více narušeno než u dobré kvality. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makroskopických řas a mohou být takové, že způsobují nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru.
Krytosemenné rostliny	Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny.	Vyskytují se slabé změny ve složení taxonů krytosemenných rostlin v porovnání s typově specifickými společenstvy. Četnost krytosemenných rostlin vykazuje slabé známky narušení.	Složení taxonů krytosemenných rostlin se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než u dobré kvality. Existuje střední narušení četnosti taxonů krytosemenných rostlin.
Fauna bentických bezobratlých	Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých zůstává v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Vyskytují se všechny taxony citlivé na narušení, které odpovídají nenarušeným podmínkám.	Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je mírně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytuje se většina citlivých taxonů typově specifických společenství.	Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je středně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytují se taxony indikující znečištění. Chybí mnoho citlivých taxonů typově specifických společenstev.
Fauna ryb	Druhové složení a četnost odpovídají nenarušeným podmínkám.	Četnost druhů citlivých na narušení prostředí vykazuje lehké známky narušení typově specifických podmínek, které jsou přisouditelné antropogenním dopadům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvalitativní složky.	Střední podíl typově specifických druhů citlivých na narušení prostředí chybí v důsledku antropogenních vlivů na fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvalitativní složky.

Složky hydromorfologické kvality

Složka	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Přílivový režim	Režim proudění sladké vody zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
Morfologické podmínky	Proměnlivost hloubky, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti přílivových zón zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼M8

Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Všeobecné fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance a průhlednost vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíkové poměry a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼B

1.2.4 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu pobřežních vod

Složky biologické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Fytoplankton

Složení a četnost taxonů fytoplanktonu odpovídají nenarušeným podmínkám.

Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody.

Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám.

Složení a četnost taxonů fytoplanktonu vykazují slabé známky narušení.

Vyskytují se slabé změny v biomase v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo jakosti vody.

Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu.

Složení a četnost taxonů fytoplanktonu vykazují známky středního narušení.

Biomasa řas je významně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám a ovlivňuje jiné složky biologické kvality.

Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících.

Makroskopické řasy a krytosemenné rostliny

Vyskytují se všechny taxony makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivé na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách.

Úroveň pokryvu makroskopických řas a četnosti krytosemenných rostlin odpovídá nenarušeným podmínkám.

Vyskytuje se většina taxonů makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivých na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách.

Úroveň pokryvu makroskopických řas a četnosti krytosemenných rostlin vykazuje slabé známky narušení.

V porovnání s nenarušenými podmínkami chybí určitý počet taxonů makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivých na narušené prostředí.

Pokryv makroskopických řas a četnost krytosemenných rostlin jsou středně narušeny a mohou způsobit nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodě.

Fauna bentických bezobratlých

Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je v rozmezí obvyklém v nenarušených podmínkách.

Vyskytují se všechny taxony citlivé na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách.

Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je mírně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám.

Vyskytuje se většina citlivých taxonů typově specifických společenství.

Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je středně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám.

Vyskytují se taxony indikující znečištění.

Chybí mnoho citlivých taxonů vyskytujících se v typově specifických podmínkách.

Složky hydromorfologické kvality

Složka	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Přílivový režim	Režim proudění sladkých vod, směr a rychlost převažujícího proudění plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
Morfologické podmínky	Proměnlivost hloubky, struktura a substrát příbřežního dna a jak struktura, tak vlastnosti přílivových zón zcela nebo téměř zcela odpovídají nenarušeným podmínkám.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼M8

Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Všeobecné fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance a průhlednost vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíkové poměry a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.

▼B

1.2.5 Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých vodních útvarů

Složka	Maximální ekologický potenciál	Dobrý ekologický potenciál	Střední ekologický potenciál
Složky biologické kvality	Hodnoty příslušných složek biologické kvality v co největší míře odpovídají hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchové vody při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru.	Existují slabé změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnáním s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu.	Existují středně velké změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě.
Hydromorfologické složky	Hydromorfologické podmínky odpovídají podmínkám, při kterých je ovlivnění útvaru povrchové vody výhradně výsledkem umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru poté, co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti vodních útvarů, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
Fyzikálně-chemické složky
Všeobecné podmínky	Fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a pH odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchové vody za nenarušených podmínek.	Hodnoty fyzikálně chemických složek jsou v rozmezí stanoveném tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Teplota a pH nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
►M8 — ◄	Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů.	Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS)	Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.
►M8 — ◄	Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem (hodnoty pozadí = bgl)	Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS)Podmínky	v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality

▼M8 —————

▼B

1.3 Monitorování ekologického stavu a chemického stavu povrchových vod

Monitorovací síť povrchových vod musí být zřízena v souladu s požadavky článku 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla souvislý a souhrnný přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého povodí a aby umožnila klasifikaci vodních útvarů do pěti tříd odpovídajících normativním definicím v části 1.2. Členské státy zařadí do plánu povodí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť povrchových vod.

Na základě charakteristik a zhodnocení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program a provozní monitorovací program. Pro členské státy může být v některých případech též potřebné zřídit programy situačního monitorování.

Členské státy monitorují ukazatele, které jsou indikativní pro stav každé příslušné kvalitativní složky. Při výběru ukazatelů pro složky biologické kvality určí členské státy přiměřenou taxonomickou úroveň požadovanou pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních složek. Odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků získaných monitorovacími programy budou uvedeny v plánu.

▼M8

Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, musí mapa monitorovací sítě obsahovat informace o kvalitativních složkách a vodních útvarech nebo skupinách vodních útvarů, které byly monitorovány pomocí těchto monitorovacích metod. Uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků a měření.

Členské státy mohou v případě potřeby použít pasivní metody odběru vzorků pro monitorování chemických znečišťujících látek, zejména pro účely screeningu a pro dlouhodobé posouzení, za podmínky, že tyto metody odběru vzorků nepodceňují koncentrace znečišťujících látek, pro které platí normy environmentální kvality, a spolehlivě tak identifikují ‚nedosažení dobrého stavu‘, a že chemická analýza vzorků vody, bioty nebo sedimentů je prováděna v souladu s uplatňovanými normami environmentální kvality všude tam, kde je takové nedosažení zjištěno. Členské státy mohou za stejných podmínek použít také metody monitorování založené na účinku.

▼B

1.3.1 Návrh situačního monitorování

Cíl

Členské státy zřídí programy situačního monitorování, aby získaly informace pro:

—

doplnění a potvrzení postupu posouzení dopadů popsaného v příloze II,

—

účelný a efektivní návrh budoucích monitorovacích programů,

—

hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek a

—

hodnocení dlouhodobých změn způsobených všeobecnou antropogenní činností.

Výsledky monitorování musí být přezkoumávány a využívány, v kombinaci s postupem posouzení dopadů popsaným v příloze II, k určení požadavků na monitorovací programy ve stávajících a následných plánech povodí.

Výběr monitorovacích míst

Situační monitorování musí být prováděno na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnilo hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí v oblasti povodí. Při výběru těchto vodních útvarů členské státy zajistí, aby bylo monitorování podle okolností prováděno v místech:

—

kde je velikost průtoků významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2,

—

kde je objem vody v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,

—

kde významné vodní útvary přesahují hranice členských států,

—

stanovených rozhodnutím o výměně informací 77/795/EHS, a

na dalších místech, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přesahujícím přes hranice členských států a do mořského prostředí.

▼M8

Výběr kvalitativních složek

Situační monitorování musí být prováděno na každém monitorovacím místě po období jednoho roku v průběhu období, na které se vztahuje plán povodí. Situační monitorování zahrnuje tyto informace:

a)

směrné parametry pro všechny složky biologické kvality;

b)

směrné parametry pro všechny složky hydromorfologické kvality;

c)

směrné parametry pro všechny všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality;

d)

prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané v povodí nebo dílčím povodí;

e)

znečišťující látky specifické pro povodí.

Pokud však předcházející situační monitorování prokázalo, že předmětný vodní útvar dosáhl dobrého stavu, a zároveň posouzení vlivů lidských činností uvedené v příloze II nepřineslo důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, provede se situační monitorování jednou během období, na které se vztahují tři po sobě následující plány povodí.

▼B

1.3.2 Návrh provozního monitorování

▼M8

Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4, a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají prioritní látky nebo do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají znečišťující látky specifické pro povodí. Pro prioritní látky se monitorovací místa zvolí tak, jak je uvedeno v právních předpisech stanovujících příslušné normy environmentální kvality. Ve všech ostatních případech, včetně těch, kde pro prioritní látky příslušné právní předpisy neuvádějí specifický návod, se monitorovací místa vyberou takto:

▼B

—

zjištění stavu vodních útvarů, které byly určeny z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové, a

—

vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.

V období platnosti plánu povodí může být program pozměněn podle informací získaných jako součást požadavků přílohy II nebo jako součást této přílohy, zejména aby se umožnilo snížení četnosti tam, kde byl dopad posouzen jako nevýznamný nebo kde byl odstraněn hlavní vliv.

Výběr monitorovacích míst

Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4 a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí látky ze seznamu prioritních látek. Pro látky ze seznamu prioritních látek se monitorovací místa zvolí tak, jak je uvedeno v právních předpisech stanovujících příslušné normy environmentální kvality. Ve všech ostatních případech, včetně těch, kde pro látky ze seznamu prioritních látek příslušné právní předpisy neuvádějí specifický návod, se monitorovací místa vyberou takto:

—

pro vodní útvary ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je vodní útvar vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,

—

pro vodní útvary ohrožené vlivy významných difúzních zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů těchto difúzních zdrojů. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby reprezentovaly relativní rizika vyplývající z výskytu vlivů difúzních zdrojů a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,

—

pro vodní útvary ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny vodní útvary vystaveny.

Výběr kvalitativních složek

Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, musí členské státy monitorovat ty kvalitativní složky, které jsou indikativní pro vlivy, jimž jsou vodní útvary vystaveny. Pro posouzení dopadu těchto vlivů musí členské státy monitorovat jako relevantní:

—

ukazatele indikativní pro složku nebo složky biologické kvality, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou vodní útvary vystaveny,

▼M8

—

všechny prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů a všechny znečišťující látky specifické pro povodí vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů ve významných množstvích.

▼B

—

ukazatele indikativní pro tu složku hydromorfologické kvality, která je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.

1.3.3 Návrh průzkumného monitorování

Cíl

Průzkumné monitorování musí být prováděno:

—

tam, kde nejsou známy příčiny jakýchkoli mimořádných jevů,

—

tam, kde situační monitorování indikuje, že není pravděpodobné dosáhnout cílů stanovených pro daný vodní útvar podle článku 4 a dosud nebylo zřízeno provozní monitorování, a to s cílem zjistit příčiny nedosažení environmentálních cílů vodního útvaru nebo útvarů nebo

—

ke zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění,

a musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.

1.3.4 Četnost monitorování

Pro období situačního monitorování mají být uplatněny níže uvedené hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní složky, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly. Pro biologické nebo hydromorfologické kvalitativní složky by se monitorování mělo provádět alespoň jednou v průběhu období průzkumného monitorování.

Pro provozní monitorování stanoví členské státy potřebnou četnost monitorování pro každý ukazatel tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušné kvalitativní složky. Vodítkem je, že se monitorování má uskutečňovat v intervalech, které nepřesahují intervaly uvedené v následující tabulce, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly.

Četnost musí být zvolena tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti. Odhady spolehlivosti a přesnosti dosažené provozovaným monitorovacím systémem se uvedou v plánu povodí.

▼M8

Četnost monitorování musí být v případě potřeby upravena s cílem zohlednit proměnlivost parametrů vyplývající z proměnlivosti jak antropogenních, tak přírodních podmínek.

Časy, ve kterých se monitorování provádí, se zvolí tak, aby byl zohledněn dopad sezónních výkyvů v používání látek nebo hladinách vody na výsledky monitorování, a aby se tak zajistilo, že výsledky budou skutečně odrážet veškeré změny ve vodním útvaru způsobené antropogenním tlakem a klimatickými rozdíly. Pokud jde o prioritní látky, u nichž je pravděpodobné, že v důsledku sezónních výkyvů v jejich používání bude jejich koncentrace během krátkých období dosahovat vysokých hodnot, se monitorování během těchto období v případě potřeby provádí v kratších intervalech než u jiných látek s cílem zajistit, že budou získány adekvátní informace o koncentraci těchto látek.

▼B

Složky kvality	Řeky	Jezera	Brakické vody	Pobřežní vody
Biologické
Fytoplankton	6 měsíců	6 měsíců	6 měsíců	6 měsíců
Jiná akvatická flóra	3 roky	3 roky	3 roky	3 roky
Makrobezobratlí	3 roky	3 roky	3 roky	3 roky
Ryby	3 roky	3 roky	3 roky
Hydromorfologické
Kontinuita	6 let
Hydrologie	nepřetržitě	1 měsíc
Morfologie	6 let	6 let	6 let	6 let
Fyzikálně-chemické
Teplotní poměry	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce
Kyslíkové poměry	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce
Slanost	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce
Stav živin	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce
Stav acidifikace	3 měsíce	3 měsíce
►M8 Znečišťující látky specifické pro povodí ◄	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce	3 měsíce
Prioritní látky	1 měsíc	1 měsíc	1 měsíc	1 měsíc

1.3.5 Dodatečné monitorovací požadavky pro chráněné oblasti

Výše požadované monitorovací programy musí být doplněny s cílem splnit následující požadavky:

Místa odběru pitné vody

Útvary povrchové vody určené podle článku 7, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, se určí jako monitorovací místa a stanou se předmětem doplňkového monitorování, které může být nezbytné pro splnění požadavků tohoto článku. Na těchto útvarech se monitorují všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav vodního útvaru a které jsou omezovány podle ustanovení směrnice o pitné vodě. Monitorování se provádí v souladu s následujícími četnostmi:

Počet zásobovaných obyvatel	Četnost
< 10 000	4 × za rok
10 000 až 30 000	8 × za rok
> 30 000	12 × za rok

Stanoviště a chráněné oblasti výskytu druhů

Vodní útvary vytvářející tyto oblasti se začlení do výše uvedených programů provozního monitorování, pokud budou na základě posouzení dopadů a situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska dosažení environmentálních cílů podle článku 4. Monitorování se provádí k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitorování bude pokračovat, dokud tyto oblasti nesplní požadavky na vodu v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny, a dokud nebudou splněny cíle podle článku 4.

▼M7

1.3.6. Normy pro monitorování kvalitativních složek

Metody použité pro monitorování typových ukazatelů musí odpovídat dále uvedeným mezinárodním normám, pokud se týkají monitorování, nebo takovým národním nebo mezinárodním normám, které zabezpečí získání údajů stejné odborné kvality a srovnatelnosti.

