+PŘÍLOHA VI

PŘÍLOHA VI

PRAVIDLA PRO VÝPOČET DOPADŮ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z PALIV Z BIOMASY A REFERENČNÍCH FOSILNÍCH PALIV

A. Typizované a standardizované hodnoty úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku ze změny ve využívání půdy

DŘEVNÍ ŠTĚPKA
Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota		Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Teplo	Elektřina	Teplo	Elektřina
Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví	1 až 500 km	93 %	89 %	91 %	87 %
	500 až 2 500 km	89 %	84 %	87 %	81 %
	2 500 až 10 000 km	82 %	73 %	78 %	67 %
	Nad 10 000 km	67 %	51 %	60 %	41 %
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)	2 500 až 10 000 km	77 %	65 %	73 %	60 %
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)	1 až 500 km	89 %	83 %	87 %	81 %
	500 až 2 500 km	85 %	78 %	84 %	76 %
	2 500 až 10 000 km	78 %	67 %	74 %	62 %
	Nad 10 000 km	63 %	45 %	57 %	35 %
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)	1 až 500 km	91 %	87 %	90 %	85 %
	500 až 2 500 km	88 %	82 %	86 %	79 %
	2 500 až 10 000 km	80 %	70 %	77 %	65 %
	Nad 10 000 km	65 %	48 %	59 %	39 %
Dřevní štěpka z kmenoviny	1 až 500 km	93 %	89 %	92 %	88 %
	500 až 2 500 km	90 %	85 %	88 %	82 %
	2 500 až 10 000 km	82 %	73 %	79 %	68 %
	Nad 10 000 km	67 %	51 %	61 %	42 %
Dřevní štěpka z průmyslových zbytků	1 až 500 km	94 %	92 %	93 %	90 %
	500 až 2 500 km	91 %	87 %	90 %	85 %
	2 500 až 10 000 km	83 %	75 %	80 %	71 %
	Nad 10 000 km	69 %	54 %	63 %	44 %

DŘEVĚNÉ PELETY (*1)
Systém výroby paliva z biomasy		Přepravní vzdálenost	Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota		Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
Systém výroby paliva z biomasy		Přepravní vzdálenost	Teplo	Elektřina	Teplo	Elektřina
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví	Situace 1	1 až 500 km	58 %	37 %	49 %	24 %
		500 až 2 500 km	58 %	37 %	49 %	25 %
		2 500 až 10 000 km	55 %	34 %	47 %	21 %
		Nad 10 000 km	50 %	26 %	40 %	11 %
	Situace 2a	1 až 500 km	77 %	66 %	72 %	59 %
		500 až 2 500 km	77 %	66 %	72 %	59 %
		2 500 až 10 000 km	75 %	62 %	70 %	55 %
		Nad 10 000 km	69 %	54 %	63 %	45 %
	Situace 3a	1 až 500 km	92 %	88 %	90 %	85 %
		500 až 2 500 km	92 %	88 %	90 %	86 %
		2 500 až 10 000 km	90 %	85 %	88 %	81 %
		Nad 10 000 km	84 %	76 %	81 %	72 %
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)	Situace 1	2 500 až 10 000 km	52 %	28 %	43 %	15 %
	Situace 2a	2 500 až 10 000 km	70 %	56 %	66 %	49 %
	Situace 3a	2 500 až 10 000 km	85 %	78 %	83 %	75 %
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)	Situace 1	1 až 500 km	54 %	32 %	46 %	20 %
		500 až 10 000 km	52 %	29 %	44 %	16 %
		Nad 10 000 km	47 %	21 %	37 %	7 %
	Situace 2a	1 až 500 km	73 %	60 %	69 %	54 %
		500 až 10 000 km	71 %	57 %	67 %	50 %
		Nad 10 000 km	66 %	49 %	60 %	41 %
	Situace 3a	1 až 500 km	88 %	82 %	87 %	81 %
		500 až 10 000 km	86 %	79 %	84 %	77 %
		Nad 10 000 km	80 %	71 %	78 %	67 %
Dřevěné brikety nebo pelety z výmladkových plantáží (topol – bez hnojení)	Situace 1	1 až 500 km	56 %	35 %	48 %	23 %
		500 až 10 000 km	54 %	32 %	46 %	20 %
		Nad 10 000 km	49 %	24 %	40 %	10 %
	Situace 2a	1 až 500 km	76 %	64 %	72 %	58 %
		500 až 10 000 km	74 %	61 %	69 %	54 %
		Nad 10 000 km	68 %	53 %	63 %	45 %
	Situace 3a	1 až 500 km	91 %	86 %	90 %	85 %
		500 až 10 000 km	89 %	83 %	87 %	81 %
		Nad 10 000 km	83 %	75 %	81 %	71 %
Kmenovina	Situace 1	1 až 500 km	57 %	37 %	49 %	24 %
		500 až 2 500 km	58 %	37 %	49 %	25 %
		2 500 až 10 000 km	55 %	34 %	47 %	21 %
		Nad 10 000 km	50 %	26 %	40 %	11 %
	Situace 2a	1 až 500 km	77 %	66 %	73 %	60 %
		500 až 2 500 km	77 %	66 %	73 %	60 %
		2 500 až 10 000 km	75 %	63 %	70 %	56 %
		Nad 10 000 km	70 %	55 %	64 %	46 %
	Situace 3a	1 až 500 km	92 %	88 %	91 %	86 %
		500 až 2 500 km	92 %	88 %	91 %	87 %
		2 500 až 10 000 km	90 %	85 %	88 %	83 %
		Nad 10 000 km	84 %	77 %	82 %	73 %
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu	Situace 1	1 až 500 km	75 %	62 %	69 %	55 %
		500 až 2 500 km	75 %	62 %	70 %	55 %
		2 500 až 10 000 km	72 %	59 %	67 %	51 %
		Nad 10 000 km	67 %	51 %	61 %	42 %
	Situace 2a	1 až 500 km	87 %	80 %	84 %	76 %
		500 až 2 500 km	87 %	80 %	84 %	77 %
		2 500 až 10 000 km	85 %	77 %	82 %	73 %
		Nad 10 000 km	79 %	69 %	75 %	63 %
	Situace 3a	1 až 500 km	95 %	93 %	94 %	91 %
		500 až 2 500 km	95 %	93 %	94 %	92 %
		2 500 až 10 000 km	93 %	90 %	92 %	88 %
		Nad 10 000 km	88 %	82 %	85 %	78 %
(*1) Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 2a označuje procesy, při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka, která je zásobována předsušenou štěpkou.

