KAPITOLA 4 POVINNOSTI PŘI PROVOZU, PŘI UZAVÍRÁNÍ A PO UZAVŘENÍ

Článek 12

Kritéria a postup pro přijímání toku CO2

1.  Tok CO2 musí být tvořen z naprosté většiny oxidem uhličitým. Nesmí do něj proto být přidán žádný odpad ani jiné látky za účelem jejich odstranění. Tok CO2 nicméně může obsahovat náhodně přidružené látky ze zdroje či procesu zachytávání nebo injektáže a stopovací látky přidané s cílem usnadnit monitorování a ověřování migrace CO2. Koncentrace všech náhodných a přidaných látek musí být nižší než hodnoty, které by

2.  Komise může podle potřeby přijmout pokyny s cílem napomoci určit podmínky použitelné v jednotlivých případech pro dodržování kritérií stanovených v odstavci 1.

3.  Členské státy zajistí, aby provozovatel

Článek 13

Monitorování

1.  Členské státy zajistí, aby provozovatel prováděl monitorování injektážních zařízení, úložného komplexu (včetně oblaku CO2, je-li to možné) a podle potřeby okolního prostředí za účelem

2.  Monitorování se provádí podle monitorovacího plánu vypracovaného provozovatelem podle požadavků stanovených v příloze II, včetně podrobností monitorování v souladu s pokyny stanovenými podle článku 14 a čl. 23 odst. 2 směrnice 2003/87/ES, předloženého příslušnému orgánu a jím schváleného podle čl. 7 bodu 6 a čl. 9 bodu 5 této směrnice. Plán se aktualizuje podle požadavků stanovených v příloze II a v každém případě každých pět let, aby se zohlednily změny týkající se posouzení rizika úniku, změny týkající se posouzení rizik pro životní prostředí a lidské zdraví, nové vědecké poznatky a dosažený pokrok v nejlepších dostupných technologiích. Aktualizované plány se opět předkládají příslušnému orgánu ke schválení.

Článek 14

Podávání zpráv provozovatelem

Tak často, jak stanoví příslušný orgán, a v každém případě nejméně jednou ročně předkládá provozovatel příslušnému orgánu

Článek 15

Kontroly

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly systém pravidelných a mimořádných kontrol všech úložných komplexů spadajících do oblasti působnosti této směrnice za účelem kontroly a prosazování dodržování požadavků této směrnice a za účelem monitorování účinků na životní prostředí a lidské zdraví.

2.  Kontroly by měly zahrnovat činnosti jako prohlídky povrchových zařízení, včetně injektážních zařízení, posouzení injektáže a monitorování prováděných provozovatelem a kontrolu všech důležitých záznamů o úložišti vedených provozovatelem.

3.  Pravidelné kontroly se provádějí nejméně jednou ročně během tří let po uzavření a poté každých pět let, dokud nedojde k přechodu odpovědnosti na příslušný orgán. Tyto kontroly se zaměřují na příslušná zařízení pro injektáž a monitorování a na řadu významných účinků úložného komplexu na životní prostředí a na lidské zdraví.

4.  Mimořádné kontroly se provádějí:

5.  Po každé kontrole příslušný orgán vypracuje zprávu o výsledcích kontroly. Zpráva zhodnotí dodržování požadavků této směrnice a uvede, zda jsou zapotřebí další opatření. Zpráva se předá dotyčnému provozovateli a do dvou měsíců od kontroly se zveřejní v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství.

Článek 16

Opatření v případě úniků nebo závažných nesrovnalostí

1.  Členské státy zajistí, aby provozovatel případné úniky nebo závažné nesrovnalosti okamžitě oznámil příslušnému orgánu a přijal nezbytná nápravná opatření, včetně opatření vztahujících se k ochraně lidského zdraví. Případné úniky a závažné nesrovnalosti, které s sebou nesou riziko úniku, oznámí provozovatel rovněž příslušnému orgánu podle směrnice 2003/87/ES.

2.  Nápravná opatření podle odstavce 1 se přijímají jako minimální na základě plánu nápravných opatření předloženého příslušnému orgánu a schváleného příslušným orgánem podle čl. 7 bodu 7 a čl. 9 bodu 6.

3.  Příslušný orgán může provozovatele kdykoli požádat o přijetí nezbytných nápravných opatření a opatření vztahujících se k ochraně lidského zdraví. Tato opatření mohou doplňovat opatření stanovená v plánu nápravných opatření nebo mohou být odlišná. Příslušný orgán může též kdykoli přijmout nápravná opatření sám.

4.  Nepřijme-li provozovatel nezbytná nápravná opatření, přijme nezbytná nápravná opatření sám příslušný orgán.

5.  Příslušný orgán vymáhá úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s opatřeními podle odstavců 3 a 4 na provozovateli, a to i čerpáním z finanční záruky podle článku 19.

Článek 17

Povinnosti při uzavírání a po uzavření

1.  Úložiště se uzavře:

2.  Po uzavření úložiště podle odst. 1 písm. a) nebo b) zůstává provozovatel nadále odpovědný za monitorování, podávání zpráv a přijímání nápravných opatření podle požadavků stanovených v této směrnici a za plnění všech povinností souvisejících s vyřazením povolenek v případě úniku podle směrnice 2003/87/ES a s preventivními a nápravnými opatřeními podle článků 5 až 8 směrnice 2004/35/ES, až do přechodu odpovědnosti za úložiště na příslušný orgán podle čl. 18 odst. 1 až 5 této směrnice. Provozovatel je dále povinen úložiště utěsnit a demontovat injektážní zařízení.

3.  Povinnosti podle odstavce 2 jsou plněny na základě plánu činnosti po uzavření vypracovaného provozovatelem na základě osvědčených postupů a v souladu s požadavky stanovenými v příloze II. Předběžný plán činnosti po uzavření se předkládá příslušnému orgánu ke schválení podle čl. 7 bodu 8 a čl. 9 bodu 7. Před uzavřením úložiště podle odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto článku musí být předběžný plán činnosti po uzavření

4.  Po uzavření úložiště podle odst. 1 písm. c) je příslušný orgán odpovědný za monitorování a přijímání nápravných opatření podle požadavků stanovených v této směrnici a za plnění všech povinností souvisejících s vyřazením povolenek v případě úniku podle směrnice 2003/87/ES a s preventivními a nápravnými opatřeními podle čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice 2004/35/ES. Požadavky na činnosti po uzavření podle této směrnice plní příslušný orgán na základě předběžného plánu činnosti po uzavření uvedeného v odstavci 3 tohoto článku, který se podle potřeby aktualizuje.

5.  Příslušný orgán vymáhá úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s opatřeními podle odstavce 4 na provozovateli, a to i čerpáním z finanční záruky podle článku 19.

Článek 18

Přechod odpovědnosti

1.  Pokud bylo úložiště uzavřeno podle čl. 17 odst. 1 písm. a) nebo b), přecházejí veškeré právní povinnosti související s monitorováním a přijímáním nápravných opatření podle požadavků stanovených v této směrnici, s vyřazením povolenek v případě úniku podle směrnice 2003/87/ES a s preventivními a nápravnými opatřeními podle čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice 2004/35/ES na příslušný orgán z jeho vlastního podnětu nebo na žádost provozovatele, pokud jsou splněny tyto podmínky:

2.  Provozovatel vypracuje zprávu dokládající, že podmínka podle odst. 1 písm. a) byla splněna, a předloží ji příslušnému orgánu ke schválení přechodu odpovědnosti. Tato zpráva musí prokazovat alespoň

Komise může přijmout pokyny k posouzení údajů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c), v nichž zdůrazní jakékoli dopady na technická kritéria důležitá pro stanovení minimálních dob podle odst. 1 písm. b).

3.  Přesvědčí-li se příslušný orgán, že podmínky podle odst. 1 písm. a) a b) jsou splněny, vypracuje návrh rozhodnutí o schválení přechodu odpovědnosti. V návrhu rozhodnutí uvede postup, jakým se určuje, že podmínky podle odst. 1 písm. d) byly splněny, a veškeré aktualizované požadavky týkající se utěsnění úložiště a demontáže injektážních zařízení.

Domnívá-li se příslušný orgán, že podmínky podle odst. 1 písm. a) a b) nejsou splněny, oznámí provozovateli důvody.