Normy pro odběr vzorků k určení složek biologické kvality

Obecné metody používané spolu se zvláštními metodami uvedenými v normách týkajících se těchto složek biologické kvality:

EN ISO 5667-3:2012

Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi

Normy pro fytoplankton

EN 15204:2006	Jakost vod – Návod pro počítání fytoplanktonu za použití inverzní mikroskopie (metoda podle Utermöhla)
EN 15972:2011	Kvalita vod – Návod pro kvantitativní a kvalitativní průzkum mořského fytoplanktonu
ISO 10260:1992	Jakost vod. Měření biochemických ukazatelů. Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a

Normy pro makrofyta a fytobentos

EN 15460:2007	Jakost vod – Návod pro sledování vodních makrofyt v jezerech
EN 14184:2014	Kvalita vod – Návod pro sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách
EN 15708:2009	Jakost vod – Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách
EN 13946:2014	Kvalita vod – Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z vodních toků
EN 14407:2014	Jakost vod – Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z vodních toků

Normy pro bentické bezobratlé

EN ISO 10870:2012	Kvalita vod – Návod pro výběr metod a zařízení pro odběr vzorků sladkovodního makrozoobentosu
EN 15196:2006	Jakost vod – Návod pro odběr a zpracování vzorků svleček kukel pakomárů Chironomidae (řád Diptera) pro ekologická hodnocení
EN 16150:2012	Kvalita vod – Návod pro poměrný (proporcionální) multihabitatový odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných vod
EN ISO 19493:2007	Jakost vod – Návod pro biologická sledování společenstev na pevných podkladech v mořích
EN ISO 16665:2013	Kvalita vod – Směrnice pro kvantitativní odběr vzorků makrofauny mořského dna a jejich zpracování

Normy pro ryby

EN 14962:2006	Jakost vod – Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb
EN 14011:2003	Jakost vod – Odběr vzorků ryb pomocí elektrického proudu
EN 15910:2014	Kvalita vod – Návod pro odhadování výskytu ryb mobilními hydroakustickými metodami
EN 14757:2005	Jakost vod – Odběr vzorků ryb tenatními sítěmi

Normy pro hydromorfologické ukazatele

EN 14614:2004	Jakost vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek
EN 16039:2011	Kvalita vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik jezer

Normy pro fyzikálně-chemické ukazatele

Příslušné normy CEN/ISO

▼B

1.4 Klasifikace a znázornění ekologického stavu

1.4.1 Porovnatelnost výsledků biologického monitorování

i)

Členské státy zřídí monitorovací systémy pro účely odhadování hodnot složek biologické kvality specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při uplatnění dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary mají být odkazy na ekologický stav chápány jako odkazy na ekologický potenciál. Takové systémy mohou využívat specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní složku jako celek.

ii)

Pro zabezpečení srovnatelnosti těchto monitorovacích systémů musí být výsledky systémů provozovaných jednotlivými členskými státy pro účely klasifikace ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry představují vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchové vody a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínek uplatněných na tento útvar. Každý poměr se vyjádří ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.

iii)

Každý členský stát rozdělí rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro svůj monitorovací systém a každou kategorii povrchových vod do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavu, jak je definováno v oddílu 1.2, tím, že přiřadí každé hranici mezi třídami číselnou hodnotu. Číselná hodnota pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hodnota pro hranici mezi dobrým a středním stavem se stanoví dále popsaným mezikalibračním porovnáním.

iv)

Komise usnadní toto mezikalibrační porovnání s cílem zajistit, aby byly hranice tříd stanoveny v souladu s normativními definicemi v oddílu 1.2 a aby byly srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy.

v)

Jako součást tohoto porovnání Komise napomůže výměně informací mezi členskými státy, což povede k identifikaci rozmezí míst v každém ekoregionu ve Společenství; tato místa vytvoří mezikalibrační síť. Tato síť se skládá z míst vybraných z rozmezí typů útvarů povrchových vod vyskytujících se v každém ekoregionu. Pro každý vybraný typ útvaru povrchové vody obsahuje síť nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi velmi dobrého a dobrého stavu a nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi dobrého a středního stavu. Tato místa se vyberou expertním posudkem založeným na společných průzkumech a veškerých dalších dostupných informacích.

vi)

Každý monitorovací systém členského státu se uplatní na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchové vody, na který má být systém uplatněn ve shodě s požadavky této směrnice. Výsledky tohoto uplatnění se použijí ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd v každém monitorovacím systému členského státu.

▼M2

vii)

Komise připraví návrh registru míst, která mají tvořit mezikalibrační síť. ►M8 ————— ◄

▼M8 —————

▼M8

ix)

Výsledky interkalibračního porovnání a hodnoty stanovené pro klasifikace monitorovacích systémů členských států podle bodů i) až viii) se zveřejní do šesti měsíců od přijetí prováděcího aktu v souladu s článkem 21.

▼B

1.4.2 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu

i)

Pro kategorie povrchových vod se klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádří použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého vodního útvaru, který bude barevně označen podle druhého sloupce následující tabulky vyjadřující klasifikaci ekologického stavu vodního útvaru:

Klasifikace ekologického stavu	Barevné označení
Velmi dobrý	Modrá
Dobrý	Zelená
Střední	Žlutá
Poškozený	Oranžová
Zničený	Červená

ii)

Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary bude klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého vodního útvaru, který bude v případě umělých vodních útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce následující tabulky:

Klasifikace ekologického potenciálu	Barevné označení
Klasifikace ekologického potenciálu	Umělé vodní útvary	Silně ovlivněné
Dobrý a lepší	Stejné zelené a světlešedé pruhy	Stejné zelené a tmavošedé pruhy
Střední	Stejné žluté a světlešedé pruhy	Stejné žluté a tmavošedé pruhy
Poškozený	Stejné oranžové a světlešedé pruhy	Stejné oranžové a tmavošedé pruhy
Zničený	Stejné červené a světlešedé pruhy	Stejné červené a tmavošedé pruhy

iii)

Členské státy rovněž označí černou tečkou na mapě ty vodní útvary, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jednoho nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento vodní útvar pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky (v souladu s harmonogramem plnění stanoveným členským státem).

