Článek 2 Definice

„platebním systémem“ se rozumí formální dohoda mezi třemi či více účastníky (bez započtení případných zúčtovacích bank, ústředních protistran, clearingových institucí nebo nepřímých účastníků) se společnými pravidly a standardizovanými postupy pro provádění převodních příkazů mezi účastníky;

„infrastrukturou finančního trhu“ se rozumí mnohostranný systém zúčastněných institucí včetně provozovatele systému, který je využíván k zúčtování, vypořádání či zaznamenávání plateb, cenných papírů, derivátů či jiných finančních transakcí;

„systémem SIPS Eurosystému“ se rozumí systém SIPS, jejž vlastní a provozuje centrální banka Eurosystému;

„zajištěním“ se rozumí aktivum či závazek třetí strany, jež poskytovatel zajištění používá k zajištění závazku vůči příjemci zajištění. Zajištění zahrnuje tuzemské i přeshraniční zajištění;

„investičním rizikem“ se rozumí riziko ztráty, jemuž je provozovatel SIPS či účastník vystaven, pokud provozovatel SIPS investuje své vlastní zdroje či zdroje svých účastníků, např. zajištění;

„provozovatelem SIPS“ se rozumí:

„příslušným orgánem“ se rozumí:

„pobočkou“ se rozumí podnik bez právní subjektivity, který je právně závislou součástí stávajícího subjektu;

„radou“ se rozumí: a) v monistickém systému jediná správní rada provozovatele SIPS; b) v dualistickém systému dozorčí rada či obdobný orgán provozovatele SIPS jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a c) je-li jako provozovatel SIPS určena pobočka, rada právního subjektu, jehož je pobočka právně závislou součástí;

„vedením“ se rozumí výkonní členové ve vedoucím orgánu, tj. v monistickém systému členové rady provozovatele SIPS, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení SIPS, a jiní řídící pracovníci jmenovaní radou, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení SIPS, nebo v dualistickém systému členové představenstva provozovatele SIPS a jiní řídící pracovníci jmenovaní radou nebo představenstvem, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení SIPS;

„vedením pobočky“ se rozumí – v případech, kdy je pobočka určena jako provozovatel SIPS – vedoucí této pobočky, kteří byli formálně jmenováni jako osoby odpovědné za pobočku, a kteří jsou řádně pověřeni každodenním řízením systému SIPS;

„příslušnými orgány“ se rozumí orgány, které mají oprávněný zájem na získání přístupu k informacím ze systému SIPS za účelem plnění požadavků vyplývajících z právních předpisů, např. orgány příslušné k řešení krize a orgány dohledu nad významnými účastníky;

„právním rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z použití právního či správního předpisu a které obvykle vede ke ztrátě;

„úvěrovým rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude schopna v plném rozsahu plnit své finanční závazky, když nastane jejich splatnost či kdykoli v budoucnu;

„rizikem likvidity“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude mít dostatečné finanční prostředky pro splnění svých finančních závazků v okamžiku jejich splatnosti, i když může mít dostatečné finanční prostředky pro splnění těchto závazků v budoucnu;

„operačním rizikem“ se rozumí riziko, že nedostatky v informačních systémech nebo vnitřních procesech, lidská chyba, manažerské selhání či poruchy způsobené vnějšími událostmi, třetími osobami nebo externě zajišťovanými funkcemi, operacemi a/nebo službami povedou k omezení, zhoršení či výpadku služeb, které poskytuje systém SIPS;

„obecným podnikatelským rizikem“ se rozumí jakékoli možné zhoršení finanční pozice systému SIPS jako podniku v důsledku snížení příjmů nebo zvýšení výdajů, a to tak, že výdaje jsou vyšší než příjmy a vedou ke ztrátě, kterou je třeba účtovat vůči kapitálu;

„rizikem úschovy“ se rozumí riziko vzniku ztráty u aktiv držených v úschově v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy či nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele či dalšího uschovatele;

„kybernetickým rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu kybernetických incidentů a jejich dopadu;

„externím zajišťováním služeb nebo činností“ nebo „outsourcingem“ se rozumí ujednání v jakékoli formě mezi provozovatelem SIPS a třetí osobou nebo subjektem uvnitř skupiny, podle něhož tato třetí osoba nebo subjekt uvnitř skupiny vykonává funkce, operace a/nebo služby, které by jinak vykonával provozovatel SIPS;

