English - European Union - Environment -

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/883

ze dne 17. dubna 2019

o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES

(Text s významem pro EHP)

1. Přehled

Oddíl 1 Obecná ustanovení Článek 1 Předmět Cílem této směrnice je chránit mořské prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí, jež používají přístavy v Unii, a současně zajistit hladký provoz námořní dopravy prostřednictvím zlepšování dostupnosti a využívání odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu a předávání odpadu do těchto zařízení. Článek 2 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: 1) „lodí“ námořní plavidlo jakéhokoliv typu provozované v mořském prostředí, včetně rybářských plavidel, rekreačních plavidel, lodí na podvodních křídlech, vznášedel, ponořujících se plavidel a plovoucích zařízení; 2) „úmluvou MARPOL“ Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí v platném znění; 3) „odpadem z lodí“ veškerý odpad včetně zbytků lodního nákladu, který se vytváří během provozu lodi nebo během nakládky, vykládky či čištění a který spadá do oblasti působnosti příloh I, II, IV, V a VI úmluvy MARPOL, jakož i pasivně vylovený odpad; 4) „pasivně vyloveným odpadem“ odpad zachycený v sítích během rybolovných činností; 5) „zbytky lodního nákladu“ zbytky jakéhokoli materiálu, které zůstanou na palubě nebo v podpalubí lodi nebo v nákladních prostorách či nádržích po nakládce a vykládce, včetně přebytků z nakládky a vykládky či rozlití, ať již v suchém nebo mokrém stavu nebo nerozpuštěné v mycí vodě, s výjimkou prachu z nákladu, který zůstane na palubě po zametání, či prachu na vnějších plochách lodi; 6) „přístavním zařízením pro příjem odpadu“ pevné, plovoucí nebo pohyblivé zařízení, které je schopné zajišťovat službu přijímání odpadu z lodí; 7) „rybářským plavidlem“ loď vybavená nebo využívaná k lovu ryb nebo jiných živých mořských zdrojů pro obchodní účely; 8) „rekreačním plavidlem“ loď jakéhokoliv typu s délkou trupu 2,5 metru nebo větší, bez ohledu na způsob pohonu, určená pro sportovní nebo rekreační účely, která neslouží pro obchodní účely; 9) „přístavem“ místo nebo zeměpisná oblast vybavená takovými úpravami nebo zařízeními, jež jsou určeny především pro umožnění přistávání lodí, včetně oblasti kotviště spadající do jurisdikce přístavu; 10) „dostatečnou skladovací kapacitou“ dostatek kapacity pro skladování odpadu na lodi od okamžiku vyplutí až do následujícího přístavu určení, včetně odpadu, který pravděpodobně vznikne během plavby; 11) „pravidelnou dopravou“ provoz na základě zveřejněného nebo plánovaného seznamu časů odplutí a připlutí mezi určenými přístavy nebo opakované přeplavby, jež představují uznaný časový plán; 12) „pravidelnými zastávkami v přístavu“ opakované plavby stejné lodě podle neměnného vzoru mezi určenými přístavy nebo série plaveb z a do jednoho a téhož přístavu bez mezipřistání; 13) „častými zastávkami v přístavu“ připlutí lodě do jednoho a téhož přístavu, které se uskutečňuje nejméně jednou za čtrnáct dní; 14) „GISIS“ globální integrovaný systém informací o lodích zřízený IMO; 15) „zpracováním“ využití nebo odstranění, zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním; 16) „nepřímým poplatkem“ poplatek placený za poskytnutí služeb přístavních zařízení pro příjem odpadu bez ohledu na to, zda k předání odpadu z lodi skutečně došlo. „Odpad z lodí“ uvedený v bodu 3 se považuje za odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES. Článek 3 Oblast působnosti 1. Tato směrnice se vztahuje na: a) všechny lodě bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plují, směřující do přístavu členského státu nebo v něm provozované, s výjimkou lodí poskytujících přístavní služby ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/352 a veškerých válečných lodí, pomocných válečných plavidel či jiných lodí v majetku státu nebo jím provozovaných a využívaných dočasně pouze pro vládní neobchodní účely; b) všechny přístavy členských států, které běžně využívají lodě, na které se vztahuje písmeno a). Pro účely této směrnice a s cílem zabránit nepřiměřenému zdržení lodí mohou členské státy rozhodnout, že pro účely uplatňování článků 6, 7 a 8 vyloučí ze svých přístavů kotviště. 2. Členské státy přijmou taková opatření, která v případech, kdy je to přiměřeně možné, zajistí, aby lodě, jež nespadají do oblasti působnosti této směrnice, předávaly svůj odpad způsobem odpovídajícím této směrnici. 3. Členské státy, které nemají žádné přístavy ani lodě plující pod jejich vlajkou, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, se mohou odchýlit od ustanovení této směrnice s výjimkou povinnosti stanovené ve třetím pododstavci tohoto odstavce. Členské státy, které nemají přístavy spadající do oblasti působnosti této směrnice, se mohou odchýlit od ustanovení této směrnice určených pouze pro přístavy. Členské státy, které hodlají využívat odchylky stanovené v tomto odstavci, sdělí Komisi nejpozději dne 28. června 2021, zda jsou příslušné podmínky splněny, a informují poté každoročně Komisi o veškerých případných následných změnách. Dokud tyto členské státy tuto směrnici neprovedou, nesmějí mít žádné přístavy spadající do oblasti působnosti této směrnice a nesmějí umožnit lodím a plavidlům spadajícím do oblasti působnosti této směrnice, aby pluly pod jejich vlajkou.

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Cílem této směrnice je chránit mořské prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí, jež používají přístavy v Unii, a současně zajistit hladký provoz námořní dopravy prostřednictvím zlepšování dostupnosti a využívání odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu a předávání odpadu do těchto zařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

„lodí“ námořní plavidlo jakéhokoliv typu provozované v mořském prostředí, včetně rybářských plavidel, rekreačních plavidel, lodí na podvodních křídlech, vznášedel, ponořujících se plavidel a plovoucích zařízení;

„úmluvou MARPOL“ Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí v platném znění;

„odpadem z lodí“ veškerý odpad včetně zbytků lodního nákladu, který se vytváří během provozu lodi nebo během nakládky, vykládky či čištění a který spadá do oblasti působnosti příloh I, II, IV, V a VI úmluvy MARPOL, jakož i pasivně vylovený odpad;

„pasivně vyloveným odpadem“ odpad zachycený v sítích během rybolovných činností;

„zbytky lodního nákladu“ zbytky jakéhokoli materiálu, které zůstanou na palubě nebo v podpalubí lodi nebo v nákladních prostorách či nádržích po nakládce a vykládce, včetně přebytků z nakládky a vykládky či rozlití, ať již v suchém nebo mokrém stavu nebo nerozpuštěné v mycí vodě, s výjimkou prachu z nákladu, který zůstane na palubě po zametání, či prachu na vnějších plochách lodi;

„přístavním zařízením pro příjem odpadu“ pevné, plovoucí nebo pohyblivé zařízení, které je schopné zajišťovat službu přijímání odpadu z lodí;

„rybářským plavidlem“ loď vybavená nebo využívaná k lovu ryb nebo jiných živých mořských zdrojů pro obchodní účely;

„rekreačním plavidlem“ loď jakéhokoliv typu s délkou trupu 2,5 metru nebo větší, bez ohledu na způsob pohonu, určená pro sportovní nebo rekreační účely, která neslouží pro obchodní účely;

„přístavem“ místo nebo zeměpisná oblast vybavená takovými úpravami nebo zařízeními, jež jsou určeny především pro umožnění přistávání lodí, včetně oblasti kotviště spadající do jurisdikce přístavu;

10)

„dostatečnou skladovací kapacitou“ dostatek kapacity pro skladování odpadu na lodi od okamžiku vyplutí až do následujícího přístavu určení, včetně odpadu, který pravděpodobně vznikne během plavby;

11)

„pravidelnou dopravou“ provoz na základě zveřejněného nebo plánovaného seznamu časů odplutí a připlutí mezi určenými přístavy nebo opakované přeplavby, jež představují uznaný časový plán;

12)

„pravidelnými zastávkami v přístavu“ opakované plavby stejné lodě podle neměnného vzoru mezi určenými přístavy nebo série plaveb z a do jednoho a téhož přístavu bez mezipřistání;

13)

„častými zastávkami v přístavu“ připlutí lodě do jednoho a téhož přístavu, které se uskutečňuje nejméně jednou za čtrnáct dní;

14)

„GISIS“ globální integrovaný systém informací o lodích zřízený IMO;

15)

„zpracováním“ využití nebo odstranění, zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním;

16)

„nepřímým poplatkem“ poplatek placený za poskytnutí služeb přístavních zařízení pro příjem odpadu bez ohledu na to, zda k předání odpadu z lodi skutečně došlo.

„Odpad z lodí“ uvedený v bodu 3 se považuje za odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES.

Článek 3

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na:

všechny lodě bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plují, směřující do přístavu členského státu nebo v něm provozované, s výjimkou lodí poskytujících přístavní služby ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/352 a veškerých válečných lodí, pomocných válečných plavidel či jiných lodí v majetku státu nebo jím provozovaných a využívaných dočasně pouze pro vládní neobchodní účely;

všechny přístavy členských států, které běžně využívají lodě, na které se vztahuje písmeno a).

Pro účely této směrnice a s cílem zabránit nepřiměřenému zdržení lodí mohou členské státy rozhodnout, že pro účely uplatňování článků 6, 7 a 8 vyloučí ze svých přístavů kotviště.

Členské státy přijmou taková opatření, která v případech, kdy je to přiměřeně možné, zajistí, aby lodě, jež nespadají do oblasti působnosti této směrnice, předávaly svůj odpad způsobem odpovídajícím této směrnici.

Členské státy, které nemají žádné přístavy ani lodě plující pod jejich vlajkou, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, se mohou odchýlit od ustanovení této směrnice s výjimkou povinnosti stanovené ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Členské státy, které nemají přístavy spadající do oblasti působnosti této směrnice, se mohou odchýlit od ustanovení této směrnice určených pouze pro přístavy.

Členské státy, které hodlají využívat odchylky stanovené v tomto odstavci, sdělí Komisi nejpozději dne 28. června 2021, zda jsou příslušné podmínky splněny, a informují poté každoročně Komisi o veškerých případných následných změnách. Dokud tyto členské státy tuto směrnici neprovedou, nesmějí mít žádné přístavy spadající do oblasti působnosti této směrnice a nesmějí umožnit lodím a plavidlům spadajícím do oblasti působnosti této směrnice, aby pluly pod jejich vlajkou.

Oddíl 2 Poskytování odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu Článek 4 Přístavní zařízení pro příjem odpadu 1. Členské státy zajistí dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu, která splňují potřeby lodí obvykle využívajících přístav, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zdržení. 2. Členské státy zajistí, aby: a) přístavní zařízení pro příjem odpadu byla schopna přijímat všechny druhy a množství odpadu z lodí obvykle využívajících daný přístav s ohledem na: i) provozní potřeby uživatelů přístavu, ii) velikost a zeměpisnou polohu přístavu, iii) typ lodí připlouvajících do přístavu a iv) výjimky uvedené v článku 9; b) formality a praktické aspekty týkající se využívání přístavních zařízení pro příjem odpadu byly jednoduché a rychlé, aby nedocházelo k nepřiměřenému zdržení lodí; c) poplatky účtované za předávání odpadu neodrazovaly lodě od využívání přístavních zařízení pro příjem odpadu; a d) přístavní zařízení pro příjem odpadu umožňovala nakládat s odpadem z lodí způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu se směrnicí 2008/98/ES a dalšími příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy o odpadech. Pro účely prvního pododstavce písm. d) členské státy zajistí tříděný sběr s cílem usnadnit opětovné použití a recyklaci odpadu z lodí v přístavech, jak je požadováno v právu Unie o odpadech, zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ( 1 ), směrnici 2008/98/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ( 2 ). K usnadnění tohoto procesu mohou přístavní zařízení pro příjem odpadu provádět sběr jednotlivých kategorií odpadu v souladu s kategoriemi odpadu vymezenými v úmluvě MARPOL a při zohlednění zásad této úmluvy. První pododstavec písm. d) se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky zavedené nařízením (ES) č. 1069/2009 pro nakládání s odpadem ze stravovacích zařízení vzniklým v mezinárodní přepravě. 3. Členské státy jakožto státy vlajky použijí formuláře a postupy IMO, aby údajné nedostatky přístavních zařízení pro příjem odpadu oznámily IMO i orgánům státu přístavu. Členské státy jakožto státy přístavu vyšetří všechny nahlášené případy údajných nedostatků a použijí formuláře a postupy IMO, aby výsledek šetření oznámily IMO i ohlašujícímu státu vlajky. 4. Dotčené přístavní orgány, nebo pokud tak neučiní, příslušné orgány zajistí, aby byly činnosti předání nebo příjmu odpadu prováděny za dostatečných bezpečnostních opatření s cílem zabránit ohrožení osob a životního prostředí v přístavech, na něž se vztahuje tato směrnice. 5. Členské státy zajistí, aby všechny strany účastnící se předávání nebo příjmu odpadu z lodí mohly požadovat náhradu škody způsobené nepřiměřeným zdržením. Článek 5 Plány pro příjem a zpracování odpadu 1. Členské státy zajistí, aby po průběžných konzultacích se zúčastněnými stranami, včetně zejména s uživateli přístavu nebo jejich zástupci, případně s příslušnými místními orgány, provozovateli přístavních zařízení pro příjem odpadu, organizacemi plnícími povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce a zástupci občanské společnosti, byl pro každý přístav zaveden a prováděn odpovídající plán pro příjem a zpracování odpadu. Tyto konzultace by měly probíhat jak během přípravy návrhu plánu pro příjem a zpracování odpadu, tak po jeho přijetí, zejména pokud došlo k významným změnám v souvislosti s požadavky článků 4, 6 a 7. Podrobné požadavky na vytvoření plánu pro příjem a zpracování odpadu jsou stanoveny v příloze 1. 2. Členské státy zajistí, aby provozovatelům lodí byly jasně sděleny následující informace z plánu pro příjem a zpracování odpadu týkající se dostupnosti odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu v jejich přístavech a struktury nákladů a aby tyto informace byly zpřístupněny a byly snadno dostupné v některém z úředních jazyků členského státu, v němž se přístav nachází, a ve vhodných případech v některém jazyce používaném na mezinárodní úrovni: a) umístění přístavních zařízení pro příjem odpadu pro každé přístaviště, případně včetně jejich provozní doby; b) seznam odpadů z lodí, se kterými přístav běžně nakládá; c) seznam kontaktních míst, provozovatelů přístavních zařízení pro příjem odpadu a nabízených služeb; d) popis postupů předávání odpadu; e) popis systémů úhrady nákladů, v příslušných případech včetně systémů nakládání s odpady a jejich financování uvedených v příloze 4. Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se rovněž zpřístupní elektronicky a aktualizují v části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 3. Plány pro příjem a zpracování odpadu lze z důvodů efektivity vypracovat společně pro dva nebo více sousedících přístavů v témže zeměpisném regionu s náležitým zapojením každého přístavu, jsou-li určeny potřeby a dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu pro každý přístav. 4. Členské státy vyhodnotí a schválí plán pro příjem a zpracování odpadu a zajistí, aby byl podroben opětovnému schválení nejméně každých pět let po schválení či opětovném schválení a vždy, když dojde k významnějším změnám v provozu přístavu. Tyto změny mohou spočívat mimo jiné v strukturálních změnách provozu v přístavu, rozvoji nové infrastruktury, změnách v poptávce po přístavních zařízeních pro příjem odpadu a v jejich poskytování a nových technikách zpracování odpadu na palubě. Členské státy sledují provádění plánu pro příjem a zpracování odpadu ze strany přístavu. Pokud během pětiletého období uvedeného v prvním pododstavci nedošlo k žádným významným změnám, může opětovné schválení spočívat v potvrzení stávajících plánů. 5. Malé přístavy, které nejsou využívány pro obchodní činnost a vyznačují se příležitostnou dopravou nebo nízkým objemem dopravy uskutečňované pouze rekreačními plavidly, mohou být z oblasti působnosti odstavců 1 až 4 vyňaty, pokud jsou jejich přístavní zařízení pro příjem odpadu začleněna do systému nakládání s odpady spravovaného příslušnou obcí nebo jejím jménem a členské státy, v nichž se tyto přístavy nacházejí, zajistí, aby byly informace o systému nakládání s odpady zpřístupněny uživatelům těchto přístavů. Členské státy, v nichž se tyto přístavy nacházejí, sdělí název a polohu těchto přístavů elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.

Oddíl 2

Poskytování odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu

Článek 4

Přístavní zařízení pro příjem odpadu

Členské státy zajistí dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu, která splňují potřeby lodí obvykle využívajících přístav, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zdržení.

Členské státy zajistí, aby:

přístavní zařízení pro příjem odpadu byla schopna přijímat všechny druhy a množství odpadu z lodí obvykle využívajících daný přístav s ohledem na:

provozní potřeby uživatelů přístavu,

ii)

velikost a zeměpisnou polohu přístavu,

iii)

typ lodí připlouvajících do přístavu a

iv)

výjimky uvedené v článku 9;

formality a praktické aspekty týkající se využívání přístavních zařízení pro příjem odpadu byly jednoduché a rychlé, aby nedocházelo k nepřiměřenému zdržení lodí;

poplatky účtované za předávání odpadu neodrazovaly lodě od využívání přístavních zařízení pro příjem odpadu; a

přístavní zařízení pro příjem odpadu umožňovala nakládat s odpadem z lodí způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu se směrnicí 2008/98/ES a dalšími příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy o odpadech.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) členské státy zajistí tříděný sběr s cílem usnadnit opětovné použití a recyklaci odpadu z lodí v přístavech, jak je požadováno v právu Unie o odpadech, zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ( 1 ), směrnici 2008/98/ES a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ( 2 ). K usnadnění tohoto procesu mohou přístavní zařízení pro příjem odpadu provádět sběr jednotlivých kategorií odpadu v souladu s kategoriemi odpadu vymezenými v úmluvě MARPOL a při zohlednění zásad této úmluvy.

První pododstavec písm. d) se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky zavedené nařízením (ES) č. 1069/2009 pro nakládání s odpadem ze stravovacích zařízení vzniklým v mezinárodní přepravě.

Členské státy jakožto státy vlajky použijí formuláře a postupy IMO, aby údajné nedostatky přístavních zařízení pro příjem odpadu oznámily IMO i orgánům státu přístavu.

Členské státy jakožto státy přístavu vyšetří všechny nahlášené případy údajných nedostatků a použijí formuláře a postupy IMO, aby výsledek šetření oznámily IMO i ohlašujícímu státu vlajky.

Dotčené přístavní orgány, nebo pokud tak neučiní, příslušné orgány zajistí, aby byly činnosti předání nebo příjmu odpadu prováděny za dostatečných bezpečnostních opatření s cílem zabránit ohrožení osob a životního prostředí v přístavech, na něž se vztahuje tato směrnice.

Členské státy zajistí, aby všechny strany účastnící se předávání nebo příjmu odpadu z lodí mohly požadovat náhradu škody způsobené nepřiměřeným zdržením.

Článek 5

Plány pro příjem a zpracování odpadu

Členské státy zajistí, aby po průběžných konzultacích se zúčastněnými stranami, včetně zejména s uživateli přístavu nebo jejich zástupci, případně s příslušnými místními orgány, provozovateli přístavních zařízení pro příjem odpadu, organizacemi plnícími povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce a zástupci občanské společnosti, byl pro každý přístav zaveden a prováděn odpovídající plán pro příjem a zpracování odpadu. Tyto konzultace by měly probíhat jak během přípravy návrhu plánu pro příjem a zpracování odpadu, tak po jeho přijetí, zejména pokud došlo k významným změnám v souvislosti s požadavky článků 4, 6 a 7.

Podrobné požadavky na vytvoření plánu pro příjem a zpracování odpadu jsou stanoveny v příloze 1.

Členské státy zajistí, aby provozovatelům lodí byly jasně sděleny následující informace z plánu pro příjem a zpracování odpadu týkající se dostupnosti odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu v jejich přístavech a struktury nákladů a aby tyto informace byly zpřístupněny a byly snadno dostupné v některém z úředních jazyků členského státu, v němž se přístav nachází, a ve vhodných případech v některém jazyce používaném na mezinárodní úrovni:

umístění přístavních zařízení pro příjem odpadu pro každé přístaviště, případně včetně jejich provozní doby;

seznam odpadů z lodí, se kterými přístav běžně nakládá;

seznam kontaktních míst, provozovatelů přístavních zařízení pro příjem odpadu a nabízených služeb;

popis postupů předávání odpadu;

popis systémů úhrady nákladů, v příslušných případech včetně systémů nakládání s odpady a jejich financování uvedených v příloze 4.

Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se rovněž zpřístupní elektronicky a aktualizují v části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.

Plány pro příjem a zpracování odpadu lze z důvodů efektivity vypracovat společně pro dva nebo více sousedících přístavů v témže zeměpisném regionu s náležitým zapojením každého přístavu, jsou-li určeny potřeby a dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu pro každý přístav.

Členské státy vyhodnotí a schválí plán pro příjem a zpracování odpadu a zajistí, aby byl podroben opětovnému schválení nejméně každých pět let po schválení či opětovném schválení a vždy, když dojde k významnějším změnám v provozu přístavu. Tyto změny mohou spočívat mimo jiné v strukturálních změnách provozu v přístavu, rozvoji nové infrastruktury, změnách v poptávce po přístavních zařízeních pro příjem odpadu a v jejich poskytování a nových technikách zpracování odpadu na palubě.

Členské státy sledují provádění plánu pro příjem a zpracování odpadu ze strany přístavu. Pokud během pětiletého období uvedeného v prvním pododstavci nedošlo k žádným významným změnám, může opětovné schválení spočívat v potvrzení stávajících plánů.

Malé přístavy, které nejsou využívány pro obchodní činnost a vyznačují se příležitostnou dopravou nebo nízkým objemem dopravy uskutečňované pouze rekreačními plavidly, mohou být z oblasti působnosti odstavců 1 až 4 vyňaty, pokud jsou jejich přístavní zařízení pro příjem odpadu začleněna do systému nakládání s odpady spravovaného příslušnou obcí nebo jejím jménem a členské státy, v nichž se tyto přístavy nacházejí, zajistí, aby byly informace o systému nakládání s odpady zpřístupněny uživatelům těchto přístavů.

Členské státy, v nichž se tyto přístavy nacházejí, sdělí název a polohu těchto přístavů elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.

Oddíl 3 Předávání odpadu z lodí Článek 6 Předběžné oznámení o odpadu 1. Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, jež směřuje do přístavu v Unii, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 2 této směrnice (dále jen „předběžné oznámení o odpadu“) a oznámí informace v něm uvedené orgánu nebo subjektu určenému k tomuto účelu členským státem, ve kterém se přístav nachází: a) nejpozději 24 hodin před připlutím, je-li znám přístav určení; b) jakmile je znám přístav určení, je-li tato informace známa méně než 24 hodin před připlutím; nebo c) nejpozději při vyplutí z předchozího přístavu, je-li délka plavby kratší než 24 hodin. 2. Informace z předběžného oznámení o odpadu se elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicí 2002/59/ES a směrnicí 2010/65/EU. 3. Informace z předběžného oznámení o odpadu musí být k dispozici na palubě, pokud možno v elektronické podobě, alespoň do následujícího přístavu určení a na žádost jsou zpřístupněny příslušným orgánům členských států. 4. Členské státy zajistí prověření informací oznámených podle tohoto článku a jejich bezodkladné předání příslušným donucovacím orgánům. Článek 7 Předávání odpadu z lodí 1. Velitel lodi využívající přístav Unie předá před opuštěním tohoto přístavu veškerý odpad této lodi, který je na palubě, přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s příslušnými normami úmluvy MARPOL pro vypouštění odpadu. 2. Po předání provozovatel přístavního zařízení pro příjem odpadu nebo orgán přístavu, ve kterém byl odpad předán, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 3 (dále jen „potvrzení o předání odpadu“) a bez zbytečného odkladu vydá a poskytne veliteli lodi potvrzení o předání odpadu. Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nepoužije v malých přístavech se zařízeními bez obsluhy ani v malých odlehlých přístavech pod podmínkou, že členský stát, ve kterém se takové přístavy nachází, název a polohu těchto přístavů elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 3. Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi, jež spadá do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, před vyplutím nebo okamžitě po obdržení potvrzení o předání odpadu nahlásí elektronicky informace obsažené v tomto potvrzení do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicemi 2002/59/ES a 2010/65/EU. Informace obsažené v potvrzení o předání odpadu jsou k dispozici na palubě lodi po dobu alespoň dvou let a v náležitých případech společně s příslušnými knihami záznamů o manipulaci s ropnými látkami, záznamů o nákladu a záznamů o odpadcích nebo plánem likvidace odpadků a orgánům členských států se na požádání zpřístupní. 4. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, může loď pokračovat do následujícího přístavu určení, aniž by předala odpad, pokud: a) z informací poskytnutých v souladu s přílohami 2 a 3 vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; b) z informací dostupných na palubě lodí mimo oblast působnosti směrnice 2002/59/ES vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; nebo c) loď připlouvá do kotviště pouze na dobu kratší než 24 hodin nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, pokud tato oblast nebyla vyloučena podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce. Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování výjimky uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví metody, jež mají být použity pro výpočet dostatečné vyhrazené skladovací kapacity. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. 5. Členský stát požaduje, aby loď před vyplutím z přístavu předala veškerý svůj odpad: a) pokud na základě dostupných informací, včetně informací dostupných elektronicky v části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 nebo v GISIS, nelze stanovit, že v následujícím přístavu určení jsou k dispozici odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu; nebo b) není-li následující přístav určení znám. 6. Odstavec 4 se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky pro lodě přijaté v souladu s mezinárodním právem. Článek 8 Systémy úhrady nákladů 1. Členské státy zajistí uhrazení nákladů na provoz přístavních zařízení pro příjem a zpracování odpadu z lodí, jiného než zbytků lodního nákladu, z poplatků vybíraných od lodí. Tyto náklady zahrnují položky uvedené v příloze 4. 2. Systém úhrady nákladů nesmí lodě motivovat k tomu, aby vypouštěly odpad do moře. Za tímto účelem členské státy při koncipování a provozování systémů úhrady nákladů v přístavech uplatní všechny tyto zásady: a) lodě hradí nepřímý poplatek bez ohledu na to, zda byl odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu předán či nikoli; b) nepřímý poplatek pokrývá: i) nepřímé administrativní náklady; ii) významnou část přímých provozních nákladů určených v příloze 4, jež představuje alespoň 30 % celkových přímých nákladů na skutečné předání odpadu v předcházejícím roce, přičemž zohlednit lze rovněž náklady spojené s očekávaným objemem dopravy v nadcházejícím roce; c) s cílem poskytnout co největší pobídku pro předávání odpadu podle přílohy V úmluvy MARPOL, jiného než zbytků lodního nákladu, neúčtují se za tento odpad žádné přímé poplatky, aby se zajistilo právo na předání bez jakýchkoli dalších poplatků založených na objemu předaného odpadu, vyjma případu, kdy objem předaného odpadu přesahuje maximální vyhrazenou skladovací kapacitu uvedenou ve formuláři obsaženém v příloze 2 této směrnice; tento režim, včetně práva na předání, se vztahuje i na pasivně vylovený odpad; d) s cílem zabránit tomu, aby náklady na sběr a zpracování pasivně vyloveného odpadu nesli výhradně uživatelé přístavu, uhradí tyto náklady v příslušných případech členské státy z příjmů získaných z alternativních systémů financování, včetně ze systémů nakládání s odpady a z dostupných unijních, vnitrostátních či regionálních finančních prostředků; e) s cílem podpořit předávání zbytků z výplachů nádrží obsahujících plovoucí perzistentní látky s vysokou viskozitou mohou členské státy poskytnout pro jejich předávání náležité finanční pobídky; f) nepřímý poplatek nezahrnuje odpad ze systémů čištění spalin, u něhož jsou náklady hrazeny podle druhů a množství předaného odpadu. 3. Pokud existuje část nákladů neuhrazená z nepřímého poplatku, je hrazena podle druhů a množství odpadu, který loď skutečně předá. 4. Poplatky se mohou lišit podle: a) kategorie, typu a velikosti lodě; b) toho, jestli jsou služby lodím poskytovány mimo obvyklou provozní dobu přístavu; nebo c) nebezpečnosti odpadu. 5. Poplatky se sníží podle: a) typu obchodní činnosti, kterou loď vykonává, zejména pokud jde o loď zajišťující pobřežní plavbu; b) toho, zda konstrukce, vybavení a provoz lodě vykazují produkci menšího množství odpadu a udržitelné a environmentálně šetrné nakládání s ním. Komise do 28. června 2020 přijme prováděcí akty, kterými stanoví kritéria pro určení toho, že loď splňuje požadavky stanovené v prvním pododstavci písm. b), pokud jde o nakládání s odpadem na palubě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. 6. Za účelem zajištění spravedlivých, transparentních, snadno identifikovatelných a nediskriminačních poplatků odrážejících náklady na zařízení a dostupné, popřípadě využité služby se uživatelům přístavu v plánu pro příjem a zpracování odpadu zpřístupní informace o výši poplatků a základu, podle kterého se vypočítávají, v některém z úředních jazyků členského státu, kde se přístav nachází, a ve vhodných případech v některém jazyce používaném na mezinárodní úrovni. 7. Členské státy zajistí shromažďování monitorovacích údajů o objemu a množství pasivně vyloveného odpadu a jejich ohlašování Komisi. Komise do 31. prosince 2022 a následně každé dva roky na základě těchto monitorovacích údajů zveřejní zprávu. Komise přijme prováděcí akty pro účely vymezení metodik pro monitorovací údaje a formátu ohlašování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. Článek 9 Výjimky 1. Členské státy mohou osvobodit loď vplouvající do jejich přístavů od povinností podle článku 6, čl. 7 odst. 1 a článku 8 (dále jen „výjimka“), existují-li dostatečné důkazy, že jsou splněny tyto podmínky: a) loď zajišťuje pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech; b) existuje ujednání zajišťující předávání odpadu a placení poplatků v přístavu na trase lodi, které: i) je doloženo podepsanou smlouvou s přístavem nebo smluvní stranou v odvětví odpadu a potvrzeními o předání odpadu; ii) bylo oznámeno všem přístavům na trase lodi a iii) bylo akceptováno přístavem, v němž dochází k předání odpadu a placení poplatku, což může být přístav Unie či jiný přístav, u kterého lze na základě informací ohlášených elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 a do GISIS stanovit, že v něm jsou k dispozici odpovídající zařízení. c) výjimka nemá negativní dopad na námořní bezpečnost, zdraví, životní nebo pracovní podmínky na lodi či mořské prostředí. 2. Je-li udělena výjimka, členský stát, ve kterém se daný přístav nachází, vydá osvědčení o udělení výjimky ve formátu stanoveném v příloze 5, v němž potvrdí, že loď splňuje nezbytné podmínky a požadavky pro uplatnění výjimky, a stanoví trvání výjimky. 3. Informace z osvědčení o udělení výjimky nahlásí členské státy elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 4. Členské státy zajistí účinné sledování a prosazování ujednání o předávání a placení platných pro lodě, jimž byla udělena výjimka, připlouvající do jejich přístavů. 5. Bez ohledu na udělenou výjimku loď nepokračuje do následujícího přístavu určení, nemá-li k dispozici dostatečnou vyhrazenou skladovací kapacitu pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během její plánované plavby do následujícího přístavu určení.

Oddíl 3

Předávání odpadu z lodí

Článek 6

Předběžné oznámení o odpadu

Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, jež směřuje do přístavu v Unii, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 2 této směrnice (dále jen „předběžné oznámení o odpadu“) a oznámí informace v něm uvedené orgánu nebo subjektu určenému k tomuto účelu členským státem, ve kterém se přístav nachází:

nejpozději 24 hodin před připlutím, je-li znám přístav určení;

jakmile je znám přístav určení, je-li tato informace známa méně než 24 hodin před připlutím; nebo

nejpozději při vyplutí z předchozího přístavu, je-li délka plavby kratší než 24 hodin.

Informace z předběžného oznámení o odpadu se elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicí 2002/59/ES a směrnicí 2010/65/EU.

Informace z předběžného oznámení o odpadu musí být k dispozici na palubě, pokud možno v elektronické podobě, alespoň do následujícího přístavu určení a na žádost jsou zpřístupněny příslušným orgánům členských států.

Členské státy zajistí prověření informací oznámených podle tohoto článku a jejich bezodkladné předání příslušným donucovacím orgánům.

Článek 7

Předávání odpadu z lodí

Velitel lodi využívající přístav Unie předá před opuštěním tohoto přístavu veškerý odpad této lodi, který je na palubě, přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s příslušnými normami úmluvy MARPOL pro vypouštění odpadu.

Po předání provozovatel přístavního zařízení pro příjem odpadu nebo orgán přístavu, ve kterém byl odpad předán, pravdivě a přesně vyplní formulář uvedený v příloze 3 (dále jen „potvrzení o předání odpadu“) a bez zbytečného odkladu vydá a poskytne veliteli lodi potvrzení o předání odpadu.

Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nepoužije v malých přístavech se zařízeními bez obsluhy ani v malých odlehlých přístavech pod podmínkou, že členský stát, ve kterém se takové přístavy nachází, název a polohu těchto přístavů elektronicky nahlásí do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.

Provozovatel, zástupce nebo velitel lodi, jež spadá do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, před vyplutím nebo okamžitě po obdržení potvrzení o předání odpadu nahlásí elektronicky informace obsažené v tomto potvrzení do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 této směrnice v souladu se směrnicemi 2002/59/ES a 2010/65/EU.

Informace obsažené v potvrzení o předání odpadu jsou k dispozici na palubě lodi po dobu alespoň dvou let a v náležitých případech společně s příslušnými knihami záznamů o manipulaci s ropnými látkami, záznamů o nákladu a záznamů o odpadcích nebo plánem likvidace odpadků a orgánům členských států se na požádání zpřístupní.

Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1, může loď pokračovat do následujícího přístavu určení, aniž by předala odpad, pokud:

z informací poskytnutých v souladu s přílohami 2 a 3 vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení;

z informací dostupných na palubě lodí mimo oblast působnosti směrnice 2002/59/ES vyplývá, že je na lodi dostatečná vyhrazená skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plánované plavby do následujícího přístavu určení; nebo

loď připlouvá do kotviště pouze na dobu kratší než 24 hodin nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, pokud tato oblast nebyla vyloučena podle čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce.

Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování výjimky uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví metody, jež mají být použity pro výpočet dostatečné vyhrazené skladovací kapacity. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

Členský stát požaduje, aby loď před vyplutím z přístavu předala veškerý svůj odpad:

pokud na základě dostupných informací, včetně informací dostupných elektronicky v části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 nebo v GISIS, nelze stanovit, že v následujícím přístavu určení jsou k dispozici odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu; nebo

není-li následující přístav určení znám.

Odstavec 4 se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky pro lodě přijaté v souladu s mezinárodním právem.

Článek 8

Systémy úhrady nákladů

Členské státy zajistí uhrazení nákladů na provoz přístavních zařízení pro příjem a zpracování odpadu z lodí, jiného než zbytků lodního nákladu, z poplatků vybíraných od lodí. Tyto náklady zahrnují položky uvedené v příloze 4.

Systém úhrady nákladů nesmí lodě motivovat k tomu, aby vypouštěly odpad do moře. Za tímto účelem členské státy při koncipování a provozování systémů úhrady nákladů v přístavech uplatní všechny tyto zásady:

lodě hradí nepřímý poplatek bez ohledu na to, zda byl odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu předán či nikoli;

nepřímý poplatek pokrývá:

nepřímé administrativní náklady;

ii)

významnou část přímých provozních nákladů určených v příloze 4, jež představuje alespoň 30 % celkových přímých nákladů na skutečné předání odpadu v předcházejícím roce, přičemž zohlednit lze rovněž náklady spojené s očekávaným objemem dopravy v nadcházejícím roce;

s cílem poskytnout co největší pobídku pro předávání odpadu podle přílohy V úmluvy MARPOL, jiného než zbytků lodního nákladu, neúčtují se za tento odpad žádné přímé poplatky, aby se zajistilo právo na předání bez jakýchkoli dalších poplatků založených na objemu předaného odpadu, vyjma případu, kdy objem předaného odpadu přesahuje maximální vyhrazenou skladovací kapacitu uvedenou ve formuláři obsaženém v příloze 2 této směrnice; tento režim, včetně práva na předání, se vztahuje i na pasivně vylovený odpad;

s cílem zabránit tomu, aby náklady na sběr a zpracování pasivně vyloveného odpadu nesli výhradně uživatelé přístavu, uhradí tyto náklady v příslušných případech členské státy z příjmů získaných z alternativních systémů financování, včetně ze systémů nakládání s odpady a z dostupných unijních, vnitrostátních či regionálních finančních prostředků;

s cílem podpořit předávání zbytků z výplachů nádrží obsahujících plovoucí perzistentní látky s vysokou viskozitou mohou členské státy poskytnout pro jejich předávání náležité finanční pobídky;

nepřímý poplatek nezahrnuje odpad ze systémů čištění spalin, u něhož jsou náklady hrazeny podle druhů a množství předaného odpadu.

Pokud existuje část nákladů neuhrazená z nepřímého poplatku, je hrazena podle druhů a množství odpadu, který loď skutečně předá.

Poplatky se mohou lišit podle:

kategorie, typu a velikosti lodě;

toho, jestli jsou služby lodím poskytovány mimo obvyklou provozní dobu přístavu; nebo

nebezpečnosti odpadu.

Poplatky se sníží podle:

typu obchodní činnosti, kterou loď vykonává, zejména pokud jde o loď zajišťující pobřežní plavbu;

toho, zda konstrukce, vybavení a provoz lodě vykazují produkci menšího množství odpadu a udržitelné a environmentálně šetrné nakládání s ním.

Komise do 28. června 2020 přijme prováděcí akty, kterými stanoví kritéria pro určení toho, že loď splňuje požadavky stanovené v prvním pododstavci písm. b), pokud jde o nakládání s odpadem na palubě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

Za účelem zajištění spravedlivých, transparentních, snadno identifikovatelných a nediskriminačních poplatků odrážejících náklady na zařízení a dostupné, popřípadě využité služby se uživatelům přístavu v plánu pro příjem a zpracování odpadu zpřístupní informace o výši poplatků a základu, podle kterého se vypočítávají, v některém z úředních jazyků členského státu, kde se přístav nachází, a ve vhodných případech v některém jazyce používaném na mezinárodní úrovni.

Členské státy zajistí shromažďování monitorovacích údajů o objemu a množství pasivně vyloveného odpadu a jejich ohlašování Komisi. Komise do 31. prosince 2022 a následně každé dva roky na základě těchto monitorovacích údajů zveřejní zprávu.

Komise přijme prováděcí akty pro účely vymezení metodik pro monitorovací údaje a formátu ohlašování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

Článek 9

Výjimky

Členské státy mohou osvobodit loď vplouvající do jejich přístavů od povinností podle článku 6, čl. 7 odst. 1 a článku 8 (dále jen „výjimka“), existují-li dostatečné důkazy, že jsou splněny tyto podmínky:

loď zajišťuje pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech;

existuje ujednání zajišťující předávání odpadu a placení poplatků v přístavu na trase lodi, které:

je doloženo podepsanou smlouvou s přístavem nebo smluvní stranou v odvětví odpadu a potvrzeními o předání odpadu;

ii)

bylo oznámeno všem přístavům na trase lodi a

iii)

bylo akceptováno přístavem, v němž dochází k předání odpadu a placení poplatku, což může být přístav Unie či jiný přístav, u kterého lze na základě informací ohlášených elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13 a do GISIS stanovit, že v něm jsou k dispozici odpovídající zařízení.

výjimka nemá negativní dopad na námořní bezpečnost, zdraví, životní nebo pracovní podmínky na lodi či mořské prostředí.

Je-li udělena výjimka, členský stát, ve kterém se daný přístav nachází, vydá osvědčení o udělení výjimky ve formátu stanoveném v příloze 5, v němž potvrdí, že loď splňuje nezbytné podmínky a požadavky pro uplatnění výjimky, a stanoví trvání výjimky.

Informace z osvědčení o udělení výjimky nahlásí členské státy elektronicky do části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.

Členské státy zajistí účinné sledování a prosazování ujednání o předávání a placení platných pro lodě, jimž byla udělena výjimka, připlouvající do jejich přístavů.

Bez ohledu na udělenou výjimku loď nepokračuje do následujícího přístavu určení, nemá-li k dispozici dostatečnou vyhrazenou skladovací kapacitu pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během její plánované plavby do následujícího přístavu určení.