▼M8

iv)

Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o ekologické kvalitě pro jednu nebo více z těchto složek kvality zvlášť:

—

biologické složky;

—

hydromorfologické složky podporující biologické složky;

—

fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky.

Členské státy mohou rovněž vypracovat mapy nebo tabulky znázorňující míru změny těchto složek kvality ve srovnání s předchozím plánovacím cyklem.

▼B

1.4.3 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace chemického stavu

▼M8

Vodní útvar se označí jako útvar dosahující dobrého chemického stavu, pokud vykazuje dobrý chemický stav povrchových vod ve smyslu čl. 2 bodu 24. V opačném případě se zaznamená, že nedosáhl dobrého chemického stavu.

▼B

Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující chemický stav každého vodního útvaru, který bude barevně označen podle druhého sloupce následující tabulky vyjadřující klasifikaci chemického stavu vodního útvaru:

Klasifikace chemického stavu	Barevné označení
Dobrý	Modrá
Nedosažení dobrého stavu	Červená

▼M8

Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o chemickém stavu pro jednu nebo více z následujících látek odděleně od informací o ostatních látkách uvedených v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES:

a)

prioritní látky označené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES jako látky, které se chovají jako všudypřítomné, perzistentní, bioakumulativní a toxické (uPBT);

b)

látky, jež byly v rámci posledního přezkumu provedeného Komisí v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice, nově označeny jako prioritní;

c)

prioritní látky, pro něž byla při posledním přezkumu v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice stanovena revidovaná a přísnější NEK;

d)

látky označené jako znečišťující látky specifické pro povodí podle čl. 8d směrnice 2008/105/ES a na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II této směrnice.

Členské státy mohou rovněž pro látky uvedené v písmenech a) až d) prvního pododstavce v plánech povodí uvádět rozsah každé odchylky od hodnoty NEK. Členské státy, které tyto další mapy vypracují, usilují o zajištění jejich vzájemné porovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie.

▼B

2. PODZEMNÍ VODY

2.1 Kvantitativní stav podzemních vod

2.1.1 Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu

Režim hladiny podzemní vody

2.1.2 Definice kvantitativního stavu

Složky

Dobrý stav

Úroveň hladiny podzemní vody

Úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemní vody je taková, že dlouhodobé průměrné roční odebírané množství nepřevyšuje dosažitelnou kapacitu zdroje podzemní vody.

Zároveň úroveň hladiny podzemní vody není vystavena antropogenním změnám, které by způsobily:

— nedosažení environmentálních cílů specifikovaných podle článku 4 pro související povrchové vody,

— jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,

— jakékoli významné poškození suchozemských ekosystémů, přímo závislých na útvaru podzemní vody,

a změny ve směrech proudění vyplývající ze změn úrovně hladiny se mohou vyskytovat dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale takovéto zvraty nezpůsobí vnikání slané vody nebo jiné vniky ani neznačí setrvalý a jasně identifikovatelný antropogenně vyvolaný trend ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.

2.2 Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod

2.2.1 Monitorovací síť úrovně hladin podzemních vod

Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla spolehlivé hodnocení kvantitativního stavu všech vodních útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod, včetně vyhodnocení dosažitelného zdroje podzemních vod. Členské státy zařadí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť podzemních vod do plánu povodí.

▼M8

Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků.

▼B

2.2.2 Hustota monitorovacích míst

Monitorovací síť musí obsahovat dostatečný počet reprezentativních monitorovacích míst pro odhad hladiny podzemní vody v každém útvaru nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování a zejména:

—

pro útvary podzemních vod určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4 zajištění dostatečné hustoty monitorovacích míst pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,

—

pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečného počtu monitorovacích míst pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.

2.2.3 Četnost monitorování

Četnost monitorování musí být dostatečná, aby umožnila vyhodnotit kvantitativní stav každého útvaru podzemní vody nebo jejich skupiny se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování. Zejména:

—

pro útvary podzemích vod, určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,

—

pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.

2.2.4 Interpretace a znázornění kvantitativního stavu podzemních vod

Výsledky získané z monitorovací sítě pro útvar podzemní vody nebo jejich skupinu se užijí k vyhodnocení kvantitativního stavu tohoto útvaru nebo útvarů. V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu výsledného vyhodnocení kvantitativního stavu podzemních vod, která bude barevně označena takto:

Dobrý stav : zelená

Nevyhovující stav : červená

2.3 Chemický stav podzemních vod

2.3.1 Ukazatele pro určení chemického stavu podzemních vod

Vodivost

Koncentrace znečišťujících látek

▼M8

2.3.2. Definice dobrého chemického stavu podzemních vod

Složka	Dobrý stav
Koncentrace znečišťujících látek	Chemické složení útvaru podzemní vody je takové, že koncentrace znečišťujících látek, jak je specifikováno níže: — nevykazují žádné projevy zasolování nebo jiného vnikání, — nepřesahují normy jakosti podzemní vody uvedené v příloze I směrnice 2006/118/ES, prahové hodnoty pro látky znečišťující podzemní vody a ukazatele znečištění podzemních vod stanovené podle čl. 3 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice a celounijní prahové hodnoty stanovené podle čl. 8 odst. 3 uvedené směrnice, — nejsou takové, aby způsobily nedosažení environmentálních cílů podle článku 4 pro související povrchové vody, významné snížení ekologické nebo chemické kvality těchto vodních útvarů ani významné poškození suchozemských ekosystémů, které přímo závisejí na útvaru podzemní vody.
Vodivost	Změny vodivosti neindikují zasolování ani jiné vnikání do útvaru podzemní vody.

▼B

2.4 Monitorování chemického stavu podzemních vod

2.4.1 Monitorovací síť podzemních vod

Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť se navrhne tak, aby poskytla souvislý a vyčerpávající přehled o chemickém stavu podzemních vod v každém povodí a aby odhalila dlouhodobé antropogenně vyvolané vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek.

Na základě charakteristik a posouzení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program. Výsledky tohoto programu se využijí ke zřízení provozního monitorovacího programu, který se uplatní ve zbylém období platnosti plánu.

Odhady spolehlivosti a přesnosti výsledků monitorovacích programů se uvedou v plánu.

▼M8

Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků.

▼B

2.4.2 Situační monitorování

Cíl

Situační monitorování se provede za účelem:

—

doplnění a ověření postupu posouzení dopadů,

—

získání informací pro vyhodnocení dlouhodobých trendů způsobených jak změnami přírodních podmínek, tak antropogenní činností.

Výběr monitorovacích míst

Pro oba následující případy se vybere dostatečný počet monitorovacích míst:

—

útvary určené jako rizikové po charakterizaci uskutečněné v souladu s přílohou II,

—

útvary, které přesahují hranice členských států.

Výběr ukazatelů

Na všech vybraných útvarech podzemních vod se monitoruje následující soubor klíčových ukazatelů:

—

obsah kyslíku,

—

hodnota Ph,

—

vodivost,

—

dusičnany,

—

amonium.

U útvarů určených v souladu s přílohou II jako významně rizikové z hlediska nedosažení dobrého stavu se dále monitorují ty ukazatele, které jsou indikativní vůči dopadům příslušných vlivů.

U přeshraničních vodních útvarů se také monitorují ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání závislých na proudění podzemní vody.

2.4.3 Provozní monitorování

Cíl

Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi uskutečňováním situačních monitorovacích programů s cílem:

—

zjistit chemický stav všech útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové,

—

zjistit existenci jakéhokoli dlouhodobého, antropogenně vyvolaného vzestupného trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky.

Výběr monitorovacích míst

Provozní monitorování se provádí pro všechny útvary podzemních vod nebo jejich skupiny, které byly buď na základě posouzení dopadů zpracovaného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování, určeny jako rizikové z hlediska splnění cílů podle článku 4. Výběr monitorovacích míst také odráží hodnocení reprezentativnosti údajů monitorovaných v daném místě z hlediska kvality příslušného útvaru nebo útvarů podzemní vody.

▼M8

Četnost monitorování

Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi programy situačního monitorování s četností dostatečnou ke zjištění dopadů relevantních vlivů, případně včetně sezónních výkyvů v používání látek a krátkodobých a dlouhodobých výkyvů v doplňování, jež by mohly ovlivnit parametry chemického stavu, a s minimální četností jednou ročně, ledaže by na základě technických poznatků a odborného posouzení byly odůvodněny delší intervaly, a to zejména pokud lze prokázat, že v průběhu po sobě jdoucích let nebylo u konkrétního parametru zjištěno žádné překročení ani setrvalý vzestupný trend.

▼B

2.4.4 Identifikace trendů znečišťujících látek

Členské státy použijí údaje jak ze situačního, tak z provozního monitorování k identifikaci dlouhodobých antropogenně vyvolaných vzestupných trendů koncentrací znečišťujících látek a ke zvrácení takových trendů. Přitom musí být identifikován základní rok nebo období, od kterého má být identifikace trendu počítána. Výpočet trendů musí být uskutečněn pro útvar nebo popřípadě pro skupinu útvarů podzemní vody. Zvrat trendu musí být prokázán statisticky s uvedením meze spolehlivosti související s jeho identifikací.

▼M8

2.4.5 Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod

Při posuzování chemického stavu podzemních vod se výsledky z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru podzemní vody agregují pro tento vodní útvar jako celek. Vypočte se průměrná hodnota výsledků monitorování v každém bodě útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod pro tyto parametry:

a)

chemické parametry, pro které byly stanoveny normy jakosti v příloze I směrnice 2006/118/ES;

b)

chemické parametry, pro které byly stanoveny vnitrostátní prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/118/ES;

c)

chemické parametry, pro které byly stanoveny prahové hodnoty pro celou Unii podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2006/118/ES.

