+PŘÍLOHA X POTENCIÁL PRO ÚČINNOST V OBLASTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

PŘÍLOHA X POTENCIÁL PRO ÚČINNOST V OBLASTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ



PŘÍLOHA X

POTENCIÁL PRO ÚČINNOST V OBLASTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

Komplexní posouzení vnitrostátních potenciálů pro vytápění a chlazení podle čl. 25 odst. 1 zahrnuje tyto prvky, z nichž zároveň i vychází:

Část I

PŘEHLED VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

1. poptávka po vytápění a chlazení z hlediska posuzované užitečné energie ( 20 ) a vyčíslené konečné spotřeby energie v GWh za rok ( 21 ) podle odvětví:

a) 

bydlení;

b) 

služby;

c) 

průmysl;

d) 

jakékoli jiné odvětví, které individuálně spotřebuje více než 5 % celkové vnitrostátní poptávky po užitečném vytápění a chlazení.

2. určení nebo v případě písm. a) podbodu i) určení nebo odhad současné dodávky vytápění a chlazení:

a) 

podle technologie, v GWh za rok ( 22 ), v odvětvích uvedených v bodě 1, je-li to možné, s rozlišením mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů:

i) 

na místě v obytných prostorech a v prostorech určených k poskytování služeb získané pomocí:

— 
kotlů vyrábějících pouze teplo,
— 
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny,
— 
tepelných čerpadel,
— 
jiných technologií a zdrojů na místě;
ii) 

na místě v prostorech, kde se neposkytují služby, a v jiných než obytných prostorech získané pomocí:

— 
kotlů vyrábějících pouze teplo,
— 
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny,
— 
tepelných čerpadel,
— 
jiných technologií a zdrojů na místě;
iii) 

mimo dané místo získané pomocí:

— 
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny,
— 
odpadního tepla,
— 
jiných technologií a zdrojů mimo dané místo;
b) 

určení zařízení, která produkují odpadní teplo nebo chlad, a jejich potenciálních dodávek tepla nebo chladu, v GWh za rok:

i) 

zařízení pro výrobu tepelné energie, která mohou dodávat odpadní teplo nebo mohou být za tímto účelem dodatečně vybavena, s celkovým tepelným příkonem vyšším než 50 MW;

ii) 

zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s využitím technologií uvedených v části II přílohy II s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW;

iii) 

spalovny odpadů;

iv) 

zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW kromě zařízení uvedených v podbodech i) a ii) vyrábějících teplo nebo chlad pomocí energie z obnovitelných zdrojů;

v) 

průmyslová zařízení s celkovým tepelným příkonem vyšším než 20 MW, která mohou dodávat odpadní teplo;

c) 

vykázaný podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla nebo chladu v konečné spotřebě energie v odvětví dálkového vytápění a chlazení ( 23 ) za posledních 5 let v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001;

3. souhrnné údaje o kogeneračních jednotkách v rámci stávajících sítí dálkového vytápění a chlazení v pěti rozpětích kapacity zahrnující:

a) 

spotřebu primární energie;

b) 

celkovou účinnost;

c) 

úspory primární energie;

d) 

emisní faktory CO2.

4. souhrnné údaje o stávajících sítích dálkového vytápění a chlazení s dodávkami z kombinované výroby tepla a elektřiny v pěti rozmezích kapacity zahrnující:

a) 

celkovou spotřebu primární energie;

b) 

spotřebu primární energie u kogeneračních jednotek;

c) 

podíl kombinované výroby tepla a elektřiny na dodávkách dálkového vytápění nebo chlazení;

d) 

ztráty v rámci systémů dálkového vytápění;

e) 

ztráty v rámci systémů dálkového chlazení;

f) 

hustotu připojení;

g) 

podíly systémů podle různých skupin provozních teplot.

