SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

příspěvek v závislosti na včasné činnosti („Fearly-action“);

příspěvek v závislosti na HDP na obyvatele („Fwealth“);

příspěvek v závislosti na energetické náročnosti („Fintensity“);

příspěvek související s potenciálem nákladově efektivních úspor energie („Fpotential“).

Výroba elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny se považuje za rovnou celkové roční výrobě elektřiny jednotky měřené na výstupních svorkách hlavních generátorů, jsou-li splněny tyto podmínky:

U kogeneračních jednotek s celkovou roční účinností vyjádřenou hodnotou nižší, než je hodnota uvedená v bodě 1) písm. a), zejména u kogeneračních jednotek typů 2), 4), 5), 6), 7) a 8) uvedených v části II, nebo s roční celkovou účinností vyjádřenou hodnotou nižší, než je hodnota uvedená v bodě 1) písm. b), zejména u kogeneračních jednotek typů 1) a 3) uvedených v části II, se elektřina z kombinované výroby tepla a elektřiny vypočte podle vzorce:

ECHP=HCHP*C

kde:

ECHP je množství elektřiny vyráběné kombinovanou formou;

C je poměr elektřiny a tepla;

HCHP je množství užitečného tepla pocházejícího z kombinované výroby tepla a elektřiny (vypočtené pro tento účel jako celková výroba tepla minus veškeré teplo vyrobené v oddělených kotlích nebo odběrem ostré páry z parního generátoru před turbínou).

Výpočet elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny je založen na skutečném poměru elektřiny a tepla. Pokud skutečný poměr elektřiny a tepla kogenerační jednotky není znám, je možno použít následující náhradní hodnoty, zejména pro statistické účely, u jednotek typů 1), 2), 3), 4) a 5) uvedených v části II, pokud vypočtená elektřina z kombinované výroby tepla a elektřiny nepřekročí celkovou výrobu elektřiny dané jednotky:

Pokud členské státy zavedou náhradní hodnoty pro poměr elektřiny a tepla pro jednotky typů 6), 7), 8), 9), 10) a 11) uvedené v části II, musí být tyto předpokládané hodnoty zveřejněny a oznámeny Komisi.

Pokud je určitý podíl energetického obsahu spotřeby paliva v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny zpětně získán v chemikáliích a recyklován, lze jej odečíst od spotřeby paliva před výpočtem celkové účinnosti uvedeným v bodech 1) a 2).

Členské státy mohou určit poměr elektřiny a tepla jako poměr mezi elektřinou a užitečným teplem při kombinovaném provozu při nižší kapacitě pomocí provozních údajů konkrétní jednotky.

Členské státy mohou pro účel výpočtů v souladu s body 1) a 2) používat jiná než roční vykazovací období.

paroplynové zařízení s rekuperací tepla;

parní protitlaková turbína;

parní kondenzační odběrová turbína;

plynová turbína s rekuperací tepla;

spalovací motor;

mikroturbíny;

Stirlingovy motory;

palivové články;

parní stroje;

organické Rankinovy cykly;

jakýkoli jiný typ technologie nebo její kombinace zahrnující kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.

pro kogenerační jednotky vychází srovnání s oddělenou výrobou elektřiny ze zásady, že se srovnávají tytéž kategorie paliva;

každá kogenerační jednotka se srovnává s nejlepší a ekonomicky odůvodnitelnou technologií oddělené výroby tepla a elektřiny dostupnou na trhu v roce výstavby kogenerační jednotky;

referenční hodnoty účinnosti kogeneračních jednotek starších deseti let se stanoví ve výši referenčních hodnot jednotek starých deset let;

referenční hodnoty účinnosti oddělené výroby elektřiny a výroby tepla musí odrážet klimatické rozdíly existující mezi členskými státy.

