NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Text s významem pro EHP)

PŘÍLOHA A

VYSVĚTLIVKY K TERMINOLOGII

Tato příloha obsahuje vysvětlení, poznámky k zeměpisné oblasti působnosti a definice pojmů, které jsou použity v ostatních přílohách, pokud není v oněch přílohách stanoveno jinak.

1.    POZNÁMKY K ZEMĚPISNÉ OBLASTI PŮSOBNOSTI

Následující zeměpisné definice se použijí pouze pro účely statistického výkaznictví:

2.    AGREGÁTY

Výrobci elektřiny a tepla jsou klasifikováni podle účelu produkce:

2.1.    Dodávky

2.1.1.   PRODUKCE / DOMÁCÍ PRODUKCE

Množství vytěžených nebo vyrobených paliv se vypočítají po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky. Produkce zahrnuje množství spotřebovaná výrobcem v průběhu produkčního procesu (například na vytápění nebo provoz zařízení a pomocných zařízení), jakož i dodávky jiným výrobcům energie pro transformaci nebo jiné použití.

„Domácí produkcí“ se rozumí produkce ze zdrojů na konkrétním území – na území vykazující země.

2.1.2.   REGENEROVANÉ PRODUKTY

Vztahuje se jen na černé uhlí. Kaly a hlušinové haldy vytěžené v dolech.

2.1.3.   PŘÍJMY Z OSTATNÍCH ZDROJŮ

Množství paliv, jejichž výroba je zahrnutá v jiných výkazech paliv, ale která jsou smísena s jinými palivy a spotřebovávají se jako směs. Další podrobné údaje o této složce se uvedou jako:

2.1.4.   DOVOZ/VÝVOZ

Není-li stanoveno jinak, „dovoz“ se vztahuje k vlastní zemi původu (země, ve které byl energetický produkt vyroben) a „vývoz“ se vztahuje ke konečné zemi spotřeby vyrobeného energetického produktu. Množství se považuje za dovezené nebo vyvezené po překročení politické hranice země, ať už bylo, nebo nebylo celně odbaveno.

Pokud nelze určit původ či destinaci, může se použít „Nespecifikované/Ostatní“.

2.1.5.   MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ZÁSOBNÍKY

Množství paliv dodávaná lodím všech vlajek, které se podílejí na mezinárodní plavbě. Mezinárodní plavba se může uskutečňovat na moři, vnitrozemských jezerech a vodních cestách a v pobřežních vodách. Nezahrnuje se:

2.1.6.   MEZINÁRODNÍ LETECKÁ DOPRAVA

Množství leteckých paliv dodaná letadlům používaným v mezinárodní letecké dopravě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Doprava“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Ostatní“).

2.1.7.   ZMĚNA STAVU ZÁSOB

Rozdíl mezi počátečním stavem zásob a konečným stavem zásob držených na území státu. Není-li stanoveno jinak, znázorní se tvorba zásob záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

2.1.8.   POČÁTEČNÍ A KONEČNÉ ZÁSOBY NA ÚZEMÍ STÁTU CELKEM

Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, u hlavních spotřebitelů nebo distribučních organizací, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby držené pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody, nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí stav zásob k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období. Zásoby zahrnují zásoby držené ve všech druzích speciálních skladovacích zařízení, povrchových i podzemních.

2.1.9.   PŘÍMÉ UŽITÍ

Ropa (surová ropa a ropné produkty) použitá přímo bez zpracování v rafinériích ropy. Zahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny.

2.1.10.   PŘÍJMY PRIMÁRNÍCH PRODUKTŮ (PŘÍMÉ UŽITÍ SUROVINY)

Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL ( 3 ) použité přímo bez zpracování v rafinérii ropy a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, která, ačkoliv nejsou primárním palivem, se použijí přímo.

2.1.11.   HRUBÝ RAFINÉRSKÝ VÝSTUP

Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně. Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.

2.1.12.   RECYKLOVANÉ PRODUKTY

Hotové produkty, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.

2.1.13.   ZPĚTNÉ TOKY

Hotové produkty nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, mísení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.

2.1.14.   PŘEVOD MEZIPRODUKTŮ (POLOPRODUKTŮ)

Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smísena v jiném produktu. Záporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.

2.1.15.   PŘEVEDENÉ PRODUKTY

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.

2.1.16.   STATISTICKÉ ROZDÍLY

Vypočítaná hodnota, definovaná jako rozdíl mezi výpočtem z hlediska dodávek (přístup „shora dolů“) a výpočtem z hlediska spotřeby (přístup „zdola nahoru“). Vykazující země by měly objasnit všechny významné statistické rozdíly.

2.2.    Transformační sektor

V transformačním sektoru by se měla vykazovat jen množství paliv, jež byla transformována do jiných paliv. Množství paliv použitá na vytápění, provoz zařízení a jako obecná podpora transformace by se měla vykazovat v energetickém sektoru.

2.2.1.   VEŘEJNÉ ELEKTRÁRNY

Množství paliv použitá výrobci s hlavní činností na výrobu elektřiny v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze elektřinu.

2.2.2.   VEŘEJNÉ TEPLÁRNY

Množství paliv použitá výrobci s hlavní činností na výrobu elektřiny a/nebo tepla v kogeneračních jednotkách.

2.2.3.   VEŘEJNÉ VÝTOPNY

Množství paliv použitá výrobci s hlavní činností na výrobu tepla v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze teplo.

2.2.4.   ZÁVODNÍ ELEKTRÁRNY

Množství paliv použitá závodními výrobci na výrobu elektřiny v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze elektřinu.

2.2.5.   ZÁVODNÍ TEPLÁRNY

Veškerá množství paliv použitá na výrobu elektřiny a poměrná část paliv použitá na výrobu tepla prodaného závodními výrobci v jednotkách kombinované výroby elektřiny a tepla. Poměrná část paliv použitá na výrobu tepla, které nebylo prodáno (teplo spotřebované v rámci vlastní spotřeby), se vykazuje v příslušném sektoru konečné spotřeby energie na základě klasifikace NACE. Teplo, které nebylo prodáno, ale bylo dodáno jiným subjektům v rámci nefinančních dohod nebo subjektům s jiným vlastníkem, se vykazuje podle stejného principu jako prodané teplo.

2.2.6.   ZÁVODNÍ VÝTOPNY

Poměrná část paliv použitá na výrobu tepla prodaného závodními výrobci v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze teplo. Poměrná část paliv použitá na výrobu tepla, které nebylo prodáno (teplo spotřebované v rámci vlastní spotřeby), se vykazuje v příslušném sektoru konečné spotřeby energie na základě klasifikace NACE. Teplo, které nebylo prodáno, ale bylo dodáno jiným subjektům v rámci nefinančních dohod nebo subjektům s jiným vlastníkem, by se mělo vykazovat podle stejného principu jako prodané teplo.

2.2.7.   ČERNOUHELNÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv použitá v černouhelných briketárnách k výrobě černouhelných briket.

2.2.8.   KOKSOVNY

Množství paliv použitá v koksovnách k výrobě černouhelného metalurgického koksu a koksárenského plynu.

2.2.9.   HNĚDOUHELNÉ/RAŠELINOVÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv použitá na výrobu hnědouhelných briket (BKB) v hnědouhelných briketárnách a množství paliv použitá v rašelinových briketárnách na výrobu rašelinových briket (PB).

2.2.10.   PLYNÁRNY

Množství paliv použitá na výrobu energoplynu (generátorového plynu) v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí (zplyňovacích zařízeních).

2.2.11.   VYSOKÉ PECE

Množství paliv vložených do vysoké pece, bez ohledu na to, zda sazebnou v horní části pece spolu se železnou rudou, nebo výfučnou v dolní části pece spolu s horkým dmýchaným vzduchem.

2.2.12.   ZKAPALŇOVÁNÍ UHLÍ

Množství paliva použitá na výrobu syntetického oleje.

2.2.13.   ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALŇOVÁNÍ PLYNŮ

Množství plynných paliv přeměněných na kapalná paliva.

2.2.14.   ZAŘÍZENÍ VYRÁBĚJÍCÍ DŘEVĚNÉ UHLÍ

Množství pevných biopaliv přeměněných na dřevěné uhlí.

2.2.15.   RAFINÉRIE ROPY

Množství paliv použitá na výrobu ropných produktů.

2.2.16.   MÍSÍRNY ZEMNÍHO PLYNU (PRO SMÍŠENÝ ZEMNÍ PLYN)

Množství plynů smísených se zemním plynem do rozvodné sítě plynu (plynárenské sítě).

2.2.17.   PRO MÍSENÍ S MOTOROVÝM BENZINEM / MOTOROVOU NAFTOU / PETROLEJEM:

Množství kapalných biosložek smísených s fosilními palivy. Množství vodíku smíseného s palivy.

2.2.18.   VÝROBA VODÍKU

Množství paliv použitá na výrobu vodíku.

2.2.19.   JINDE NEUVEDENÉ

Množství paliv použitá na transformační činnosti jinde nezahrnuté. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

2.3.    Energetický sektor

Množství spotřebovaná energetickým průmyslem na podporu těžby (dobývání, produkce ropy a plynu) nebo zařízení s činností související s transformací paliv a energie. V rámci NACE odpovídá oddílům 05, 06, 19 a 35, skupině 09.1 a třídám 07.21 a 08.92.

Nezahrnuje množství paliv transformovaná na jinou formu energie (což by se mělo uvést v transformačním sektoru) nebo použitá na podporu provozu ropovodů, plynovodů a potrubí na přepravu uhelných kalů (která by se měla uvést v sektoru dopravy).

2.3.1.   VLASTNÍ POUŽITÍ V ELEKTRÁRNÁCH, TEPLÁRNÁCH A VÝTOPNÁCH

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních s jednotkami vyrábějícími pouze elektřinu, jednotkami vyrábějícími pouze teplo a kogeneračními jednotkami.

2.3.2.   UHELNÉ DOLY

Množství paliv spotřebovaná jako energie na podporu těžby a úpravy uhlí v rámci uhelného průmyslu (odvětví těžby uhlí). Uhlí spálené v důlních elektrárnách by se mělo vykazovat v transformačním sektoru.

2.3.3.   ČERNOUHELNÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v černouhelných briketárnách.

2.3.4.   KOKSOVNY

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v koksovnách.

2.3.5.   HNĚDOUHELNÉ/RAŠELINOVÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv použitá jako energie pro podpůrné činnosti v hnědouhelných/rašelinových briketárnách.

2.3.6.   PLYNÁRNY / ZAŘÍZENÍ NA ZPLYŇOVÁNÍ UHLÍ (ZPLYŇOVACÍ ZAŘÍZENÍ)

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí.

2.3.7.   VYSOKÉ PECE

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti ve vysokých pecích.

2.3.8.   ZKAPALŇOVÁNÍ UHLÍ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zkapalňování uhlí.

2.3.9.   ZKAPALŇOVÁNÍ (LNG) / ZPĚTNÉ ZPLYŇOVÁNÍ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zkapalňování zemního plynu a v zařízeních na zpětné zplyňování.

2.3.10.   ZAŘÍZENÍ NA ZPLYŇOVÁNÍ (BIOPLYN)

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zplyňování na bioplyn.

2.3.11.   ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALŇOVÁNÍ PLYNŮ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zkapalňování plynů.

2.3.12.   ZAŘÍZENÍ VYRÁBĚJÍCÍ DŘEVĚNÉ UHLÍ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních vyrábějících dřevěné uhlí.

2.3.13.   RAFINÉRIE ROPY

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v rafinériích ropy.