5. mapa pokrývající celé území státu, která při zachování důvěrnosti informací, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu, uvádí:

a) 

oblasti poptávky po vytápění a chlazení, které vyplynou z analýzy uvedené v bodě 1, s využitím jednotných kritérií pro zaměření se na oblasti s vysokou energetickou náročností v obcích a příměstských oblastech;

b) 

stávající místa dodávky vytápění a chlazení určená podle bodu 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění;

c) 

plánovaná místa dodávky vytápění a chlazení popsaná v bodě 2 písm. b) a určené nové oblasti pro dálkové vytápění a chlazení;

6. prognóza vývoje poptávky po vytápění a chlazení s cílem zachovat výhled na dalších 30 let, v GWh, s přihlédnutím zejména k prognózám na příštích 10 let, ke změně poptávky v budovách a různých odvětvích průmyslu a k dopadu politik a strategií souvisejících s řízením poptávky, jako jsou dlouhodobé strategie renovací budov podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ( 24 );

Část II

CÍLE, STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ

7. plánovaný příspěvek členského státu k jeho vnitrostátním záměrům, cílům a příspěvkům týkajícím se pěti dimenzí energetické unie stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/1999, jichž lze dosáhnout prostřednictvím účinnosti při dodávkách tepla a chlazení, zejména v souvislosti s čl. 4 písm. b) body 1 až 4 a čl. 15 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení, přičemž se uvede, které z uvedených prvků jsou v porovnání s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu oznámeným podle článku 3 a článků 7 až 12 uvedeného nařízení dodatečné;

8. celkový přehled stávajících politik a opatření popsaných v nejnovější zprávě předložené v souladu s články 3, 20 a 21 a čl. 27 písm. a) nařízení (EU) 2018/1999;

Část III

ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU ÚČINNOSTI VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ

9. analýza hospodářského potenciálu ( 25 ) různých technologií vytápění a chlazení se provádí na celém vnitrostátním území prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů uvedené v čl. 25 odst. 3 a určí alternativní scénáře pro účinnější a obnovitelné technologie vytápění a chlazení, přičemž se v příslušných případech rozlišuje mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů.

V úvahu je třeba vzít tyto technologie:

a) 

průmyslové odpadní teplo a chlad;

b) 

spalování odpadu;

c) 

vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny;

d) 

obnovitelné zdroje energie, například geotermální, solární termální energie a biomasa, jiné než zdroje využívané k vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny;

e) 

tepelná čerpadla;

f) 

omezení ztrát tepla a chladu ze stávajících sítí dálkového vytápění a chlazení;

g) 

dálkové vytápění a chlazení.

10. analýza hospodářského potenciálu zahrnuje tyto kroky a aspekty:

a) 

Aspekty:

i) 

analýza nákladů a přínosů pro účely čl. 25 odst. 3 zahrnuje ekonomickou analýzu, která bere v úvahu socioekonomické a environmentální faktory ( 26 ), a finanční analýzu provedenou k posouzení projektů z hlediska investorů, přičemž se při ekonomické i finanční analýze jako jedno z kritérii pro posouzení použije čistá současná hodnota;

ii) 

výchozí scénář by měl sloužit jako referenční bod, přičemž zohledňuje politiky platné v době sestavování tohoto komplexního posouzení ( 27 ) a je spojen s údaji shromážděnými podle části I a části II bodu 6 této přílohy;

iii) 

alternativy k výchozímu scénáři zohlední cíle nařízení (EU) 2018/1999 v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, přičemž každý scénář vykazuje ve srovnání s výchozím scénářem tyto prvky:

— 
hospodářský potenciál zkoumaných technologií za použití čisté současné hodnoty jako kritéria,
— 
snížení emisí skleníkových plynů,
— 
úspory primární energie v GWh za rok,
— 
dopad na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie.

Scénáře, jež nejsou z technických nebo finančních důvodů nebo v důsledku vnitrostátních předpisů proveditelné, lze v rané fázi analýzy nákladů a přínosů vyloučit, pokud důvody pro vyloučení vycházejí z pečlivých, zřejmých a řádně doložených úvah.

