+Článek 124 6.

Článek 124 6.

Pro účely čl. 125 odst. 2 a čl. 126 odst. 2 se poměr expozice vůči hodnotě (ETV) vypočítá tak, že se hrubý objem expozice vydělí hodnotou nemovitosti za těchto podmínek:

a) 

hrubý objem expozice se vypočítá jako účetní hodnota položky aktiv související s expozicí zajištěnou nemovitostí a jakákoli nevyčerpaná, ale přislíbená částka, která by po čerpání zvýšila hodnotu expozice zajištěné nemovitostí; tento hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění:

i) 

specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110;

ii) 

dodatečných úprav ocenění podle článku 34 souvisejících s investičním portfoliem instituce;

iii) 

částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a

iv) 

dalších snížení kapitálu souvisejících s danou položkou aktiv;

b) 

hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění jakéhokoli druhu majetkového či osobního zajištění úvěrového rizika, s výjimkou účtů zastavených vkladů u instituce poskytující úvěr, které splňují všechny požadavky na rozvahové započtení buď podle rámcových dohod o započtení v souladu s články 196 a 206, nebo podle jiných dohod o rozvahovém započtení v souladu s články 195 a 205 a byly bezpodmínečně a neodvolatelně zastaveny pouze pro účel splnění úvěrového závazku souvisejícího s expozicí zajištěnou nemovitostmi;

c) 

pro expozice, s nimiž je nutné zacházet v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2, pokud přednostní zástavní právo drží jiná strana než daná instituce a podřízené zástavní právo držené touto institucí je uznáno podle odstavce 4 tohoto článku, se hrubý objem expozice vypočítá jako součet hrubého objemu expozice pro zástavní právo instituce a hrubých objemů expozic pro všechna ostatní zástavní práva stejné nebo vyšší úrovně přednosti, než je pořadí zástavního práva této instituce.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) platí, že pokud má instituce více než jednu expozici zajištěnou toutéž nemovitostí a uvedené expozice jsou zajištěny zástavními právy k této nemovitosti, jejichž pořadí následuje po sobě tak, že mezi nimi není žádné zástavní právo držené třetí stranou, zachází se s těmito expozicemi jako s jedinou kombinovanou expozicí a za účelem výpočtu hrubého objemu expozice pro jedinou kombinovanou expozici se sečtou hrubé objemy expozic pro jednotlivé expozice.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) platí, že není-li k dispozici dostatek informací, aby bylo možné určit pořadí ostatních zástavních práv, instituce s těmito zástavními právy zachází tak, jako kdyby byla na stejné úrovni jako podřízené zástavní právo držené institucí. Instituce nejprve určí rizikovou váhu v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo případně čl. 126 odst. 2 (dále jen „základní riziková váha“). Poté pro účely výpočtu rizikově vážených objemů podřízených zástavních práv upraví tuto rizikovou váhu za použití multiplikátoru 1,25 . Pokud základní riziková váha odpovídá nejnižšímu koši expozice vůči hodnotě, multiplikátor se nepoužije. Riziková váha vyplývající z vynásobení základní rizikové váhy multiplikátorem 1,25 je omezena na rizikovou váhu, která by se na expozici použila, pokud by nebyly splněny požadavky uvedené v odstavci 3.

1. Přehled

,

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy