KAPITOLA 2 Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

s ohledem na emise a pohlcení skleníkových plynů a s ohledem na příspěvek k dosažení cíle pro celé hospodářství Unie týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů:

▼M3

▼B

s ohledem na energie z obnovitelných zdrojů:

k dosažení závazného cíle Unie týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001 příspěvek k tomuto cíli ve formě podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030, s orientační trajektorií tohoto příspěvku od roku 2021. Do roku 2022 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 18 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2025 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 43 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030. Do roku 2027 dosáhne orientační trajektorie referenčního bodu ve výši alespoň 65 % celkového nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů mezi závazným vnitrostátním cílem tohoto členského státu pro rok 2020 a jeho příspěvkem k cíli pro rok 2030.

Do roku 2030 dosáhne orientační trajektorie alespoň výše plánovaného příspěvku členského státu. Pokud členský stát očekává, že překročí svůj závazný vnitrostátní cíl pro rok 2020, může jeho orientační trajektorie začínat na úrovni, jejíž dosažení se předpokládá. Orientační trajektorie členských států musí v součtu dosáhnout referenčních bodů Unie v letech 2022, 2025 a 2027 a závazného cíle Unie týkajícího se energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001. Členský stát může vedle svého příspěvku k cíli Unie a své orientační trajektorie pro účely tohoto nařízení uvést vyšší ambice pro účely vnitrostátní politiky;

orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti k dosažení cílů Unie – alespoň 32,5 % energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 5 směrnice 2012/27/EU, založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti.

Členské státy uvedou svůj příspěvek v absolutní úrovni primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a v absolutní úrovni primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2030, s orientační trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze;

kumulativní objem úspor energie v konečné spotřebě, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/27/EU, týkajícího se povinných úspor energie;

orientační dílčí cíle dlouhodobé strategie renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, plán s vnitrostátně stanovenými měřitelnými ukazateli pokroku, fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů, jakož i příspěvky k cílům Unie v oblasti energetické účinnosti podle směrnice 2012/27/EU v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU;

celková podlahová plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU týkajícího se příkladné úlohy budov veřejných subjektů;

vnitrostátní cíle týkající se:

úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav pro rok 2030, společně se strategií, v jejímž rámci bude úroveň počínaje rokem 2021 stanovena v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy při zohlednění cíle propojení pro rok 2020, který je 10 %, a ukazatelů naléhavosti potřebných opatření založených na cenovém diferenciálu na velkoobchodním trhu, jmenovité přenosové kapacitě propojovacích vedení ve spojení s jejich špičkovým zatížením a instalovanou kapacitou výroby energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v bodě 2.4.1 oddílu A části 1 přílohy I. Každé nové propojovací vedení podléhá socioekonomické a environmentální analýze nákladů a přínosů a je realizováno, pouze pokud jeho potenciální přínosy převažují nad náklady;

klíčové projekty infrastruktury pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a případně její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle pěti rozměrů energetické unie;

vnitrostátní cíle týkající se dalších aspektů vnitřního trhu s energií, například: zvyšování flexibility systému, zejména prostřednictvím politik a opatření souvisejících s tržní tvorbou cen v souladu s platnými právními předpisy; integrace a propojení trhů zaměřené na zvýšení obchodovatelné kapacity stávajících propojovacích vedení, inteligentní sítě, agregaci, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuovanou výrobu, mechanismy pro dispečink, redispečink a omezení a cenové signály v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů, a jiné vnitrostátní cíle týkající se vnitřního trhu s energií, jak jsou stanoveny v bodě 2.4 3. oddílu A části 1 přílohy I;

vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný a, je-li k dispozici, soukromý výzkum a inovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení cílů, je-li to vhodné; zohlednění priorit strategie energetické unie a případně plánu SET. Při stanovování svých cílů, úkolů a příspěvků může členský stát vycházet ze stávajících vnitrostátních strategií nebo plánů, jež jsou v souladu s právem Unie;

pokud jsou k dispozici, vnitrostátní cíle pro rok 2050 týkající se podpory technologií v oblasti čisté energie.