2.3.14.   JADERNÝ PRŮMYSL

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v jaderném průmyslu (těžba, zpracování, přepracování jaderného materiálu pro jaderné štěpení a jadernou fúzi) a včetně úpravy, odstraňování a skladování radioaktivního jaderného odpadu.

2.3.15.   TĚŽBA ROPY A PLYNU

Množství paliv spotřebovaná v zařízeních na těžbu ropy a zemního plynu. Nezahrnuje ztráty v potrubí (je třeba uvést jako distribuční ztráty) a množství energie použité při provozu potrubí (je třeba uvést v sektoru dopravy).

2.3.16.   VÝROBA, ZKAPALŇOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ VODÍKU

Množství paliv spotřebovaná jako energie na podporu výroby, zkapalňování a zplyňování vodíku.

2.3.17.   JINDE NEUVEDENÉ – ENERGIE

Množství paliv související s činnostmi v oblasti energetiky jinde nezahrnutými. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

2.4.    Přenosové a distribuční ztráty

2.4.1.   PŘENOSOVÉ ZTRÁTY

Množství ztrát paliva na straně soustavy provozované provozovatelem přenosové soustavy v důsledku přenosu. Zahrnují se technické a netechnické ztráty. V případě elektřiny se zahrnují ztráty v transformátorech, které nejsou považovány za nedílnou součást elektráren. V případě plynu se zahrnuje vypouštění do atmosféry a spalování bez využití během přenosu.

2.4.2.   DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

Množství ztrát paliva na straně soustavy provozované provozovatelem distribuční soustavy v důsledku distribuce. Zahrnují se technické a netechnické ztráty. V případě plynu se zahrnuje vypouštění do atmosféry a spalování bez využití během distribuce.

2.5.    Konečná neenergetická spotřeba

Množství paliv použitá pro neenergetické účely – nespálených paliv.

2.6.    Konečná spotřeba energie (specifikace konečného užití)

2.6.1.   PRŮMYSL

Týká se množství paliv spotřebovaných průmyslovým podnikem na podporu jeho primárních činností.

V případě výtopen nebo tepláren se vykážou pouze množství paliv spotřebovaná na výrobu tepla použitého samotným subjektem (v rámci vlastní spotřeby tepla). Množství paliv spotřebovaná na výrobu prodaného tepla a na výrobu elektřiny by se měla vykazovat v příslušném transformačním sektoru.

2.6.2.   SEKTOR DOPRAVY

Energie použitá ve všech dopravních činnostech bez ohledu na kategorii NACE (hospodářské odvětví), v jejímž rámci se činnost uskutečňuje. Paliva použitá na vytápění a osvětlení na železničních a autobusových stanicích, v přístavištích a na letištích by se měla uvést v rámci položky „Obchod a veřejné služby“, a nikoli v sektoru dopravy.

2.6.2.1.   Železniční doprava

Množství paliv použitá v železniční dopravě, včetně průmyslových železnic a železniční dopravy v rámci městské nebo příměstské dopravy (například vlaky, tramvaje, metro).

2.6.2.1.1.   Vysokorychlostní železniční doprava

Energie použitá vlaky na tratích, na kterých může rychlost přesáhnout 200 km/h.

2.6.2.1.2.   Konvenční železniční doprava

Energie použitá v železniční dopravě, kromě vysokorychlostní železniční dopravy, metra a tramvají.

2.6.2.1.2.1.   Přeprava cestujících v konvenční železniční dopravě

Energie použitá v železniční dopravě pro přepravu cestujících, tj. pro přepravu cestujících používajících železničních vozidel mezi místem nástupu a místem výstupu. Cestujícím se rozumí osoba cestující po železnici, kromě obsluhy vlaku.

2.6.2.1.2.2.   Přeprava nákladu v konvenční železniční dopravě

Energie použitá v železniční dopravě pro přepravu nákladu, tj. pro přepravu nákladu s použitím železničních vozidel mezi místem nakládky a místem vykládky.

2.6.2.1.3.   Metro a tramvaje

Energie použitá metrem, tramvajemi, lehkým metrem a dalšími železničními systémy městské nadzemní nebo podzemní dráhy.

2.6.2.2.   Vnitrostátní plavba

Množství paliv dodaná lodím všech vlajek, které se nepodílejí na mezinárodní plavbě (viz Mezinárodní námořní zásobníky). Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě.

2.6.2.3.   Silniční doprava

Množství paliv použitá v silničních vozidlech. Zahrnuje palivo použité v zemědělských vozidlech na dálnicích a maziva pro použití v silničních vozidlech.

Nezahrnuje energii užitou ve stacionárních motorech (viz Ostatní sektory), v traktorech mimo dálnice (viz Zemědělství), v silničních vozidlech pro vojenské účely (viz Ostatní sektory – Jinde neuvedené), bitumen (ropný asfalt) použitý na silniční povrchy a energii užitou v motorech na stavbách (viz Průmysl, subsektor Stavebnictví).

2.6.2.3.1.   Těžká nákladní vozidla přepravující náklad

Množství paliv použitá nákladními vozidly s maximální nosností převyšující 3,5 tuny přepravujícími náklad (kategorie motorových vozidel N2 a N3 podle evropské klasifikace kategorií motorových vozidel založené na normách EHK OSN).

2.6.2.3.2.   Hromadná doprava

Množství paliv použitá velkými vozidly přepravujícími cestující, jako jsou autobusy, autokary, velká dodávková vozidla atd. (kategorie motorových vozidel M2 a M3 podle evropské klasifikace kategorií motorových vozidel založené na normách EHK OSN).

2.6.2.3.3.   Osobní automobily a dodávková vozidla

Množství paliv použitá malými vozidly, jako jsou osobní automobily a dodávková vozidla přepravující cestující nebo náklad (kategorie motorových vozidel N1 a M1 podle evropské klasifikace kategorií motorových vozidel založené na normách EHK OSN).

2.6.2.3.4.   Ostatní silniční doprava

Množství paliv použitá ve všech formách silniční dopravy, kromě těžkých nákladních vozidel přepravujících náklad, hromadné dopravy a osobních automobilů a dodávkových vozidel.

2.6.2.4.   Potrubní doprava

Množství paliv použitá jako energie na podporu provozu potrubí přepravujících plyny, kapaliny, kaly a jiné komodity. Zahrnuje energii použitou pro kompresorové stanice a údržbu potrubí. Nezahrnuje energii použitou pro distribuci zemního nebo vyrobeného plynu, horké vody nebo páry potrubím od distributora ke koncovým uživatelům (uvede se v položce „Energetický sektor“), energii použitou pro konečnou distribuci vody pro domácnosti, průmyslové, obchodní a jiné uživatele (zahrne se pod položkou „Sektor obchodu a veřejných služeb“) a ztráty, které se vyskytly během dopravy mezi distributorem a koncovými uživateli (uvede se jako distribuční ztráty).

2.6.2.5.   Vnitrostátní letecká doprava

Množství paliv dodaná letadlům používaným ve vnitrostátní letecké dopravě. Zahrnuje palivo použité pro účely jiné než létání, například zkoušení motorů na zkušebním stavu. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. To zahrnuje lety značné délky mezi dvěma letišti v zemi, jež má zámořská území. Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Doprava“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Ostatní“).

2.6.2.6.   Jinde neuvedené – Doprava

Množství paliv použitá na dopravní činnosti jinde nezahrnuté. Zahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech a paliva použitá v přístavech pro vykladače lodí, různé typy jeřábů. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

2.6.3.   OSTATNÍ SEKTORY

Tato kategorie zahrnuje množství paliv použitá v sektorech, které nejsou výslovně uvedeny nebo nespadají do transformačního sektoru, energetického sektoru, sektoru průmyslu ani sektoru dopravy.

2.6.3.1.   Obchod a veřejné služby

Množství paliv spotřebovaná podniky a úřady ve veřejném a soukromém sektoru. Oddíly 33, 36, 37, 38, 39, 45, 46, 47, 52, 53, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84 (kromě třídy 84.22), 85, 86, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96 a 99 NACE. Paliva použitá na vytápění a osvětlení na železničních a autobusových nádražích, v přístavištích a na letištích by se měla uvést v této kategorii. Zahrnuje paliva použitá pro všechny činnosti nesouvisející s dopravou v oddílech 49, 50 a 51 NACE.

2.6.3.2.   Domácnosti

Množství paliv spotřebovaná všemi domácnostmi včetně „domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu“. oddíly 97 a 98 NACE.

Na sektor domácností se vztahují tyto zvláštní definice:

Domácností se rozumí samostatně žijící osoba, rodina nebo skupina osob žijících společně, které bydlí v samostatné bytové jednotce a podílejí se společně na výdajích za služby a dalších nezbytných životních nákladech. Sektor domácností je proto souhrnem všech domácností v zemi.

Kolektivní obydlí, která mohou být trvalá (např. věznice) nebo dočasná (např. nemocnice), by se neměla zahrnovat, jelikož jsou zahrnuta ve spotřebě v sektoru služeb. Energie použitá v přepravních činnostech by se měla vykazovat v sektoru dopravy a ne v sektoru domácností.

Spotřeba energie související s významnými ekonomickými činnostmi prováděnými domácnostmi by se rovněž neměla zahrnovat do celkové spotřeby energie v domácnostech. Mezi tyto činnosti patří zemědělské ekonomické činnosti v malých hospodářstvích a ostatní ekonomické činnosti prováděné v sídle domácnosti a měly by se vykazovat v příslušném sektoru konečné spotřeby.

2.6.3.2.1.   Vytápění vnitřních prostor

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k poskytování tepla ve vnitřním prostoru obydlí.

2.6.3.2.2.   Chlazení vnitřních prostor

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k chlazení v obydlí chladicím systémem a/nebo chladicí jednotkou.

Do tohoto oddílu se nezahrnují ventilátory, dmychadla a ostatní zařízení nepřipojená k chladicí jednotce, která by měla být uvedena v oddíle „Osvětlení a elektrické spotřebiče“.

2.6.3.2.3.   Ohřev vody

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k ohřevu vody pro účely teplé užitkové vody, koupání, úklidu a pro ostatní užití, jiné než vaření.

Nezahrnuje se vytápění bazénů, které by mělo být uvedeno v oddíle „Ostatní konečná užití“.

2.6.3.2.4.   Vaření

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k přípravě pokrmů.

Nezahrnují se pomocné kuchyňské spotřebiče (mikrovlnné trouby, konvice, kávovary atd.), které by měly být uvedeny v oddíle „Osvětlení a elektrické spotřebiče“.

2.6.3.2.5.   Osvětlení a elektrické spotřebiče (pouze elektřina):

Použití elektřiny pro osvětlování a jakákoli jiná elektrická zařízení v obydlí, která nespadají do ostatních konečných užití.

2.6.3.2.6.   Ostatní konečná užití

Veškerá ostatní spotřeba energie v domácnostech, jako je použití energie pro venkovní a jakékoli jiné činnosti nezahrnuté do pěti výše uvedených konečných užití energie (např. sekačky na trávu, vytápění bazénů, venkovní ohřívače, venkovní grily, sauny atd.).

2.6.3.3.   Zemědělství

Množství paliv spotřebovaná uživateli zatříděnými jako rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti; oddíl 01 NACE.

2.6.3.4.   Lesnictví

Množství paliv spotřebovaná uživateli zatříděnými jako lesnictví a těžba dřeva; oddíl 02 NACE.

2.6.3.5.   Rybolov

Množství paliv dodaná pro vnitrozemský, pobřežní a hlubinný rybolov. Rybolov by měl zahrnovat paliva dodaná lodím všech vlajek, které doplnily palivo v dané zemi (včetně mezinárodního rybolovu), a energii použitou v odvětví rybolovu. oddíl 03 NACE.

2.6.3.6.   Jinde neuvedené – Ostatní

Množství paliv použitá pro činnosti jinde nezahrnuté (např. třída 84.22 NACE). Tato kategorie zahrnuje palivo použité pro vojenské účely v rámci veškeré mobilní a stacionární spotřeby (např. lodě, letadla, silniční vozidla a energie použitá v obytných prostorách) bez ohledu na to, zda palivo bylo dodáno armádě dané země nebo armádě jiné země. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

3.    PRODUKTY

3.1.    UHLÍ (tuhá fosilní paliva a vyrobené plyny)

3.1.1.   ČERNÉ UHLÍ

Černé uhlí je agregátem produktů zahrnujícím antracit, černé uhlí koksovatelné a ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické).

3.1.2.   ANTRACIT

Uhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popela.

3.1.3.   ČERNÉ UHLÍ KOKSOVATELNÉ

Bituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu (černouhelného metalurgického koksu) vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popela.

3.1.4.   OSTATNÍ BITUMINÓZNÍ UHLÍ (ČERNÉ UHLÍ ENERGETICKÉ)

Uhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popela.

3.1.5.   HNĚDÉ UHLÍ

Hnědé uhlí je agregátem produktů zahrnujícím sub-bituminózní uhlí a lignit.

3.1.6.   SUB-BITUMINÓZNÍ UHLÍ

Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 20 000  kJ/kg a 24 000  kJ/kg obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.

3.1.7.   LIGNIT

Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 20 000 kJ/kg obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.

3.1.8.   BRIKETY ČERNOUHELNÉ

Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu.

3.1.9.   KOKS ČERNOUHELNÝ METALURGICKÝ

Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě; má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel.

Koksový mour a slévárenský koks se vykazují v této kategorii.

Do této kategorie by se měl zahrnout i polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě). Polokoks se používá jako topné palivo nebo v samotném transformačním zařízení.

Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu.

3.1.10.   KOKS ČERNOUHELNÝ PLYNÁRENSKÝ

Vedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění.

3.1.11.   DEHET ČERNOUHELNÝ

Výsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí („nízkotepelný dehet“).

3.1.12.   BKB (BRIKETY HNĚDOUHELNÉ)

BKB je složené palivo vyrobené z lignitu nebo sub-bituminózního uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva, včetně vysušené lignitové drti a prachu.

3.1.13.   VYROBENÉ PLYNY

Vyrobené plyny jsou agregátem produktů zahrnujícím energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a ostatní získávané plyny.

3.1.14.   ENERGOPLYN (GENERÁTOROVÝ PLYN)

Zahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, zbytkový topný olej atd.) a přetvořením a jednoduchým smísením plynů a/nebo vzduchu, včetně smísení se zemním plynem, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu. Množství plynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí na energoplyn, by se mělo vykázat jako výroba energoplynu.

3.1.15.   KOKSÁRENSKÝ PLYN

Koksárenský plyn je plyn získaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa.

3.1.16.   VYSOKOPECNÍ KYCHTOVÝ PLYN

Vysokopecní kychtový plyn vzniká během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování.

3.1.17.   OSTATNÍ ZÍSKÁVANÉ PLYNY

Vedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tyto plyny jsou rovněž známé jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS. Množství rekuperovaného paliva by mělo být vykázáno ve spalném teple. Rovněž jsou zahrnuty nespecifikované vyrobené plyny výše neuvedené, jako jsou hořlavé plyny tuhého uhlíkatého původu získávané při výrobních a chemických procesech jinde neuvedené.

3.1.18.   RAŠELINA

Rašelina je hořlavý měkký, porézní nebo stlačený sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina zahrnuje rašelinové drny a mletou rašelinu. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje.

3.1.19.   RAŠELINOVÉ PRODUKTY

Produkty, jako jsou rašelinové brikety, získané přímo nebo nepřímo z rašelinových drnů nebo mleté rašeliny.

3.1.20.   ROPNÁ BŘIDLICE A ROPNÉ PÍSKY

Ropná břidlice a ropné písky jsou sedimentární horniny, které obsahují organické látky ve formě kerogenu. Kerogen je voskovitá látka s vysokým obsahem uhlovodíků považovaná za prekurzor ropy. Ropnou břidlici lze spalovat přímo nebo z ní tepelným zpracováním extrahovat ropu ze živičné břidlice. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat jako jiné uhlovodíky v rámci ropných produktů.

3.2.    ZEMNÍ PLYN

3.2.1.   ZEMNÍ PLYN

Zemní plyn zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněné nebo plynné, sestávající zejména z methanu, bez ohledu na způsob těžby (konvenční a nekonvenční). Zahrnuje jak „nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a „doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek). Zemní plyn nezahrnuje bioplyn ani vyrobené plyny. Převody uvedených produktů do rozvodné sítě zemního plynu musí být vykázány odděleně od zemního plynu. Zemní plyn zahrnuje zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG).

3.3.    ELEKTŘINA A TEPLO

3.3.1.   ELEKTŘINA

Pojmem „elektřina“ se rozumí přenos energie prostřednictvím fyzikálního jevu elektrického náboje a jeho účinku v klidu a v pohybu. Vykáže se veškerá použitá, vyrobená a spotřebovaná elektřina, včetně off-gridové elektřiny a vlastní spotřeby elektřiny. Off-gridová elektřina je vyráběna zařízeními, která jsou z hlediska výroby odpojena od rozvodné sítě; příslušné zařízení nemůže vyrobenou elektřinu dodat do rozvodné sítě. Vlastní spotřeba elektřiny je elektřina spotřebovaná výrobcem předtím, než je dodána do rozvodné sítě.

3.3.2.   TEPLO (VYROBENÉ TEPLO)

Pojmem „teplo“ se rozumí energie získaná z translačního, rotačního a vibračního pohybu složek látek a také změny ve fyzickém stavu. Vykáže se veškeré vyrobené teplo, kromě tepla vyrobeného závodními výrobci pro vlastní potřebu a neprodaného; všechny ostatní formy tepla se vykážou jako použití produktů, z nichž bylo teplo vyrobeno.

3.4.    ROPA (surová ropa a ropné produkty)

3.4.1.   SUROVÁ ROPA

Surová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalném skupenství za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z „doprovodného“ (zemní plyn naftový) a „nedoprovodného“ plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů. Množství by se měla uvést bez ohledu na způsob těžby (konvenční a nekonvenční). Surová ropa nezahrnuje NGL.

3.4.2.   ZEMNÍ PLYN KAPALNÝ (NGL)

NGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělicích zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. NGL zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané přírodní benzin nebo rostlinný kondenzát).

3.4.3.   RAFINÉRSKÉ POLOPRODUKTY

Rafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek a/nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemického průmyslu do rafinérského průmyslu (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje).

3.4.4.   ADITIVA/OXYGENÁTY

Aditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do ropných produktů nebo s nimi smísené za účelem úpravy jejich vlastností (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.). Aditiva zahrnují oxygenáty (např. alkoholy (methanol, ethanol), ethery (terc-butyl(methyl)ether (MTBE), terc-butyl(ethyl)ether (ETBE), terc-pentyl(methyl) ether (TAME) atd.), estery (např. řepkový olej nebo dimethylester atd.), chemické sloučeniny (např. tetramethylplumban (TML), tetraethylplumban (TEL) a detergenty). Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství smísená s palivy nebo pro použití jako palivo. Tato kategorie zahrnuje biosložky smísené s kapalnými fosilními palivy.

3.4.5.   BIOSLOŽKY V ADITIVECH/OXYGENÁTECH

Množství kapalných biosložek vykázaná v této kategorii se vztahují na přimísené kapalné biosložky, tzn. týkají se pouze příslušného podílu kapalné biosložky, a nikoli celkového objemu kapalin, do nichž se kapalné biosložky přimíchávají. Vyloučeny z této kategorie jsou veškeré kapalné biosložky, které nebyly smíseny.

3.4.6.   JINÉ (OSTATNÍ) UHLOVODÍKY

Syntetická surová ropa z dehtových písků, břidličná ropa atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí, tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin, emulgované oleje (např. orimulsion); nezahrnuje ropnou břidlici; zahrnuje břidličnou ropu (druhotný produkt).

3.4.7.   ROPNÉ PRODUKTY

Ropné produkty jsou agregátem produktů zahrnujícím rafinérský plyn, ethan, zkapalněné ropné plyny, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej / motorovou naftu, topný olej, lakový a technický benzin, maziva, bitumen, parafínové vosky, ropný koks a ostatní produkty.

3.4.8.   RAFINÉRSKÝ PLYN

Rafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů (zejména vodíku, methanu, ethanu a olefinů) získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu.

3.4.9.   ETHAN

Přírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů.

3.4.10.   ZKAPALNĚNÉ ROPNÉ PLYNY (LPG)

LPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace surové ropy a zpracovávání zemního plynu. Jedná se zejména o propan (C3H8) a butan (C4Hl0) nebo jejich kombinaci. Zahrnut by mohl být i propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. Pro účely přepravy a skladování se LPG obvykle zkapalňují pod tlakem.

3.4.11.   PRIMÁRNÍ BENZIN (NAPHTHA)

Primární benzin je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo izomerizací v rámci rafinérie. Primární benzin zahrnuje materiály v destilačním rozmezí 30 °C až 210 °C nebo v části tohoto rozmezí.

3.4.12.   MOTOROVÝ BENZIN

Motorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících v rozmezí 35 °C až 215 °C. Používá se jako palivo pro pozemní zážehové motory. Motorový benzin může zahrnovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova. Zahrnuje mísicí složky motorového benzinu (vyjma aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin. Motorový benzin je agregátem produktů zahrnujícím smísené biosložky do motorového benzinu (biosložky v motorovém benzinu) a motorový benzin bez biosložek.

3.4.12.1.   Smísené biosložky do motorového benzinu (biosložky v motorovém benzinu)

Biosložky do motorového benzinu, které byly přimíseny do motorového benzinu.

3.4.12.2.   Motorový benzin bez biosložek

Zbývající část motorového benzinu – motorový benzin bez přimíchaných biosložek (ve většině případů se jedná o motorový benzin fosilního původu).

3.4.13.   LETECKÝ BENZIN

Motorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí – 60 °C a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 °C a 180 °C.

3.4.14.   TRYSKOVÉ PALIVO BENZINOVÉHO TYPU (TRYSKOVÉ PALIVO NAPHTHOVÉHO TYPU NEBO JP4)

Zahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100 °C až 250 °C. Získávají se mícháním petrolejů a benzinu nebo primárního benzinu takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par dosahuje hodnot mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa.

3.4.15.   TRYSKOVÉ PALIVO PETROLEJOVÉHO TYPU (LETECKÝ PETROLEJ)

Destilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Má stejné destilační vlastnosti mezi 150 °C a 300 °C (obvykle ne nad 250 °C) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí) stanovené Mezinárodním sdružením leteckých dopravců. Zahrnuje petrolejové mísicí složky. Tryskové palivo petrolejového typu je agregátem produktů zahrnujícím smísené biosložky do leteckého petroleje (biosložky do leteckého petroleje v tryskovém palivu petrolejového typu) a letecký petrolej bez biosložek.

3.4.15.1.   Smísené biosložky do leteckého petroleje (biosložky do leteckého petroleje v tryskovém palivu petrolejového typu)

Biosložky do leteckého petroleje, které byly přimíseny do tryskového paliva petrolejového typu.