ZEMĚDĚLSKÉ POSTUPY
Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota		Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Teplo	Elektřina	Teplo	Elektřina
Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 (*1)	1 až 500 km	95 %	92 %	93 %	90 %
	500 až 2 500 km	89 %	83 %	86 %	80 %
	2 500 až 10 000 km	77 %	66 %	73 %	60 %
	Nad 10 000 km	57 %	36 %	48 %	23 %
Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 (*2)	1 až 500 km	95 %	92 %	93 %	90 %
	500 až 2 500 km	93 %	89 %	92 %	87 %
	2 500 až 10 000 km	88 %	82 %	85 %	78 %
	Nad 10 000 km	78 %	68 %	74 %	61 %
Slámové pelety	1 až 500 km	88 %	82 %	85 %	78 %
	500 až 10 000 km	86 %	79 %	83 %	74 %
	Nad 10 000 km	80 %	70 %	76 %	64 %
Brikety z bagasy	500 až 10 000 km	93 %	89 %	91 %	87 %
Brikety z bagasy	Nad 10 000 km	87 %	81 %	85 %	77 %
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)	Nad 10 000 km	20 %	-18 %	11 %	- 33 %
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)	Nad 10 000 km	46 %	20 %	42 %	14 %
(1) Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam). (2) Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).

BIOPLYN NA ELEKTŘINU (*1)
Systém výroby bioplynu		Technologické řešení	Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota	Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
Vlhká mrva (1)	Situace 1	Otevřený digestát (2)	146 %	94 %
	Situace 1	Uzavřený digestát (3)	246 %	240 %
	Situace 2	Otevřený digestát	136 %	85 %
	Situace 2	Uzavřený digestát	227 %	219 %
	Situace 3	Otevřený digestát	142 %	86 %
	Situace 3	Uzavřený digestát	243 %	235 %
Celá rostlina kukuřice (4)	Situace 1	Otevřený digestát	36 %	21 %
	Situace 1	Uzavřený digestát	59 %	53 %
	Situace 2	Otevřený digestát	34 %	18 %
	Situace 2	Uzavřený digestát	55 %	47 %
	Situace 3	Otevřený digestát	28 %	10 %
	Situace 3	Uzavřený digestát	52 %	43 %
Biologický odpad	Situace 1	Otevřený digestát	47 %	26 %
	Situace 1	Uzavřený digestát	84 %	78 %
	Situace 2	Otevřený digestát	43 %	21 %
	Situace 2	Uzavřený digestát	77 %	68 %
	Situace 3	Otevřený digestát	38 %	14 %
	Situace 3	Uzavřený digestát	76 %	66 %
(*1) Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky. Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan). (1) Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná – 45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci. (2) Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí CH4 a N2O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce. (3) Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu. Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů. (4) Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.

BIOPLYN NA ELEKTŘINU – SMĚSI MRVY A KUKUŘICE
Systém výroby bioplynu		Technologické řešení	Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota	Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
Mrva – kukuřice 80 % – 20 %	Situace 1	Otevřený digestát	72 %	45 %
	Situace 1	Uzavřený digestát	120 %	114 %
	Situace 2	Otevřený digestát	67 %	40 %
	Situace 2	Uzavřený digestát	111 %	103 %
	Situace 3	Otevřený digestát	65 %	35 %
	Situace 3	Uzavřený digestát	114 %	106 %
Mrva – kukuřice 70 % – 30 %	Situace 1	Otevřený digestát	60 %	37 %
	Situace 1	Uzavřený digestát	100 %	94 %
	Situace 2	Otevřený digestát	57 %	32 %
	Situace 2	Uzavřený digestát	93 %	85 %
	Situace 3	Otevřený digestát	53 %	27 %
	Situace 3	Uzavřený digestát	94 %	85 %
Mrva – kukuřice 60 % – 40 %	Situace 1	Otevřený digestát	53 %	32 %
	Situace 1	Uzavřený digestát	88 %	82 %
	Situace 2	Otevřený digestát	50 %	28 %
	Situace 2	Uzavřený digestát	82 %	73 %
	Situace 3	Otevřený digestát	46 %	22 %
	Situace 3	Uzavřený digestát	81 %	72 %

BIOMETAN PRO PŘEPRAVU (*1)
Systém výroby biometanu	Technologické řešení	Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota	Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
Vlhká mrva	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	117 %	72 %
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	133 %	94 %
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	190 %	179 %
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	206 %	202 %
Celá rostlina kukuřice	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	35 %	17 %
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	51 %	39 %
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	52 %	41 %
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	68 %	63 %
Biologický odpad	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	43 %	20 %
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	59 %	42 %
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	70 %	58 %
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	86 %	80 %
(*1) Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO2eq/MJ.

BIOMETAN – SMĚSI MRVY A KUKUŘICE (*1)
Systém výroby biometanu	Technologické řešení	Úspory emisí skleníkových plynů – typizovaná hodnota	Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota
Mrva – kukuřice 80 % – 20 %	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů (1)	62 %	35 %
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů (2)	78 %	57 %
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	97 %	86 %
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	113 %	108 %
Mrva – kukuřice 70 % – 30 %	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	53 %	29 %
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	69 %	51 %
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	83 %	71 %
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	99 %	94 %
Mrva – kukuřice 60 % – 40 %	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	48 %	25 %
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	64 %	48 %
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	74 %	62 %
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	90 %	84 %
(*1) Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO2eq/MJ. (1) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech. (2) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).

B. METODIKA

1. Emise skleníkových plynů z výroby a používání paliv z biomasy se vypočítají takto:

emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení se vypočítají z tohoto vzorce:

E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,

kde:

celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;

eec

emise z těžby nebo pěstování surovin;

anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;

emise ze zpracování;

etd

emise z přepravy a distribuce;

emise z používání daného paliva;

esca

úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs

úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a

eccr

úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.

Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;

v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se typizované a standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů vypočítají z tohoto vzorce:

▼B

kde

emise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů;

podíl suroviny n na energetickém obsahu;

emise v g CO2/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy (*)

▼B

kde

energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**);

váhový faktor substrátu n, který je definován takto:

kde

roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty]

AMn

průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty]

SMn

standardní vlhkost substrátu n (***).

(*) U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.

(**) Pro výpočet typizovaných a standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn:

P (kukuřice): 4,16 [MJbioplynu/kgvlhké kukuřice při 65 % vlhkosti]

P (mrva): 0,50 [MJbioplynu/kgvlhké kukuřice při 90 % vlhkosti]

P (biologický odpad) 3,41 [MJbioplynu/kgvlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti]

(***) Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn:

SM (kukuřice): 0,65 [kg vody/kg čerstvé hmoty]

SM (mrva): 0,90 [kg vody/kg čerstvé hmoty]

SM (biologický odpad): 0,76 [kg vody/kg čerstvé hmoty]

V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu vypočtou z tohoto vzorce:

kde

celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie;

podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru;

eec,n

emise z těžby nebo pěstování suroviny n;

etd, suroviny,n

emise z přepravy suroviny n do reaktoru;

el,n

anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n;

esca

úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*);

emise ze zpracování;

etd,produkt

emise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu;

emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování;

eccs

úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a

eccr

úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.

(*) Pro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu.

emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, se vypočítají takto:

u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:

ii)

zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

kde

ECh,el

celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

ηel

elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

ηh

účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

iii)

v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

iv)

v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:

kde

ECh,el

celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;

ηel

elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

ηh

účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;

Cel

podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1);

účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).

Účinnost Carnotova cyklu, Ch, pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:

kde

teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;

ii)

„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;

iii)

„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

2. Emise skleníkových plynů z paliv z biomasy se vyjádří tímto způsobem:

emise skleníkových plynů z paliv biomasy E se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasy, g CO2eq/MJ;

emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny), g CO2eq/MJ.

Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo je skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. ( 39 )

Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v g CO2eq/ t suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, g CO2eq/MJ, se vypočte takto ( 40 ):

kde

emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:

3. Úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy se vypočtou takto:

úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy:

ÚSPORY = (E F(t) – E B)/E F(t),

kde

celkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a

EF(t)

celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu;

úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy:

ÚSPORY = (ECF(h&c,el) – ECB(h&c,el))/ECF (h&c,el),

kde

ECB(h&c,el)

celkové emise z tepla nebo elektřiny;

ECF(h&c,el)

celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvedené plyny hodnotí takto:

CO2: 1

N2O: 298

CH4: 25

5. Emise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 této směrnice nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.

Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu.

▼M2

6. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě lepšího řízení zemědělství, esca, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin a jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek, například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy, přihlédne pouze tehdy, pokud nebude negativně ovlivněna biologická rozmanitost. Dále je nutné předložit spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů ( 41 ).

▼B

7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, ( 42 )

kde

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasy). „Orná půda“ ( 43 ) a „trvalé kultury“ ( 44 ) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a

bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasy, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

8. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:

nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a

je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.

Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do písmene b).

9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.

10. V souladu s přílohou V částí C bodem 10 této směrnice slouží jako základ pro výpočet uhlíku rozhodnutí Komise 2010/335/EU ( 45 ), které stanoví pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě ve vztahu k této směrnici vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů – svazku 4, a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841.

11. Emise ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.

12. Emise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.

13. Emise CO2 z použitého paliva, eu, se pokládají u paliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu.

14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého.

▼M2

15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb do 1. ledna 2036.

▼B

16. Pokud kogenerační jednotka – zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy, pro které se počítají emise – vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu, Ch, použitím tohoto vzorce:

kde

teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).

Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:

účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp. teplo děleno ročním vstupem energie.

Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektřiny nebo mechanické energie v jednom procesu;

„užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;

„ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

17. V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.

▼M2

18. Pro účely výpočtů uvedených v bodu 17 se emise takto rozdělované počítají eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

V případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 17. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

Obecně platí, že emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně všech odpadů a zbytků uvedených v příloze IX, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.

▼B

19. V případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla.

V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ.

C. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASY

Dřevěné brikety nebo pelety

Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)				Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Pěstování	Zpracování	Přeprava	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva	Pěstování	Zpracování	Přeprava	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva
Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví	1 až 500 km	0,0	1,6	3,0	0,4	0,0	1,9	3,6	0,5
	500 až 2 500 km	0,0	1,6	5,2	0,4	0,0	1,9	6,2	0,5
	2 500 až 10 000 km	0,0	1,6	10,5	0,4	0,0	1,9	12,6	0,5
	Nad 10 000 km	0,0	1,6	20,5	0,4	0,0	1,9	24,6	0,5
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)	2 500 až 10 000 km	4,4	0,0	11,0	0,4	4,4	0,0	13,2	0,5
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)	1 až 500 km	3,9	0,0	3,5	0,4	3,9	0,0	4,2	0,5
	500 až 2 500 km	3,9	0,0	5,6	0,4	3,9	0,0	6,8	0,5
	2 500 až 10 000 km	3,9	0,0	11,0	0,4	3,9	0,0	13,2	0,5
	Nad 10 000 km	3,9	0,0	21,0	0,4	3,9	0,0	25,2	0,5
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)	1 až 500 km	2,2	0,0	3,5	0,4	2,2	0,0	4,2	0,5
	500 až 2 500 km	2,2	0,0	5,6	0,4	2,2	0,0	6,8	0,5
	2 500 až 10 000 km	2,2	0,0	11,0	0,4	2,2	0,0	13,2	0,5
	Nad 10 000 km	2,2	0,0	21,0	0,4	2,2	0,0	25,2	0,5
Dřevní štěpka z kmenoviny	1 až 500 km	1,1	0,3	3,0	0,4	1,1	0,4	3,6	0,5
	500 až 2 500 km	1,1	0,3	5,2	0,4	1,1	0,4	6,2	0,5
	2 500 až 10 000 km	1,1	0,3	10,5	0,4	1,1	0,4	12,6	0,5
	Nad 10 000 km	1,1	0,3	20,5	0,4	1,1	0,4	24,6	0,5
Dřevní štěpka ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu	1 až 500 km	0,0	0,3	3,0	0,4	0,0	0,4	3,6	0,5
	500 až 2 500 km	0,0	0,3	5,2	0,4	0,0	0,4	6,2	0,5
	2 500 až 10 000 km	0,0	0,3	10,5	0,4	0,0	0,4	12,6	0,5
	Nad 10 000 km	0,0	0,3	20,5	0,4	0,0	0,4	24,6	0,5

