|
+15.6 Politika zadržování |
15.6 Politika zadržování286.Období zadržování uplatňované u pohyblivé složky odměny vyplácené ve formě nástrojů by mělo být stanoveno v odpovídajícím rozsahu, který umožní sladit pobídky s dlouhodobými zájmy instituce. 287.Instituce by měly být schopna vysvětlit, jak politika zadržování souvisí s jinými opatřeními za účelem provázání s riziky a jak tato opatření rozlišují mezi nástroji bez odložené splatnosti a nástroji s odloženou splatností. 288.Při stanovování období zadržování by instituce měly zvážit celkovou délku odkladu a plánovaného zadržování i vliv příslušné kategorie vybraných pracovníků na rizikový profil instituce a délku hospodářského cyklu relevantního pro příslušnou kategorii pracovníků. 289. V případech, kdy se rizika související s dosaženými výsledky mohou projevit i po uplynutí doby odkladu a standardního období zadržování, by měla instituce zvážit zavedení delšího období zadržování, než je obecně uplatňováno u všech vybraných pracovníků, a to alespoň u pracovníků s největším vlivem na rizikový profil institucí. 290.U přiznaných nástrojů by mělo být stanoveno období zadržování v délce nejméně jednoho roku. Delší období zadržování by měla být stanovena zejména v případě, že se následné úpravy po zohlednění rizik opírají především o změnu hodnoty přiznaných nástrojů. Trvá - li odklad nejméně pět let, lze u vybraných pracovníků, kteří nejsou členy vedoucího orgánu ani vrcholného vedení, zadržovat část odměny s odloženou splatností nejméně šest měsíců. U členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení by mělo minimální období zadržování trvat jeden rok. 1. Přehled
1.1 Odkazy1.2 Identifikované požadavky1.3 Související standardy2. Identifikované požadavky
3. Související standardy
|