pokud výrobek spadá do působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého na základě nařízení (EU) 2017/1369, směrnice 2010/30/EU nebo do působnosti souvisejícího prováděcího aktu Komise, nakupují pouze výrobky splňující kritérium stanovené v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení;

pokud výrobek, který nespadá pod písmeno a), spadá do působnosti prováděcího opatření na základě směrnice 2009/125/ES, nakupují pouze výrobky splňující kritéria energetické účinnosti stanovená v uvedeném prováděcím opatření;

pokud se na výrobek nebo službu vztahují kritéria Unie pro zelené veřejné zakázky nebo existující rovnocenná vnitrostátní kritéria s významem pro energetickou účinnost výrobku nebo služby, vynaloží veškeré úsilí, aby nakoupili pouze výrobky a služby, které splňují alespoň technické specifikace stanovené na „základní“ úrovni v příslušných kritériích Unie pro zelené veřejné zakázky nebo v existujících rovnocenných vnitrostátních kritériích vztahujících se mimo jiné na datová centra, serverové místnosti a cloudové služby, silniční osvětlení a dopravní signalizaci, počítače, monitory, tablety a chytré telefony;

nakupují pouze pneumatiky, jež splňují kritérium nejvyšší třídy energetické účinnosti spotřeby paliv definované nařízením (EU) 2020/740, což nebrání veřejným subjektům, aby v případech odůvodněných bezpečností nebo ochranou veřejného zdraví nakupovaly pneumatiky v nejvyšší třídě přilnavosti za mokra nebo nejvyšší třídě vnějšího hluku odvalování;

při vypisování veřejných soutěží na poskytování služeb vyžadují, aby poskytovatelé služeb používali pro účely poskytování dotyčných služeb pouze výrobky, jež splňují požadavky uvedené v písmenech a), b) a d). Tento požadavek se vztahuje pouze na nové výrobky, které poskytovatelé služeb zakoupí částečně nebo zcela pro účely poskytování dotyčné služby;

nakupují budovy, jež splňují alespoň úroveň téměř nulové spotřeby energie, aniž je dotčen článek 6 této směrnice, nebo uzavírají nové nájemní smlouvy pro tyto budovy, ledaže je účelem koupě:

očekávané úspory, s poukazem na výsledky předchozích nezávisle sledovaných energetických zlepšení v obdobných zařízeních. Generický přístup je v tomto případě definován jako „ex ante“;

měřené úspory, podle kterých se úspory ze zavedení opatření nebo balíčku opatření určují zaznamenáváním skutečného snížení spotřeby energie s řádným zohledněním faktorů, jako jsou adicionalita, obydlenost budov, úroveň výroby a povětrnostní podmínky, jež mohou ovlivnit spotřebu. Generický přístup je v tomto případě definován jako „ex post“;

poměrné úspory, při nichž se používají technicko-inženýrské odhady. Tento přístup lze použít pouze v případech, kdy je stanovení spolehlivých měřených údajů pro konkrétní zařízení obtížné nebo neúměrně drahé, například při nahrazení kompresoru nebo elektrického motoru jiným, jehož jmenovitý výkon v kWh se liší od výkonu, pro který byly naměřeny nezávislé hodnoty úspor, nebo pokud stanovení uvedených odhadů probíhá na základě metodik a kritérií stanovených na vnitrostátní úrovni kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nezávislými na dotčených povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;

při výpočtu úspor energie pro účely čl. 8 odst. 3, jež lze započítat do plnění povinnosti stanovené v uvedeném článku, mohou členské státy odhadnout úspory energie u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků, osob v nízkopříjmových domácnostech nebo případně osob žijících v sociálním bydlení na základě technicko-inženýrských odhadů, a to za využití standardizovaných podmínek nebo parametrů obydlenosti budov a tepelného komfortu, jako jsou parametry vymezené ve vnitrostátních stavebních předpisech. Způsob zohlednění komfortu pro opatření v budovách by členské státy měly oznámit Komisi spolu s vysvětlením své metodiky výpočtu.

zkoumané úspory, kdy se určuje reakce spotřebitelů na poradenství, informační kampaně, systémy označování štítky či systémy certifikace nebo na inteligentní měření spotřeby. Tento přístup se použije pouze pro úspory vyplývající ze změn chování spotřebitelů. Nelze jej použít u úspor v důsledku zavedení fyzických opatření.

členské státy prokáží, že jedním z cílů politického opatření, ať již nového, nebo stávajícího, je dosažení úspor energie v konečné spotřebě podle čl. 8 odst. 1, a poskytnou důkaz a dokumenty prokazující, že úspory energie jsou způsobeny politickým opatřením, včetně dobrovolných dohod;

musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran nebo prováděcích veřejných orgánů. K určení úspor, které lze započítat jako dodatečné, členské státy zohlední, jak by se spotřeba energie a poptávka po ní vyvíjely bez daného politického opatření, přičemž zohlední alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny v důsledku jiných opatření provedených na úrovni Unie a členských států;

úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo v každém případě, a které tedy nelze započítat jako úspory energie pro účely čl. 8 odst. 1. Odchylně od tohoto požadavku lze úspory týkající se renovace stávajících budov, včetně úspor vyplývajících ze zavedení minimálních standardů energetické náročnosti budov v souladu se směrnicí 2010/31/EU, započítat jako úspory energie pro účely čl. 8 odst. 1, je-li zajištěno splnění kritéria významnosti uvedeného v bodě 3 písm. h) této přílohy. Opatření na podporu zvýšení energetické účinnosti ve veřejném sektoru v souladu s články 5 a 6 mohou být způsobilá pro účely splnění požadavků na úspory energie stanovených v čl. 8 odst. 1, pokud vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám v konečném využití energie. Výpočet úspor energie musí být v souladu s touto přílohou;

úspory energie v konečné spotřebě vyplývající z provádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti přijatých podle nařízení o mimořádných událostech podle článku 122 Smlouvy o fungování EU lze uplatnit pro účely čl. 8 odst. 1 za předpokladu, že vedou k ověřitelným a měřitelným nebo odhadnutelným úsporám energie v konečné spotřebě, s výjimkou úspor energie vyplývajících z opatření přídělové distribuce nebo síťových omezení;

opatření přijatá podle nařízení (EU) 2018/842 lze považovat za významná, ale členské státy musí prokázat, že vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám v konečném využití energie. Výpočet úspor energie musí být v souladu s požadavky této přílohy;

členské státy započítávají pouze úspory energie v konečné spotřebě z politických opatření v odvětvích nebo zařízeních, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, pouze pokud jsou výsledkem provádění článku 9 nebo 10 této směrnice a které jdou nad rámec požadavků stanovených směrnicí 2003/87/ES nebo nad rámec provádění opatření souvisejících s přidělováním bezplatných povolenek podle uvedené směrnice. Členské státy prokáží, že politická opatření vedou k ověřitelným a měřitelným nebo odhadnutelným úsporám energie u koncového spotřebitele. Výpočet úspor energie musí být v souladu s touto přílohou. Je-li subjekt povinnou stranou v rámci vnitrostátního systému povinného zvyšování energetické účinnosti podle článku 9 této směrnice a v rámci systému EU ETS pro budovy a silniční dopravu podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, systém sledování a ověřování zajistí, aby byla při výpočtu a vykazování úspor energie v souvislosti s jeho opatřeními k úspoře energie zohledněna cena uhlíku přenesená při uvolnění paliva ke spotřebě podle uvedené kapitoly;

úspory lze započítat pouze v případě úspor překračujících tyto úrovně:

jsou povoleny politiky, jejichž účelem je podpořit vyšší úrovně energetické účinnosti výrobků, vybavení, přepravních systémů, vozidel a paliv, budov a prvků budov, procesů nebo trhů, kromě politických opatření:

úspory energie dosažené v důsledku politických opatření nově prováděných od 1. ledna 2024 a týkajících se používání přímého spalování fosilních paliv v případě výrobků, vybavení, přepravních systémů, vozidel, budov nebo stavebních prací se nezapočítávají do plnění povinných úspor energie podle čl. 8 odst. 1 písm. b). V případě politických opatření podporujících kombinace technologií není podíl úspor energie souvisejících s technologií spalování fosilních paliv způsobilý od 1. ledna 2024;

odchylně od písmene i), pokud jde o období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030, lze jako úspory energie pouze pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) až do dne 31. prosince 2030 započítat úspory energie z technologií přímého spalování fosilních paliv, jež zlepšují energetickou účinnost v energeticky náročných podnicích průmyslového odvětví, a to za podmínky, že:

opatření na podporu instalace technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů malého rozsahu na budovách nebo v budovách mohou být způsobilá pro účely splnění požadavků na úspory energie stanovených v čl. 8 odst. 1, pokud vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám v konečném využití energie. Výpočet úspor energie musí být v souladu s touto přílohou;

opatření na podporu instalace solárních termálních technologií mohou být způsobilá pro účely splnění požadavků na úspory energie stanovených v čl. 8 odst. 1, pokud vedou k ověřitelným a měřitelným či odhadnutelným úsporám v konečném využití energie. Teplo produkované solárními termálními technologiemi ze slunečního záření může být vyloučeno z jejich spotřeby energie u konečného spotřebitele;

v případě politik, které urychlují zavádění účinnějších produktů a vozidel, s výjimkou politik nově prováděných od 1. ledna 2024 týkajících se používání přímého spalování fosilních paliv, lze započítat celé úspory za předpokladu, že se prokáže, že k zavedení došlo před uplynutím průměrné očekávané životnosti produktu nebo vozidla či před běžným nahrazením produktu nebo vozidla, a úspory lze započítat pouze pro období do konce průměrné očekávané životnosti produktu nebo vozidla, které se mají nahradit;

členské státy při podpoře přijímání opatření v zájmu energetické účinnosti v příslušných případech zajistí zachování norem kvality pro výrobky, služby a zavádění opatření nebo v případě neexistence takových norem tyto normy zavedou;

členské státy se pro účely zohlednění klimatických rozdílů mezi regiony mohou rozhodnout, že přizpůsobí úspory energie standardní hodnotě či umožní odlišné úspory energie v souladu s teplotními rozdíly mezi regiony;

při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření a k míře, kterou úspory v čase klesají. Výpočet se provede součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo ode dne jejich provedení do konce každého období. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. V případě použití jiné metody členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený její pomocí nebyl vyšší než objem úspor energie vypočtený součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními ode dne jejich provedení do roku 2030. Členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznámených podle článku 3 a článků 7 až 12 nařízení (EU) 2018/1999 podrobně popíší, jakou jinou metodu použily a jakým způsobem zajistily splnění závazného požadavku na výpočet.

politická opatření a individuální opatření přinášejí ověřitelnou úsporu energie v konečné spotřebě;

odpovědnost každé zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu, podle toho, co je relevantní, je jasně definována;

úspory energie, jichž je či má být dosaženo, jsou určeny transparentním způsobem;

objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako spotřeba primární energie nebo jako konečná spotřeba energie za použití výhřevnosti nebo faktorů primární energie uvedených v článku 31;

je poskytnuta a zveřejněna výroční zpráva o úsporách energie dosažených pověřenými stranami, zúčastněnými stranami a prováděcími veřejnými orgány, jakož i údaje o ročním trendu úspor energie;

probíhá sledování výsledků a přijímání vhodných opatření, není-li pokrok uspokojivý;

úspory energie, které jsou výsledkem individuálního opatření, může započítat nejvýše jedna strana;

je prokázáno, že činnosti zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu jsou významné pro dosažení započtených úspor energie;