Oddíl 4 Vymáhání Článek 10 Inspekce Členské státy zajistí, aby jakákoliv loď mohla být podrobena inspekci, a to i namátkové, za účelem ověření, zda je v souladu s touto směrnicí. Článek 11 Inspekční závazky 1. Každý členský stát provádí inspekce lodí vplouvajících do jeho přístavů v míře odpovídající alespoň 15 % z celkového počtu jednotlivých lodí vplouvajících ročně do jeho přístavů. Celkový počet jednotlivých lodí připlouvajících do členského státu se vypočte jako průměr počtu jednotlivých lodí za předcházející tři roky, jak byl nahlášen prostřednictvím části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13. 2. Členské státy dodržují odstavec 1 tohoto článku výběrem lodí na základě unijního mechanismu výběru založeného na posouzení rizik. V zájmu zajištění harmonizace inspekcí a jednotných podmínek pro výběr lodí pro inspekci přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví podrobné prvky unijního mechanismu výběru založeného na posouzení rizik. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2. 3. Členské státy stanoví postupy pro inspekce lodí mimo oblast působnosti směrnice 2002/59/ES, aby zajistily soulad s touto směrnicí, je-li to proveditelné. Členské státy mohou při stanovování těchto postupů zohlednit unijní mechanismus výběru založený na posouzení rizik uvedený v odstavci 2. 4. Není-li orgán členského státu spokojen s výsledky inspekce, zajistí, aniž je dotčeno uplatňování sankcí podle článku 16, aby loď neopustila přístav, dokud nepředá svůj odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s článkem 7. Článek 12 Systém pro informování, sledování a prosazování pravidel Provádění a prosazování této směrnice je usnadněno elektronickým podáváním zpráv a výměnou informací mezi členskými státy v souladu s články 13 a 14. Článek 13 Ohlašování a výměna informací 1. Ohlašování a výměna informací jsou založeny na systému Unie pro výměnu informací na moři (dále jen „SafeSeaNet“) podle čl. 22a odst. 3 a přílohy III směrnice 2002/59/ES. 2. Členské státy zajistí, aby byly elektronicky a v přiměřené lhůtě v souladu se směrnicí 2010/65/EU ohlášeny tyto informace: a) informace o skutečném čase připlutí a odplutí každé lodě spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, která vplouvá do přístavu Unie, společně s identifikací dotčeného přístavu; b) informace z předběžného oznámení o odpadu uvedené v příloze 2; c) informace z potvrzení o předání odpadu uvedené v příloze 3; d) informace z osvědčení o udělení výjimky uvedené v příloze 5. 3. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v čl. 5 odst. 2 byly elektronicky zpřístupněny prostřednictvím SafeSeaNet. Článek 14 Záznamy o inspekcích 1. Komise zřídí, udržuje a aktualizuje inspekční databázi, k níž jsou připojeny všechny členské státy a která obsahuje všechny informace nezbytné pro uplatňování systému inspekcí stanoveného touto směrnicí (dále jen „inspekční databáze“). Inspekční databáze je založena na inspekční databázi podle článku 24 směrnice 2009/16/ES a má funkce podobné funkcím uvedené databáze. 2. Členské státy zajistí, aby informace o inspekcích provedených podle této směrnice, včetně informací týkajících se nesouladu a vydaných zákazů vyplutí, byly neprodleně zaneseny do inspekční databáze, jakmile: a) byla dokončena zpráva o inspekci; b) byl zrušen zákaz vyplutí; nebo c) byla udělena výjimka. 3. Komise zajistí, aby bylo možné získávat z inspekční databáze jakékoli relevantní údaje nahlášené členskými státy pro účely sledování provádění této směrnice. Komise zajistí, aby inspekční databáze poskytovala informace pro potřeby unijního mechanismu výběru založeného na posouzení rizik uvedeného v čl. 11 odst. 2. Komise pravidelně přezkoumává inspekční databázi s cílem sledovat provádění této směrnice a poukáže na případné pochybnosti týkající se komplexního provádění s cílem podnítit přijetí nápravných opatření. 4. Členské státy mají k informacím zaznamenaným v inspekční databázi kdykoli přístup. Článek 15 Odborná příprava personálu Přístavní orgány a orgány přístavních zařízení pro příjem odpadu zajistí, aby jejich personál absolvoval nezbytnou odbornou přípravu, díky níž získá znalosti potřebné pro svou práci v oblasti nakládání s odpady, přičemž zvláštní pozornost musí být věnována zdravotním a bezpečnostním aspektům týkajícím se manipulace s nebezpečnými materiály, a aby požadavky na odbornou přípravu byly pravidelně aktualizovány a tak v nich bylo reagováno na výzvy technologických inovací. Článek 16 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Oddíl 4

Vymáhání

Článek 10

Inspekce

Členské státy zajistí, aby jakákoliv loď mohla být podrobena inspekci, a to i namátkové, za účelem ověření, zda je v souladu s touto směrnicí.

Článek 11

Inspekční závazky

Každý členský stát provádí inspekce lodí vplouvajících do jeho přístavů v míře odpovídající alespoň 15 % z celkového počtu jednotlivých lodí vplouvajících ročně do jeho přístavů.

Celkový počet jednotlivých lodí připlouvajících do členského státu se vypočte jako průměr počtu jednotlivých lodí za předcházející tři roky, jak byl nahlášen prostřednictvím části systému pro informování, sledování a prosazování pravidel uvedené v článku 13.

Členské státy dodržují odstavec 1 tohoto článku výběrem lodí na základě unijního mechanismu výběru založeného na posouzení rizik.

V zájmu zajištění harmonizace inspekcí a jednotných podmínek pro výběr lodí pro inspekci přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví podrobné prvky unijního mechanismu výběru založeného na posouzení rizik. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

Členské státy stanoví postupy pro inspekce lodí mimo oblast působnosti směrnice 2002/59/ES, aby zajistily soulad s touto směrnicí, je-li to proveditelné.

Členské státy mohou při stanovování těchto postupů zohlednit unijní mechanismus výběru založený na posouzení rizik uvedený v odstavci 2.

Není-li orgán členského státu spokojen s výsledky inspekce, zajistí, aniž je dotčeno uplatňování sankcí podle článku 16, aby loď neopustila přístav, dokud nepředá svůj odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s článkem 7.

Článek 12

Systém pro informování, sledování a prosazování pravidel

Provádění a prosazování této směrnice je usnadněno elektronickým podáváním zpráv a výměnou informací mezi členskými státy v souladu s články 13 a 14.

Článek 13

Ohlašování a výměna informací

Ohlašování a výměna informací jsou založeny na systému Unie pro výměnu informací na moři (dále jen „SafeSeaNet“) podle čl. 22a odst. 3 a přílohy III směrnice 2002/59/ES.

Členské státy zajistí, aby byly elektronicky a v přiměřené lhůtě v souladu se směrnicí 2010/65/EU ohlášeny tyto informace:

informace o skutečném čase připlutí a odplutí každé lodě spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/59/ES, která vplouvá do přístavu Unie, společně s identifikací dotčeného přístavu;

informace z předběžného oznámení o odpadu uvedené v příloze 2;

informace z potvrzení o předání odpadu uvedené v příloze 3;

informace z osvědčení o udělení výjimky uvedené v příloze 5.

Členské státy zajistí, aby informace uvedené v čl. 5 odst. 2 byly elektronicky zpřístupněny prostřednictvím SafeSeaNet.

Článek 14

Záznamy o inspekcích

Komise zřídí, udržuje a aktualizuje inspekční databázi, k níž jsou připojeny všechny členské státy a která obsahuje všechny informace nezbytné pro uplatňování systému inspekcí stanoveného touto směrnicí (dále jen „inspekční databáze“). Inspekční databáze je založena na inspekční databázi podle článku 24 směrnice 2009/16/ES a má funkce podobné funkcím uvedené databáze.

Členské státy zajistí, aby informace o inspekcích provedených podle této směrnice, včetně informací týkajících se nesouladu a vydaných zákazů vyplutí, byly neprodleně zaneseny do inspekční databáze, jakmile:

byla dokončena zpráva o inspekci;

byl zrušen zákaz vyplutí; nebo

byla udělena výjimka.

Komise zajistí, aby bylo možné získávat z inspekční databáze jakékoli relevantní údaje nahlášené členskými státy pro účely sledování provádění této směrnice.

Komise zajistí, aby inspekční databáze poskytovala informace pro potřeby unijního mechanismu výběru založeného na posouzení rizik uvedeného v čl. 11 odst. 2.

Komise pravidelně přezkoumává inspekční databázi s cílem sledovat provádění této směrnice a poukáže na případné pochybnosti týkající se komplexního provádění s cílem podnítit přijetí nápravných opatření.

Členské státy mají k informacím zaznamenaným v inspekční databázi kdykoli přístup.

Článek 15

Odborná příprava personálu

Přístavní orgány a orgány přístavních zařízení pro příjem odpadu zajistí, aby jejich personál absolvoval nezbytnou odbornou přípravu, díky níž získá znalosti potřebné pro svou práci v oblasti nakládání s odpady, přičemž zvláštní pozornost musí být věnována zdravotním a bezpečnostním aspektům týkajícím se manipulace s nebezpečnými materiály, a aby požadavky na odbornou přípravu byly pravidelně aktualizovány a tak v nich bylo reagováno na výzvy technologických inovací.

Článek 16

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Oddíl 5

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Výměna zkušeností

Komise organizuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány a odborníky z členských států, včetně odborníků ze soukromého sektoru, občanské společnosti a odborových svazů, týkající se uplatňování této směrnice v přístavech Unie.

Článek 18

Postup provádění změn

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, pokud jde o změny příloh této směrnice a odkazů na nástroje IMO v této směrnici v míře nezbytné k uvedení do souladu s právem Unie nebo za účelem zohlednění vývoje na mezinárodní úrovni, zejména na úrovni IMO.

Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, pokud jde o změny příloh, je-li to nezbytné pro lepší provádění a sledování opatření zavedených touto směrnicí, a zejména opatření stanovených v článcích 6, 7 a 9 této směrnice, aby se zajistilo účinné oznamování a předávání odpadu a náležité uplatňování výjimek.

Za výjimečných okolností, je-li to řádně odůvodněno příslušnou analýzou Komise, a s cílem odvrátit vážnou a nepřijatelnou hrozbu pro mořské prostředí, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 19, jimiž se mění tato směrnice v rozsahu nezbytném pro odvrácení takové hrozby, s cílem neuplatňovat pro účely této směrnice určitou změnu úmluvy MARPOL.

Akt v přenesené pravomoci podle tohoto článku musí být přijat alespoň tři měsíce před uplynutím lhůty, která je mezinárodně stanovena pro konkludentní souhlas se změnou úmluvy MARPOL, nebo před plánovaným datem vstupu uvedené změny v platnost.

V době před vstupem aktu v přenesené pravomoci v platnost se členské státy zdrží jakékoli iniciativy, která by měla uvedenou změnu začlenit do vnitrostátního práva nebo která by měla uplatnit změnu dotčeného mezinárodního nástroje.

Článek 19

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 18 odst. 1, 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 27. června 2019. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v čl. 18 odst. 1, 2 a 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 18 odst. 1, 2 a 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 20

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ( 3 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 21

Změna směrnice 2010/65/EU

V části A přílohy směrnice 2010/65/EU se bod 4 nahrazuje tímto:

„4.

Oznámení o odpadu z lodí, včetně zbytků lodního nákladu

Články 6, 7 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116)“.

Článek 22

Zrušení

Směrnice 2000/59/ES se zrušuje.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 23

Přezkum

Komise provede hodnocení této směrnice a jeho výsledky předá Evropskému parlamentu a Radě nejpozději 28. června 2026. Do hodnocení se zahrne rovněž zpráva uvádějící osvědčené postupy, pokud jde o předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi na palubách lodí.

V kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1625 ( 4 ) Komise při příštím přezkumu mandátu Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) posoudí rovněž to, zda by této agentuře neměly být svěřeny dodatečné pravomoci pro účely prosazování této směrnice.

Článek 24

Provedení

Členské státy do 28. června 2021 uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 25

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 26

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA 1

POŽADAVKY NA PLÁNY PRO PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ ODPADU

Plány pro příjem a zpracování odpadu zahrnují všechny druhy odpadu z lodí, které do přístavu obvykle připlouvají, a vypracují se v závislosti na velikosti přístavu a typech lodí, které do něj připlouvají.

Plány pro příjem a zpracování odpadu musí obsahovat tyto prvky:

posouzení potřeby přístavních zařízení pro příjem odpadu s ohledem na potřeby lodí obvykle připlouvajících do přístavu;

popis druhu a kapacity přístavních zařízení pro příjem odpadu;

popis postupů pro příjem a sběr odpadu z lodí;

popis systému úhrady nákladů;

popis postupu hlášení údajných nedostatků přístavních zařízení pro příjem odpadu;

popis postupu pro průběžné konzultace s uživateli přístavu, smluvními stranami v odvětví odpadu, provozovateli terminálu a dalšími zúčastněnými stranami a

přehled druhu a množství odpadu přijatého z lodí a zpracovaného v zařízeních.

Plány pro příjem a zpracování odpadu mohou obsahovat:

přehled příslušných vnitrostátních právních předpisů a postupů a formalit týkajících se předávání odpadu do přístavních zařízení pro příjem odpadu;

identifikaci kontaktního místa v přístavu;

popis zařízení a procesů předběžného zpracování pro konkrétní toky odpadu v přístavu, pokud existují;

popis metod zaznamenávání skutečného využití přístavních zařízení pro příjem odpadu;

popis metod zaznamenávání množství odpadu předaného z lodí;

popis toho, jak jsou v přístavu řízeny jednotlivé toky odpadu.

Postupy příjmu, sběru, skladování, zpracování a odstraňování by měly být ve všech směrech ve shodě se systémem environmentálního řízení, který je vhodný pro postupné snižování dopadu těchto činností na životní prostředí. Tato shoda se předpokládá, jsou-li tyto postupy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 5 ).

PŘÍLOHA 2

STANDARDNÍ FORMÁT FORMULÁŘE PŘEDBĚŽNÉHO OZNÁMENÍ O PŘEDÁNÍ ODPADU DO PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍJEM ODPADU

Oznámení o předání odpadu do: (vyplňte název přístavu určení podle článku 6 směrnice (EU) 2019/883)

Tento formulář by se měl uchovávat na palubě plavidla společně s příslušnými knihami záznamů o manipulaci s ropnými látkami, záznamů o nákladu, záznamů o odpadcích nebo plánů pro nakládání s odpady podle požadavků úmluvy MARPOL.

Text obrazu

1. ÚDAJE O LODI

1.1. Jméno lodi:

1.5. Vlastník nebo provozovatel:

1.2. Číslo IMO:

1.6. Volací znak nebo čísla:

Číslo MMSI (Maritime Mobile Service Identity):

1.3. Hrubá prostornost:

1.7. Stát vlajky:

1.4. Typ lodi:

Ropný tanker

Chemický tanker

Loď převážející volně ložený náklad

Kontejnerová loď

Jiná nákladní loď

Osobní loď

Loď typu ro-ro

Jiná (uveďte)

2. ÚDAJE O PŘÍSTAVU A PLAVBĚ

2.1. Název místa/terminálu:

2.6. Poslední přístav, kde byl předán odpad:

2.2. Datum a čas připlutí:

2.7. Datum posledního předání:

2.3. Datum a čas odplutí:

2.8. Příští přístav předání:

2.4. Poslední předcházející přístav a země:

2.9. Osoba podávající tento formulář (není-li to velitel):

2.5. Příští přístav a země (je-li známo):

3. DRUH A MNOŽSTVÍ ODPADU A SKLADOVACÍ KAPACITA

Druh

Předávaný odpad (v m3)

Maximální vyhrazená skladovací kapacita (v m3)

Množství odpadu ponechaného na palubě (v m3)

Přístav, kde bude předán zbytek odpadu

Odhadované množství odpadu vytvořeného mezi oznámením a zastávkou v příštím přístavu (v m3)

Příloha I úmluvy MARPOL – ropné látky

Ropnými látkami znečištěná stoková voda

Ropné zbytky (kal)

Ropnými látkami znečištěné výplachy z nádrží

Znečištěná balastní voda

Text obrazu

Druh

Předávaný odpad (v m3)

Maximální vyhrazená skladovací kapacita (v m3)

Množství odpadu ponechaného na palubě (v m3)

Přístav, kde bude předán zbytek odpadu

Odhadované množství odpadu vytvořeného mezi oznámením a zastávkou v příštím přístavu (v m3)

Inkrustace a kal z čištění nádrží

Jiné (uveďte)

Příloha II úmluvy MARPOL – ŠKODLIVÉ KAPALNÉ LÁTKY (1)

Látky kategorie X

Látky kategorie Y

Látky kategorie Z

Jiné látky

Příloha IV úmluvy MARPOL – odpadní vody

Příloha V úmluvy MARPOL – odpad

A. Plasty

B. Potravinový odpad

C. Domácí odpad (např. výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, lahve, nádobí atd.)

D. Olej na vaření

E. Popel ze spalování

F. Provozní odpad

G. Těla mrtvých zvířat

H. Lovné zařízení

I. Elektronický odpad

(1) Uveďte oficiální přepravní pojmenování dotčené škodlivé kapalné látky.

(1)

Text obrazu

Druh

Předávaný odpad (v m3)

Maximální vyhrazená skladovací kapacita (v m3)

Množství odpadu ponechaného na palubě (v m3)

Přístav, kde bude předán zbytek odpadu

Odhadované množství odpadu vytvořeného mezi oznámením a zastávkou v příštím přístavu (v m3)

J. Zbytky lodního nákladu (2) (škodlivého pro mořské prostředí)

K. Zbytky lodního nákladu (3) (neškodlivého pro mořské prostředí)

Příloha VI úmluvy MARPOL – znečištění ovzduší

Látky poškozující ozonovou vrstvu a zařízení, jež tyto látky obsahují (4)

Zbytky ze systému čištění spalin

Jiný odpad, který není zahrnut v úmluvě MARPOL

Pasivně vylovený odpad

Poznámky

1. Tyto informace budou použity pro účely státní přístavní inspekce a další kontrolní účely.

2. Tento formulář se nevyplňuje, pokud se na loď vztahuje výjimka v souladu s článkem 9 směrnice (EU) 2019/883

(1) Možno odhadem; uveďte oficiální přepravní pojmenování suchého nákladu.

(2) Možno odhadem; uveďte oficiální přepravní pojmenování suchého nákladu.