„systémovým rizikem“ se rozumí riziko, že nesplnění povinností, které má účastník nebo provozovatel SIPS v rámci systému SIPS, způsobí, že jiní účastníci a/nebo provozovatel SIPS nejsou schopni plnit své splatné závazky, přičemž tato situace může případně mít dopady ohrožující stabilitu finančního systému či důvěru v něj;

„nápravným opatřením“ se rozumí konkrétní opatření, bez ohledu na jeho formu, trvání nebo závažnost, které příslušný orgán uloží provozovateli SIPS za účelem nápravy neplnění požadavků uvedených v článcích 8 až 27 a článku 29 nebo za účelem zamezení opakování neplnění těchto požadavků;

„zúčtovací bankou“ se rozumí banka, která vede účty ve vztahu k platbám, prostřednictvím kterých dochází k plnění závazků vyplývajících z platebního systému;

„nepřímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který nemá přímý přístup ke službám SIPS, obvykle není přímo smluvně vázán pravidly příslušného SIPS a jehož převodní příkazy systém SIPS zúčtovává, vypořádává a zaznamenává prostřednictvím přímého účastníka. Nepřímý účastník má smluvní vztah s přímým účastníkem. Příslušnými právními subjekty mohou být pouze:

„převodní příkaz“ se rozumí převodní příkaz ve smyslu definice v čl. 2 písm. i) první odrážce směrnice 98/26/ES (11);

„přeshraničním zajištěním“ se rozumí zajištění, u něhož je z hlediska země, v níž jsou aktiva přijímána jako zajištění, alespoň jedna z těchto skutečností cizí: a) měna, v níž jsou aktiva denominována, b) země, v níž se aktiva nacházejí, nebo c) země, v níž je usazen emitent;

„finančními závazky“ se rozumí právní závazky, které v rámci systému SIPS vznikají mezi účastníky nebo mezi účastníky a provozovatelem SIPS v důsledku zadání převodních příkazů do tohoto systému;

„kybernetickým incidentem“ se rozumí jakákoli pozorovatelná událost v informačním systému, včetně sítí umožňujících přenos informací a komunikaci, která a) ohrožuje nebo nepříznivě ovlivňuje kybernetickou bezpečnost nebo b) porušuje bezpečnostní politiky, bezpečnostní postupy nebo pravidla přijatelného způsobu užívání, ať je výsledkem nepřátelské činnosti, či nikoli;

„přímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který má přímý přístup ke službám systému SIPS na základě smluvního vztahu, v jehož rámci je vázán pravidly příslušného SIPS, je oprávněn do tohoto systému posílat převodní příkazy a je schopen z něj takové příkazy přijímat;

„kybernetickou bezpečností“ se rozumí zachování důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a/nebo informačních systémů, včetně sítí umožňujících přenos informací a komunikaci;

„obchodním dnem“ se rozumí obchodní den ve smyslu definice v čl. 2 písm. n) směrnice 98/26/ES;

„kybernetickou hrozbou“ se rozumí jakákoli okolnost, která může vést k využití jedné nebo více zranitelností a která by mohla mít nepříznivý dopad na kybernetickou bezpečnost;

„poskytovatelem služeb outsourcingu“ se rozumí třetí osoba nebo subjekt uvnitř skupiny, které vykonávají funkce, operace a/nebo služby v rámci ujednání o outsourcingu;

„přeshraniční platbou“ se rozumí platba mezi účastníky usazenými v různých zemích;

„nezávislým členem rady“ se rozumí v monistickém systému nevýkonný člen rady, nebo v dualistickém systému člen dozorčí rady či obdobného orgánu, který nemá se systémem SIPS nebo provozovatelem SIPS, jejich ovládajícími akcionáři, jejich vedením ani jejich účastníky žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období dvou let před svým členstvím v radě;

„plánem ozdravných postupů“ se rozumí plán vypracovaný provozovatelem SIPS s cílem znovuobnovit plynulé fungování systému SIPS;

„plánem na řádné ukončení činnosti“ se rozumí plán, který provozovatel SIPS připravil pro řádné uzavření systému SIPS;

„příslušnými zúčastněnými stranami“ se rozumí účastníci, infrastruktury finančního trhu, jež mají dopad na riziko v systému SIPS, a v jednotlivých případech jiní dotčení účastníci trhu;

