+Článek 4 Kolegia k řešení krize
---+Článek 4 1
---+Článek 4 2
---+Článek 4 3
---+Článek 4 4
---+Článek 4 5
---+Článek 4 6
---+Článek 4 7
|
Článek 4 Kolegia k řešení krize
1. Přehled
| Název |
Regulace |
|
Článek 4 1
|
1. Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany zřídí a řídí kolegium k řešení krize určené k výkonu úkolů uvedených v článcích 12, 15 a 16, předsedá mu a zajišťuje spolupráci a koordinaci s orgány, které jsou členy tohoto kolegia, a případně spolupráci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize ve třetích zemích.
Kolegia k řešení krize zajišťují rámec pro orgány příslušné k řešení krize a další relevantní orgány za účelem výkonu těchto úkolů:
|
a)
|
výměny informací relevantních pro vypracování plánů řešení krize, a to i pro posuzování systémových dopadů provádění daného plánu řešení krize, dále pro výkon přípravných a preventivních opatření a pro řešení krize;
|
|
b)
|
vypracování plánů řešení krize podle článku 12;
|
|
c)
|
posouzení způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 15;
|
|
d)
|
identifikace, řešení a odstraňování překážek způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 16; a
|
|
e)
|
koordinace zveřejňování plánů a strategií řešení krize.
|
|
|
Článek 4 2
|
2. Členy kolegia k řešení krize jsou:
|
a)
|
orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany;
|
|
b)
|
příslušný orgán ústřední protistrany;
|
|
c)
|
příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012, případně včetně Evropské centrální banky (dále jen „ECB“), pokud jde o úkoly týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (22), a Jednotného výboru pro řešení krizí v úloze orgánu příslušného k řešení krizí úvěrových institucí v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí, která mu byla svěřena v souladu s nařízením (EU) č. 806/2014;
|
|
d)
|
příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému jiné než ty, které jsou uvedeny v písmeni c). Tyto příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;
|
|
e)
|
příslušné orgány nebo orgány příslušné k řešení krize klientů členů clearingového systému, pokud kolegium již nemá člena z jejich členského státu podle písmen c), d), f), g) nebo h) tohoto odstavce. Tyto orgány informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;
|
|
f)
|
příslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012;
|
|
g)
|
příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012;
|
|
h)
|
příslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 648/2012;
|
|
i)
|
členové Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“) uvedení v čl. 18 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 648/2012;
|
|
j)
|
emitující centrální banky uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012;
|
|
k)
|
centrální banky, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn ústřední protistranou, jiné než uvedené v písmeni j). Tyto emitující centrální banky informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;
|
|
l)
|
případně příslušný orgán mateřského podniku;
|
|
m)
|
příslušné ministerstvo, pokud orgánem příslušným k řešení krize uvedeným v písmenu a) není příslušné ministerstvo;
|
|
o)
|
Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) zřízený nařízením (EU) č. 1093/2010.
|
|
|
Článek 4 3
|
3. ESMA, EBA a orgány uvedené v odst. 2 písm. d), e), k) a l) nemají v kolegiích k řešení krize hlasovací práva.
Je-li ECB členem kolegia podle odst. 2 písm. c) a j), má v kolegiu dva hlasy.
|
|
Článek 4 4
|
4. K účasti v kolegiu k řešení krize mohou být jako pozorovatelé přizvány příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému usazených ve třetích zemích a příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran ze třetích zemí, se kterými má ústřední protistrana uzavřeny dohody o interoperabilitě. Jejich účast je podmíněna tím, že tyto orgány podléhají požadavkům na důvěrnost, jež jsou podle názoru orgánu příslušného k řešení krize dané ústřední protistrany, jenž předsedá kolegiu k řešení krize, rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 73.
Účast orgánů třetích zemí v kolegiu k řešení krize může být omezena na diskusi o vybraných otázkách přeshraničního vymáhání, které mohou zahrnovat:
|
a)
|
účinné a koordinované vymáhání opatření k řešení krize, zejména v souladu s články 53 a 77;
|
|
b)
|
identifikaci a odstraňování případných překážek bránících účinnému opatření k řešení krize, které mohou pramenit z rozdílných právních předpisů upravujících dohody o zajištění, nettingové dohody a dohody o vzájemném započtení a různých pravomocí nebo strategií v oblasti ozdravných postupů a řešení krize;
|
|
c)
|
identifikaci a koordinaci jakékoli potřeby nových požadavků na licence, uznání nebo povolení s ohledem na potřebu včasného provedení opatření k řešení krize;
|
|
d)
|
možné pozastavení jakékoli povinnosti clearingu u příslušných kategorií aktiv postižených řešením krize ústřední protistrany podle článku 6a nařízení (EU) č. 648/2012 nebo jakéhokoli ekvivalentního ustanovení podle vnitrostátního práva dotčené třetí země;
|
|
e)
|
možný vliv různých časových pásem na příslušný konec pracovní doby, pokud jde o ukončení obchodování.
|
|
|
Článek 4 5
|
5. Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany jako předseda kolegia k řešení krize je odpovědný za tyto úkoly:
|
a)
|
po konzultaci s ostatními členy kolegia určuje písemná ujednání a postupy pro fungování kolegia k řešení krize;
|
|
b)
|
koordinuje veškeré činnosti kolegia k řešení krize;
|
|
c)
|
svolává všechna zasedání kolegia a předsedá jim;
|
|
d)
|
předem všechny členy kolegia plně informuje o organizaci zasedání, o hlavních projednávaných otázkách na těchto zasedáních a o bodech pořadu jednání;
|
|
e)
|
rozhoduje, zda a které orgány třetích zemí budou přizvány k účasti na konkrétních zasedáních kolegia k řešení krize v souladu s odstavcem 4;
|
|
f)
|
umožňuje, podporuje a koordinuje včasnou výměnu všech relevantních informací mezi členy kolegia k řešení krize; a
|
|
g)
|
průběžně a včas všechny členy kolegia k řešení krize informuje o rozhodnutích a výsledcích těchto zasedání.
|
|
|
Článek 4 6
|
6. Za účelem usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiu jsou členové kolegia uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání pro zasedání kolegia, zejména zařazovat další body na pořad jednání.
|
|
Článek 4 7
|
7. Za účelem zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií k řešení krize v celé Unii vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit obsah písemných ujednání a postupů pro fungování kolegií k řešení krize uvedených v odstavci 1.
Pro účely přípravy těchto regulačních norem ESMA vezme v úvahu příslušná ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 88 odst. 7 směrnice 2014/59/EU.
ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
|
,
1.1 Odkazy
1.2 Identifikované požadavky
1.3 Související standardy
2. Identifikované požadavky
Požadavky
| Zdroj |
Požadavek |
3. Související standardy
Standardy
| Zdroj |
Požadavek |
|