činnosti zúčastněné strany, pověřené strany nebo prováděcího veřejného orgánu nemají nepříznivý dopad na osoby postižené energetickou chudobou, zranitelné zákazníky a případně osoby žijící v sociálním bydlení.

zohlední se pouze úspory energie, jichž bylo dosaženo daňovými opatřeními, která překračují minimální úrovně zdanění platné pro paliva, jak to vyžaduje směrnice Rady 2003/96/ES ( 18 ) nebo směrnice Rady 2006/112/ES; ( 19 )

krátkodobé cenové elasticity pro výpočet dopadu opatření v oblasti zdanění energie představují odezvu na straně poptávky po energii na změny ceny a odhadují se na základě aktuálních a reprezentativních oficiálních zdrojů údajů, které se vztahují na daný členský stát, a v příslušných případech na základě doprovodných studií nezávislého institutu. Je-li použita jiná cenová elasticita než krátkodobá, členské státy objasní, jak bylo do výchozího scénáře použitého k odhadu úspor energie zahrnuto zvýšení energetické účinnosti v důsledku provádění jiných právních předpisů Unie a jak se zabránilo dvojímu započítání úspor energie vyplývajících z jiných právních předpisů Unie;

úspory energie vyplývající z doprovodných nástrojů daňové politiky, včetně fiskálních pobídek nebo plateb do fondu, se započítávají zvlášť;

k posouzení úspor energie vyplývajících z daňových opatření by měly být použity odhady krátkodobé elasticity, aby se zabránilo překrývání s právem Unie a jinými politickými opatřeními;

členské státy určí distribuční účinky zdanění a rovnocenných opatření na osoby postižené energetickou chudobou, zranitelné zákazníky a případně osoby žijící v sociálním bydlení a uvedou účinky zmírňujících opatření prováděných v souladu s čl. 24 odst. 1, 2 a 3;

členské státy poskytnou důkaz, včetně metodik výpočtu, že v případě překrývání dopadu opatření v oblasti zdanění energie nebo uhlíku či obchodování s emisemi v souladu se směrnicí 2003/87/ES nedochází k dvojímu započítání úspor energie.

o úrovni požadavku na úspory energie požadované podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nebo úspory, jejichž dosažení se očekává za celé období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030;

o tom, jak bude vypočtené množství nových úspor energie požadovaných podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce nebo úspor energie, jejichž dosažení se očekává, rozvrženo v průběhu období, po které povinnost platí;

o povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách nebo prováděcích veřejných orgánech;

o cílových odvětvích;

o politických opatřeních a individuálních opatřeních, včetně očekávaného celkového objemu kumulativních úspor energie na každé opatření;

o politických opatřeních nebo programech či opatřeních financovaných z vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost, jež jsou zaváděny přednostně u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení;

o podílu a objemu úspor energie, jichž má být dosaženo u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení;

v příslušných případech o použitých ukazatelích, aritmetickém průměrném podílu a výsledku politických opatření stanovených podle čl. 8 odst. 3;

v příslušných případech o dopadech a nepříznivých účincích politických opatření prováděných podle čl. 8 odst. 3 na osoby postižené energetickou chudobou, zranitelné zákazníky a případně osoby žijící v sociálním bydlení;

o délce období, po které povinnost platí, pro systémy povinného zvyšování energetické účinnosti;

v příslušných případech o objemu cílů v oblasti úspor energie nebo snižování nákladů, jichž mají povinné strany dosáhnout u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení;

o opatřeních stanovených politickým opatřením;

o metodice výpočtu, včetně toho, jak byla určována adicionalita a významnost a jaké metodiky a referenční hodnoty se použijí pro očekávané a poměrné úspory, a v příslušných případech o použité výhřevnosti a převodních koeficientech;

o životním cyklu opatření a způsobu, jak je vypočten nebo na čem je založen;

