+PŘÍLOHA V

PŘÍLOHA V




PŘÍLOHA V

INFORMACE O INVENTUŘE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

Část 1

Informace, které musí být obsaženy ve zprávách podle čl. 26 odst. 3:

a) 

antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v části 2 této přílohy a antropogenní emise GHG uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842 za rok X-2;

b) 

údaje o antropogenních emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin za rok X-2, které jsou v souladu s údaji již vykazovanými podle článku 8 směrnice (EU) 2016/2284;

c) 

antropogenní emise skleníkových plynů podle zdrojů a pohlcování CO2 pomocí propadů, vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF za rok X-2, v souladu s metodikami uvedenými v části 3 této přílohy. Tyto údaje budou důležité taktéž pro zprávu o splnění požadavků podle článku 14 nařízení (EU) 2018/841;

d) 

veškeré změny údajů uvedených v písmenech a), b) a c) za období mezi příslušným referenčním rokem nebo obdobím a rokem X-3, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly;

e) 

údaje o ukazatelích za rok X-2, jak jsou uvedeny v části 4 této přílohy;

f) 

souhrnné údaje o uzavřených převodech podle článku 5 nařízení (EU) 2018/842 a článků 12 a 13 nařízení (EU) 2018/841 za rok X-1;

g) 

informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventury, zejména v oblastech inventury, které byly na základě odborných přezkumů předmětem úprav nebo doporučení;

h) 

skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných provozovateli zařízení podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů za rok X-2;

i) 

případně výsledky kontrol souladu emisí vykázaných při inventuře skleníkových plynů za rok X-2 s ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;

j) 

případně výsledky kontrol souladu údajů použitých pro odhad emisí při sestavování inventury skleníkových plynů za rok X-2 s:

i) 

údaji použitými pro sestavení inventury látek znečišťujících ovzduší podle směrnice (EU) 2016/2284;

ii) 

údaji vykazovanými podle čl. 19 odst. 1 a přílohy VII nařízení (EU) č. 517/2014;

iii) 

energetickými údaji vykazovanými v souladu s článkem 4 a přílohou B nařízení (ES) č. 1099/2008;

k) 

popis případných změn vnitrostátního inventurního systému;

l) 

popis případných změn vnitrostátního registru;

m) 

informace o plánu v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality, obecné hodnocení nejistoty, obecné posouzení úplnosti a veškeré další prvky zprávy o vnitrostátní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii;

▼M4

n) 

informace o:

i) 

záměrech členského státu využít možností flexibility podle čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2018/842, pokud možno i včetně informací týkajících se množství, druhu převodu a odhadovaného rozpětí cen;

ii) 

použití příjmů podle čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) 2018/842;

iii) 

záměrech členského státu využít možnosti flexibility podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.

▼B

Členský stát může požádat Komisi o udělení výjimky z prvního pododstavce písm. c), chce-li použít jinou metodiku, než která je stanovena v části 3 této přílohy, pokud se požadovaného zlepšení metodiky nepodařilo dosáhnout včas, aby mohlo být zlepšení zohledněno v inventurách skleníkových plynů za období 2021 až 2030, nebo pokud by náklady na zlepšení metodiky byly v porovnání s přínosy plynoucími z jejího uplatňování za účelem zlepšení započítávání emisí a jejich pohlcování neúměrně vysoké vzhledem k malému významu emisí a jejich pohlcování z příslušných zásobníků uhlíku. Členské státy, které chtějí této výjimky využít, podají Komisi do 31. prosince 2020 odůvodněnou žádost, v níž uvedou, do kdy by zlepšení metodiky mohlo být provedeno, nebo navrhovanou alternativní metodiku nebo obojí, a dále posouzení možných dopadů na přesnost započítávání. Komise si může vyžádat, aby jí byly v konkrétní přiměřené lhůtě předloženy doplňující informace. Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, výjimku udělí. Pokud Komise žádost zamítne, své rozhodnutí odůvodní.

Část 2

Sledované skleníkové plyny jsou:

oxid uhličitý (CO2)
methan (CH4)
oxid dusný (N2O)
fluorid sírový (SF6)
fluorid dusitý (NF3)

částečně fluorované uhlovodíky (HFC):

— 
HFC-23 CHF3
— 
HFC-32 CH2F2
— 
HFC-41 CH3F
— 
HFC-125 CHF2CF3
— 
HFC-134 CHF2CHF2
— 
HFC-134a CH2FCF3
— 
HFC-143 CH2FCHF2
— 
HFC-143a CH3CF3
— 
HFC-152 CH2FCH2F
— 
HFC-152a CH3CHF2
— 
HFC-161 CH3CH2F
— 
HFC-227ea CF3CHFCF3
— 
HFC-236cb CF3CF2CH2F
— 
HFC-236ea CF3CHFCHF2
— 
HFC-236fa CF3CH2CF3
— 
HFC-245fa CHF2CH2CF3
— 
HFC-245ca CH2FCF2CHF2
— 
HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3
— 
HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10)

zcela fluorované uhlovodíky (PFC):

— 
PFC-14, perfluormethan, CF4
— 
PFC-116, perfluorethan, C2F6
— 
PFC-218, perfluorpropan, C3F8
— 
PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8
— 
perfluorcyklopropan c-C3F6
— 
PFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10
— 
PFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12
— 
PFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14
— 
PFC-9-1-18, C10F18

▼M3

Část 3

Metodiky monitorování a vykazování v odvětví LULUCF

Pro monitorování a vykazování v odvětví LULUCF použijí členské státy zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Komise poskytne členským státům odpovídající podporu a pomoc s cílem zajistit soudržnost a transparentnost shromážděných údajů. Členské státy se vyzývají, aby prozkoumaly synergie a příležitosti ke konsolidaci vykazování s dalšími příslušnými oblastmi politiky a usilovaly o inventury skleníkových plynů, které umožní interoperabilitu s příslušnými elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy, mezi něž patří:

a) 

systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

b) 

systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

— 
půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001,
— 
lokality významné pro Společenství přijaté na seznam v souladu s článkem 4 směrnice Rady 92/43/EHS ( 34 ) a zvláštní oblasti ochrany vyhlášené v souladu s uvedeným článkem a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,
— 
místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,
— 
přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, která se nacházejí mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany a která přispívají k tomu, aby tato stanoviště a druhy dosáhly příznivého stavu z hlediska ochrany podle článku 2 uvedené směrnice nebo na něž se mohou vztahovat preventivní a nápravná opatření podle směrnice 2004/35/ES ( 35 ),
— 
zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 36 ) a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,
— 
jednotky půdy, na něž se vztahují opatření na ochranu ptáků, u nichž bylo nahlášeno, že nejsou v bezpečném stavu podle článku 12 směrnice 2009/147/ES, za účelem splnění požadavku podle čl. 4 odst. 4 druhé věty uvedené směrnice, kterým je předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo splnění požadavku podle článku 3 uvedené směrnice na ochranu a zachování dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť pro různé druhy ptáků,
— 
jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES,
— 
jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 37 ),
— 
přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ( 38 ),
— 
chráněné oblasti určené členskými státy za účelem dosažení cílů chráněných oblastí;
c) 

systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

— 
lokality významné pro Společenství, zvláštní oblasti ochrany a zvláště chráněné oblasti, jak jsou popsány v písmenu b), spolu s jednotkami půdy, které do nich nespadají a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu nebo kompenzační opatření zaměřená na splnění cílů ochrany lokalit,
— 
stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,
— 
přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II téže směrnice mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany, u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle směrnice 92/43/EHS nebo u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná nápravná opatření pro účely článku 6 směrnice 2004/35/ES,
— 
oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu nebo podléhající opatřením na zajištění toho, aby se jejich stav nezhoršoval, podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,
— 
jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,
— 
jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle části B bodu vii) přílohy VI směrnice 2000/60/ES,
— 
oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 39 );
d) 

systém monitorování těchto jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:

— 
oblasti, na něž se vztahuje kompenzace podle čl. 13b odst. 5 a 6 nařízení (EU) 2018/841,
— 
oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,
— 
oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu;
e) 

systém monitorování zásob uhlíku v půdě, mimo jiné s využitím ročních souborů údajů z průzkumu využívání půdy / krajinného pokryvu (LUCAS).

Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy s cílem usnadnit jejich srovnatelnost a přístup veřejnosti.

Pro období 2021–2025 využijí členské státy alespoň metodiky úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, s výjimkou zásobníku uhlíku představujícího nejméně 25 % emisí nebo pohlcení uhlíku v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení uhlíku, trendů emisí a pohlcení uhlíku nebo nejistoty s ohledem na tyto emise a pohlcení v kategoriích využití půdy. V daném případě se použijí alespoň metodiky úrovně přesnosti 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventuru skleníkových plynů z roku 2006.

Od předložení inventury skleníkových plynů v roce 2028 členské státy použijí alespoň metodiky úrovně přesnosti 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006, přičemž co nejdříve a nejpozději po předložení inventury skleníkových plynů v roce 2030 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene a), plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené v písmenech b) a c) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými v písmenu d), použijí metodiky úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů.

Bez ohledu na předchozí pododstavec, pokud plocha v jakékoli jednotlivé kategorii uvedené v písmenech a) až d) představuje méně než 1 % plochy obhospodařované půdy vykázané členským státem, použijí členské státy alespoň metodiky úrovně přesnosti 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.

▼B

Část 4

Ukazatele inventury



Název ukazatele

Ukazatel

PŘEMĚNA B0

Specifické emise CO2 z veřejných elektráren a z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ

Emise CO2 z veřejných tepelných elektráren a z tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u veřejných tepelných elektráren a tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ

PŘEMĚNA E0

Specifické emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v t/TJ

Emise CO2 z elektráren pro vlastní spotřebu v kt, rozdělené podle typu produktů – výkon u tepelných elektráren pro vlastní spotřebu v PJ

PRŮMYSL A1.1

Celková náročnost ocelářského a hutního průmyslu vůči CO2, t/mil. eur

Celkové emise CO2 z ocelářského a hutního průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – ocelářský a hutní průmysl

PRŮMYSL A1.2

Energetická náročnost chemického průmyslu vůči CO2, t/mil. eur

Energetické emise CO2 z chemického průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – chemický průmysl

PRŮMYSL A1.3

Energetická náročnost vůči CO2 – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů, t/mil. eur

Energetické emise CO2 ze sklářského a hrnčířského průmyslu a průmyslu stavebních materiálů v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – sklářský a hrnčířský průmysl, průmysl stavebních materiálů

PRŮMYSL A1.4

Energetická náročnost vůči CO2 – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, t/mil. eur

Energetické emise CO2 z potravinářského, nápojového a tabákového průmyslu v kt, rozdělené podle hrubé přidané hodnoty – potravinářský, nápojový a tabákový průmysl, v mil. eur (EC95)

PRŮMYSL A1.5

Energetická náročnost z hlediska CO2 – papír a papírenský průmysl, v t/mil. eur

Energetické emise CO2 z papíru a papírenského průmyslu v kt – hrubá přidaná hodnota – papír a papírenský průmysl, v mil. eur (EC95)

DOMÁCNOST A0

Specifické emise CO2 domácností z vytápění, t/m2

Emise CO2 domácností z vytápění, rozdělené podle výměry plochy trvale obydlených obydlí, v mil. m2

SLUŽBY B0

Specifické emise CO2 soukromého a veřejného sektoru z vytápění, kg/m2

Emise CO2 z vytápění v komerčním a veřejném sektoru v kt, rozdělené podle výměry plochy služebních budov v mil. m2

DOPRAVA B0

Specifické emise CO2 z nafty z osobních automobilů, g/100 km

DOPRAVA B0

Specifické emise CO2 z benzínu z osobních automobilů, g/100 km

1. Přehled

,
Název Regulace

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky
Zdroj Požadavek

3. Související standardy

Standardy
Zdroj Požadavek
  • Builddate: 20.11.2023 00:00:00 -Doknr: CELEX:32018R1999
  • EULAW -

    EN: Legal acts of the European Union from EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © European Union. Re-use is authorised by Decision 2011/833/EU, provided the source is acknowledged; the consolidated texts are licensed under CC BY 4.0 (EUR-Lex legal notice). Divided into sections and converted into the GRCA format, the wording unchanged. Only the legislation published in the Official Journal of the European Union is deemed authentic.

    DE: Rechtsakte der Europäischen Union aus EUR-Lex, https://eur-lex.europa.eu/. © Europäische Union. Weiterverwendung nach Beschluss 2011/833/EU mit Quellenangabe gestattet; die konsolidierten Fassungen stehen unter CC BY 4.0 (Rechtlicher Hinweis von EUR-Lex). In Abschnitte aufgeteilt und in das GRCA-Format umgewandelt, der Wortlaut unverändert. Verbindlich sind allein die im Amtsblatt der Europäischen Union veröffentlichten Rechtsakte.