|
+Článek 9 2. |
Článek 9 2.Do 29. května 2026 každý členský stát stanoví vnitrostátní trajektorii pro postupnou renovaci fondu obytných budov v souladu s vnitrostátním plánem a cíli pro roky 2030, 2040 a 2050 obsaženými ve vnitrostátním plánu renovace budov tohoto členského státu a s cílem transformace vnitrostátního fondu budov na fond budov s nulovými emisemi do roku 2050. Vnitrostátní trajektorie pro postupnou renovaci vnitrostátního fondu obytných budov se vyjádří jako pokles průměrné spotřeby primární energie v kWh/(m2.r) celého fondu obytných budov za období od roku 2020 do roku 2050 a určí počet obytných budov a bytových jednotek nebo podlahovou plochu, jež mají být každoročně renovovány, včetně počtu nebo podlahové plochy 43 % energeticky nejnáročnějších obytných budov a bytových jednotek. Členské státy zajistí, aby průměrná spotřeba primární energie v kWh/(m2.r) celého fondu obytných budov:
a)
se od roku 2020 do roku 2030 snížila alespoň o 16 %;
b)
se od roku 2020 do roku 2035 snížila alespoň o 20–22 %;
c)
byla do roku 2040 a poté každých pět let stejná nebo nižší než vnitrostátně stanovená hodnota odvozená z postupného snižování průměrné spotřeby primární energie od roku 2030 do roku 2050 v souladu s transformací fondu obytných budov na fond budov s nulovými emisemi. Členské státy zajistí, aby alespoň 55 % snížení průměrné spotřeby primární energie uvedeného ve třetím pododstavci bylo dosaženo renovací 43 % energeticky nejnáročnějších obytných budov. Členské státy mohou do podílu dosaženého renovací 43 % energeticky nejnáročnějších obytných budov započítat snížení průměrné spotřeby primární energie dosažené renovací obytných budov postižených přírodními katastrofami, jako jsou zemětřesení a povodně. V rámci svého úsilí o renovaci s cílem dosáhnout požadovaného snížení průměrné spotřeby primární energie v celém fondu obytných budov zavedou členské státy opatření, jako jsou minimální normy energetické náročnosti, technická pomoc a opatření finanční podpory. V rámci svého úsilí o renovaci členské státy neudělí nepřiměřenou výjimku nájemním obytným budovám nebo bytovým jednotkám. Členské státy uvedou ve vnitrostátních plánech renovace budov informace o použité metodice a shromážděné údaje pro odhad hodnot uvedených ve druhém a třetím pododstavci. V rámci posuzování vnitrostátních plánů renovace budov Komise sleduje dosažení hodnot uvedených ve druhém a třetím pododstavci, včetně počtu budov a ucelených částí budov nebo podlahové plochy 43 % energeticky nejnáročnějších obytných budov, a v případě potřeby předloží doporučení. Tato doporučení mohou zahrnovat rozsáhlejší využívání minimálních norem energetické náročnosti. Vnitrostátní trajektorie pro postupnou renovaci vnitrostátního fondu obytných budov musí odkazovat na údaje o vnitrostátním fondu obytných budov, které jsou, je-li to vhodné, založeny na statistickém vzorku a certifikátech energetické náročnosti. Pokud je průměrný podíl fosilních paliv na spotřebě energie v obytných budovách nižší než 15 %, mohou členské státy upravit úrovně stanovené v třetím pododstavci písm. a) a b) tak, aby zajistily, že průměrná spotřeba primární energie v kWh/(m2.r) celého fondu obytných budov bude do roku 2030 a poté každých pět let nejvýše rovnocenná vnitrostátně stanovené hodnotě odvozené z lineárního snížení průměrné spotřeby primární energie v letech 2020 až 2050 v souladu s transformací fondu obytných budov na fond budov s nulovými emisemi. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|