Průměrné hodnoty uvedené v prvním pododstavci se použijí k prokázání souladu s dobrým chemickým stavem podzemních vod definovaným odkazem na normy jakosti a prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci.

V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu chemického stavu podzemních vod, který bude barevně označen následovně:

Nevyhovující stav: červená

Dobrý stav: zelená

Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o chemickém stavu pro jednu nebo více z následujících látek odděleně od informací o ostatních látkách určených ve směrnici 2006/118/ES:

a)

látky nově označené při posledním přezkumu v souladu s článkem 8 směrnice 2006/118/ES;

b)

látky, pro které jsou v souladu s článkem 8 směrnice 2006/118/ES stanoveny revidované a přísnější normy jakosti nebo prahové hodnoty.

Členské státy mohou rovněž pro látky uvedené v písmenech a) a b) prvního pododstavce v plánech povodí uvádět rozsah každé odchylky od normy jakosti nebo prahové hodnoty. Členské státy, které tyto další mapy vypracují, usilují o zajištění jejich vzájemné porovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie.

Členské státy rovněž černou tečkou vyznačí na mapě útvary podzemních vod, které vykazují významný a setrvalý vzestupný trend koncentrace některé znečišťující látky v důsledku vlivu lidské činnosti. Zvrat tohoto trendu se na mapě znázorní modrou tečkou.

Tyto mapy musí být součástí plánu povodí.

▼B

2.5 Znázornění stavu podzemních vod

Členské státy zařadí do plánu povodí mapu, která pro každý útvar podzemní vody nebo skupinu útvarů podzemní vody znázorní jak kvantitativní, tak chemický stav tohoto útvaru nebo jejich skupiny, barevně označený v souladu s požadavky oddílů 2.2.4 a 2.4.5. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou zpracovávat oddělené mapy podle oddílů 2.2.4 a 2.4.5, avšak v tomto případě, v souladu s požadavky oddílu 2.4.5, musí také provést na mapě požadované podle tohoto bodu označení útvarů, které jsou vystaveny významnému a setrvalému vzrůstajícímu trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky nebo jakéhokoli zvratu takového trendu.

PŘÍLOHA VI SEZNAM OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO PROGRAMŮ OPATŘENÍ

PŘÍLOHA VI

SEZNAM OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO PROGRAMŮ OPATŘENÍ

ČÁST A

Opatření požadovaná podle následujících směrnic:

i)

směrnice o vodách ke koupání (76/160/EHS);

ii)

směrnice o ptácích (79/409/EHS) ( 33 ) 37;

iii)

směrnice o pitné vodě (80/778/EHS) ve znění směrnice (98/83/ES);

iv)

směrnice o závažných haváriích (Seveso) (96/82/ES) ( 34 );

v)

směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (85/37/EHS) ( 35 );

vi)

směrnice o kalech z čistíren odpadních vod (86/278/EHS) ( 36 );

vii)

směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS);

viii)

směrnice o přípravcích na ochranu rostlin (91/414/EHS);

ix)

směrnice o dusičnanech (91/676/EHS);

x)

směrnice o stanovištích (92/43/EHS) ( 37 );

xi)

směrnice o sdružené prevenci a omezování znečišťování (96/61/ES).

ČÁST B

Z následujícího neuzavřeného seznamu vzorových doplňujících opatření si mohou členské státy pro každou oblast povodí vybrat a přijmout je jako součást programu opatření podle čl. 11 odst. 4:

i)

právní nástroje;

ii)

správní nástroje;

iii)

ekonomické nebo fiskální nástroje;

iv)

sjednané environmentální dohody;

v)

omezování emisí;

vi)

kodexy správné praxe;

vii)

znovuzřízení a obnova mokřadů;

viii)

omezování odběrů vody;

ix)

opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem;

x)

opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu;

xi)

stavební projekty;

xii)

odsolovací stanice;

xiii)

revitalizační projekty;

xiv)

umělé doplňování zvodnělých vrstev;

xv)

vzdělávací projekty;

xvi)

výzkumné, vývojové a demonstrační projekty;

xvii)

další příslušná opatření.

PŘÍLOHA VII PLÁNY POVODÍ

PŘÍLOHA VII

PLÁNY POVODÍ

A.

Plány povodí zahrnují následující části:

1.

Všeobecný popis charakteristik oblasti povodí podle požadavků článku 5 a přílohy II. Popis zahrne:

1.1	pro povrchové vody: — mapy umístění a hranic vodních útvarů, — mapy ekoregionů a typů útvarů povrchové vody v rámci povodí, — identifikaci referenčních podmínek pro typy útvarů povrchové vody;

1.2	pro podzemní vody: — mapové znázornění umístění a hranic útvarů podzemní vody.

2.

Přehled významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, včetně:

—

odhadu bodových zdrojů znečištění,

—

odhadu difúzních zdrojů znečištění, včetně přehledu využití půdy,

—

odhadu vlivů na kvantitativní stav vod včetně odběrů,

—

analýzy jiných dopadů lidských činností na stav vod.

3.	Identifikaci a mapové znázornění chráněných oblastí podle požadavků článku 6 a přílohy IV.

4.

