PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA MĚSTSKÉ ODPADNÍ VODY
A.
Stokové soustavy
(
6
)
Stokové soustavy berou v úvahu požadavky čištění odpadních vod.
Projektování, výstavba a udržování stokových soustav se provádí v souladu s nejlepšími technickými znalostmi, nepřináší-li to nadměrné náklady, zejména pokud jde o:
— objem a charakter městských odpadních vod,
— omezování znečištění recipientů v důsledku silných dešťů.
B.
Vypouštění z čistíren městských odpadních vod do recipientů
(6)
1. Čistírny městských odpadních vod mají být projektovány nebo upraveny tak, aby před vypuštěním do recipientu bylo možno odebírat reprezentativní vzorky vstupujících odpadních vod a vod vyčištěných.
2. Vypouštění z čistíren městských odpadních vod podrobené čištění podle článků 4 a 5 musí vyhovovat požadavkům uvedeným v tabulce 1.
3. Vypouštění z čistíren městských odpadních vod do citlivých oblastí podléhajících eutrofizaci, jak stanoví příloha II A písm. a), musí navíc vyhovovat požadavkům uvedeným v tabulce 2 této přílohy.
4. Přísnější požadavky, než jaké uvádí tabulka 1 nebo 2, se uplatní v případech, kde se požaduje, aby recipienty vyhovovaly jakýmkoli dalším příslušným směrnicím.
5. Místo vypouštění městských odpadních vod musí být vybráno pokud možno tak, aby minimalizovalo účinky na recipient.
C.
Průmyslové odpadní vody
Průmyslové odpadní vody vypouštěné do stokových soustav a čistíren městských odpadních vod musí být podrobeny předčištění, které je vyžadováno za účelem:
— ochrany zdraví obsluhy stokových soustav a čistíren,
— zajištění, že stokové soustavy, čistírny odpadních vod a související zařízení nebudou poškozeny,
— zajištění, že nebude ohrožen provoz čistíren odpadních vod a zneškodňování kalů,
— zajištění, že vypouštění z čistíren nebude nepříznivě ovlivňovat životní prostředí, nebo za účelem předcházení tomu, že recipienty nebudou vyhovovat jiným směrnicím Společenství,
— zajištění, že kaly lze bezpečně zneškodňovat způsobem pro životní prostředí přijatelným.
D.
Referenční metody monitorování a vyhodnocování výsledků
|
1.
|
Členské státy zajistí, aby použité metody monitorování odpovídaly přinejmenším úrovni dále uvedených požadavků.
Metody alternativní k metodám uvedeným v odstavcích 2, 3 a 4 mohou být použity za předpokladu, že lze prokázat, že poskytují rovnocenné výsledky.
Členské státy předají Komisi všechny podstatné informace o použitých metodách. Jestliže Komise usoudí, že nejsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4, předloží Radě vhodný návrh.
|
|
2.
|
V přesně určeném bodě na odtoku z čistírny a je-li to třeba, také na vtoku do čistírny se budou odebírat vzorky vázané na průtok nebo 24hodinové slévané vzorky, aby bylo možné sledovat soulad s požadavky na vypouštěné odpadní vody stanovené touto směrnicí.
Je třeba používat metody správné laboratorní praxe zaměřené na minimální znehodnocení vzorků mezi jejich odebráním a rozborem.
|
|
3.
|
Minimální roční počet vzorků bude stanoven v závislosti na velikosti čistírny a vzorky musí být odebírány v pravidelných intervalech během celého roku:
|
— 2 000 až 9 999 PE:
|
12 vzorků během prvního roku.
Čtyři vzorky během následujících let, pokud lze prokázat, že vody během prvního roku vyhovují ustanovením směrnice; pokud jeden vzorek ze čtyř nevyhoví, musí být v následujícím roce odebráno 12 vzorků.
|
|
— 10 000 až 49 999 PE:
|
12 vzorků.
|
|
— 50 000 PE nebo více:
|
24 vzorků.
|
|
|
4.
|
Vyčištěné odpadní vody se považují za vyhovující příslušným ukazatelům, pokud jejich vzorky posuzované pro každý ukazatel zvlášť prokážou soulad s příslušnými hodnotami ukazatelů následujícím způsobem:
a) u ukazatelů uvedených v tabulce 1 a čl. 2 odst. 7 je nejvyšší přípustný počet vzorků, které nemusí vyhovět ukazatelům uvedeným v tabulce 1 a čl. 2 odst. 7 a vyjádřeným buď koncentrací, nebo procenty úbytku, uveden v tabulce 3;
b) u ukazatelů tabulky 1 vyjádřených koncentrací se nevyhovující vzorky odebrané za normálních provozních podmínek nesmějí odchylovat od hodnot ukazatelů o více než 100 %; u hodnot koncentrací pro nerozpuštěné látky je přípustná odchylka do 150 %;
c) u ukazatelů uvedených v tabulce 2 musí celoroční průměr všech vzorků vyhovovat u každého ukazatele příslušné hodnotě.
|
|
5.
|
Extrémní hodnoty jakosti posuzovaných vod se nevezmou v úvahu, pokud jsou následkem neobvyklých situací, jako jsou například silné deště.
|
Tabulka 1: Požadavky na vypouštění z čistíren městských odpadních vod podle článků 4 a 5 této směrnice. Použijí se buď hodnoty koncentrací, nebo procenta úbytku.
|
Ukazatel
|
Koncentrace
|
Minimální procento úbytku (1)
|
Referenční metoda stanovení
|
|
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5 při 20 °C) bez nitrifikace (2)
|
25 mg O2/l
|
70—90
40 podle čl. 4 odst. 2
|
Homogenizovaný, nefiltrovaný a nevyhnilý vzorek. Stanovení rozpuštěného kyslíku před pětidenní inkubací a po ní při 20 °C ± 1 °C v naprosté tmě. Přídavek inhibitoru nitrifikace.
|
|
Chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr)
|
125 mg O2/l
|
75
|
Homogenizovaný, nefiltrovaný a nevyhnilý vzorek dichroman draselný.
|
|
Nerozpuštěné látky
|
35 mg/l (3)
35 mg/l podle čl. 4 odst. 2 (nad 10 000 PE)
60 mg/l podle čl. 4 odst. 2 (2 000 — 10 000 PE)
|
90 (3)
90 dle čl. 4 odst. 2 (nad 10 000 PE)
70 dle čl. 4 odst. 2 (2 000 — 10 000 PE)
|
— Filtrace reprezentativního vzorku membránovým filtrem 0,45 μm. Sušení při 105 °C a zvážení.
— Odstředění reprezentativního vzorku (po dobu nejméně pěti minut při průměrném zrychlení 2 800 až 3 200 g), sušení při 105 °C a zvážení.
|
|
(1) Úbytek ve vztahu k zatížení na vtoku.
(2) Tento ukazatel lze nahradit jiným ukazatelem, a to celkovým obsahem organického uhlíku (TOC) nebo celkovou spotřebou kyslíku (TOD), pokud lze prokázat závislost mezi BSK5 a náhradním ukazatelem.
(3) Tento požadavek je volitelný.
|
Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží se provádějí ve filtrovaných vzorcích; koncentrace nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 150 mg/l.
▼M1
Tabulka 2: Požadavky na vypouštění z čistíren městských odpadních vod v citlivých oblastech vymezených podle přílohy II A písm. a), které podléhají eutrofizaci. Podle místní situace se může použít jeden nebo oba ukazatele. Použijí se hodnoty koncentrací nebo procenta úbytku.
|
Ukazatel
|
Koncentrace
|
Minimální procentò úbytku (1)
|
Referenční metoda stanovení
|
|
Celkový fosfor
|
2 mg/l (10 000-100 000 PE)
|
80
|
Molekulární absorpční spektrofotometrie
|
|
1 mg/l (více než 100 000 PE)
|
|
Celkový dusík (2)
|
15 mg/l (10 000-100 000 PE) (3)
|
70—80
|
Molekulární absorpční spektrofotometrie
|
|
10 mg/l (10 000-100 000 PE) (3)
|
|
(1) Úbytek ve vztahu k zatížení na vtoku.
(2) Celkovým dusíkem se rozumí součet dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou (organický a amoniakální dusík), dusičnanového dusíku a dusitanového dusíku.
(3) Těmito hodnotami koncentrací se rozumí roční průměry podle přílohy I D odst. 4 písm. c). Požadavky na dusík však mohou být kontrolovány pomocí denních průměrů, pokud se v souladu s ustanovením přílohy I D odst. 1 prokáže, že je zajištěna stejná úroveň ochrany. V tomto případě nesmí denní průměr přesáhnout koncentraci 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na výtoku z biologického reaktoru je vyšší nebo rovna 12 °C. Teplotní podmínky mohou být nahrazeny časovým omezením provozu při zohlednění oblastních klimatických podmínek.
|
▼B
Tabulka 3
|
Počet ročně odebíraných vzorků
|
Maximální přípustný počet nevyhovujících vzorků
|
|
4-7
|
1
|
|
8-16
|
2
|
|
17-28
|
3
|
|
29-40
|
4
|
|
41-53
|
5
|
|
54-67
|
6
|
|
68-81
|
7
|
|
82-95
|
8
|
|
96-110
|
9
|
|
111-125
|
10
|
|
126-140
|
11
|
|
141-155
|
12
|
|
156-171
|
13
|
|
172-187
|
14
|
|
188-203
|
15
|
|
204-219
|
16
|
|
220-235
|
17
|
|
236-251
|
18
|
|
252-268
|
19
|
|
269-284
|
20
|
|
285-300
|
21
|
|
301-317
|
22
|
|
318-334
|
23
|
|
335-350
|
24
|
|
351-365
|
25
|