Dřevěné brikety nebo pelety

Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)				Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
		Pěstování	Zpracování	Přeprava a distribuce	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva	Pěstování	Zpracování	Přeprava a distribuce	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)	1 až 500 km	0,0	25,8	2,9	0,3	0,0	30,9	3,5	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	25,8	2,8	0,3	0,0	30,9	3,3	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	25,8	4,3	0,3	0,0	30,9	5,2	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	25,8	7,9	0,3	0,0	30,9	9,5	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)	1 až 500 km	0,0	12,5	3,0	0,3	0,0	15,0	3,6	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	12,5	2,9	0,3	0,0	15,0	3,5	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	12,5	4,4	0,3	0,0	15,0	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	12,5	8,1	0,3	0,0	15,0	9,8	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)	1 až 500 km	0,0	2,4	3,0	0,3	0,0	2,8	3,6	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	2,4	2,9	0,3	0,0	2,8	3,5	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	2,4	4,4	0,3	0,0	2,8	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	2,4	8,2	0,3	0,0	2,8	9,8	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1)	2 500 až 10 000 km	3,9	24,5	4,3	0,3	3,9	29,4	5,2	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2)	2 500 až 10 000 km	5,0	10,6	4,4	0,3	5,0	12,7	5,3	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a)	2 500 až 10 000 km	5,3	0,3	4,4	0,3	5,3	0,4	5,3	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1)	1 až 500 km	3,4	24,5	2,9	0,3	3,4	29,4	3,5	0,3
	500 až 10 000 km	3,4	24,5	4,3	0,3	3,4	29,4	5,2	0,3
	Nad 10 000 km	3,4	24,5	7,9	0,3	3,4	29,4	9,5	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a)	1 až 500 km	4,4	10,6	3,0	0,3	4,4	12,7	3,6	0,3
	500 až 10 000 km	4,4	10,6	4,4	0,3	4,4	12,7	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	4,4	10,6	8,1	0,3	4,4	12,7	9,8	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a)	1 až 500 km	4,6	0,3	3,0	0,3	4,6	0,4	3,6	0,3
	500 až 10 000 km	4,6	0,3	4,4	0,3	4,6	0,4	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	4,6	0,3	8,2	0,3	4,6	0,4	9,8	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1)	1 až 500 km	2,0	24,5	2,9	0,3	2,0	29,4	3,5	0,3
	500 až 2 500 km	2,0	24,5	4,3	0,3	2,0	29,4	5,2	0,3
	2 500 až 10 000 km	2,0	24,5	7,9	0,3	2,0	29,4	9,5	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a)	1 až 500 km	2,5	10,6	3,0	0,3	2,5	12,7	3,6	0,3
	500 až 10 000 km	2,5	10,6	4,4	0,3	2,5	12,7	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	2,5	10,6	8,1	0,3	2,5	12,7	9,8	0,3
Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a)	1 až 500 km	2,6	0,3	3,0	0,3	2,6	0,4	3,6	0,3
	500 až 10 000 km	2,6	0,3	4,4	0,3	2,6	0,4	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	2,6	0,3	8,2	0,3	2,6	0,4	9,8	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1)	1 až 500 km	1,1	24,8	2,9	0,3	1,1	29,8	3,5	0,3
	500 až 2 500 km	1,1	24,8	2,8	0,3	1,1	29,8	3,3	0,3
	2 500 až 10 000 km	1,1	24,8	4,3	0,3	1,1	29,8	5,2	0,3
	Nad 10 000 km	1,1	24,8	7,9	0,3	1,1	29,8	9,5	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)	1 až 500 km	1,4	11,0	3,0	0,3	1,4	13,2	3,6	0,3
	500 až 2 500 km	1,4	11,0	2,9	0,3	1,4	13,2	3,5	0,3
	2 500 až 10 000 km	1,4	11,0	4,4	0,3	1,4	13,2	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	1,4	11,0	8,1	0,3	1,4	13,2	9,8	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)	1 až 500 km	1,4	0,8	3,0	0,3	1,4	0,9	3,6	0,3
	500 až 2 500 km	1,4	0,8	2,9	0,3	1,4	0,9	3,5	0,3
	2 500 až 10 000 km	1,4	0,8	4,4	0,3	1,4	0,9	5,3	0,3
	Nad 10 000 km	1,4	0,8	8,2	0,3	1,4	0,9	9,8	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)	1 až 500 km	0,0	14,3	2,8	0,3	0,0	17,2	3,3	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	14,3	2,7	0,3	0,0	17,2	3,2	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	14,3	4,2	0,3	0,0	17,2	5,0	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	14,3	7,7	0,3	0,0	17,2	9,2	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)	1 až 500 km	0,0	6,0	2,8	0,3	0,0	7,2	3,4	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	6,0	2,7	0,3	0,0	7,2	3,3	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	6,0	4,2	0,3	0,0	7,2	5,1	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	6,0	7,8	0,3	0,0	7,2	9,3	0,3
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)	1 až 500 km	0,0	0,2	2,8	0,3	0,0	0,3	3,4	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	0,2	2,7	0,3	0,0	0,3	3,3	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	0,2	4,2	0,3	0,0	0,3	5,1	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	0,2	7,8	0,3	0,0	0,3	9,3	0,3

Zemědělské postupy

Výroba paliva z biomasy Systém	Přepravní vzdálenost	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)				Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
		Pěstování	Zpracování	Přeprava a distribuce	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva	Pěstování	Zpracování	Přeprava a distribuce	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva
Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3	1 až 500 km	0,0	0,9	2,6	0,2	0,0	1,1	3,1	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	0,9	6,5	0,2	0,0	1,1	7,8	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	0,9	14,2	0,2	0,0	1,1	17,0	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	0,9	28,3	0,2	0,0	1,1	34,0	0,3
Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3	1 až 500 km	0,0	0,9	2,6	0,2	0,0	1,1	3,1	0,3
	500 až 2 500 km	0,0	0,9	3,6	0,2	0,0	1,1	4,4	0,3
	2 500 až 10 000 km	0,0	0,9	7,1	0,2	0,0	1,1	8,5	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	0,9	13,6	0,2	0,0	1,1	16,3	0,3
Slámové pelety	1 až 500 km	0,0	5,0	3,0	0,2	0,0	6,0	3,6	0,3
	500 až 10 000 km	0,0	5,0	4,6	0,2	0,0	6,0	5,5	0,3
	Nad 10 000 km	0,0	5,0	8,3	0,2	0,0	6,0	10,0	0,3
Brikety z bagasy	500 až 10 000 km	0,0	0,3	4,3	0,4	0,0	0,4	5,2	0,5
Brikety z bagasy	Nad 10 000 km	0,0	0,3	8,0	0,4	0,0	0,4	9,5	0,5
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)	Nad 10 000 km	21,6	21,1	11,2	0,2	21,6	25,4	13,5	0,3
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)	Nad 10 000 km	21,6	3,5	11,2	0,2	21,6	4,2	13,5	0,3

Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny

Systém výroby paliva z biomasy		Technologie	TYPIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]					STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]
Systém výroby paliva z biomasy		Technologie	Pěstování	Zpracování	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva	Přeprava	Kredity na mrvu	Pěstování	Zpracování	Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva	Přeprava	Kredity na mrvu
Vlhká mrva (1)	Situace 1	Otevřený digestát	0,0	69,6	8,9	0,8	– 107,3	0,0	97,4	12,5	0,8	– 107,3
	Situace 1	Uzavřený digestát	0,0	0,0	8,9	0,8	– 97,6	0,0	0,0	12,5	0,8	– 97,6
	Situace 2	Otevřený digestát	0,0	74,1	8,9	0,8	– 107,3	0,0	103,7	12,5	0,8	– 107,3
	Situace 2	Uzavřený digestát	0,0	4,2	8,9	0,8	– 97,6	0,0	5,9	12,5	0,8	– 97,6
	Situace 3	Otevřený digestát	0,0	83,2	8,9	0,9	– 120,7	0,0	116,4	12,5	0,9	– 120,7
	Situace 3	Uzavřený digestát	0,0	4,6	8,9	0,8	– 108,5	0,0	6,4	12,5	0,8	– 108,5
Celá rostlina kukuřice (2)	Situace 1	Otevřený digestát	15,6	13,5	8,9	0.0 (3)	—	15,6	18,9	12,5	0,0	—
	Situace 1	Uzavřený digestát	15,2	0,0	8,9	0,0	—	15,2	0,0	12,5	0,0	—
	Situace 2	Otevřený digestát	15,6	18,8	8,9	0,0	—	15,6	26,3	12,5	0,0	—
	Situace 2	Uzavřený digestát	15,2	5,2	8,9	0,0	—	15,2	7,2	12,5	0,0	—
	Situace 3	Otevřený digestát	17,5	21,0	8,9	0,0	—	17,5	29,3	12,5	0,0	—
	Situace 3	Uzavřený digestát	17,1	5,7	8,9	0,0	—	17,1	7,9	12,5	0,0	—
Biologický odpad	Situace 1	Otevřený digestát	0,0	21,8	8,9	0,5	—	0,0	30,6	12,5	0,5	—
	Situace 1	Uzavřený digestát	0,0	0,0	8,9	0,5	—	0,0	0,0	12,5	0,5	—
	Situace 2	Otevřený digestát	0,0	27,9	8,9	0,5	—	0,0	39,0	12,5	0,5	—
	Situace 2	Uzavřený digestát	0,0	5,9	8,9	0,5	—	0,0	8,3	12,5	0,5	—
	Situace 3	Otevřený digestát	0,0	31,2	8,9	0,5	—	0,0	43,7	12,5	0,5	—
	Situace 3	Uzavřený digestát	0,0	6,5	8,9	0,5	—	0,0	9,1	12,5	0,5	—
(1) Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná –45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci. (2) Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace. (3) Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynu.

Rozložené standardizované hodnoty pro biometan

Systém výroby biometanu	Technologické řešení		TYPIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]						STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ]
Systém výroby biometanu	Technologické řešení		Pěstování	Zpracování	Úprava	Přeprava	Komprese na čerpací stanici	Kredity na mrvu	Pěstování	Zpracování	Úprava	Přeprava	Komprese na čerpací stanici	Kredity na mrvu
Vlhká mrva	Otevřený digestát	Bez spalování odpadních plynů	0,0	84,2	19,5	1,0	3,3	– 124,4	0,0	117,9	27,3	1,0	4,6	– 124,4
	Otevřený digestát	Spalování odpadních plynů	0,0	84,2	4,5	1,0	3,3	– 124,4	0,0	117,9	6,3	1,0	4,6	– 124,4
	Uzavřený digestát	Bez spalování odpadních plynů	0,0	3,2	19,5	0,9	3,3	– 111,9	0,0	4,4	27,3	0,9	4,6	– 111,9
	Uzavřený digestát	Spalování odpadních plynů	0,0	3,2	4,5	0,9	3,3	– 111,9	0,0	4,4	6,3	0,9	4,6	– 111,9
Celá rostlina kukuřice	Otevřený digestát	Bez spalování odpadních plynů	18,1	20,1	19,5	0,0	3,3	–	18,1	28,1	27,3	0,0	4,6	–
	Otevřený digestát	Spalování odpadních plynů	18,1	20,1	4,5	0,0	3,3	–	18,1	28,1	6,3	0,0	4,6	–
	Uzavřený digestát	Bez spalování odpadních plynů	17,6	4,3	19,5	0,0	3,3	–	17,6	6,0	27,3	0,0	4,6	–
	Uzavřený digestát	Spalování odpadních plynů	17,6	4,3	4,5	0,0	3,3	–	17,6	6,0	6,3	0,0	4,6	–
Biologický odpad	Otevřený digestát	Bez spalování odpadních plynů	0,0	30,6	19,5	0,6	3,3	–	0,0	42,8	27,3	0,6	4,6	–
	Otevřený digestát	Spalování odpadních plynů	0,0	30,6	4,5	0,6	3,3	–	0,0	42,8	6,3	0,6	4,6	–
	Uzavřený digestát	Bez spalování odpadních plynů	0,0	5,1	19,5	0,5	3,3	–	0,0	7,2	27,3	0,5	4,6	–
	Uzavřený digestát	Spalování odpadních plynů	0,0	5,1	4,5	0,5	3,3	–	0,0	7,2	6,3	0,5	4,6	–

D. CELKOVÉ TYPIZOVANÉ A STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASY

Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví	1 až 500 km	5	6
	500 až 2 500 km	7	9
	2 500 až 10 000 km	12	15
	Nad 10 000 km	22	27
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)	2 500 až 10 000 km	16	18
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)	1 až 500 km	8	9
	500 až 2 500 km	10	11
	2 500 až 10 000 km	15	18
	Nad 10 000 km	25	30
Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)	1 až 500 km	6	7
	500 až 2 500 km	8	10
	2 500 až 10 000 km	14	16
	Nad 10 000 km	24	28
Dřevní štěpka z kmenoviny	1 až 500 km	5	6
	500 až 2 500 km	7	8
	2 500 až 10 000 km	12	15
	Nad 10 000 km	22	27
Dřevní štěpka z průmyslových zbytků	1 až 500 km	4	5
	500 až 2 500 km	6	7
	2 500 až 10 000 km	11	13
	Nad 10 000 km	21	25
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)	1 až 500 km	29	35
	500 až 2 500 km	29	35
	2 500 až 10 000 km	30	36
	Nad 10 000 km	34	41
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)	1 až 500 km	16	19
	500 až 2 500 km	16	19
	2 500 až 10 000 km	17	21
	Nad 10 000 km	21	25
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)	1 až 500 km	6	7
	500 až 2 500 km	6	7
	2 500 až 10 000 km	7	8
	Nad 10 000 km	11	13
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1)	2 500 až 10 000 km	33	39
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2a)	2 500 až 10 000 km	20	23
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a)	2 500 až 10 000 km	10	11
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1)	1 až 500 km	31	37
	500 až 10 000 km	32	38
	Nad 10 000 km	36	43
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a)	1 až 500 km	18	21
	500 až 10 000 km	20	23
	Nad 10 000 km	23	27
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a)	1 až 500 km	8	9
	500 až 10 000 km	10	11
	Nad 10 000 km	13	15
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1)	1 až 500 km	30	35
	500 až 10 000 km	31	37
	Nad 10 000 km	35	41
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a)	1 až 500 km	16	19
	500 až 10 000 km	18	21
	Nad 10 000 km	21	25
Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a)	1 až 500 km	6	7
	500 až 10 000 km	8	9
	Nad 10 000 km	11	13
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1)	1 až 500 km	29	35
	500 až 2 500 km	29	34
	2 500 až 10 000 km	30	36
	Nad 10 000 km	34	41
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)	1 až 500 km	16	18
	500 až 2 500 km	15	18
	2 500 až 10 000 km	17	20
	Nad 10 000 km	21	25
Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)	1 až 500 km	5	6
	500 až 2 500 km	5	6
	2 500 až 10 000 km	7	8
	Nad 10 000 km	11	12
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)	1 až 500 km	17	21
	500 až 2 500 km	17	21
	2 500 až 10 000 km	19	23
	Nad 10 000 km	22	27
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)	1 až 500 km	9	11
	500 až 2 500 km	9	11
	2 500 až 10 000 km	10	13
	Nad 10 000 km	14	17
Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)	1 až 500 km	3	4
	500 až 2 500 km	3	4
	2 500 až 10 000 km	5	6
	Nad 10 000 km	8	10

Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.