(3) Vyplývající z běžné údržby prováděné na lodi.

(2)

(3)

(4)

►(1) C1

PŘÍLOHA 3

STANDARDNÍ FORMÁT POTVRZENÍ O PŘEDÁNÍ ODPADU

Tento formulář poskytne určený zástupce přístavního zařízení pro příjem odpadu veliteli lodi, která předala odpad v souladu s článkem 7 směrnice (EU) 2019/883.

Tento formulář se uchovává na palubě plavidla společně s příslušnými knihami záznamů o manipulaci s ropnými látkami, záznamů o nákladu, záznamů o odpadcích nebo plánů pro nakládání s odpady podle požadavků úmluvy MARPOL.

Text obrazu

1. ÚDAJE O PŘÍSTAVNÍM ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍJEM ODPADU A O PŘÍSTAVU

1.1. Název místa/terminálu:

1.2. Poskytovatel(é) přístavního zařízení pro příjem odpadu

1.3. Poskytovatel(é) zařízení pro zpracování odpadu, pokud se liší od výše uvedeného:

1.4. Datum a čas předání odpadů z: do:

2. ÚDAJE O LODI

2.1. Jméno lodi:

2.5. Vlastník nebo provozovatel:

2.2. Číslo IMO:

2.6. Volací znak nebo čísla:

Číslo MMSI (Maritime Mobile Service Identity):

2.3. Hrubá prostornost:

2.7. Stát vlajky:

2.4. Typ lodi:

Ropný tanker

Chemický tanker

Loď převážející volně ložený náklad

Kontejnerová loď

Jiná nákladní loď

; Osobní loď

Loď typu ro-ro

Jiný (upřesněte)

Text obrazu

3. DRUH A MNOŽSTVÍ PŘIJATÉHO ODPADU

Příloha I úmluvy MARPOL – ropné látky

Množství (v m3)

Příloha V úmluvy MARPOL – odpad

Množství (v m3)

Ropnými látkami znečištěná stoková voda

A. Plasty

Ropné zbytky (kal)

B. Potravinový odpad

Ropnými látkami znečištěné výplachy z nádrží

C. Domácí odpad (např. výrobky z papíru, hadry, sklo, kov, lahve, nádobí atd.)

Znečištěná balastní voda

D. Olej na vaření

Inkrustace a kal z čištění nádrží

E. Popel ze spalování

Jiné (uveďte)

F. Provozní odpad

Příloha II úmluvy MARPOL – škodlivé kapalné látky

Množství (v m3)/název (1)

G. Těla mrtvých zvířat

Látky kategorie X

H. Lovné zařízení

Látky kategorie Y

I. Elektronický odpad

J. Zbytky lodního nákladu (2) (škodlivého pro mořské prostředí)

K. Zbytky lodního nákladu (2) (neškodlivého pro mořské prostředí)

Příloha VI úmluvy MARPOL – znečištění ovzduší

Množství (v m3)

Látky kategorie Z

Látky poškozující ozonovou vrstvu a zařízení, jež tyto látky obsahují

Jiné látky

Zbytky ze systému čištění spalin

Příloha IV úmluvy MARPOL – odpadní vody

Množství (v m3)

Jiný odpad, který není zahrnut v úmluvě MARPOL

Množství (v m3)

Pasivně vylovený odpad

(1) Uveďte oficiální přepravní pojmenování dotčené škodlivé kapalné látky.

(2) Uveďte oficiální přepravní pojmenování suchého nákladu.

(1)

(2)

►(1) C1

PŘÍLOHA 4

KATEGORIE NÁKLADŮ A ČISTÝCH PŘÍJMŮ SOUVISEJÍCÍCH S PROVOZEM A SPRÁVOU PŘÍSTAVNÍHO ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍJEM ODPADU

Přímé náklady

Přímé provozní náklady, které vznikají ze skutečného předání odpadu z lodí, včetně níže uvedených nákladových položek.

Nepřímé náklady

Nepřímé administrativní náklady, které vznikají ze správy systému v přístavu, včetně níže uvedených nákladových položek.

Čisté příjmy

Čisté příjmy ze systémů pro nakládání s odpady a dostupného vnitrostátního/regionálního financování, včetně níže uvedených příjmových položek.

— Poskytování infrastruktury přístavních zařízení pro příjem odpadu, včetně kontejnerů, nádrží, nástrojů pro zpracování, nákladních člunů, nákladních automobilů, zařízení pro příjem a pro zpracování odpadu

— Koncese na pronájem lokality (je-li to relevantní), případně na pronájem vybavení nezbytného pro fungování přístavních zařízení pro příjem odpadu

— Vlastní provoz přístavních zařízení pro příjem odpadu: sběr odpadu z lodí, přeprava odpadu z přístavních zařízení pro příjem odpadu ke konečnému zpracování, údržba a čištění přístavních zařízení pro příjem odpadu, náklady na zaměstnance, včetně přesčasů, dodávky elektřiny, rozbor odpadu a pojištění

— Příprava pro opětovné použití, recyklaci nebo odstranění odpadu z lodí, včetně odděleného sběru odpadu

— Administrativní činnost: fakturace, vystavování lodi potvrzení o předání odpadu, podávání zpráv

— Vypracování a schválení plánu pro příjem a zpracování odpadu, včetně případných auditů tohoto plánu a jeho provádění

— Aktualizace plánu pro příjem a zpracování odpadu, případně včetně mzdových nákladů a nákladů na poradenství

— Organizace konzultačních postupů pro (opětovné) hodnocení plánu pro příjem a zpracování odpadu

— Správa systémů oznamování a úhrady nákladů, včetně uplatňování snížených poplatků pro „ekologické lodě“, poskytování systémů IT na úrovni přístavu, statistická analýza a související náklady na pracovní sílu

— Organizace zadávacích řízení na poskytování přístavních zařízení pro příjem odpadu, jakož i vydávání nezbytných povolení pro poskytování přístavních zařízení pro příjem odpadu v přístavech

— Sdělování informací uživatelům přístavu prostřednictvím distribuce letáků a umisťování nápisů a plakátů v přístavu nebo zveřejnění těchto informací na internetových stránkách přístavu a elektronické předávání informací požadované v článku 5

— Správa systémů pro nakládání s odpady: systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, recyklace a žádosti o vnitrostátní/regionální financování a příslušné provádění

— Jiné administrativní náklady: náklady na sledování výjimek a elektronické oznamování informací požadovaných v článku 9

— Čisté finanční výnosy ze systémů rozšířené odpovědnosti výrobce

— Jiné čisté příjmy ze systémů pro nakládání s odpady, jako je například recyklace;

— Financování z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF)

— Jiné finanční prostředky nebo dotace dostupné pro přístavy za účelem nakládání s odpady a provozování rybolovné činnosti

PŘÍLOHA 5

OSVĚDČENÍ O UDĚLENÍ VÝJIMKY PODLE ČLÁNKU 9, POKUD JDE O POŽADAVKY PODLE ČLÁNKU 6, ČL. 7 ODST. 1 A ČLÁNKU 8 SMĚRNICE (EU) 2019/883 V PŘÍSTAVU (PŘÍSTAVECH) [UVEĎTE PŘÍSTAV] V [UVEĎTE ČLENSKÝ STÁT] ( 6 )

Text obrazu

Jméno lodi

Volací znak nebo čísla

Stát vlajky

[vložte název lodi]

[vložte číslo IMO]

[vložte název státu vlajky]

provozuje pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v následujícím přístavu (následujících přístavech), který (které) se nachází v [uveďte členský stát], podle plavebního řádu nebo předem stanovené trasy:

[]

a nejméně jednou za čtrnáct dní zastavuje v těchto přístavech:

[]

a uzavřela ujednání zajišťující uhrazení poplatků a předání odpadu do přístavu nebo třetí straně v přístavu:

[]

a je tudíž v souladu s [uveďte příslušné ustanovení vnitrostátních právních předpisů dané země], [osvobozena od požadavků na:

povinné předávání lodního odpadu,

předběžné oznámení o odpadu a

placení povinného poplatku v následujícím přístavu (následujících přístavech):

Toto osvědčení je platné do [vložte datum], pokud se důvody pro vydání tohoto osvědčení před tímto datem nezmění.

Místo a datum

Jméno

Funkce

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj	Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj	Požadavek

Propojené úkoly

Vazby
Typ vazby	Úkol
is related to	Imported: Richtlinie (EU) 2019/883 über Hafenauffangeinrichtungen für die Entladung von Abfällen von Schiffen (CELEX:02019L0883-20190607)

Builddate: 07.06.2019 00:00:00 -Doknr: CELEX:32019L0883
EULAW -
European Regulation published on http://eur-lex.europa.eu/