4.  Členské státy zpřístupní zprávy podle odstavce 2 Komisi do jednoho měsíce od jejich obdržení. Rovněž zpřístupní další související materiály, k nimž příslušný orgán přihlíží při přípravě návrhu rozhodnutí o schválení přechodu odpovědnosti. Uvědomí Komisi o všech návrzích rozhodnutí o schválení vypracovaných příslušným orgánem podle odstavce 3, včetně případných dalších materiálů, které vzal příslušný orgán při svém rozhodování v úvahu. Do čtyř měsíců od obdržení návrhu rozhodnutí o schválení k němu může Komise vydat nezávazné stanovisko. Pokud se Komise rozhodne stanovisko nevydat, uvědomí o tom dotčený členský stát do jednoho měsíce od předložení návrhu rozhodnutí o schválení a uvede důvody.

5.  Přesvědčí-li se příslušný orgán, že podmínky podle odst. 1 písm. a) až d) jsou splněny, přijme konečné rozhodnutí a oznámí je provozovateli. Příslušný orgán rovněž oznámí konečné rozhodnutí Komisi, a pokud se jeho rozhodnutí odchyluje od stanoviska Komise, uvede důvody.

6.  Po přechodu odpovědnosti končí pravidelné kontroly podle čl. 15 odst. 3 a monitorování může být omezeno na úroveň, jež umožňuje zjištění úniků nebo závažných nesrovnalostí. Při zjištění úniků nebo závažných nesrovnalostí musí být monitorování podle potřeby zintenzivněno za účelem posouzení rozsahu problému a účinnosti nápravných opatření.

7.  V případě pochybení provozovatele, včetně neposkytnutí dostatečných údajů, zatajení příslušných informací, nedbalosti, podvodu nebo nedodržení náležité obezřetnosti, vymáhá příslušný orgán na bývalém provozovateli úhradu nákladů vzniklých po přechodu odpovědnosti. Aniž je dotčen článek 20, nelze po přechodu odpovědnosti vymáhat úhradu žádných dalších nákladů.

8.  Pokud bylo úložiště uzavřeno podle čl. 17 odst. 1 písm. c), považuje se přechod odpovědnosti za uskutečněný teprve v okamžiku, kdy všechny dostupné důkazy nasvědčují tomu, že uložený CO2 bude zcela a trvale zadržen, a po utěsnění úložiště a demontáži injektážních zařízení.

Článek 19

Finanční záruka

1.  Členské státy zajistí, aby potenciální provozovatel, který žádá o povolení k ukládání, prokázal, že je schopen poskytnout vhodné finanční zajištění ve formě finanční záruky nebo jiného rovnocenného nástroje. Účelem finančního zajištění je zaručit, že bude možno dostát všem povinnostem vyplývajícím z povolení vydaného na základě této směrnice, včetně povinností při uzavírání a po uzavření a případných povinností plynoucích ze zahrnutí úložiště do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Tato finanční záruka musí nabýt platnosti a účinnosti před zahájením injektáže.

2.  Finanční záruka je pravidelně upravována s ohledem na změny vyhodnocených rizik úniku a odhadované náklady všech povinností vyplývajících z povolení vydaného na základě této směrnice a případných povinností plynoucích ze zahrnutí úložiště do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

3.  Finanční záruka nebo jiný rovnocenný nástroj podle odstavce 1 zůstává platný a účinný

Článek 20

Finanční mechanismus

1.  Členské státy zajistí, aby provozovatel poskytl způsobem, o němž rozhodnou členské státy, příslušnému orgánu finanční příspěvek před přechodem odpovědnosti podle článku 18. Příspěvek provozovatele zohledňuje kritéria uvedená v příloze I nebo parametry vztahující se k historii ukládání CO2 důležité pro určení povinností pro dobu po přechodu odpovědnosti a pokrývá přinejmenším předpokládané náklady na monitorování po dobu třiceti let. Tento finanční příspěvek lze použít na pokrytí nákladů vynaložených příslušným orgánem po přechodu odpovědnosti na zajištění úplného a trvalého zadržení CO2 v geologických úložištích po přechodu odpovědnosti.

2.  Komise může přijmout pokyny pro odhad nákladů uvedených v odstavci 1, které budou vypracovány v konzultaci s členskými státy s cílem zajistit provozovatelům transparentnost a předvídatelnost těchto nákladů.