Situace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.

Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku.

Systém výroby paliva z biomasy	Přepravní vzdálenost	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 (1)	1 až 500 km	4	4
	500 až 2 500 km	8	9
	2 500 až 10 000 km	15	18
	Nad 10 000 km	29	35
Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 (2)	1 až 500 km	4	4
	500 až 2 500 km	5	6
	2 500 až 10 000 km	8	10
	Nad 10 000 km	15	18
Slámové pelety	1 až 500 km	8	10
	500 až 10 000 km	10	12
	Nad 10 000 km	14	16
Brikety z bagasy	500 až 10 000 km	5	6
Brikety z bagasy	Nad 10 000 km	9	10
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)	Nad 10 000 km	54	61
Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)	Nad 10 000 km	37	40
(1) Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály, jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam). (2) Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).

Typizované a standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu

Systém výroby bioplynu	Technologické řešení		Typizovaná hodnota	Standardizovaná hodnota
Systém výroby bioplynu	Technologické řešení		Emise skleníkových plynů (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů (g CO2eq/MJ)
Bioplyn na elektřinu z vlhké mrvy	Situace 1	Otevřený digestát (1)	– 28	3
	Situace 1	Uzavřený digestát (2)	– 88	– 84
	Situace 2	Otevřený digestát	– 23	10
	Situace 2	Uzavřený digestát	– 84	– 78
	Situace 3	Otevřený digestát	– 28	9
	Situace 3	Uzavřený digestát	– 94	– 89
Bioplyn na elektřinu z celé rostliny kukuřice	Situace 1	Otevřený digestát	38	47
	Situace 1	Uzavřený digestát	24	28
	Situace 2	Otevřený digestát	43	54
	Situace 2	Uzavřený digestát	29	35
	Situace 3	Otevřený digestát	47	59
	Situace 3	Uzavřený digestát	32	38
Bioplyn na elektřinu z biologického odpadu	Situace 1	Otevřený digestát	31	44
	Situace 1	Uzavřený digestát	9	13
	Situace 2	Otevřený digestát	37	52
	Situace 2	Uzavřený digestát	15	21
	Situace 3	Otevřený digestát	41	57
	Situace 3	Uzavřený digestát	16	22
(1) Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH4 / MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH4 / MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH4 / MJ bioplynu u biologického odpadu. (2) Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu.

Typizované a standardizované hodnoty pro biometan

Systém výroby biometanu	Technologické řešení	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Biometan z vlhké mrvy	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů (1)	-20	22
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů (2)	-35	1
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	-88	-79
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	-103	-100
Biometan z celé rostliny kukuřice	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	58	73
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	43	52
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	41	51
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	26	30
Biometan z biologického odpadu	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	51	71
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	36	50
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	25	35
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	10	14
(1) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4 / MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech. (2) Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).

Typizované a standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti

Systém výroby bioplynu		Technologické řešení	Emise skleníkových plynů – typizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)	Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ)
Mrva – kukuřice 80 % – 20 %	Situace 1	Otevřený digestát	17	33
	Situace 1	Uzavřený digestát	– 12	– 9
	Situace 2	Otevřený digestát	22	40
	Situace 2	Uzavřený digestát	– 7	– 2
	Situace 3	Otevřený digestát	23	43
	Situace 3	Uzavřený digestát	– 9	– 4
Mrva – kukuřice 70 % – 30 %	Situace 1	Otevřený digestát	24	37
	Situace 1	Uzavřený digestát	0	3
	Situace 2	Otevřený digestát	29	45
	Situace 2	Uzavřený digestát	4	10
	Situace 3	Otevřený digestát	31	48
	Situace 3	Uzavřený digestát	4	10
Mrva – kukuřice 60 % – 40 %	Situace 1	Otevřený digestát	28	40
	Situace 1	Uzavřený digestát	7	11
	Situace 2	Otevřený digestát	33	47
	Situace 2	Uzavřený digestát	12	18
	Situace 3	Otevřený digestát	36	52
	Situace 3	Uzavřený digestát	12	18

Poznámky

Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.

Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.

Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan).

Typizované a standardizované hodnoty – biometan – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti

Systém výroby biometanu	Technologické řešení	Typizovaná hodnota	Standardizovaná hodnota
Systém výroby biometanu	Technologické řešení	(g CO2eq/MJ)	(g CO2eq/MJ)
Mrva – kukuřice 80 % – 20 %	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	32	57
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	17	36
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	– 1	9
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	– 16	– 12
Mrva – kukuřice 70 % – 30 %	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	41	62
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	26	41
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	13	22
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	– 2	1
Mrva – kukuřice 60 % – 40 %	Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů	46	66
	Otevřený digestát, spalování odpadních plynů	31	45
	Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů	22	31
	Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů	7	10

V případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst k typizovaným hodnotám hodnotu 3,3 g CO2eq/MJ biometanu a ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanu.

1. Přehled

Název	Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Builddate: 16.07.2024 00:00:00 -Doknr: CELEX:32018L2001
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/