Mapu monitorovacích sítí zřízených pro účely článku 8 a přílohy V a, v podobě mapy, znázornění výsledků monitorovacích programů provozovaných podle příslušných ustanovení pro stav:

4.1	povrchových vod (ekologický a chemický);

4.2	podzemních vod (chemický a kvantitativní);

4.3	chráněných oblastí.

5.	Seznam environmentálních cílů přijatých podle článku 4 pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti, zejména s uvedením případů, ve kterých byl použit čl. 4 odst. 4, 5, 6 a 7 a související informace požadované podle tohoto článku.

6.	Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vody, jak je vyžaduje článek 5 a příloha III.

7.

Shrnutí programu nebo programů opatření přijatých podle článku 11, včetně postupů, jejichž prostřednictvím má být dosaženo cílů přijatých podle článku 4:

7.1	souhrn opatření potřebných k provádění právních předpisů Společenství v oblasti ochrany vod;

7.2	zprávu o praktických krocích a opatřeních provedených k uplatnění zásady návratnosti nákladů na využívání vody podle článku 9;

7.3	souhrn opatření provedených ke splnění požadavků článku 7;

7.4	souhrn opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odkazů na registry a identifikaci případů, ve kterých byly učiněny výjimky podle čl. 11 odst. 3 písm. e);

7.5	souhrn omezení přijatých ve vztahu k vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 písm. g) a i);

7.6	identifikace případů, ve kterých bylo povoleno přímé vypouštění do podzemních vod podle ustanovení čl. 11 odst. 3 písm. j);

7.7	souhrn opatření provedených v souladu s článkem 16 o prioritních látkách;

7.8	souhrn opatření provedených k přecházení nebo snížení dopadu případů havarijního znečištění;

7.9	souhrn opatření provedených podle čl. 11 odst. 5 pro vodní útvary, u kterých je nepravděpodobné dosažení cílů stanovených podle článku 4;

7.10	podrobnosti o doplňujících opatřeních určených jako nezbytných pro splnění přijatých environmentálních cílů;

7.11	podrobnosti o opatřeních přijatých k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod v souladu s čl. 11 odst. 6.

8.	Registr dalších podrobnějších programů a plánů pro danou oblast povodí, týkajících se zejména dílčích povodí, odvětví, problémů nebo vodních typů, a to zároveň se shrnutím jejich obsahu.

9.	Souhrn uskutečněných opatření pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v plánu.

10.	Seznam příslušných orgánů v souladu s přílohou I.

11.	Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací podle čl. 14 odst. 1, a zejména podrobností o omezujících opatřeních přijatých v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. g) a i) a o aktuálních monitorovaných údajích shromažďovaných v souladu s článkem 8 a přílohou V.

B.

První aktualizace plánu povodí a všechny další zahrnou také:

1.	shrnutí všech změn nebo aktualizací provedených od zveřejnění předchozí verze plánu povodí, včetně přehledu přezkoumání, která se mají provést podle čl. 4 odst. 4, 5, 6 a 7;

2.	vyhodnocení pokroku při dosahování environmentálních cílů, včetně mapového znázornění výsledků monitorování v období platnosti předchozího plánu, a vysvětlení důvodů pro nesplnění kterýchkoli environmentálních cílů;

3.	shrnutí a vysvětlení všech opatření předpokládaných v předchozí verzi plánu povodí, která nebyla provedena;

4.	shrnutí všech dodatečných prozatímních opatření přijatých podle čl. 11 odst. 5 od zveřejnění předchozí verze plánu povodí.

▼M8

5.	souhrn veškerých opatření přijatých s cílem zohlednit návrhy na zlepšení předchozího plánu předložené Komisí v souladu s čl. 18 odst. 2 písm. c).

▼B

PŘÍLOHA VIII SMĚRNÝ SEZNAM HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

PŘÍLOHA VIII

SMĚRNÝ SEZNAM HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

1. Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.

2. Organofosforové sloučeniny.

3. Organocínové sloučeniny.

4. Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.

5. Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arsen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Nerozpuštěné látky.

▼M8 —————

▼M8

13. Mikroorganismy, geny nebo genetický materiál odrážející přítomnost mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, zejména mikroorganismů patogenních pro člověka nebo hospodářská zvířata.

PŘÍLOHA XI

MAPA A

Systém A: Ekoregiony pro řeky a jezera

1.

Ibersko-makaronéská oblast

2.

Pyreneje

3.

Itálie, Korsika a Malta

4.

Alpy

5.

Dinarský západní Balkán

6.

Helénský západní Balkán

7.

Východní Balkán

8.

Západní vysočina

9.

Centrální vysočina

10.

Karpaty

11.

Maďarská nížina

12.

Černomořská oblast

13.

Západní plošiny

14.

Centrální plošiny

15.

Baltská oblast

16.

Východní plošiny

17.

Irsko a Severní Irsko

18.

Velká Británie

19.

Island

20.

Boreální vrchovina

21.

Tundra

22.

Finsko-skandinávský štít

23.

Tajga

24.

Kavkaz

25.

Kaspická proláklina

MAPA B

Systém A: Ekoregiony pro brakické a pobřežnívody

1.

Atlantský oceán

2.

Norské moře

3.

Barentsovo moře

4.

Severní moře

5.

Baltské moře

6.

Středozemní moře

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy

Propojené úkoly