3.4.15.2.   Letecký petrolej bez biosložek

Zbývající část tryskového paliva petrolejového typu – tryskové palivo petrolejového typu bez přimíchaných biosložek do leteckého petroleje (ve většině případů se jedná o tryskové palivo petrolejového typu fosilního původu).

3.4.16.   OSTATNÍ PETROLEJ

Rafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných, než je letecká doprava. Destiluje v rozmezí teplot 150 °C a 300 °C.

3.4.17.   PLYNOVÝ OLEJ / MOTOROVÁ NAFTA (DESTILOVANÝ TOPNÝ OLEJ)

Plynový olej / motorová nafta je primárně střední destilát destilující v rozmezí teplot 180 °C a 380 °C. Zahrnuje mísicí složky. K dispozici je několik druhů podle použití. Plynový olej / motorová nafta zahrnuje motorovou naftu pro silniční dopravu pro vznětové motory osobních a nákladních vozidel. Plynový olej / motorová nafta zahrnuje lehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorovou naftu a motorovou naftu používanou v železniční dopravě, ostatní plynové oleje včetně těžkých plynových olejů, které destilují v rozmezí teplot 380 °C a 540 °C a které se používají jako petrochemické poloprodukty. Plynový olej / motorová nafta je agregátem produktů zahrnujícím smísené biosložky do motorové nafty (biosložky do motorové nafty v plynovém oleji / motorové naftě) a motorovou naftu bez biosložek.

3.4.17.1.   Smísené biosložky do motorové nafty (biosložky do motorové nafty v plynovém oleji / motorové naftě)

Biosložky do motorové nafty, které byly přimíseny do plynového oleje / motorové nafty.

3.4.17.2.   Motorová nafta bez biosložek

Zbývající část plynového oleje / motorové nafty – plynový olej / motorová nafta bez přimíchaných biosložek do motorové nafty (ve většině případů se jedná o plynový olej / motorovou naftu fosilního původu).

3.4.18.   TOPNÝ OLEJ (TĚŽKÝ TOPNÝ OLEJ)

Všechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 °C. Bod vzplanutí je vždy nad 50 °C a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l. Topný olej je agregátem produktů zahrnujícím nízkosirný topný olej a vysokosirný topný olej.

3.4.18.1.   Nízkosirný topný olej (LSFO)

Topný olej s obsahem síry nižším než 0,5 %.

3.4.18.2.   Vysokosirný topný olej (HSFO)

Topný olej s obsahem síry 0,5 % nebo vyšším.

3.4.19.   LAKOVÝ A TECHNICKÝ BENZIN

Lakový a technický benzin jsou definovány jako rafinované destilátové poloprodukty s destilačním rozsahem primární benzin / petrolej. Patří sem technický benzin (rovněž nazývaný SBP; lehké oleje destilující v rozmezí 30 °C a 200 °C v 7 nebo 8 druzích technického benzinu, v závislosti na tom, kde se v destilačním rozmezí provede řez – druhy jsou definovány podle teplotního rozdílu mezi 5% objemem a 90% objemem destilačních teplot, který není větší než 60 °C) a lakové benziny (technický benzin s bodem vzplanutí nad 30 °C a s destilačním rozmezím 135 °C až 200 °C).

3.4.20.   MAZIVA

Uhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků. Používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek. Zahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů.

3.4.21.   BITUMEN (ROPNÝ ASFALT A ASFALTOVÉ SMĚSI)

Tuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků vzniklých při atmosférické destilaci. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál. Zahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen.

3.4.22.   PARAFÍNOVÉ VOSKY

Jde o nasycené alifatické uhlovodíky. Jsou to zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 °C.

3.4.23.   ROPNÝ KOKS

Černý tuhý vedlejší produkt získávaný hlavně krakováním a karbonizací poloproduktů získaných z ropy, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90–95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v ocelářském průmyslu, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou „zelený koks“ a „kalcinovaný koks“. Zahrnuje „katalyzátorový koks“, který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo.

3.4.24.   OSTATNÍ PRODUKTY

Všechny ostatní produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra. Patří sem aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích.

3.5.    OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ODPAD

3.5.1.   VODNÍ ENERGIE

Potenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Vodní zdroj energie je agregátem produktů zahrnujícím čistě vodní elektrárny, kombinované vodní elektrárny a čistě přečerpávací vodní elektrárny.

3.5.1.1.   Čistě vodní elektrárny

Vodní elektrárny, které využívají pouze přímý přírodní přítok vody a nejsou schopny ukládat energii v podobě naakumulované vody (přečerpáváním vody do horní nádrže).

3.5.1.2.   Kombinované vodní elektrárny

Vodní elektrárny s přírodním přítokem vody do horní nádrže, kdy veškerá zařízení nebo jejich část mohou být využita k přečerpání vody zpět do horní nádrže; elektřina se tak vyrábí využitím přírodního přítoku vody i toku vody, která byla předtím přečerpána z dolní nádrže do horní.

3.5.1.2.1.   Z toho přečerpávání

Jedná se o část elektřiny vyrobenou v kombinovaných vodních elektrárnách v čerpadlovém vodním režimu (z vody, která byla předtím přečerpána do horní nádrže).

3.5.1.3.   Čistě přečerpávací vodní elektrárny

Vodní elektrárny bez přírodního přítoku vody do horní nádrže; převážná většina vody, pomocí níž se vyrábí elektřina, byla předtím přečerpána z dolní nádrže do horní; vyjma dešťových a sněhových srážek.

3.5.2.   GEOTERMÁLNÍ ENERGIE

Energie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry, obvykle ve formě horké vody nebo páry; nepatří sem teplo okolního prostředí zachycené tepelnými čerpadly se zemním zdrojem. Vyprodukovaná geotermální energie odpovídá rozdílu mezi entalpií, kterou má tekutina v okamžiku výstupu z vrtu, a entalpií, kterou má tekutina v okamžiku, kdy je čerpána zpět do vrtu.

3.5.3.   SOLÁRNÍ ENERGIE

Solární energie je agregátem produktů zahrnujícím solární fotovoltaickou energii a solární termickou energii.

3.5.3.1.   Solární fotovoltaická energie

Sluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků, které při vystavení světlu generují elektřinu. Vykáže se veškerá vyrobená elektřina (včetně malovýroby a off-gridových zařízení).

3.5.3.1.1.   Střešní fotovoltaická energie

Vykáže se množství energie, která je vyrobena solárními fotovoltaickými panely umístěnými na strukturách budovy, jejichž hlavním účelem není výroba energie. Zahrnuje rovněž fotovoltaiku integrovanou do budov, kdy fotovoltaické panely nejsou umístěny na střeše, ale jsou například připojeny k budově. Solární FV panely se nepovažují za střešní, jsou-li umístěny na velké ploše na zemi a zabírají tak další prostor (např. zemědělské plochy).

3.5.3.1.2.   Off-gridová elektřina

Off-gridová elektřina se vykáže podle definice v bodě 3.3.1. přílohy A.

3.5.3.2.   Solární termická energie

Teplo ze slunečního záření (slunečního světla) využité k výrobě užitečné energie. Jsou zde zahrnuty například solární termické elektrárny a aktivní systémy pro výrobu teplé užitkové vody nebo pro vytápění budov. Vyrobená energie odpovídá teplu dostupnému pro teplonosné médium, tj. dopadající sluneční energii snížené o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Nezahrne se zde solární energie zachycená pasivními systémy pro vytápění, chlazení a osvětlení budov; uvede se pouze solární energie související s aktivními systémy.

3.5.4.   PŘÍLIVOVÁ, VLNOVÁ, OCEÁNSKÁ ENERGIE

Mechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využitá k výrobě elektřiny.

3.5.5.   VĚTRNÁ ENERGIE

Kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbínách. Větrná energie je agregátem produktů zahrnujícím větrnou energii na pevnině (on-shore) a větrnou energii na moři (off-shore).

3.5.5.1.   Větrná energie na pevnině

Výroba elektřiny pomocí větrné energie na pevnině (vnitrozemí, včetně jezer a jiných vodních ploch nacházejících se ve vnitrozemí).

3.5.5.2.   Větrná energie na moři

Výroba elektřiny pomocí větrné energie na moři (např. moře, oceán a umělé ostrovy). Pokud jde o výrobu elektřiny pomocí větrné energie na moři mimo teritoriální vody daného území, měla by se zohlednit všechna zařízení nacházející se ve výlučné ekonomické zóně dané země.

3.5.6.   PRŮMYSLOVÝ ODPAD (NEOBNOVITELNÝ PODÍL)

Vykáže se odpad průmyslového neobnovitelného původu spálený přímo ve specifických zařízeních pro účely výroby užitečné energie. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Nezahrne se odpad spálený bez jakéhokoli energetického využití. Obnovitelný podíl průmyslového odpadu by se měl vykázat v té kategorii biopaliv, která mu popisem nejlépe odpovídá.

3.5.7.   KOMUNÁLNÍ ODPAD:

Odpad produkovaný domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem (obecně veškerý odpad charakteru domovního odpadu) spálený přímo ve specifických zařízeních pro účely výroby užitečné energie. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Nezahrne se odpad spálený bez jakéhokoli energetického využití. Komunální odpad je agregátem produktů zahrnujícím obnovitelný komunální odpad a neobnovitelný komunální odpad.

3.5.7.1.   Obnovitelný komunální odpad

Podíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu.

3.5.7.2.   Neobnovitelný komunální odpad

Podíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu.

3.5.8.   BIOPALIVA

Biopaliva jsou agregátem produktů zahrnujícím pevná biopaliva, bioplyn a kapalné biosložky. Do energetické statistiky se nezahrnují biopaliva použitá pro neenergetické účely (například dřevo použité pro stavební účely nebo jako nábytek, biomazivo pro mazání motoru či biobitumen použitý na silniční povrchy).

3.5.8.1.   Pevná biopaliva

Jedná se o pevný organický, nefosilní materiál biologického původu (označovaný také jako biomasa), jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Pevná biopaliva jsou agregátem produktů zahrnujícím dřevěné uhlí, palivové dříví, dřevní odpad a vedlejší produkty, černý louh, bagasu, živočišný odpad, ostatní rostlinné látky a zbytky a obnovitelný podíl průmyslového odpadu.

3.5.8.1.1.   Dřevěné uhlí

Dřevěné uhlí je průmyslově vyrobené palivo z pevných biopaliv – pevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných látek.

3.5.8.1.2.   Palivové dříví, dřevní odpad a vedlejší produkty

Palivové dříví (ve formě polen, klestí, pelet nebo štěpků) získané z přírodních nebo obhospodařovaných lesů či solitérních stromů. Zahrne se jako palivo použitý dřevní odpad, u nějž byl zachován původní stav dřeva; zahrnou se i dřevěné pelety. Nezahrne se dřevěné uhlí a černý louh. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.2.1.   Dřevěné pelety

Dřevěné pelety jsou válcovité výrobky aglomerované z dřevního odpadu slisováním.

3.5.8.1.3.   Černý louh

Energie z výluhu se sníženou zásaditostí získaného z vyhnívacích nádrží při výrobě sulfátové nebo natronové buničiny potřebné pro výrobu papíru. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.4.   Bagasa

Palivo získané z vláken, která zůstávají po extrakci šťávy při zpracování cukrové třtiny. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.5.   Živočišný odpad

Energie z výkalů zvířat, zbytků masa a ryb, které se v suchém stavu používají přímo jako palivo. Nezahrne se odpad použitý v zařízeních pro anaerobní fermentaci. Topné plyny z těchto zařízení jsou zahrnuty v rámci bioplynů. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.6.   Ostatní rostlinné látky a zbytky

Biopaliva, která nejsou uvedena jinde, a to včetně slámy, zeleninových slupek, skořápek podzemnice olejné, klestí z prořezávání stromů a křovin, olivových pokrutin a jiného odpadu vzniklého z činností v rámci péče o rostliny, obdělávání rostlin a jejich zpracování. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.7.   Obnovitelný podíl průmyslového odpadu

Pevný obnovitelný podíl průmyslového odpadu spálený přímo ve specifických zařízeních pro účely výroby užitečné energie (například, ale nejen, podíl přírodního kaučuku v pryžovém odpadu – použitých pneumatikách (kategorie odpadu 07.3) nebo podíl přírodních vláken v textilním odpadu (kategorie odpadu 07.6), podle vymezení kategorií odpadu v nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů). Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.2.   Bioplyn

Plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého vzniklý anaerobní digescí biomasy nebo termickými procesy z biomasy, včetně biomasy v odpadech. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Bioplyn je agregátem produktů zahrnujícím skládkový plyn, splaškový bahenní plyn, ostatní bioplyny z anaerobní digesce a bioplyny z termických procesů.

3.5.8.2.1.   Skládkový plyn

Bioplyn vzniklý z anaerobní digesce skládkových odpadů.

3.5.8.2.2.   Splaškový bahenní plyn

Bioplyn vzniklý anaerobní fermentací kalu z čistíren odpadních vod.

3.5.8.2.3.   Ostatní bioplyny z anaerobní digesce

Bioplyn vzniklý anaerobní fermentací kejdy a odpadů na jatkách, v pivovarech a jiných zemědělsko-potravinářských odvětvích.

3.5.8.2.4.   Bioplyny z termických procesů

Bioplyn vzniklý z termických procesů (zplyňováním nebo pyrolýzou) biomasy.

3.5.8.3.   Kapalné biosložky

Tato kategorie zahrnuje všechna kapalná paliva přírodního původu (např. vyrobená z biomasy a/nebo biologicky rozložitelné složky odpadů), vhodná k mísení s kapalnými palivy fosilního původu nebo k jejich nahrazení. Do množství kapalných biosložek vykázaných v této kategorii by se měla zahrnout množství čistých biosložek, která nebyla smísena s fosilními palivy. V konkrétním případě dovozu a vývozu kapalných biosložek je relevantní pouze obchod s množstvím, které nebylo smíseno s pohonnými hmotami pro dopravu (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smísenými s pohonnými hmotami pro dopravu by se měl vykazovat v kategorii ropy. Vykážou se pouze kapalné biosložky použité pro energetické účely – spálené přímo, nebo smísené s fosilními palivy. Kapalné biosložky jsou agregátem produktů zahrnujícím biosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty, biosložky do leteckého petroleje a ostatní kapalné biosložky.

3.5.8.3.1.   Biosložky do motorového benzinu

Kapalné biosložky vhodné k mísení s motorovým benzinem fosilního původu nebo k jeho nahrazení.

3.5.8.3.1.1.   Bioethanol

Ethanol jako součást biosložek do motorového benzinu.

3.5.8.3.2.   Biosložky do motorové nafty

Kapalné biosložky vhodné k mísení s plynovým olejem / motorovou naftou fosilního původu nebo k jejich nahrazení.

3.5.8.3.3.   Biosložky do leteckého petroleje

Kapalné biosložky vhodné k mísení s leteckým petrolejem fosilního původu nebo k jeho nahrazení.

3.5.8.3.4.   Ostatní kapalné biosložky

Kapalné biosložky, které nejsou zahrnuty v žádné z předchozích kategorií.

3.5.9.   TEPLO OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ

Tepelná energie na užitečné teplotní úrovni extrahovaná (zachycená) pomocí tepelných čerpadel, která ke své funkci potřebují elektřinu nebo jinou pomocnou energii. Tato tepelná energie může být uložena v okolním ovzduší, pod pevným zemským povrchem nebo v povrchových vodách. Hodnoty by se měly vykazovat s použitím stejné metodiky, jaká se používá k vykazování tepelné energie zachycené tepelnými čerpadly podle směrnice 2009/28/ES a směrnice (EU) 2018/2001, avšak musí být zahrnuta všechna tepelná čerpadla bez ohledu na jejich výkon.

3.6.    VODÍK

Musí se vykázat vodík použitý jako vstupní surovina, palivo nebo nosič/úložiště energie. Vodík se vykazuje, a to i v případě, kdy se vyrábí a spotřebovává v rámci vlastní spotřeby. Vodík přítomný ve směsích se nevykáže, pokud není extrahován (oddělován) pro energetické nebo neenergetické užití.

PŘÍLOHA B

ROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované (sledované) období, četnost, lhůty a způsoby předávání při ročním sběru energetických statistik.

Není-li stanoveno jinak, následující ustanovení se vztahují na všechny soubory údajů uvedené v této příloze:

Pojmy, pro které tato příloha neobsahuje vysvětlení, jsou vysvětleny v příloze A.

1.    TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY

1.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.1. UHLÍ (tuhá fosilní paliva a vyrobené plyny).

1.2.    Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě se musí vykázat níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak.

Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit.

Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit.

Sestává ze dvou složek:

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu a ropnou břidlici a ropné písky.

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu a ropnou břidlici a ropné písky.

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu, ropnou břidlici a ropné písky.

Neenergetické užití ve všech průmyslových transformačních a energetických subsektorech.

Oddíly 20 a 21 NACE; neenergetické užití uhlí zahrnuje použití jako vstupní surovina pro výrobu hnojiv a jako vstupní surovina pro ostatní petrochemické produkty.

Neenergetické užití ve všech odvětvích dopravy.

Neenergetické užití v obchodu a veřejných službách, domácnostech, zemědělství a v ostatních jinde neuvedených.

Dovoz by se měl vykázat podle země původu a vývoz podle země určení. Vztahuje se na antracit, černé uhlí koksovatelné, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, černouhelné brikety, koks černouhelný metalurgický, černouhelný dehet, hnědouhelné brikety, rašelinu, rašelinové produkty, ropnou břidlici a ropné písky.

Vztahuje se na antracit, černé uhlí koksovatelné, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, černouhelné brikety, koks černouhelný metalurgický, koks černouhelný plynárenský, černouhelný dehet, hnědouhelné brikety, rašelinu, rašelinové produkty, ropnou břidlici a ropné písky.

Vykáže se jak spalné teplo, tak výhřevnost paliva, a to za níže uvedené agregáty:

1.3.    Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (v kilotunách), s výjimkou vyrobených plynů (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, ostatní získávané plyny), kdy se vykázané množství uvede v TJ spalného tepla (v terajoulech podle spalného tepla).

Výhřevnost musí být uvedena v MJ/t (v megajoulech na tunu).

1.4.    Výjimky

Nepoužijí se.

2.    ZEMNÍ PLYN

2.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za zemní plyn.

2.2.    Seznam agregátů

Za zemní plyn se musí vykázat níže uvedené agregáty.

Vykázaná množství za dodavatelský sektor musí být vyjádřená jak v objemových, tak v energetických jednotkách, a musí zahrnovat spalné teplo a výhřevnost.

Zahrnuje produkci na moři (offshore).

Zemní plyn produkovaný ve spojení se surovou ropou.

Zemní plyn pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě.

Methan produkovaný v uhelných dolech nebo z uhelných ložisek, odvedený na povrch a spotřebovaný v šachtách nebo přenášený plynovodem ke spotřebitelům.

Počáteční a konečné zásoby by měly být uvedeny zvlášť jako zásoby na území státu a zásoby držené v zahraničí. „Zásobami“ se rozumí množství plynu, jež je k dispozici pro dodávky během každého vstupního-výstupního cyklu.

Jedná se o vytěžitelný zemní plyn skladovaný ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladovaný zkapalněný zemní plyn. Neměl by se zahrnovat pracovní polštář. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

Objem plynu uvolněného do vzduchu v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

Objem plynu spáleného bez využití v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba by měly být uvedeny zvlášť za níže uvedené agregáty.

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba by měly být uvedeny zvlášť za následující agregáty.

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba by měly být uvedeny zvlášť za následující agregáty.

Mělo by být uvedeno jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozu a podle země určení u vývozu.

Vykáže se zvlášť jako skladovací zařízení pro plyn v plynném skupenství a jako terminály LNG (ty se dále rozlišují na dovozní terminály LNG nebo vývozní terminály LNG).

Název místa skladovacího zařízení nebo terminálu LNG.

Typ skladování, jako např. vyčerpané plynové pole, vodonosná vrstva, solná kaverna atd.

V případě skladovacích zařízení pro plyn v plynném skupenství: celková skladovací kapacita plynu bez pracovního polštáře. Pracovní polštář je celkový objem plynu, jehož je zapotřebí jako trvalé zásoby pro udržení přiměřeného tlaku v podzemních skladovacích nádržích a výtlaku po celý výstupní cyklus.

V případě terminálů LNG: celková skladovací kapacita plynu vyjádřená jako ekvivalent plynu v plynném skupenství.

Maximální míra, při které může být plyn čerpán z příslušného skladovacího prostoru; odpovídá maximální použitelné kapacitě.

Kapacita pro zpětné zplyňování se musí vykázat u dovozních terminálů a kapacita pro zkapalňování se musí vykázat u vývozních terminálů.

2.3.    Jednotky měření

Množství zemního plynu by se mělo vyjádřit energetickým obsahem, tj. v TJ podle spalného tepla. Pokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325 Pa).

Výhřevnost by se měla vykázat v kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325  Pa).

Provozní kapacita by měla být uvedena v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325  Pa).

Špičkový výkon, kapacita pro zpětné zplyňování a pro zkapalňování by měly být uvedeny v 106 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325  Pa).

3.    ELEKTŘINA A TEPLO

3.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká tepla a elektřiny.

3.2.    Seznam agregátů

Za teplo a elektřinu by se měly vykázat níže uvedené agregáty, není-li stanoveno jinak.

Následující zvláštní definice se vztahují na agregáty za elektřinu a teplo uvedené v této kapitole:

Agregáty podle bodů 3.2.1.1. až 3.2.1.11. se vykážou zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U obou těchto typů výrobců musí být hrubá i čistá výroba elektřiny a hrubá i čistá výroba tepla vykázány v příslušných případech zvlášť za elektrárny, za výtopny a za teplárny. U hrubé elektřiny vyrobené v kogeneračních jednotkách by se měla vykázat podkategorie elektřiny vyrobené v plně kogeneračním režimu. U čistého tepla vyrobeného v kogeneračních jednotkách by se vlastní spotřeba tepla měla vykázat jako samostatná položka.

Paliva schopná vznícení nebo hoření, tj. reakcí s kyslíkem produkují výrazný nárůst teploty, a spalovaná přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla.

Teplo pocházející z procesů bez vstupní energie, jako je chemická reakce. Nezahrnuje odpadní teplo pocházející z energetických procesů, které by se mělo uvést jako teplo vyráběné z příslušného paliva.

U bodů 3.2.2.1. a 3.2.2.2. by měla vykázaná množství odpovídat hodnotám vykázaným u agregátů podle bodů 3.2.1.1. až 3.2.1.11.

Množství elektřiny se považují za dovezená nebo vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla, nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.

Viz vysvětlení v bodě 3.2.2.3. „Dovoz“.

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba by měly být uvedeny zvlášť za následující agregáty.

Nezahrnuje vlastní použití (spotřebu) v zařízeních, a to pro přečerpávací vodní elektrárny, tepelná čerpadla a elektrické kotle.

Vykáže se dovoz množství elektřiny a tepla podle země původu a jejich vývoz podle země určení. Viz vysvětlení v bodě 3.2.2.3. „Dovoz“.

Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců by se měly vykázat zvlášť za elektrárny, za výtopny a za teplárny pro tato zařízení nebo činnosti:

Čistá výroba elektřiny celkem a ta její část, která je vlastní spotřebou (bez rozlišení mezi veřejnými elektrárnami a závodními elektrárnami), se musí vykázat samostatně za domácnosti, obchod a veřejné služby, energetický sektor, průmysl a ostatní sektory za každou z níže uvedených skupin paliv:

Hrubé množství vyrobené elektřiny, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie z paliv uvedených níže musí být vykázány zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U obou těchto typů výrobců musí být výroba elektřiny a tepla vykázána v příslušných případech zvlášť za elektrárny, za výtopny a za teplárny.

Výkon by se měl vykázat ke dni 31. prosince příslušného vykazovaného (sledovaného) roku a za níže uvedená paliva. Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren. Čistý maximální elektrický výkon musí být uveden jak za výrobce s hlavní činností, tak za závodní výrobce. Jedná se o součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro účely této statistiky rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě.

Čistý maximální elektrický výkon paliv musí být uveden jak za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce, tak zvlášť za každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva uvedené níže. Systémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva. U všech kategorií jednotek na více druhů paliva se musí připojit informace o typu paliva, které se použilo jako primární a které jako alternativní.

Nově instalovaný výkon je čistý maximální elektrický výkon výrobní jednotky, která byla zprovozněna v referenčním roce. Odstavený výkon je čistý maximální elektrický výkon, který v referenčním roce již není v provozu.

U všech paliv uvedených v bodech 3.2.13. a 3.2.14. by se měl za referenční rok vykázat nově instalovaný a odstavený výkon.

Skladovací kapacita nebo energetická kapacita baterie je celkové množství energie, které baterie může skladovat. Kapacita jmenovitého výkonu je maximální rychlost vybití, které může baterie dosáhnout při plném nabití. Níže uvedené informace by se měly vykázat u baterií, které jsou připojeny k rozvodné síti a používané jako skladovací/stabilizační prvek. Vykazují se pouze baterie se skladovací kapacitou 1 MWh nebo více a pouze toky energie do a z rozvodné sítě.

Každý z výše uvedených údajů by měl být rozčleněn do následujících skupin podle objemu skladovací kapacity:

3.3.    Jednotky měření

Elektřina by měla být uvedena v GWh (v gigawatthodinách), teplo v TJ (v terajoulech) a výkon v MW (v megawattech). U baterií by se měla skladovací kapacita vykazovat v MWh a kapacita jmenovitého výkonu v MW.

Pokud mají být vykázány údaje za jiná paliva, použijí se jednotky, které jsou definovány v příslušných kapitolách této přílohy.

4.    ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

4.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.4. ROPA (surová ropa a ropné produkty)

4.2.    Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě by se měly vykázat níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak.

4.2.1.   DODÁVKY SUROVÉ ROPY, NGL, RAFINÉRSKÝCH POLOPRODUKTŮ, ADITIV A JINÝCH UHLOVODÍKŮ

Za surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biosložky v aditivech/oxygenátech a jiné uhlovodíky by se měly vykázat níže uvedené agregáty:

Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a na biosložky.

Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.

Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty a hotové produkty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace. Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného zplyňování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem. Poznámka: Zde by neměl být zahrnut žádný obchod s biosložkami (biopalivy), které nebyly smíseny s pohonnými hmotami pro dopravu (tj. v jejich čisté formě). Zpětný vývoz ropy dovážené na zpracování v celních zónách by měl být zahrnut jako vývoz produktu ze země zušlechtění do konečného místa určení.

Poznámka týkající se dovozu (v bodě 4.2.1.5.) se použije i na vývoz.

Množství naměřená jako vstup do rafinérií.

Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství (hmotnosti).

4.2.2.   DODÁVKY ROPNÝCH PRODUKTŮ

Níže uvedené agregáty se vztahují na hotové produkty (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin (naphtha), motorový benzin včetně biosložek do motorového benzinu, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu (letecký petrolej) včetně jeho biosložek, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový a technický benzin, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů (poloproduktů).

Do této kategorie by měla být zahrnuta i paliva použitá v rafinériích na výrobu prodané elektřiny a prodaného tepla.

Platí poznámka týkající se dovozu v bodě 4.2.1.5.

Platí poznámka týkající se dovozu v bodě 4.2.1.5.

Změny v zásobách, které jsou drženy veřejnými zařízeními a nejsou zahrnuty ve stavu zásob a změnách stavu zásob vykázaných jinde. Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

4.2.3.   DODÁVKY DO PETROCHEMICKÉHO PRŮMYSLU

Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.

Množství ropy použitá jako palivo pro petrochemické procesy, jako je krakování parou.

Množství ropy použité v petrochemickém průmyslu za účelem výroby ethylenu, propylenu, butylenu, syntetického plynu, aromatických látek, butadienu a jiných surovin na bázi uhlovodíků v procesech, jako je krakování parou, aromatické provozy a reformování parou. Nezahrnuje množství ropy použitá pro palivové účely.

4.2.4.   TRANSFORMAČNÍ SEKTOR

Musí se vykázat množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.5.   ENERGETICKÝ SEKTOR

Vykážou se množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.6.   PŘENOSOVÉ A DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

Musí se vykázat množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.7.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – PRŮMYSL

Musí se vykázat množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.8.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – SEKTOR DOPRAVY

Musí se vykázat množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.9.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – OSTATNÍ SEKTORY

Musí se vykázat množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.10.   DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Dovoz by se měl vykázat podle země původu a vývoz podle země určení. Platí poznámka týkající se dovozu v bodě 4.2.1.5.

4.2.11.   KAPACITA RAFINÉRIÍ

Vykáže se celková rafinérská kapacita státu a rozdělení roční kapacity podle jednotlivých rafinérií v tisících metrických tun za rok. Měly by být uvedeny následující údaje:

4.3.    Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (kilotunách). Výhřevnost musí být uvedena v MJ/t (v megajoulech na tunu).

4.4.    Výjimky

Kypr je osvobozen od vykazování agregátů uvedených v bodě 4.2.9. (Konečná spotřeba energie – Ostatní sektory); měly by se vykázat jen celkové hodnoty. Kypr je rovněž osvobozen od vykazování neenergetického užití v bodech 4.2.4. (Transformační sektor), 4.2.5. (Energetický sektor), 4.2.7. (Průmysl), 4.2.7.2. (Průmysl – z toho chemický a petrochemický průmysl), 4.2.8. (Doprava) a 4.2.9. (Ostatní sektory).

5.   OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU

5.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.5. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ODPAD. Mělo by se vykázat pouze množství paliv použitá pro energetické účely (např. při výrobě elektřiny a tepla, spalování s energetickým využitím, v mobilních motorech v dopravě a ve stacionárních motorech). Množství obnovitelných energetických produktů použitá k nahrazení tuhých fosilních paliv pro neenergetické účely by se měla vykázat v bodě 5.2.9., ale neměla by být zahrnuta ve zbývajících bodech této kapitoly. Obnovitelné produkty, které nebyly vyvinuty jako náhrada tuhých fosilních paliv, by měly být vyloučeny z vykazovaných údajů v bodě 5.2.9.; jedná se například o pevná biopaliva používaná pro výrobu nábytku, ve stavebnictví a pro výrobu papíru/kartónu, o alkoholy používané v potravinářském průmyslu a o bavlnu / přírodní vlákna používané v textilním průmyslu. Z vykazovaných údajů v kapitole 5 je vyloučena také pasivní tepelná energie (např.: pasivní solární vytápění budov).

5.2.    Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě by se měly vykázat níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak. Teplo okolního prostředí (tepelná čerpadla) se vykáže pouze u těchto sektorů: Transformační sektor (pouze za agregáty týkající se prodaného tepla), energetický sektor (pouze celkové množství, žádné podkategorie), průmysl celkem (pouze celkové množství, žádné podkategorie), obchod a veřejné služby, domácnosti a jinde neuvedené – ostatní. U tepla okolního prostředí (tepelná čerpadla) by se podkategorie aerotermální energie, geotermální energie a hydrotermální energie měly vykázat v rámci domácí produkce. U každé ze tří uvedených kategorií by se měla vykázat podkategorie „Z toho z tepelných čerpadel se sezónním topným faktorem SPF nad prahovou hodnotou“. Prahová hodnota sezónního topného faktoru SPF by měla být v souladu se směrnicemi 2009/28/ES a (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

5.2.1.   HRUBÁ VÝROBA ELEKTŘINY A TEPLA

Použijí se definice uvedené v kapitole 3.2.1. Agregáty podle bodů 5.2.1.1. až 5.2.1.18. se musí vykázat zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U obou těchto typů výrobců musí být hrubá výroba elektřiny a tepla vykázána v příslušných případech zvlášť za elektrárny, za teplárny a za výtopny.

U solární fotovoltaické energie by se měly vykázat níže uvedené podkategorie:

U bodů 5.2.1.5.1. až 5.2.1.5.3. by se měly vykázat podkategorie Střešní fotovoltaická energie a Off-gridová elektřina. Kategorie Off-gridová elektřina je povinná, pouze pokud představuje nejméně 1 % fotovoltaické kapacity ve své příslušné velikostní kategorii.

5.2.2.   DODÁVKY

5.2.3.   TRANSFORMAČNÍ SEKTOR

5.2.4.   ENERGETICKÝ SEKTOR

5.2.5.   PŘENOSOVÉ A DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

5.2.6.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – PRŮMYSL

5.2.7.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – SEKTOR DOPRAVY

5.2.8.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – OSTATNÍ SEKTORY

5.2.9.   KONEČNÁ SPOTŘEBA – NEENERGETICKÉ UŽITÍ

Pro níže uvedené položky:

Konečná spotřeba – neenergetické užití by se mělo vykázat u níže uvedených skupin paliv:

První referenční rok, za který se mají vykazovat údaje uvedené v bodě 5.2.9., je rok 2024. Do roku 2027 lze místo samostatných položek v bodech 5.2.9.1. až 5.2.9.3. vykázat pouze agregát Konečná spotřeba energie – neenergetické užití celkem. Množství vykazovaná v bodě 5.2.9. by neměla být zahrnuta v bodech 5.2.2. až 5.2.8.

5.2.10.   ČISTÝ MAXIMÁLNÍ ELEKTRICKÝ VÝKON

Výkon by se měl vykázat ke dni 31. prosince příslušného vykazovaného (sledovaného) roku. Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren. Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu konkrétního období provozu. Obdobím provozu se pro účely této statistiky rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě.

U solární fotovoltaické energie by se měly vykázat níže uvedené podkategorie:

U bodů 5.2.10.5.1. až 5.2.10.5.3. by se měly vykázat podkategorie Střešní fotovoltaická energie a Off-gridová elektřina. Kategorie Off-gridová elektřina je povinná, pouze pokud představuje nejméně 1 % kapacity ve své příslušné velikostní kategorii.

5.2.11.   TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY

Vykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů. Zohlední se pouze plocha solárních kolektorů použitá pro výrobu tepla pomocí solární energie; plocha solárních kolektorů použitá pro výrobu elektřiny se zde neuvede (solární fotovoltaická a koncentrovaná solární energie). Do plochy všech solárních kolektorů by se měly zahrnout: glazované a neglazované kolektory, ploché kolektory a kolektory s vakuovými trubicemi využívající jako nosič energie kapalinu nebo vzduch.

Za všechny položky v bodech 5.2.11.12. až 5.2.11.14.2. by se měla vykázat podkategorie „Z toho z tepelných čerpadel se sezónním topným faktorem SPF nad prahovou hodnotou“. Prahová hodnota sezónního topného faktoru SPF by měla být v souladu se směrnicemi 2009/28/ES a (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

5.2.12.   PRODUKCE PEVNÝCH BIOPALIV A BIOPLYNŮ

Celková produkce pevných biopaliv (kromě dřevěného uhlí) by se měla rozdělit mezi tato paliva:

Celková produkce bioplynu by se měla rozdělit mezi tyto výrobní metody:

5.2.13   . DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Dovoz by se měl vykázat podle země původu a vývoz podle země určení. Vztahuje se na biosložky do motorového benzinu, bioethanol, biosložky do leteckého petroleje, biosložky do motorové nafty, ostatní kapalné biosložky, dřevěné pelety.

5.3.    Jednotky měření

Elektřina musí být uvedena v GWh (v gigawatthodinách), teplo v TJ (v terajoulech) a elektrický výkon v MW (v megawattech).

Vykázaná množství musí být uvedena v TJ podle výhřevnosti (v terajoulech podle výhřevnosti), s výjimkou dřevěného uhlí, biosložek do motorového benzinu, bioethanolu, biosložek do leteckého petroleje, biosložek do motorové nafty a ostatních kapalných biosložek, které se musí uvést v kt (v kilotunách).

Výhřevnost musí být uvedena v MJ/t (v megajoulech na tunu).

Plocha solárních kolektorů se musí uvést v 1 000  m2.

Výrobní kapacita se musí uvést v kt (v kilotunách) ročně.

6.    ROČNÍ STATISTIKY O JADERNÉ ENERGII

Musí se vykázat tyto údaje týkající se využívání jaderné energie pro civilní účely:

6.1.    Seznam agregátů

6.1.1.   OBOHACOVACÍ KAPACITA

Roční kapacita separační práce provozovaných zařízení na obohacování (separace izotopů uranu).

6.1.2.   KAPACITA VÝROBY ČERSTVÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliv. Nezahrnují se zařízení na výrobu paliva MOX.

6.1.3.   VÝROBNÍ KAPACITA ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU PALIVA MOX.

Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliva MOX.

MOX je palivo, které obsahuje směs plutonia a uranu (MOX – směsný oxid).

6.1.4.   VÝROBA ČERSTVÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu jaderného paliva. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky. Rovněž se nezahrnují výrobní zařízení na výrobu paliva MOX.

6.1.5.   VÝROBA PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ MOX

Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu paliva MOX. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky.

6.1.6.   VÝROBA TEPLA Z JADERNÉ ENERGIE

Celkové množství tepla vyrobeného jadernými reaktory pro výrobu elektřiny nebo pro jiné užitečné využití tepla.

6.1.7.   ROČNÍ PRŮMĚRNÉ VYHOŘENÍ DEFINITIVNĚ VYŇATÝCH VYHOŘELÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

Vypočítaný průměr vyhoření palivových článků, které byly definitivně vyňaty z jaderných reaktorů během příslušného referenčního roku. Nezahrnují se palivové články, které byly vyňaty dočasně a pravděpodobně budou později opět vsazeny.

6.1.8.   VÝROBA URANU A PLUTONIA V ZAŘÍZENÍCH NA PŘEPRACOVÁNÍ

Uran a plutonium vyrobené během referenčního roku v zařízeních na přepracování.

6.1.9.   KAPACITA (URAN A PLUTONIUM) ZAŘÍZENÍ NA PŘEPRACOVÁNÍ

Roční kapacita na přepracování uranu a plutonia.

6.2.    Jednotky měření

7.    VODÍK

Níže uvedené údaje týkající se vodíku se musí poprvé vykázat za referenční rok 2024:

7.1.    Seznam agregátů

7.1.1.   DODÁVKY

7.1.2.   TRANSFORMAČNÍ SEKTOR

7.1.3.   ENERGETICKÝ SEKTOR

7.1.4.   PŘENOSOVÉ A DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

7.1.5.   KONEČNÁ NEENERGETICKÁ SPOTŘEBA – PRŮMYSL

7.1.6.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – PRŮMYSL

7.1.7.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – SEKTOR DOPRAVY

7.1.8.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – OSTATNÍ SEKTORY

7.2.    Výrobní kapacita

Výrobní kapacita vodíku ke dni 31. prosince referenčního roku se musí vykázat stejně podrobně jako v případě výroby (položky 7.1.1.1. až 7.1.1.1.8.).

7.3.    Jednotky měření

Množství se musí vykázat v TJ (výhřevnost) a výrobní kapacita v TJ (výhřevnost) za rok.

8.    PODROBNÁ STATISTIKA O KONEČNÉ SPOTŘEBĚ ENERGIE

Musí se vykázat tyto rozčleněné údaje o konečné spotřebě energie.

8.1.    Seznam agregátů

8.1.1.   Průmysl

Vykáže se podle definic uvedených v bodě 2.6.1. přílohy A.

8.1.2.   Sektor dopravy

Vykáže se podle definic uvedených v bodě 2.6.2. přílohy A.

8.1.3.   Obchod a veřejné služby

Vykáže se podle definic uvedených v bodě 2.6.3.1. přílohy A.

Vykáží se pouze datová centra provozovaná zpravodajskými jednotkami (bez ohledu na jejich kód NACE) o celkovém výkonu nejméně 1 MW. Poprvé se uvedená položka povinně vykáže v referenčním roce 2024.

8.1.4.   SEKTOR DOMÁCNOSTÍ

Vykáže se podle definic uvedených v bodě 2.6.3.2. přílohy A.

Vztahuje se jen na elektřinu

8.2.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A.

Eurostat upřesní stávající seznam energetických produktů, za něž by údaje uvedené v bodě 7 přílohy B měly být vykázány ve vzorovém formuláři pro vykazování jako podmnožina energetických produktů uvedených v bodě 3 přílohy A.

8.3.    Jednotky měření

Množství tuhých fosilních paliv by měla být uvedena v kt (v kilotunách).

Množství surové ropy a ropných produktů musí být uvedena v kt (v kilotunách).

Množství zemního plynu a vyrobených plynů (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, ostatní získávané plyny) se musí uvést vyjádřená energetickým obsahem, v TJ spalného tepla (v terajoulech podle spalného tepla).

Elektřina se musí uvést v GWh (v gigawatthodinách).

Množství tepla se musí uvést v TJ (v terajoulech podle výhřevnosti).

Množství obnovitelných zdrojů energie a odpadu se musí uvést v TJ podle výhřevnosti (v terajoulech podle výhřevnosti), s výjimkou dřevěného uhlí, biosložek do motorového benzinu, bioethanolu, biosložek do leteckého petroleje, biosložek do motorové nafty a ostatních kapalných biosložek, které se musí uvést v kt (v kilotunách).

Výhřevnost u tuhých fosilních paliv, surové ropy a ropných produktů a u obnovitelných zdrojů energie a odpadu musí být uvedena v MJ/t (v megajoulech na tunu).

Výhřevnost u zemního plynu a vyrobených plynů se musí vykázat v kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325  Pa).

Pokud je třeba vykázat další energetické produkty, použijí se jednotky, které jsou definovány v příslušných kapitolách této přílohy.

8.4.    Lhůta pro předání údajů:

Údaje by měly být předloženy do 31. března druhého roku následujícího po vykazovaném (sledovaném) roce.

8.5.    Výjimky

Kypr je osvobozen od vykazování rozčleněné konečné spotřeby energie ze surové ropy a ropných produktů (podle definic v bodě 3.4. přílohy A), pokud jde o všechny agregáty v bodě 8.1.4. této přílohy (Domácnosti).

9.    PŘEDBĚŽNÉ ROČNÍ ÚDAJE

9.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tento sběr údajů se vztahuje na všechny produkty popsané v bodech 1.1., 2.1., 3.1., 4.1. a 5.1. této přílohy.

9.2.    Seznam agregátů

Musí se vykázat tyto agregáty:

9.3.    Jednotky měření

Množství se musí vykázat v jednotkách definovaných v bodech 1.3., 2.3., 3.3., 4.3. a 5.3. této přílohy.

9.4.    Lhůta pro předání údajů

Údaje by měly být předloženy do 31. května roku následujícího po vykazovaném (sledovaném) roce.

---

PŘÍLOHA C

MĚSÍČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované (sledované) období, četnost, lhůty a způsob předávání při měsíčním sběru energetických statistik.

Pojmy, pro které tato příloha neobsahuje vysvětlení, jsou vysvětleny v příloze A.

Následující ustanovení se vztahují na všechny soubory údajů uvedené v této příloze:

1.    PEVNÁ PALIVA

1.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za tyto produkty:

1.2.    Seznam agregátů

Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Nezahrnuje černé uhlí spotřebované jako energie pro podpůrné činnosti v koksovnách, vykáže se v položce „Dodávky do průmyslu celkem“.

Zahrnuje černé uhlí dodávané do transformačního sektoru (s výjimkou černého uhlí vykázaného v položce „Dodávky výrobcům s hlavní činností“ a „Dodávky do koksoven“), energetického sektoru a konečnou spotřebu energie z černého uhlí v průmyslu.

Zahrnuje černé uhlí vložené do vysoké pece podle definice v příloze A bodě 2.2.11., a konečnou spotřebu energie z černého uhlí v hutnictví železa podle definice v příloze A bodě 2.6.1.8.

Nezahrnuje černé uhlí spotřebované jako energie pro podpůrné činnosti ve vysokých pecích, vykáže se v položce „Dodávky do průmyslu celkem“.

Množství černého uhlí dodané sektorům, které nejsou výslovně uvedeny.

Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Jedná se o množství u výrobců, dovozců a spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Jedná se o množství u výrobců, dovozců a spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Zahrnuje černouhelný metalurgický koks vložený do vysoké pece podle definice v příloze A bodě 2.2.11. a konečnou spotřebu energie z černého uhlí v hutnictví železa podle definice v příloze A bodě 2.6.1.8.

Nezahrnuje černouhelný metalurgický koks spotřebovaný jako energie pro podpůrné činnosti ve vysokých pecích.

1.3.    Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (kilotunách).

1.4.    Lhůta pro předání údajů

Do dvou kalendářních měsíců následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

2.    ELEKTŘINA

2.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za elektřinu.

2.2.    Seznam agregátů

Za elektřinu se musí vykázat níže uvedené agregáty:

2.3.    Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v GWh (v gigawatthodinách).

2.4.    Lhůta pro předání údajů

Do dvou kalendářních měsíců následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

3.    ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

3.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.4. ROPA (surová ropa a ropné produkty).

Kategorie „Ostatní produkty“ zahrnuje množství, která odpovídají definici v příloze A kapitole 3.4., a množství lakového a technického benzinu, maziv, bitumenu a parafinových vosků; tyto produkty by neměly být vykázány odděleně.

3.2.    Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě by se měly vykázat níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak.

3.2.1.   DODÁVKY SUROVÉ ROPY, NGL, RAFINÉRSKÝCH POLOPRODUKTŮ, ADITIV A JINÝCH UHLOVODÍKŮ

Poznámka týkající se aditiv a biosložek: patří sem nejen objemy, které již byly smíseny, ale rovněž veškerá množství určená pro mísení.

Za surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biopaliva a jiné uhlovodíky by se měly vykázat níže uvedené agregáty:

Hotové produkty nebo polotovary, které koncoví spotřebitelé vracejí do rafinérií ke zpracování, mísení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby. Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli. Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

Poznámka ohledně dovozu a vývozu: Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty a hotové produkty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace. Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného zplyňování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

Definováno jako celkové množství ropy (včetně jiných uhlovodíků a aditiv), u něhož bylo zjištěno, že vstoupilo do rafinérského procesu (vstup do rafinérií).

Rozdíl mezi zjištěným rafinérským vstupem a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství (hmotnosti).

3.2.2.   DODÁVKY HOTOVÝCH PRODUKTŮ

Za surovou ropu, NGL, rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin (naphthu), biosložky do motorového benzinu, motorový benzin bez biosložek, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, biosložky do leteckého petroleje, letecký petrolej bez biosložek, ostatní petrolej, biosložky do motorové nafty, plynový olej / motorovou naftu bez biosložek, nízkosirný a vysokosirný topný olej, ropný koks a ostatní produkty se musí vykázat níže uvedené agregáty:

Příloha A bod 2.3. Energetický sektor – rafinérie ropy; zahrnuje paliva použitá v rafinériích na výrobu prodané elektřiny a prodaného tepla.

Platí poznámka týkající se dovozu a vývozu v bodě 3.2.1.

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.

3.2.3.   DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU – VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Dovoz by se měl vykázat podle země původu a vývoz podle země určení. Platí poznámka týkající se dovozu a vývozu v bodě 3.2.1.

3.2.4.   STAV ZÁSOB

Vykazují se následující počáteční a konečné zásoby za všechny energetické produkty, včetně aditiv/oxygenátů, avšak kromě rafinérského plynu:

3.2.4.1.   Zásoby na území státu

Zásoby v následujících lokalitách: nádrže rafinérií, sběrné terminály, potrubní nádrže, nákladní čluny a pobřežní tankery (v případě, že přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi), tankery v přístavu členského státu (pokud se má jejich náklad vyložit v přístavu) a vnitrozemské zásobníky lodí. Nezahrnují se zásoby ropy v ropovodech, v železničních cisternách, v automobilových cisternách, v zásobníkách námořních lodí, v čerpacích stanicích, v maloobchodních prodejnách a v zásobníkách na moři.

3.2.4.2.   Zásoby držené pro jiné země na základě dvoustranných mezivládních dohod

Zásoby na území státu, které patří jiné zemi, a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.

3.2.4.3.   Zásoby se známým zahraničním místem určení

Zásoby nezahrnuté v bodě 3.2.4.2. na území státu, které patří jiné zemi a jsou pro ni určeny. Tyto zásoby mohou být umístěny uvnitř celních zón nebo mimo ně.

3.2.4.4.   Ostatní zásoby v celních zónách

Zahrnuje zásoby nezahrnuté v bodech 3.2.4.2. a 3.2.4.3., ať už byly, nebo nebyly celně odbaveny.

3.2.4.5.   Zásoby u hlavních spotřebitelů

Zahrnuje zásoby, které podléhají vládnímu dohledu. Tato definice nezahrnuje ostatní spotřebitelské zásoby.

3.2.4.6.   Zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí v přístavu nebo na kotvišti

Zásoby, ať už byly, nebo nebyly celně odbaveny. Tato kategorie nezahrnuje zásoby na palubě plavidel na volném moři.

Zahrnuje ropu v pobřežních tankerech v případě, že jejich přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi. V případě připlouvajících plavidel s více než jedním přístavem vykládky se vykazuje jen množství, které bude vyloženo ve vykazující zemi.

3.2.4.7.   Zásoby držené vládou na území státu

Zahrnuje zásoby pro nevojenské účely, které jsou držené vládou v rámci území státu a jsou majetkem vlády nebo jsou pod jejím dohledem a jsou drženy výlučně pro nouzové účely.

Nezahrnuje zásoby držené státními ropnými společnostmi nebo elektroenergetickými zařízeními nebo zásoby držené přímo ropnými společnostmi pro vlády.

3.2.4.8.   Zásoby u distribučních organizací na území státu

Zásoby držené jak veřejnými, tak soukromými společnostmi zřízenými za účelem udržování zásob výlučně pro nouzové účely.

Nezahrnuje povinné zásoby držené soukromými společnostmi.

3.2.4.9.   Všechny ostatní zásoby držené na území státu

Všechny ostatní zásoby splňující podmínky uvedené výše v bodě 3.2.4.1.

3.2.4.10.   Zásoby držené v zahraničí na základě dvoustranných mezivládních dohod

Zásoby, které patří vykazující zemi, ale jsou držené v jiné zemi a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.

3.2.4.11.   Zásoby držené v zahraničí definitivně určené pro dovoz zásob

Zásoby, které nejsou zahrnuté v kategorii 10 a které patří vykazujícímu státu, ale jsou držené v jiném státě a čekají tam na dovoz.

3.2.4.12   . Ostatní zásoby v celních zónách

Ostatní zásoby na území státu nezahrnuté ve výše uvedených kategoriích.

3.2.4.13.   Náplň ropovodů

Ropa (surová ropa a ropné produkty) nacházející se v ropovodech, nezbytné pro udržení průtoku v potrubí.

Kromě toho se musí vykázat množství v členění podle příslušné země pro:

„Počátečními zásobami“ se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému (sledovanému) měsíci. „Konečnými zásobami“ se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného (sledovaného) měsíce.

3.3.    Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (kilotunách).

3.4.    Lhůta pro předání údajů

Do 55 dnů následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

3.5.    Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti

Vysvětlivky v příloze A kapitole 1 se použijí jen pro účely statistického výkaznictví s touto konkrétní výjimkou: Švýcarsko zahrnuje Lichtenštejnsko.

4.    ZEMNÍ PLYN

4.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za zemní plyn.

4.2.    Seznam agregátů

Za zemní plyn se musí vykázat níže uvedené agregáty.

4.2.1.   DOMÁCÍ PRODUKCE

Veškerá suchá tržní produkce v rámci státních hranic, včetně produkce na moři (off-shore). Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry. Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití. Zahrnuje množství použitá v rámci odvětví zemního plynu, při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních.

4.2.2.   DOVOZ (VSTUPY)

4.2.3.   VÝVOZ (VÝSTUPY)

Poznámka ohledně dovozu a vývozu: Vykážou se veškerá množství zemního plynu, která fyzicky překročila státní hranice země, ať už byla, nebo nebyla celně odbavena. To zahrnuje i množství přepravovaná přes území vaší země; tato množství by měla být vykázána jako dovoz a jako vývoz. V případě dovozu zkapalněného zemního plynu by mělo být uvedeno pouze ekvivalentní množství odpovídající suché tržní produkci, včetně množství použitých jako vlastní spotřeba při procesu zpětného zplyňování. Množství použitá jako vlastní spotřeba při zpětném zplyňování by měla být vykázána v kategorii „Vlastní spotřeba a ztráty odvětví zemního plynu“ (viz bod 4.2.11.). Veškeré kapalné podíly zemního plynu (např. LPG) extrahované během zpětného zplyňování dováženého LNG by měly být vykázány v rámci vstupů „Příjmy z ostatních zdrojů“ kategorie „Jiné uhlovodíky“ podle definice v kapitole 3 této přílohy (ROPA A ROPNÉ PRODUKTY).

4.2.4.   ZMĚNA STAVU ZÁSOB

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

4.2.5.   ZJIŠTĚNÉ HRUBÉ VNITROZEMSKÉ DODÁVKY

Tato kategorie představuje dodávky tržního plynu na tuzemský trh, včetně plynu použitého plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz vlastních zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních); zahrnuty by měly být i přenosové a distribuční ztráty.

4.2.6.   POČÁTEČNÍ ZÁSOBY DRŽENÉ NA ÚZEMÍ STÁTU

4.2.8.   KONEČNÉ ZÁSOBY DRŽENÉ NA ÚZEMÍ STÁTU

4.2.9.   POČÁTEČNÍ ZÁSOBY DRŽENÉ V ZAHRANIČÍ

4.2.10.   KONEČNÉ ZÁSOBY DRŽENÉ V ZAHRANIČÍ

Poznámka ohledně zásob: zahrne se zemní plyn uskladněný ve formě plynné i zkapalněné.

4.2.11.   VLASTNÍ SPOTŘEBA A ZTRÁTY ODVĚTVÍ ZEMNÍHO PLYNU

Množství plynu použitého plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních); zahrnou se přenosové a distribuční ztráty.

4.2.12.   DOVOZ (VSTUPY) PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ (VÝSTUPY) PODLE ZEMĚ URČENÍ

Dovoz (vstupy) by se měl vykázat podle země původu a vývoz (výstupy) podle země určení. Platí poznámka týkající se dovozu a vývozu v bodě 4.2.3. Dovoz a vývoz se vykáže pouze za sousední zemi nebo zemi, s níž existuje přímé spojení plynovodem, nebo v případě LNG za zemi, v níž byl plyn naložen na palubu přepravní lodi.

4.2.13.   DODÁVKY PRO VÝROBU ELEKTŘINY

4.3.    Jednotky měření

Množství se vykazuje ve dvou jednotkách:

4.4.    Lhůta pro předání údajů

Do 55 dnů následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

---

PŘÍLOHA D

KRÁTKODOBÉ MĚSÍČNÍ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované (sledované) období, četnost, lhůty a způsob předávání při krátkodobém měsíčním sběru statistických údajů.

Pojmy, pro které tato příloha neobsahuje vysvětlení, jsou vysvětleny v příloze A.

Následující ustanovení se vztahují na všechny soubory údajů uvedené v této příloze:

1.    Dovoz a dodávky surové ropy

1.1.    Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za surovou ropu.

1.2.    Definice

1.2.1.   Dovoz

Dovoz se vztahuje na veškerá množství surové ropy, která vstupují na celní území členského státu nebo přicházejí z jiného členského státu pro účely jiné než přeprava. Musí se zahrnout surová ropa použitá pro vytváření zásob.

Neměla by se zahrnout ropa získaná z mořského dna, na které má členský stát výlučná těžební práva, vstupující na celní území Společenství.

1.2.2.   Dodávky:

Dodávky se vztahují na surovou ropu dovezenou do členského státu a v členském státě vytěženou v referenčním období. Nezahrnou se zásoby surové ropy vytvořené dříve.

1.2.3.   Cena CIF:

Cena CIF (náklady, pojištění a přepravné) zahrnuje cenu FOB (vyplaceně loď), což je cena skutečně účtovaná v přístavu/místě nakládky vedle nákladů na dopravu, pojištění a poplatků spojených s přepravou surové ropy.

Cena CIF surové ropy vytěžené v členském státě se počítá s přepravou placenou do přístavu vykládky nebo s dodáním na hranici, tj. vyplaceně v okamžiku, kdy se ropa dostane do celní pravomoci dovážejícího státu.

1.2.4.   Hustota ve stupních API:

Hustota ve stupních API je mírou, která vyjadřuje jak těžká/lehká je surová ropa ve srovnání s vodou. Hustota ve stupních API se vykáže podle tohoto vzorce, s ohledem na relativní hustotu: API = (141,5 / relativní hustota) – 131,5

1.3.    Seznam agregátů

1.3.1.   U dovozu surové ropy rozděleného podle typu a zeměpisné oblasti, ve které byla vytěžena, by měl být uveden tento seznam agregátů:

1.3.2.   U dodávek surové ropy se musí vykázat tento seznam agregátů:

1.4.    Jednotky měření

bbl (barel) u bodu 2.3.1.4. a 2.3.2.1.

kt (tisíc tun) u bodu 2.3.2.1.

% (procento) u bodu 2.3.1.3.

° (stupně) u bodu 2.3.1.2.

$ (americký dolar) za barel u bodu 1.3.1.5. a 1.3.2.2.

$ (americký dolar) za tunu u bodu 1.3.2.2.

1.5.    Příslušná ustanovení