„nouzovou situací“ rozumí událost, případ nebo okolnost, která může mít za následek ztrátu nebo narušení funkcí, operací a/nebo služeb systému SIPS, včetně narušení nebo znemožnění konečného zúčtování;

„podstatný“ označuje riziko, závislost a/nebo změnu, jež mohou ovlivnit schopnost subjektu vykonávat či poskytovat služby dle očekávání;

„poskytovatelem likvidity“ se rozumí poskytovatel hotovosti podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 5, čl. 13 odst. 1, čl. 13 odst. 9 a čl. 13 odst. 11 nebo aktiv podle čl. 13 odst. 4 včetně účastníka SIPS nebo třetí strany;

„úvěrovou expozicí“ se rozumí částka či hodnota, u níž je dáno riziko, že ji účastník nevyrovná v plném rozsahu v době splatnosti či kdykoli poté;

„systémem s odloženým netto vypořádáním“ se rozumí systém, u něhož se vypořádání v penězích centrální banky provádí v čisté výši na konci předem vymezeného cyklu vypořádání, např. na konci nebo v průběhu obchodního dne;

„přidruženou společností“ se rozumí společnost, která ovládá účastníka nebo je jím ovládána nebo která je spolu s účastníkem ovládána jinou osobou. Ovládání společnosti je definováno jako a) vlastnictví, kontrola nebo držba nejméně 20 % cenných papírů společnosti, s nimiž je spojeno hlasovací právo; nebo b) konsolidace společnosti pro účely finančního výkaznictví;

„tržním rizikem“ se rozumí riziko ztrát v důsledku pohybů tržních cen, a to jak v případě rozvahových, tak i podrozvahových pozic;

„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko, které vzniká z expozice vůči účastníkovi či emitentovi, je-li zajištění poskytnuté tímto účastníkem či emitované tímto emitentem vysoce korelované s jeho úvěrovým rizikem;

„nostro agentem“ se rozumí banka, kterou účastníci SIPS využívají při vypořádání;

„uschovatelskou bankou“ se rozumí banka, která drží a uchovává finanční aktiva třetích osob;

„mimořádnými, ale možnými tržními podmínkami“ se rozumí komplexní soubor historických a hypotetických podmínek včetně nejvolatilnějších období, ke kterým došlo na trzích, jimž systém SIPS slouží;

„jednostrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje pouze jeden převod peněžních prostředků v jedné měně;

„dvoustrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje dva převody peněžních prostředků v různých měnách v systému vypořádání při výměně hodnot;

„určeným dnem vypořádání“ se rozumí den, který odesílatel převodního příkazu zadal do systému SIPS jako den vypořádání;

„hlavním rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana ztratí plnou hodnotu, která je předmětem transakce, tj. riziko, že prodávající finančního aktiva neodvolatelně dodá aktivum, avšak neobdrží platbu, nebo riziko, že kupující finančního aktiva za aktivum neodvolatelně zaplatí, avšak aktivum neobdrží;

„poskytovatelem služeb a infrastruktur“ se rozumí třetí osoba nebo subjekt uvnitř skupiny, který provozovateli SIPS poskytuje určitý proces, službu, infrastrukturu nebo činnost nebo jejich části;

„operativními informacemi o hrozbách“ se rozumí veškeré informace, které byly shromážděny, zpracovány, analyzovány, interpretovány nebo rozšířeny tak, aby poskytovaly nezbytné souvislosti pro rozhodování s cílem zmírnit dopad kybernetického incidentu nebo kybernetické hrozby;

„navazujícím externím zadáváním“ (sub-outsourcing)“ se rozumí přenesení povinnosti poskytovat funkce, operace nebo služby ze strany poskytovatele služeb outsourcingu na jinou třetí osobu nebo subjekt uvnitř skupiny;

„rizikem koncentrace“ se rozumí riziko vyplývající z expozice vůči jednomu či několika poskytovatelům externě zajišťovaných služeb, jež vytváří určitou míru závislosti na těchto poskytovatelích, takže nedostupnost, selhání nebo jiné nedostatky ve službě tohoto poskytovatele mohou nepříznivě ovlivnit systém SIPS a/nebo provozovatele SIPS, mimo jiné ohrožením jeho schopnosti zachovat provoz a poskytovat služby, nebo ohrozit finanční stabilitu Unie jako celku.