o přístupu přijatém za účelem řešení klimatických rozdílů uvnitř členského státu;

o systémech sledování a ověřování pro opatření podle článků 9 a 10 a o způsobu, jakým je zajištěna jejich nezávislost na povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách;

v případech týkajících se daní o:

jsou založeny na aktuálních, naměřených, zpětně zjistitelných provozních údajích o spotřebě energie a (v případě elektřiny) profilech zatížení;

obsahují podrobný přezkum profilu energetické spotřeby budov či skupin budov, průmyslových provozů či zařízení včetně dopravy;

určují opatření v zájmu energetické účinnosti ke snížení spotřeby energie;

určují potenciál pro nákladově efektivní využívání nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

vychází, je-li to možné, z analýzy nákladů životního cyklu a nikoli jen z prosté doby návratnosti, a tak zohledňují dlouhodobé úspory, zbytkové hodnoty dlouhodobých investic a diskontní sazby;

jsou přiměřené a dostatečně reprezentativní, aby umožnily vyvození spolehlivých závěrů o celkové energetické náročnosti a spolehlivé určení nejvýraznějších možností zlepšení.

název datového centra, jméno vlastníka a provozovatelů datového centra, datum, kdy datové centrum zahájilo provoz, a obec, v níž datové centrum sídlí;

podlahová plocha datového centra, instalovaný výkon, roční příchozí a odchozí datový provoz a objem dat uchovávaných a zpracovávaných v datovém centru;

náročnost datového centra za poslední celý kalendářní rok v souladu s klíčovými ukazateli náročnosti, pokud jde mimo jiné o spotřebu energie, využití energie, nastavené teplotní hodnoty, využití odpadního tepla, využití vody a energie z obnovitelných zdrojů, a to případně s využitím normy CEN/CENELEC EN 50600-4 „Informační technologie – zařízení a infrastruktury datových center“, a to až do vstupu aktu v přenesené pravomoci přijatého podle čl. 33 odst. 3 v platnost.

aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění a odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění;

informace o použité skladbě zdrojů energie a souvisejících ročních emisích skleníkových plynů, a to i pro konečné uživatele napojené na dálkové vytápění nebo dálkové chlazení, a popis jednotlivých uplatňovaných daní, poplatků a sazeb;

srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou na vytápění a chlazení za stejné období předchozího roku, v grafické podobě a opravené o klimatický korekční faktor;

kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž lze získat informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných spotřebitelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie;

informace o souvisejících postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo mechanismech alternativního řešení sporů, podle práva jednotlivých členských států;

srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie. V případě elektronických vyúčtování lze místo toho tato srovnání zveřejnit na internetových stránkách a odkázat na ně v těchto vyúčtováních.

bydlení;

služby;

průmysl;

jakékoli jiné odvětví, které individuálně spotřebuje více než 5 % celkové vnitrostátní poptávky po užitečném vytápění a chlazení.

podle technologie, v GWh za rok ( 22 ), v odvětvích uvedených v bodě 1, je-li to možné, s rozlišením mezi energií získanou z fosilních a obnovitelných zdrojů:

určení zařízení, která produkují odpadní teplo nebo chlad, a jejich potenciálních dodávek tepla nebo chladu, v GWh za rok:

vykázaný podíl energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla nebo chladu v konečné spotřebě energie v odvětví dálkového vytápění a chlazení ( 23 ) za posledních 5 let v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001;

spotřebu primární energie;

celkovou účinnost;

úspory primární energie;

emisní faktory CO2.

celkovou spotřebu primární energie;

spotřebu primární energie u kogeneračních jednotek;

podíl kombinované výroby tepla a elektřiny na dodávkách dálkového vytápění nebo chlazení;

ztráty v rámci systémů dálkového vytápění;

ztráty v rámci systémů dálkového chlazení;

hustotu připojení;

podíly systémů podle různých skupin provozních teplot.

oblasti poptávky po vytápění a chlazení, které vyplynou z analýzy uvedené v bodě 1, s využitím jednotných kritérií pro zaměření se na oblasti s vysokou energetickou náročností v obcích a příměstských oblastech;

stávající místa dodávky vytápění a chlazení určená podle bodu 2 písm. b) a zařízení na přenos dálkového vytápění;

plánovaná místa dodávky vytápění a chlazení popsaná v bodě 2 písm. b) a určené nové oblasti pro dálkové vytápění a chlazení;

průmyslové odpadní teplo a chlad;

spalování odpadu;

vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny;

obnovitelné zdroje energie, například geotermální, solární termální energie a biomasa, jiné než zdroje využívané k vysoce účinné kombinované výrobě tepla a elektřiny;

tepelná čerpadla;

omezení ztrát tepla a chladu ze stávajících sítí dálkového vytápění a chlazení;

dálkové vytápění a chlazení.

Aspekty:

Náklady a přínosy

Náklady a přínosy uvedené v písmeni a) zahrnují alespoň tyto přínosy a náklady:

Relevantní scénáře pro výchozí scénář:

Zváží se všechny relevantní scénáře pro výchozí scénář, včetně úlohy účinného individuálního vytápění a chlazení. Analýza nákladů a přínosů se může týkat buď posouzení jednotlivého projektu nebo skupiny projektů v rámci širšího místního, regionálního nebo vnitrostátního posouzení s cílem stanovit pro danou zeměpisnou oblast pro účely plánování optimální řešení dodávek tepla nebo chlazení z hlediska nákladové efektivity a přínosů ve srovnání s výchozím scénářem.

Hranice a integrovaný přístup:

Předpoklady:

Analýza citlivosti: provede se analýza citlivosti za účelem posouzení nákladů a přínosů projektu nebo skupiny projektů, která vychází z proměnných faktorů, jež mají významný dopad na výsledek výpočtů, jako jsou různé ceny energie, úrovně poptávky, diskontní sazba a další.

snížení emisí skleníkových plynů;

úspor primární energie v GWh za rok;

dopadů na podíl vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

dopadů na podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vnitrostátní skladbě zdrojů energie a v odvětví vytápění a chlazení;

vazeb na vnitrostátní finanční plánování a úspor nákladů pro veřejný rozpočet a účastníky trhu;

odhadovaných případných opatření veřejné podpory, s jejich ročním rozpočtem a vymezením prvku možné podpory.

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby:

Záruka původu podle čl. 26 odst. 13 obsahuje alespoň tyto informace:

Záruka původu se standardně vystavuje pro 1 MWh. Týká se čistého elektrického výkonu měřeného na hranici zařízení a předaného do elektrické sítě.

posunutí zatížení ze strany konečných zákazníků z doby špičky na dobu mimo špičku s ohledem na dostupnost energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, energie z kombinované výroby tepla a elektřiny a distribuované výroby energie;

úspory energie v důsledku reakce nezávislých agregátorů na poptávku rozptýlených spotřebitelů;

snížení poptávky v důsledku opatření v zájmu energetické účinnosti prováděných poskytovateli energetických služeb, včetně společností poskytujících energetické služby;

připojení a řízení odběru z výrobních zdrojů při nižších napětích;

připojení výrobních zdrojů nacházejících se blíže míst spotřeby a

skladování energie.

sazby stanovené v závislosti na době používání;

ceny v době vrcholné špičky;

ceny v reálném čase a

úlevy za snížení odběru v době špiček.

vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti, posílení sítě a výstavba nových sítí, zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené sítě elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

poskytnout každému novému výrobci elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, který chce být připojen k soustavě, komplexní a nezbytné informace, které potřebuje, včetně:

zavést standardizované a zjednodušené postupy pro připojení rozptýlených výrobců elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s cílem usnadnit jejich připojení k síti.