V analyzovaných scénářích je třeba při posuzování a rozhodování zohlednit náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.

b) 

Náklady a přínosy

Náklady a přínosy uvedené v písmeni a) zahrnují alespoň tyto přínosy a náklady:

i) 

Náklady:

— 
kapitálové náklady na zařízení a vybavení,
— 
kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,
— 
variabilní a fixní provozní náklady,
— 
náklady na energii,
— 
v maximální možné míře náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti,
— 
v maximální možné míře náklady v oblasti trhu práce, energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti.
ii) 

Přínosy:

— 
hodnotu výstupu pro spotřebitele (vytápění, chlazení a elektřina),
— 
v maximální možné míře vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí, emisí skleníkových plynů a zdraví a bezpečnosti,
— 
v maximální možné míře účinky na trh práce, energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost.
c) 

Relevantní scénáře pro výchozí scénář:

Zváží se všechny relevantní scénáře pro výchozí scénář, včetně úlohy účinného individuálního vytápění a chlazení. Analýza nákladů a přínosů se může týkat buď posouzení jednotlivého projektu nebo skupiny projektů v rámci širšího místního, regionálního nebo vnitrostátního posouzení s cílem stanovit pro danou zeměpisnou oblast pro účely plánování optimální řešení dodávek tepla nebo chlazení z hlediska nákladové efektivity a přínosů ve srovnání s výchozím scénářem.

d) 

Hranice a integrovaný přístup:

i) 

zeměpisná hranice zahrnuje vhodnou přesně vymezenou zeměpisnou oblast;

ii) 

analýzy nákladů a přínosů zohlední veškeré relevantní centralizované nebo decentralizované zdroje dodávek dostupné v rámci systému a zeměpisné hranice, včetně technologií posuzovaných v části III bodě 9 této přílohy, a trendy a charakteristiky poptávky po vytápění a chlazení.

e) 

Předpoklady:

i) 

členské státy poskytnou pro účely analýzy nákladů a přínosů předpoklady týkající se cen důležitých vstupních a výstupních faktorů a diskontní sazby;

ii) 

diskontní sazba použitá při ekonomické analýze pro výpočet čisté současné hodnoty se zvolí na základě evropských nebo vnitrostátních pokynů;

iii) 

členské státy podle potřeby použijí vnitrostátní, evropské či mezinárodní prognózy vývoje cen energií ve svém celostátním, regionálním nebo místním kontextu;

iv) 

ceny použité v ekonomické analýze musí odrážet socioekonomické náklady a přínosy. Externí náklady, jako jsou účinky v oblasti životního prostředí nebo zdraví, by měly být zahrnuty v maximální možné míře, zejména pokud existuje tržní cena nebo pokud je tato cena již zahrnuta v evropských nebo vnitrostátních předpisech.

f) 

Analýza citlivosti: provede se analýza citlivosti za účelem posouzení nákladů a přínosů projektu nebo skupiny projektů, která vychází z proměnných faktorů, jež mají významný dopad na výsledek výpočtů, jako jsou různé ceny energie, úrovně poptávky, diskontní sazba a další.

Část IV

POTENCIÁLNÍ NOVÉ STRATEGIE A POLITICKÁ OPATŘENÍ

11. přehled nových legislativních a nelegislativních politických opatření ( 28 ) k dosažení hospodářského potenciálu určeného v souladu s body 9 a 10, spolu s prognózou:

a) 

snížení emisí skleníkových plynů;

b) 

úspor primární energie v GWh za rok;

c) 

dopadů na podíl vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

d) 

dopadů na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie a v odvětví vytápění a chlazení;

e) 

vazeb na vnitrostátní finanční plánování a úspor nákladů pro veřejný rozpočet a účastníky trhu;

f) 

odhadovaných případných opatření veřejné podpory, s jejich ročním rozpočtem a vymezením prvku možné podpory.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy